Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 89-90.

 

EHK – 277: Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz –  konečné vyhodnocení a komentář

 Věra Tolarová

 

EHK - série č.277 byla rozesílána do 73 laboratoří 1.11.2001. Hodnoceno bylo 72 zúčastněných pracovišť na základě výsledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem a tří roztěrů, určených k obarvení a k diagnostice kryptosporidií. Maximálně bylo možno získat 8 bodů za stolice a 6 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo  zapotřebí dosáhnout 7 bodů za fixované vzorky stolic a nejméně 2 body za barvené preparáty (viz tabulky a grafy). 

KOMENTÁŘ K VÝSLEDKŮM

Fixované vzorky stolic:  Vzorky byly získány při preventivním vyšetřování  6 – 8letých dětí před nástupem do dětského domova. Obě děti pocházely z prostředí s nedostatečným sociálním a hygienickým zázemím.

VZOREK A: vajíčka Ascaris lumbricoides, četnost B, vajíčka Hymenolepis nana, četnost B, vajíčka Trichuris trichiura, četnost C

Vajíčka škrkavek a tasemnic nalezli všichni, vajíčka tenkohlavců, kterých bylo ve vzorku opravdu málo, přehlédly čtyři laboratoře (5,6%).

VZOREK B: vajíčka Enterobius vermicularis , četnost B

Vajíčka roupů určily bez problémů všechny laboratoře.

ZÁVĚR: V situaci, kdy většina laboratoří je stoprocentně úspěšná, stačí i malé zaváhání k tomu, aby se chybující laboratoř dostala pod limit úspěšnosti. Tak je tomu i v případě čtyř laboratoří, které chybovaly ve vzorku A.

Roztěry: Všechny laboratoře obdržely tři roztěry, určené k obarvení a k vyloučení nákazy kryptosporidiózou. Vzorky byly odebrány od 1-3letých dětí v kojeneckém ústavu, kde byl zaznamenán hromadný výskyt průjmového onemocnění nejasné etiologie bez  terapeutické odezvy.

 Dvě laboratoře přiznaly, že se jim z různých důvodů nepodařilo vzorky správně obarvit a proto je ani nehodnotily. Dostaly 0 bodů a jejich výsledky jsou započítávány v celkovém hodnocení tohoto kola. V následujícím hodnocení dílčích výsledků jednotlivých vzorků se s těmito výsledky nepočítá.

VZOREK A: negativní

Sedm laboratoří (10%) ze 70 hodnocených označilo vzorek A jako pozitivní. Důvodem může  být  buď chyba v barvení, nebo nedostatečná zkušenost v hodnocení výsledků diferenciálního barvení. Upozorňujeme, že v některých případech (nikoliv však v tomto) se mohou podobně jako kryptosporidie barvit i některé druhy kvasinek, či jiných buněk. Jejich odlišení pak spočívá v individuálním posouzení ostatních znaků suspektních objektů v barveném preparátu (velikost, tvar, vnitřní morfologie buněk apod.).

VZOREK B: oocysty Cryptosporidium sp., četnost A – B

Vzorek B obsahoval velké množství oocyst kryptosporidií a měl sloužit jako modelový příklad pozitivity preparátu. Přesto opět, prakticky stejných sedm laboratoří  chybovalo a vzorek označilo za negativní.

VZOREK C: oocysty Cryptosporidium sp., četnost B – C

Hodnocení vzorku C, který obsahoval menší množství oocyst kryptosporidií než vzorek B,  dopadlo nejhůře. Celkem 17 pracovišť (24,3%) ze 70 považovalo tento preparát za negativní. U laboratoří, které předchozí dva vzorky určily správně je to překvapující. Upozorňujeme proto na nutnost pečlivě prohlédnout celý preparát bez ohledu na časovou náročnost, která bohužel  mikroskopickou diagnostiku  vždy provází.

 ZÁVĚR: Maximálního zisku  6 bodů dosáhlo v této části testu  47 (65,3%) laboratoří. Pod limit 2 bodů se tentokrát, díky velkému rozptylu výsledků, dostaly pouze 2 laboratoře, které preparáty vůbec nehodnotily. Gratulujeme 46 laboratořím, které bezchybně zvládly obě části tohoto kola EHK.

 

     Diagnostika kryptosporidií byla „naostro“ zařazena do EHK poprvé. Jak se ukázalo, tak většina laboratoří ji zvládá dobře a je pouze třeba, aby tato diagnostická možnost byla častěji využívána i v rutinní praxi. Určitě se vyplatí užší spolupráce s ošetřujícími lékaři, kteří této nákaze nevěnují zatím přílišnou pozornost.  Diagnostická laboratoř může, v individuálních případech oprávněného podezření na nákazu kryptosporidiemi, zařadit jejich diagnostiku do spektra ostatních metod používaných k diagnostice střevních parazitů i na základě vlastního uvážení. Použití pouze flotačních či sedimentačních metod je nedostatečné, oocysty kryptosporidií jsou velmi malé (3-5µm) a na rozdíl od cyst ostatních prvoků těžko odlišitelné od balastního pozadí. Zařazení roztěrů barvených některým ze speciálních diferenčních barvení je podmínkou správné diagnostiky.  U člověka může parazitovat několik morfologicky totožných, ale geneticky odlišných typů či druhů kryptosporidií, proto dáváme přednost používání názvu Cryptosporidium sp. Řadu užitečných informací o tomto organismu můžete najít např. na internetové adrese:

 

http://www.cdc.gov/ncidod/dpd/parasites/cryptosporidiosis/default.htm.

   Tabulka:  EHK 277 – MIKROSKOPICKÁ DIAGNOSTIKA STŘEVNÍCH PARAZITÓZ                                                  

                    VÝSLEDKY HODNOCENÍ 72 ZÚČASTNĚNÝCH LABORATOŘÍ 

Stolice                     limit ¯         

Počet bodů

6

8

Počet laboratoří

4

68

průměr =7,89 bodu, std. odchylka = 0,46

 Limit splnily všechny laboratoře, které získaly v této části testu  minimálně 7 bodů.

 
                                                                                                                                                                                                                                                          
Roztěry                    limit ¯

Počet bodů

0

2

4

6

Počet laboratoří

2

7

16

47

průměr = 5,00 bodů, std. odchylka = 1,57

Limit splnily všechny laboratoře, které získaly v této části testu minimálně 2 body.

 

CELKOVÉ  HODNOCENÍ  VÝSLEDKŮ  ZA  ROK  2001 (EHK-255 a EHK-277)

V diagnostice střevních helmintů, určovaných ve fixovaných vzorcích stolic, neztratilo žádný bod  ani v jednom z obou kol celkem 68 (94,4%) ze 72 zúčastněných laboratoří. Tato vysoká úspěšnost je potěšující, avšak  nebezpečná tím, že již malé zaváhání může znamenat pro laboratoř propad pod bodový limit.

V určování střevních prvoků z barvených roztěrů  je rozptyl výsledků okolo průměrných hodnot mnohem větší, i když 43 laboratoří (59,7%) se  v obou kolech nedopustilo žádné chyby. Celkem 10 laboratoří se však v jednom z obou kol dostalo pod  bodový limit a 19 laboratoří  (26,4%) se sice dopustilo větších či menších chyb, ale  limitem prošlo.

V roce 2001 se žádná ze zúčastněných laboratoří neocitla opakovaně mezi „propadajícími“ a tak můžeme konstatovat, že i s přihlédnutím k výsledkům, které jednotlivé laboratoře dosahovaly v roce 2000, mohl být certifikát správné diagnostiky vydán tentokrát všem hodnoceným laboratořím.

 

RNDr. Věra Tolarová, CSc.

NRL pro diagnostiku střevních parazitóz

HS hl.města Prahy