Zprávy CEM (SZÚ, Praha)
2000; 9(8): 335-336.
Výskyt infekčních onemocnění z potravin ve Spojených státech v
letech 1996 - 1999
___________________________________________________________________________________________
Alena
Václavíková, Hana Lhotová, Daniela Dědičová
Ve
Spojených státech onemocní každý rok přibližně 76 milionů lidí nákazou z
potravin. CDC program pro surveillance
infekčních onemocnění z potravin FoodNet monitoruje laboratorně
potvrzená infekční onemocnění z
potravin vyvolaná těmito agens: Salmonella, Campylobacter, Escherichia coli O157, Shigella, Listeria
monocytogenes, Vibrio, Yersinia enterocolitica, Cryptosporidium a Cyclospora.
Program FoodNet, který byl zahájen v roce 1996, sleduje situaci ve
vybraných krajích sedmi států USA (Minnesota, Oregon, California, Connecticut,
Georgia, Maryland a New York) s celkovou populací 25,6 milionu obyvatel. Údaje
získané za rok 1999 jsou srovnávány s údaji za období 1996 - 1998.
Situace
v roce 1999
Tak
jako v jiných zemích světa, i ve Spojených státech patří mezi nejčastější
onemocnění z potravin nákazy vyvolané salmonelami a kampylobaktery.
Počet
případů onemocnění včetně nemocnosti na
100 000 obyvatel u výše zmíněných agens ve vybraných oblastech USA v programu FoodNet
v roce 1999 ukazuje tabulka. 1.
Tabulka 1:
Nákazy z potravin ve vybraných
oblastech USA v roce 1999
|
Absolutní |
Nemocnost na 100
000 obyvatel |
|
Infekční agens |
počet
případů |
průměrná |
rozmezí podle lokalit |
Salmonella |
4 533 |
17,7 |
12,7 -
25,5 *) |
Campylobacter sp. |
3 794 |
14,8 |
6,6 -
32,0 |
Shigella sp. |
1 031 |
4,0 |
1,7 -
9,7 |
E. coli O157 |
530 |
2,1 |
0,6 -
5,8 |
Cryptosporidium
sp. |
474 |
1,8 |
|
Yersinia
enterocolitica |
163 |
0,6 |
|
Listeria
monocytogenes |
113 |
0,4 |
|
Vibrio sp. |
45 |
0,2 |
|
Cyclospora sp. |
14 |
0,05 |
|
Celkem |
10 697 |
41,8 |
|
*) nemocnost na salmonelózu byla ve většině lokalit obdobná, s rozmezím
12,7 - 17,5; výjimkou byl stát Georgia, kde byla nemocnost 25,5 případů na 100
000 obyvatel za rok.
Nejvyšší incidence
v roce 1999 byla u salmonelóz (17,7), kampylobakterióz (14,8) a shigelóz
(4,0). Značná variabilita v incidenci
mezi různými sledovanými oblastmi byla pozorována u onemocnění vyvolaných
kampylobakterem (6,6 - 32,5), shigelou (1,7 - 9,7) a E. coli O157 (0,6 -
5,8). Celkově byla incidence salmonelóz podobná (12,7 - 17,5) mezi všemi
sledovanými oblastmi s výjimkou Georgie, kde byla výrazně vyšší (25,5/100 000
obyv.). Celkem bylo v loňském roce ve
sledovaných oblastech v devíti sledovaných onemocnění laboratorně potvrzeno 10
697 případů nákazy z potravin, což odpovídá celkové nemocnosti 41,8 případů na
100 000 obyv. za rok.
Zastoupení sérotypů salmonel bylo ve sledovaných
regionech variabilní. Nejčastěji se jednalo o S. Typhimurium, S. Enteritidis,
S. Newport, S. Heidelberg a S. Muenchen. Autoři uvádějí
405 kmenů neurčitelných ("untyped"). Celkem bylo sérotypováno 4095
salmonel, což představuje 90,3% všech
zachycených kmenů (4533).
Tabulka 2: Nejčastěji izolované sérotypy salmonel ve
vybraných oblastech USA (program FoodNet) v roce 1999
Sérotyp |
Počet izolátů |
% |
||
Typhimurium |
982 |
24,0 |
||
Enteritidis |
403 |
9,8 |
||
Newport |
362 |
8,8 |
||
Heidelberg |
284 |
6,9 |
||
Muenchen |
231 |
5,6 |
||
ostatní |
1428 |
34,9 |
||
neurčitelné |
405 |
9,9 |
|
|
CELKEM sérotypováno |
4095 |
|
|
|
Porovnání výskytu v letech 1996 - 1999
V
období od roku 1996 do roku 1999 incidence sledovaných laboratorně potvrzených
infekcí výrazně poklesla v pěti z
monitorovaných lokalit. Během této doby
klesl výskyt kampylobakterióz o 26 % (v
tom je zahrnut pokles o 19 % v období
1998 - 1999). Incidence shigelóz poklesla od roku 1996 do roku 1999 o 44 %;
výskyt druhu Shigella sonnei klesl
o 52 % (roční incidence klesla z 6,4 na 3,1/100 000 obyv.) a Shigella flexneri
o 25 % (z 2,0 na 1,5). Podíl infekcí
vyvolaných E. coli O157 ve sledovaném období klesl o 22%.
Celková
incidence salmonelóz klesla o 15 % během let 1996 až 1998, avšak během období
od roku 1998 do roku 1999 naopak stoupla o 20 %. Výskyt kmenů Salmonella
Typhimurium, nejfrekventovanějšího sérotypu
v USA, byl od roku 1996 do roku 1999 konstantní (3,9 a 3,6). Výskyt S. Enteritidis poklesl o 48 % během
období 1996 - 1999 se sedmiprocentním poklesem v období 1998 - 1999. Výskyt
infekcí vyvolaných sérotypy Muenchen,
Newport a Heidelberg během let 1998 a 1999
stoupl o 348 %, 79 % a 44 %.
Incidence
listerióz, yersinióz a onemocnění vyvolaných zástupci rodu Vibrio se
během čtyřletého období nezměnila. Ze srovnání údajů o parazitárních
onemocněních od roku 1997 do roku 1999 vyplývá, že výskyt infekcí Cyclospora
poklesl o 70 % (z 0,3 na méně než 0,1); výskyt infekcí Cryptosporidium
byl v letech 1997 - 1999 konstantní (3,0 - 2,9).
Z
těchto údajů je patrné, že ve
sledovaných oblastech obecně dochází k poklesu incidence laboratorně
potvrzených infekčních onemocnění z potravin.
Zásluhu na tom jistě mají četná preventivní opatření v jednotlivých
fázích zpracovnání potravin. Jako příklady lze uvést změny průmyslových
zařízení na úpravu masa a drůbeže, nové požadavky na gastronomická zařízení a zvýšenou pozornost věnovanou
správným zemědělským technologiím.
Příčiny
vzestupu incidence salmonelových infekcí v období let 1998 - 1999 jsou nejasné. Salmonelózy jsou zařazovány
mezi zoonózy, infekce může být vyvolána konzumací potravin živočišného původu,
avšak v posledních letech došlo k několika epidemiím, kdy vehikulem onemocnění
byl nepasterizovaný pomerančový džus (S. Muenchen), mango (S.
Newport) a syrová růžičková kapusta (S. Mbandaka). Z toho je zřejmé, že
pro prevenci infekcí salmonelami je nutno zaměřit úsilí na všechny druhy potravin,
a to jak živočišného, tak rostlinného původu.
Z
této studie nelze vyvozovat obecné závěry, a to především ze tří důvodů. Prvním je, že oblasti, v nichž byla
survillance prováděna, netvoří národnostně reprezentativní vzorek. Za druhé je
monitoring nákaz z potravin programem FoodNet
omezen na laboratorně potvrzená infekční onemocnění. Většina nemocí z
potravin není laboratorně vyšetřena nebo tyto případy nejsou hlášeny. Třetím důvodem je fakt, že některé
laboratorně potvrzené nemoci hlášené
FoodNetu mohou být získány z nepotravinových zdrojů, jako je voda, osobní
mezilidský kontakt a přímý kontakt se zvířetem; čísla proto nereprezentují
pouze onemocnění z potravin.
Dle zahraničních pramenů
[ Newsletter No. 64, June
2000 a
CDC Morbidity and Mortality Weekly Report (2000); 49, No.10 ]
zpracovaly:
Mgr. Alena Václavíková
RNDr.
Hana Lhotová, CSc.
MUDr. Daniela Dědičová, CSc.