Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2000; 9(8): 335-336.

 

Výskyt infekčních onemocnění z potravin ve Spojených státech v letech 1996 - 1999

___________________________________________________________________________________________

Alena Václavíková, Hana Lhotová, Daniela Dědičová

 

Ve Spojených státech onemocní každý rok přibližně 76 milionů lidí nákazou z potravin. CDC  program pro surveillance infekčních onemocnění z potravin FoodNet monitoruje laboratorně potvrzená  infekční onemocnění z potravin vyvolaná těmito agens: Salmonella, Campylobacter, Escherichia coli O157, Shigella,  Listeria monocytogenes, Vibrio, Yersinia enterocolitica, Cryptosporidium a Cyclospora. Program FoodNet, který byl zahájen v roce 1996, sleduje situaci ve vybraných krajích sedmi států USA (Minnesota, Oregon, California, Connecticut, Georgia, Maryland a New York) s celkovou populací 25,6 milionu obyvatel. Údaje získané za rok 1999 jsou srovnávány s údaji za období 1996 - 1998.

 

Situace v roce 1999

 

Tak jako v jiných zemích světa, i ve Spojených státech patří mezi nejčastější onemocnění z potravin nákazy vyvolané salmonelami a kampylobaktery.

Počet případů  onemocnění včetně nemocnosti na 100 000 obyvatel u výše zmíněných agens ve vybraných oblastech USA v programu FoodNet v  roce 1999 ukazuje tabulka. 1.

 

Tabulka 1:  Nákazy z potravin ve vybraných oblastech USA v roce 1999

 

 

Absolutní

Nemocnost  na 100 000 obyvatel

Infekční agens   

počet případů    

průměrná

rozmezí podle lokalit

Salmonella

4 533

17,7

12,7 - 25,5  *)

Campylobacter sp.

 

3 794

14,8

6,6 - 32,0

Shigella sp.

1 031

 

4,0

1,7 - 9,7

 

E. coli O157

530

2,1

0,6 - 5,8

Cryptosporidium sp.

474

1,8

 

Yersinia enterocolitica

163

0,6

 

Listeria monocytogenes

113

0,4

 

Vibrio sp.

45

0,2

 

Cyclospora sp.

14

0,05

 

Celkem

10 697

41,8

 

 

*)  nemocnost na salmonelózu byla ve většině lokalit obdobná, s rozmezím 12,7 - 17,5; výjimkou byl stát Georgia, kde byla nemocnost 25,5 případů na 100 000 obyvatel za rok.

 

 

Nejvyšší incidence  v roce 1999 byla u salmonelóz (17,7), kampylobakterióz (14,8) a shigelóz (4,0).  Značná variabilita v incidenci mezi různými sledovanými oblastmi byla pozorována  u  onemocnění vyvolaných kampylobakterem (6,6 - 32,5), shigelou (1,7 - 9,7) a E. coli O157 (0,6 - 5,8). Celkově byla incidence salmonelóz podobná (12,7 - 17,5) mezi všemi sledovanými oblastmi s výjimkou Georgie, kde byla výrazně vyšší (25,5/100 000 obyv.).  Celkem bylo v loňském roce ve sledovaných oblastech v devíti sledovaných onemocnění laboratorně potvrzeno 10 697 případů nákazy z potravin, což odpovídá celkové nemocnosti 41,8 případů na 100 000 obyv. za rok.

 

Zastoupení sérotypů salmonel bylo ve sledovaných regionech variabilní. Nejčastěji se jednalo o S. Typhimurium, S. Enteritidis, S. Newport, S. Heidelberg a S. Muenchen. Autoři uvádějí 405 kmenů neurčitelných ("untyped"). Celkem bylo sérotypováno 4095 salmonel, což představuje 90,3%  všech zachycených kmenů (4533).

 

 

 

Tabulka 2:  Nejčastěji izolované sérotypy salmonel ve vybraných oblastech USA (program FoodNet) v roce 1999

 

Sérotyp

Počet izolátů

%

Typhimurium

982

24,0

Enteritidis

403

9,8

Newport

362

8,8

Heidelberg

284

6,9

Muenchen

231

5,6

ostatní

 1428

34,9

neurčitelné

405

9,9

 

CELKEM

sérotypováno

4095 

 

 

 

 

 

Porovnání výskytu v letech 1996 - 1999

 

V období od roku 1996 do roku 1999 incidence sledovaných laboratorně potvrzených infekcí výrazně poklesla v pěti  z monitorovaných lokalit.  Během této doby klesl výskyt kampylobakterióz o 26 %  (v tom je zahrnut pokles o  19 % v období 1998 - 1999). Incidence shigelóz poklesla od roku 1996 do roku 1999 o 44 %; výskyt  druhu Shigella sonnei klesl o 52 % (roční incidence klesla z 6,4 na 3,1/100 000 obyv.) a Shigella flexneri o 25 % (z 2,0 na 1,5).  Podíl infekcí vyvolaných E. coli O157 ve sledovaném období klesl o 22%.

 

Celková incidence salmonelóz klesla o 15 % během let 1996 až 1998, avšak během období od roku 1998 do roku 1999 naopak stoupla o 20 %. Výskyt kmenů Salmonella Typhimurium, nejfrekventovanějšího sérotypu  v USA, byl od roku 1996 do roku 1999 konstantní (3,9 a 3,6). Výskyt  S. Enteritidis poklesl o 48 % během období 1996 - 1999 se sedmiprocentním poklesem v období 1998 - 1999. Výskyt infekcí vyvolaných  sérotypy Muenchen, Newport a Heidelberg během let 1998 a 1999  stoupl o 348 %, 79 % a 44 %.

 

Incidence listerióz, yersinióz a onemocnění vyvolaných zástupci rodu Vibrio se během čtyřletého období nezměnila. Ze srovnání údajů o parazitárních onemocněních od roku 1997 do roku 1999 vyplývá, že výskyt infekcí Cyclospora poklesl o 70 % (z 0,3 na méně než 0,1); výskyt infekcí Cryptosporidium byl v letech 1997 - 1999 konstantní (3,0 - 2,9).

 

Z těchto údajů  je patrné, že ve sledovaných oblastech obecně dochází k poklesu incidence laboratorně potvrzených infekčních onemocnění z potravin.  Zásluhu na tom jistě mají četná preventivní opatření v jednotlivých fázích zpracovnání potravin. Jako příklady lze uvést změny průmyslových zařízení na úpravu masa a drůbeže, nové požadavky na gastronomická  zařízení a zvýšenou pozornost věnovanou správným zemědělským technologiím.

Příčiny vzestupu incidence salmonelových infekcí v období let 1998 - 1999  jsou nejasné. Salmonelózy jsou zařazovány mezi zoonózy, infekce může být vyvolána konzumací potravin živočišného původu, avšak v posledních letech došlo k několika epidemiím, kdy vehikulem onemocnění byl nepasterizovaný pomerančový džus (S. Muenchen), mango (S. Newport) a syrová růžičková kapusta (S. Mbandaka). Z toho je zřejmé, že pro prevenci infekcí salmonelami je nutno zaměřit úsilí na všechny druhy potravin, a to jak živočišného, tak rostlinného původu.

 

Z této studie nelze vyvozovat obecné závěry, a to především ze tří důvodů.  Prvním je, že oblasti, v nichž byla survillance prováděna, netvoří národnostně reprezentativní vzorek. Za druhé je monitoring nákaz z potravin programem FoodNet  omezen na laboratorně potvrzená infekční onemocnění. Většina nemocí z potravin není laboratorně vyšetřena nebo tyto případy nejsou  hlášeny. Třetím důvodem je fakt, že některé laboratorně potvrzené nemoci  hlášené FoodNetu mohou být získány z nepotravinových zdrojů, jako je voda, osobní mezilidský kontakt a přímý kontakt se zvířetem; čísla proto nereprezentují pouze onemocnění z potravin.

 

                                                                                  Dle zahraničních pramenů

[ Newsletter No. 64, June 2000 a

  CDC Morbidity and Mortality Weekly Report (2000); 49, No.10 ]

 

 zpracovaly:

                                                                                   Mgr. Alena  Václavíková

                                                                                  RNDr. Hana Lhotová, CSc.

                                                                                  MUDr. Daniela Dědičová, CSc.