v roce 1999 byl nápadně nižší, ve srovnání s průměrným výskytem v dřívějších letech a ve srovnání s kalamitami komárů, působenými záplavami v letech 1996 a 1997. Příčinu tohoto jevu lze paradoxně spatřovat v neobvykle rozsáhlé záplavě v roce 1997.

a v jejímž těsném sousedství se nachází několik dalších obcí, je dlouhodobě sledován pracovníky OHS Olomouc. Na jaře každého roku je v lužních lesích této oblasti pravidelně zaznamenáván masivní výskyt komárů druhů Aedes communis, Ae. cinereus, Ae. cantans, Ae. annulipes, Ae. excrucians a Ae. flavescens, méně hojné ve stádiu dospělců jsou druhy

Ae. cataphylla, Ae. punctor, Ae. leucomeles a Ae. intrudens. Vývoj larev těchto komárů může být v důsledku nízkých teplot na jaře poměrně dlouhý a může být proto přerušen prostým vyschnutím záplavových tůní. Při zaplavení líhnišť komárů v teplých letních měsících dokončují larvy a kukly vývoj mnohem rychleji, během 10-14 dní a tůně zpravidla nestačí vyschnout. V této době se vyskytují především druhy Ae. sticticus, Ae. vexans, Ae. cinereus, Ae. cantans a Culex pipiens.

Oplozené, krví nasáté samice komárů rodu Aedes kladou vajíčka na vlhká dna a břehy vysychajících periodických tůní, budoucích líhnišť. Larvy se z nich líhnou po novém zaplavení, ale až po předchozím přeschnutí, u některých druhů, navíc až po přezimování. Vajíčka mohou přežívat a očekávat vhodné zaplavení vodou mnoho let.

O kalamitách komárů mluvíme tehdy, jestliže se jich vylíhne takové množství, že ve velkých kvantech zaletují do obcí a měst více či méně vzdálených. Počty bodnutí v obcích jsou pak vyšší než 10 na jednu osobu za 1 minutu. Taková situace nastala na sledovaném území po záplavě 12. května 1996 a trvala v okolních obcích od konce května do konce července. To si vyžádalo rozsáhlá dezinsekční opatření proti dospělým komárům. V období od 8.6 do 4.7. 1996 byly pozemní aplikační technikou (Leco HD, Igeba) a opakovaně, aplikovány přípravky Reslin 25 SE a Agua Reslin Super ve formě ULV, jako bariéry v okolí postižených obcí. Ještě mnohem rozsáhlejší byla kalamita komárů v roce 1997, vyvolaná rozsáhlou povodní s rozlevem ve dnech 7. až 13. července a následným pomalým odtokem.. V zaplaveném území se rozlitá voda na mnoha místech, podle tvaru terénu, udržela do podzimu téhož roku, na některých místech dokonce až do následujícího roku. Kalamita komárů byla zaznamenána   v mnohem větším počtu obcí a ve městech Litovli a Olomouci a trval až do poloviny září uvedeného roku. Např. ve městě Olomouci se počet bodnutí jedné osoby běžně pohyboval mezi 40 – 80, vyjímkou nebylo ani 100 bodnutí za 1 minutu. Počty bodnutí jedné osoby v zaplavených obcích na území CHKO dosahovaly i 200 za 1 minutu.

Značná část bodajících samic na území města Olomouce patřily druhu Culex pipiens. I v této kalamitě byly použity shodné insekticidní přípravky, aplikované nejdříve pozemní technikou, jako v roce předcházejícím. Bariéry musely být podle potřeby obnovovány, někde 7 až 11 krát. V období od 23.8. do začátku září byla k jejich aplikaci používána především letadla, vzhledem k rozsáhlosti území zamořeného komáry. Počty bodajících komárů byly leteckými zásahy omezeny o 100% bezprostředně po zásahu a asi o 60% o dva dny později. Zásahy proti larvám nebyly prováděny, protože žádný výrobce nebo dovozce do té doby nepožádal hlavního hygienika ČR o povolení specifického larvicidu. Jejich použití však stejně nepřicházelo v úvahu, protože voda zalila nejen téměř celou plochu CHKO, ale rozlila se i do širokého okolí. Larvy komárů byly nalézány ve velkých kvantech prakticky na celé této ploše. Léto vrcholilo a stromy byly olistěné, takže vodní plochy pod nimi nebyly dosažitelné pro leteckou aplikaci. Pro pozemní aplikační techniku potřebné výkonnosti, i když by byla umístěna na lodích, byly zaplavené lesy, naprosto nepřípustné. Plošně omezené zásahy proti larvám by s největší pravděpodobností zřetelným způsobem neovlivnili početnost dospělých a bodajících komárů. Další možností bylo individuelní použití repelentů.

Kalamitní výskyty komárů v  letech 1996 a 1997 vyvolal obavy z opakovaných kalamit

i když ležely stále ještě v záplavové zóně. Nepatrně zvýšený byl jen výskyt larev komárů ve výše položených tůních, které nebyly v přecházejících letech zatopeny. Vyšší nadmořská výška zde podmínila výskyt larev studenomilnějších druhů (Ae. punctor, Ae. dianteus a Culicella morsitans) (Tab. 1).

I později však byl jejich výskyt v celém prostoru lesů nápadně nízký (Tab. 2). Počty komárů bodajících v  okolních obcích a v městech Litovli a Olomouci byly zanedbatelné. Celkem byl během měsíců dubna a května 1999 ve sledované CHKO prokázán výskyt 12 druhů komárů rodu Aedes, z nichž značná část patřila k letním kalamitním druhům jako je Ae. cinereus,

Ae. sticticus a Ae. vexans. Jinak se jejich druhová skladba nelišila od druhové skladby dřívějších let (Tab 3). Kromě druhů nalezených v larválním i dospělém stadiu, byly v malém množství a jen v dospělém stavu odchyceny druhy Ae. flavescens a Ae. rossicus. Zastoupení ostatních druhů odpovídalo zhruba poměrnému výskytu jejich larev v líhništích.

Příčinu sníženého výskytu komárů v CHKO Litovelské Pomoraví na jaře 1999 lze spatřovat v rozsáhlé záplavě v roce 1997. Celá uvedená oblast byla v té době dlouhodobě zaplavena vodou, která jen zvolna klesala. Samice silně přemnožených komárů pravděpodobně nakladly vajíčka mimo obvyklá líhniště, každoročně zaplavovaná vodou. Zde mohou vajíčka přežívat po mnoho let, jejichž počet nelze odhadnout a případně se stát příčinou kalamity komárů při nějaké další záplavě. Když voda koncem září 1997 opadla, zbytek přežívajících samic do obvyklých líhnišť stačil naklást již jen omezené množství vajíček. Tomu odpovídá i zvyšující se výskyt larev komárů v místech od koryta řeky vzdálenějších, kde voda začala opadávat dříve, což umožnilo i dřívější kladení vajíček, většímu počtu samic. Lze uvažovat i o přímém

působení proudu vody během povodně, který v blízkosti řeky odnesl materiál ze dna líhnišť, včetně vajíček časně jarních druhů komárů. Tomu nasvědčuje letošní velmi omezený výskyt larev i dospělců časně jarního druhu Ae. communis. Vajíčka tohoto druhu komára se při letních záplavách nevyvíjejí a v tůních zaplavených v létě roku 1996 a 1997 by za normálních okolností přežila až do následujících let.