Světové ocenění RNDr. Evy Aldové, CSc.

 


 

V letošním roce slaví Americká mikrobiologická společnost (American Society for Microbiology, ASM) 100. výročí založení. K této příležitosti oslovila ASM Československou společnost mikrobiologickou (ČSSM) s žádostí o pomoc při výběru významných žen v oboru mikrobiologie z celého světa, které by ASM chtěla při oslavách prezentovat. Hlavní výbor ČSSM navrhl, aby touto poctou byla oceněna paní doktorka Eva Aldová. Výbor vypracoval příslušné podklady a poslal je do Spojených států.

 

ASM návrh přijala a tak na plenární konferenci, která se k příležitosti oslav uskutečnila v Chicagu od 30.května do 3.června tr., byla naše paní doktorka Aldová představena mezi 12 nejvýznamnějšími světovými mikrobioložkami za posledních 100 let. Jejich prezentace byla v přednášce, která byla věnována historii mikrobiologie. Dále byl ve vstupní hale McCormick Centra, kde se výroční konference konala, vystaven poster, kde pod názvem “Heroines of Microbiology” byly otištěny fotografie všech 12 oceněných žen, včetně krátkého výčtu jejich nejvýznamnějších úspěchů v profesionální kariéře.

 

K této významné poctě celá redakce ZPRÁV CEM paní doktorce Aldové co nejsrdečněji blahopřeje.

 

Paní doktorka Aldová nastoupila do SZÚ jako volontérka - laborantka v roce 1941 a zůstala mu věrná až dodnes. Mikrobiologická problematika se řešila, pod vedením dr.Karla Rašky, na IV.odboru v budově č.2, tj. v dnešním CEM. Koncem války, v dubnu 1945, byla jedním ze spolupracovníků dr.Rašky, který byl pověřen řídit likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v koncentračním táboře v Terezíně.

 

Po válce začala studovat Přírodovědeckou fakultu KU, kterou dokončila v r.1949 obhajobou diplomové práce na téma “Actinomyces israeli”. Titul CSc. získala v r. 1960. V padesátých letech se podílela na likvidaci řady epidemií, např. klíšťové encefalitidy v Rožnavě (1951) a tularémie na Horšovotýnsku (1952-53). V dubnu 1954 odjela pracovat na rok do čs. nemocnice v Čondžinu v Severní Koreji. Po návratu pracovala v chřipkové laboratoři a v r.1957 se zúčastnila bakteriologického vyšetřovaní bulharských dělníků pro Československo v Sofii.

 

Její zájem se pozvolna přesunul na střevní bakterie, které pak zůstaly jejím celoživotním koníčkem až dodnes. Závěrem r.1957 zřídil prof. Raška první tři národní referenční laboratoře: NRL pro salmonely (dr.Dobromila Matějovská), NRL pro fagotypizaci salmonel, později stafylokoků (dr.Věra Matějovská), a NRL pro shigely, kterou vedla dr.Aldová. Laboratoř zahájila práci zmapováním výskytu sérovarů Sh. flexneri, k čemuž si sama připravovala séra. Později se laboratoř věnovala i problematice i dalších podmíněných patogenů z čeledi Enterobacteriaceae a snažila se o identifikaci obtížných kmenů, které byly zaslány od kolegů z bakteriologických pracovišť v celém Československu.

 

V polovině šedesátých let rozšířila laboratoř své spektrum o čeleď Vibrionaceae. Nejdříve to byly plesiomonády, které poslali čs. mikrobiologové z Kuby, v r.1965 byla v laboratoři identifikována tzv. NAG vibria z epidemie gastroenteritidy v Nitře. O rok později měla dr.Aldová příležitost pracovat s pravou cholerou v epidemii v Iráku a dále potom v r. 1970 v Guinei a v Libérii. Do pražské laboratoře zasílala potom k identifikaci kmeny Vibrio cholerae z různých epidemií i Světová zdravotnická organizace.

 

Všechny tyto zkušenosti byly zužitkovány, když byly v r.1970 do laboratoře zaslány kmeny z menší zavlečené epidemie cholery na východním Slovensku a v r. 1986, kdy si přivezl toto onemocnění do Prahy turista z Egypta. Dr. Aldová identifikovala z průjmových stolic i mořskou bakterii Vibrio parahaemolyticus (dva pacienti si ji do Prahy přivezli z Bangkoku).

 

Díky aktivitě dr.Aldové zahájil ÚEM - SZÚ v r.1967 diagnostiku yerzinií a postupně zaškolil pracovníky v bakteriologických laboratoří v celém státě. Podobně se laboratoře naučily identifikovat i enteroinvazivní E.coli. NRL pro shigely vždy výborně spolupracovala s Československou sbírkou typových kultur, kterou dlouhá léta vedl dr.Šourek. Společně vytvořili antigenní schéma pro Citrobacter sedlakii.

 

Díky výborné spolupráci s terénními pracovišti, především s mikrobiologickým oddělením nemocnice v Českých Budějovicích (za všechny kolegy jmenuji alespoň pana dr.Oldřicha Hausnera) byly objeveny a popsány dva původní české mikrobiální rody z čeledi Enterobacteriaceae: BUDVICIA s druhem Budvicia aquatica (1983) a PRAGIA s druhem Pragia fontium (1988).

 

Na počest paní doktorky Aldové nazvali v r. 1984 Bercovier a spol. nový druh yersinie izolovaný z vodních ekosystémů YERSINIA ALDOVAE.

 

V posledních letech patří k k mezinárodně významným aktivitám paní doktorky Aldové sérotypizace kmenů Plesiomonas shigelloides. Má v této oblasti rozsáhlou spolupráci s japonskými, německými, švédskými, kanadskými a dalšími badateli.

 

Dr.Aldová se celou svou vědeckou kariéru věnovala pilně i pedagogické činnosti. Její laboratoří prošlo jistě několik tisíc mikrobiologů nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Všem jim rozdává nezištně a osobitě svoje bohaté zkušenosti. A je opravdu zážitkem, když začne vyprávět, jak izolovala v Africe kmeny cholery nebo lovila z různých moří - při svých cestách o dovolených - Vibrio parahaemolyticus.

 

Paní doktorka Aldová končí v těchto dnech, po 58 letech, své aktivní působení v CEM - SZÚ. Domnívám se, že s takovou pracovnicí se může pochlubit málokterý ústav.

 

Za sebe, za naši skupinu Střevních bakteriálních infekcí, za redakční radu ZPRÁV CEM a vůbec za celé Centrum epidemiologie a mikrobiologie SZÚ jí vyjadřuji obrovský dík za vše, co pro naši mikrobiologii vykonala.

Přejeme ji dobré zdraví a protože jsme přesvědčeni, že v zaslouženém odpočinku se bude věnovat nejen svým kytičkám, ale částečně i svým oblíbeným bakteriím, přejeme, ať jí makro- i mikroflóra nadále přináší radost a těšíme se na další příspěvky do našeho časopisu.

 

Petr Petráš.