Opakované onemocnění záškrtem v bývalém SSSR bylo jedním z nejčastěji publikovaných sdělení: zatímco v roce 1989 bylo hlášeno 800 případů, v roce 1994 překročil počet onemocnění 50 000 případů. Záškrt je také epidemická nákaza v Alžírsku, které se nachází na pokraji občanské války. Je jen malá naděje, že se onemocnění nebude dále šířit bez okamžitého zásahu. Záškrt se mohl rozšířit, neboť bylo zanedbáno očkování – současný stupeň proočkovanosti je velmi nízký a mnoho dospělých osob není proti onemocnění chráněno.

Znovu se objevily vši. Rostoucí prevalence zavšivení byla zjištěna nejen v znesvářených zemích, ale také mezi chudinou a bezdomovci v západní Evropě a USA. Vši jsou jedním z nejlepších dokladů o nedostatku hygieny, protože se začínají šířit, pokud se šaty nemění nebo prádlo nepere alespoň jednou za týden. Nemoci přenášené vší šatní (Pediculus humanus) jsou odrazem vzestupu počtu jejich vektorů.

Bartonella quintana (dříve Rickettsia), již zapomenutý původce Volyňské (zákopové) horečky, se opět vynořila a působí mezi zanedbanou chudinou evropských a amerických měst různá onemocnění jako bacilární angiomatózu u pacientů s AIDS, endokarditidu a Volyňskou horečku.

V minulém roce bylo hlášeno 100 000 případů epidemického tyfu, především u uprchlíků z Burundi. To představuje zdaleka největší epidemii onemocnění vyvolaného Rickettsia prowazekii od II. světové války. Jeho vznik byl zcela neočekávaný, protože před 10 lety se rickettsiologové (včetně autora tohoto článku) domnívali, že skvrnitý tyfus už je pouze historickou kuriozitou. Tento velmi odvážný názor vedl k zastavení očkování, očkovací látky nebyly na skladě a podstatná část obyvatelstva nebyla chráněna.

Mor je jednou z velmi obávaných starověkých nemocí. Je to zoonóza přenášená blechami hlodavců a jeho prevalence je ukazatelem úspěšnosti deratizace. V posledním desetiletí bylo hlášeno na Madagaskaru více než 2 000 případů a, což je ještě horší zpráva, izolované kmeny Yersinia pestis jsou multirezistentní. Nedávno byl mor hlášen také ve Vietnamu a jeho prevalence v posledních 15 letech stoupla na celém světě šestinásobně. Možné rozšíření multirezistentních kmenů v jižní Africe nebo jihovýchodní Asií by bylo přímo katastrofální.

Mezi znovuobjevivší se nemoci patří také cholera – v roce 1996 bylo diagnostikováno 150 000 případů. Kontrola cholery vyžaduje čistou vodu, a proto musí být zajištěna a udržována základní hygienická opatření. Avšak nedávné případy cholery nejsou úplně naše chyba. Získání nových genů spojených s patogenitou Vibrio cholerae O1 a nový sérotyp O139, společně se vznikem rezistence na antibiotika také přispěly k rozšíření cholery v Jižní Americe a Africe.

Je ironií, že jak se blížíme ke konci století, tak opět čelíme obavám, které jsme měli na jeho počátku. Avšak záškrt, cholera, mor, tyfus a Volyňská horečka mohou být všechny pod kontrolou tím, že budou zajištěna a udržována základní hygienická opatření a očkování. To je proveditelný cíl za předpokladu, že nebyla poškozena národní infrastruktura a nepolevila odpovědnost a bdělost pro takové programy. Nedávné chyby vedoucí k výše uvedeným pohromám by měly připomenout nám všem, že kontrola infekčních onemocnění je nepřetržité zaměstnání. Navzdory století lékařského pokroku musí být tato kontrola stále založena na základních zásadách zdraví a hygieny.