Světové ocenění RNDr. Evy Aldové, CSc.
V letošním roce slaví Americká mikrobiologická společnost (American Society for Microbiology, ASM) 100. výročí založení. K této příležitosti oslovila ASM Československou společnost mikrobiologickou (ČSSM) s žádostí o pomoc při výběru významných žen v oboru mikrobiologie z celého světa, které by ASM chtěla při oslavách prezentovat. Hlavní výbor ČSSM navrhl, aby touto poctou byla oceněna paní doktorka Eva Aldová. Výbor vypracoval příslušné podklady a poslal je do Spojených států.
ASM návrh přijala a tak na plenární konferenci, která se k příležitosti oslav uskutečnila v Chicagu od 30.května do 3.června tr., byla naše paní doktorka Aldová představena mezi 12 nejvýznamnějšími světovými mikrobioložkami za posledních 100 let. Jejich prezentace byla v přednášce, která byla věnována historii mikrobiologie. Dále by
l ve vstupní hale McCormick Centra, kde se výroční konference konala, vystaven poster, kde pod názvem “Heroines of Microbiology” byly otištěny fotografie všech 12 oceněných žen, včetně krátkého výčtu jejich nejvýznamnějších úspěchů v profesionální kariéře.
K této významné poctě celá redakce ZPRÁV CEM paní doktorce Aldové co nejsrdečněji blahopřeje.
Paní doktorka Aldová nastoupila do SZÚ jako volontérka - laborantka v roce 1941 a zůstala mu věrná až dodnes. Mikrobiologická problematika se řešila, pod vedením dr.Karla Rašky, na IV.odboru v budově č.2, tj. v dnešním CEM. Koncem války, v dubnu 1945, byla jedním ze spolupracovníků dr.Rašky, který byl pověřen řídit likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v koncentračním táboře v Terezíně.
Po válce začala studovat Přírodovědeckou fakultu KU, kterou dokončila v r.1949 obhajobou diplomové práce na téma “
Actinomyces israeli”. Titul CSc. získala v r. 1960. V padesátých letech se podílela na likvidaci řady epidemií, např. klíšťové encefalitidy v Rožnavě (1951) a tularémie na Horšovotýnsku (1952-53). V dubnu 1954 odjela pracovat na rok do čs. nemocnice v Čondžinu v Severní Koreji. Po návratu pracovala v chřipkové laboratoři a v r.1957 se zúčastnila bakteriologického vyšetřovaní bulharských dělníků pro Československo v Sofii.
Její zájem se pozvolna přesunul na střevní bakterie, které pak zůstaly jejím celoživotním koníčkem až dodnes. Závěrem r.1957 zřídil prof. Raška první tři národní referenční laboratoře: NRL pro salmonely (dr.Dobromila Matějovská), NRL pro fagotypizaci salmonel, později stafylokoků (dr.Věra Matějovská), a NRL pro shigely, kterou vedla dr.Aldová. Laboratoř zahájila práci zmapováním výskytu sérovarů
Sh. flexneri, k čemuž si sama připravovala séra. Později se laboratoř věnovala i problematice i dalších podmíněných patogenů z čeledi Enterobacteriaceae a snažila se o identifikaci obtížných kmenů, které byly zaslány od kolegů z bakteriologických pracovišť v celém Československu.
V polovině šedesátých let rozšířila laboratoř své spektrum o čeleď
Vibrionaceae. Nejdříve to byly plesiomonády, které poslali čs. mikrobiologové z Kuby, v r.1965 byla v laboratoři identifikována tzv. NAG vibria z epidemie gastroenteritidy v Nitře. O rok později měla dr.Aldová příležitost pracovat s pravou cholerou v epidemii v Iráku a dále potom v r. 1970 v Guinei a v Libérii. Do pražské laboratoře zasílala potom k identifikaci kmeny Vibrio cholerae z různých epidemií i Světová zdravotnická organizace.
Všechny tyto zkušenosti byly zužitkovány, když byly v r.1970 do laboratoře zaslány kmeny z menší zavlečené epidemie cholery na východním Slovensku a v r. 1986, kdy si přivezl toto onemocnění do Prahy turista z Egypta. Dr. Aldová identifikovala z průjmových stolic i mořskou bakterii
Vibrio parahaemolyticus (dva pacienti si ji do Prahy přivezli z Bangkoku).
Díky aktivitě dr.Aldové zahájil ÚEM - SZÚ v r.1967 diagnostiku yerzinií a postupně zaškolil pracovníky v bakteriologických laboratoří v celém státě. Podobně se laboratoře naučily identifikovat i enteroinvazivní
E.coli. NRL pro shigely vždy výborně spolupracovala s Československou sbírkou typových kultur, kterou dlouhá léta vedl dr.Šourek. Společně vytvořili antigenní schéma pro Citrobacter sedlakii.
Díky výborné spolupráci s terénními pracovišti, především s mikrobiologickým oddělením nemocnice v Českých Budějovicích (za všechny kolegy jmenuji alespoň pana dr.Oldřicha Hausnera) byly objeveny a popsány dva původní české mikrobiální rody z čeledi
Enterobacteriaceae: BUDVICIA s druhem Budvicia aquatica (1983) a PRAGIA s druhem Pragia fontium (1988).
Na počest paní doktorky Aldové nazvali v r. 1984 Bercovier a spol. nový druh yersinie izolovaný z vodních ekosystémů
YERSINIA ALDOVAE.
V posledních letech patří k k mezinárodně významným aktivitám paní doktorky Aldové sérotypizace kmenů
Plesiomonas shigelloides. Má v této oblasti rozsáhlou spolupráci s japonskými, německými, švédskými, kanadskými a dalšími badateli.
Dr.Aldová se celou svou vědeckou kariéru věnovala pilně i pedagogické činnosti. Její laboratoří prošlo jistě několik tisíc mikrobiologů nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Všem jim rozdává nezištně a osobitě svoje bohaté zkušenosti. A je opravdu zážitkem, když začne vyprávět, jak izolovala v Africe kmeny cholery nebo lovila z různých moří - při svých cestách o d
ovolených - Vibrio parahaemolyticus.
Paní doktorka Aldová končí v těchto dnech, po 58 letech, své aktivní působení v CEM - SZÚ. Domnívám se, že s takovou pracovnicí se může pochlubit málokterý ústav.
Za sebe, za naši skupinu Střevních bakteriálních infekcí, za redakční radu ZPRÁV CEM a vůbec za celé Centrum epidemiologie a mikrobiologie SZÚ jí vyjadřuji obrovský dík za vše, co pro naši mikrobiologii vykonala.
Přejeme ji dobré zdraví a protože jsme přesvědčeni, že v zaslouženém odpočinku se bude věnovat nejen svým kytičkám, ale částečně i svým oblíbeným bakteriím, přejeme, ať jí makro- i mikroflóra nadále přináší radost a těšíme se na další příspěvky do našeho časopisu.
Petr Petráš.