Již tradičně se v Třeboni ve dnech 10.- 12.1.1999 konal 7. ročník mezioborového semináře, pořádaný nemocnicí v Českých Budějovicích pod záštitou České společnosti infekčního lékařství, Společnosti pro klinickou mikrobiologii a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii. Na seminář se sjelo podle prezentace 149 účastníků, převážně mikrobiologů a infekcionistů. V malé míře přijeli i pediatři, chirurgové, praktičtí lékaři a dokonce jeden veterinář. Obec epidemiologů byla prezentována velice skromně - 4 účastníky z KHS Plzeň, VLA Hradec Králové, z OHS Olomouce a ze SZÚ Praha.

Odborný program byl rozdělen do 4 bloků. Neděle odpoledne (10.1.) byla věnována významná interpretace laboratorního výsledku, který tvoří nedílnou část diagnostického kruhu: klinického vyšetření, indikace odběru, transport materiálu, přijetí a provedení laboratorního vyšetření, interpretace laboratorního výsledku a klinické využití (dr.Chmelík). Řada přednášejících (dr.Scharfen, dr.Mallátová, dr. Fajfrlík) zdůraznila nutnou spolupráci mikrobiologa a klinika a obtížnost interpretace laboratorních výsledků tam, kde tato spolupráce vázne a vykazuje oboustranné nedostatky.

Chyby kliniků se projevují při vyplňování žádanek, kde chybí řada nepostradatelných údajů: diagnóza nemoci, začátek prvních příznaků, aplikace antibiotik atd. (doc.Horáček). Nedostatky mikrobiologů se týkají podceňování mikroskopie, přeceňování kultivace, vyšetřování kontaminovaných vzorků a chyby v identifikaci. Spektrum vyšetřovaných vzorků ukázalo 90procentní podíl odběrů z nosu a krku, což sice odhalí nosičství, ale pro diagnostiku je to bezvýznamné. Nálezy z krku a nosu nejsou obvykle shodné s původcem nemocí DCD. Průkaznějším odběrovým materiálem je u těchto nákaz sputum a hemokultura (dr.Urbášková SZÚ).

Další den (11.1.) byl věnován problematice komunitních pneumonií, jejich klinické a laboratorní diagnostice (dr.Roubec, doc.Marešová, doc.Pazdiora). Pozornost byla soustředěna na onemocnění vyvolaná pneumokoky (dr.Hupková), legionelami (dr.Drašar, dr.Bergerová), chlamydiemi (dr.Hrubá SZÚ, dr.Žampachová), kvasinkami (prof.Tomšíková), vankomycin rezistentními enterokoky VRE (dr.Vágnerová) a agens HIV infekce (doc.Staňková). Popisované kazuistiky pneumonií u 4 novorozenců přiblížil význam agens - Ureaplasma urealytikum vyskytujícího se v genitálním traktu žen (dr.Hanzen). V patogeneze nozokomiálních pneumonií u ventilovaných pacientů se uplatňuje kolonizace orofaryngu střevními mikroby. Její vznik, rozvoj a zamezení bylo předmětem dvou velice zajímavých přednášek (dr.Jindrák, dr.Toršová).

Dvě přednášky se vymykaly celodennímu tématu: "Epidemiologická analýza tularémií v ČR", zdůvodněna skutečností, že narůstají případy této nákazy, nejvyšší počet hlášených případů v ČR v roce 1995 a 1998 (dr.Aster) a "Primární plicní hypertenze u HIV infikovaných pacientů" v důsledku cor pulmonale způsobené úbytkem plicní tkáně, hypertrofií, arterií, alveolární hypoxií atd. (dr.Rozsypal).

Dopoledne posledního dne semináře (12.1.) byla již tradičně "Malá škola antibiotik". Pozornost byla letos věnována makrolidům, jejich rozdělení a pozitivním vlastnostem (prof. Havlík). Byly prezentovány i jejich nevýhody: interakce léků, účinek na převodní srdeční systém, nižší účinnost na extracelulární infekce, zejména na hnisavé záněty a pod. (prof. Vacek, dr. Beneš). Bylo konstatováno, že nástup rezistence na makrolidy je rychlý. Zhodnocení rezistence mikroorganismů na makrolidy bylo provedeno především u komunitních infekcí (dr.Urbášková).