Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 89-90.
EHK – 277:
Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz – konečné vyhodnocení a komentář
![]()
Věra
Tolarová
EHK
- série č.277 byla rozesílána do 73 laboratoří 1.11.2001. Hodnoceno bylo 72 zúčastněných
pracovišť na základě výsledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků
stolice fixované formalinem a tří roztěrů, určených k obarvení a
k diagnostice kryptosporidií. Maximálně bylo možno získat 8 bodů za
stolice a 6 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout 7 bodů za fixované
vzorky stolic a nejméně 2 body za barvené preparáty (viz tabulky a grafy).
Fixované
vzorky stolic: Vzorky
byly získány při preventivním vyšetřování 6 – 8letých dětí před nástupem do dětského domova. Obě děti
pocházely z prostředí s nedostatečným sociálním a hygienickým
zázemím.
VZOREK A: vajíčka
Ascaris lumbricoides, četnost
B, vajíčka Hymenolepis nana, četnost B, vajíčka Trichuris trichiura,
četnost C
Vajíčka škrkavek a
tasemnic nalezli všichni, vajíčka tenkohlavců, kterých bylo ve vzorku opravdu
málo, přehlédly čtyři laboratoře (5,6%).
VZOREK B:
vajíčka Enterobius vermicularis , četnost
B
Vajíčka roupů určily bez
problémů všechny laboratoře.
ZÁVĚR: V situaci,
kdy většina laboratoří je stoprocentně úspěšná, stačí i malé zaváhání
k tomu, aby se chybující laboratoř dostala pod limit úspěšnosti. Tak je
tomu i v případě čtyř laboratoří, které chybovaly ve vzorku A.
Roztěry: Všechny
laboratoře obdržely tři roztěry, určené k obarvení a k vyloučení
nákazy kryptosporidiózou. Vzorky byly odebrány od 1-3letých dětí
v kojeneckém ústavu, kde byl zaznamenán hromadný výskyt průjmového
onemocnění nejasné etiologie bez
terapeutické odezvy.
Dvě laboratoře přiznaly, že se jim z různých důvodů
nepodařilo vzorky správně obarvit a proto je ani nehodnotily. Dostaly 0 bodů a
jejich výsledky jsou započítávány v celkovém hodnocení tohoto kola.
V následujícím hodnocení dílčích výsledků jednotlivých vzorků se s těmito
výsledky nepočítá.
VZOREK A: negativní
Sedm laboratoří (10%) ze 70 hodnocených označilo
vzorek A jako pozitivní. Důvodem může
být buď chyba v barvení,
nebo nedostatečná zkušenost v hodnocení výsledků diferenciálního barvení.
Upozorňujeme, že v některých případech (nikoliv však v tomto) se
mohou podobně jako kryptosporidie barvit i některé druhy kvasinek, či jiných
buněk. Jejich odlišení pak spočívá v individuálním posouzení ostatních
znaků suspektních objektů v barveném preparátu (velikost, tvar, vnitřní
morfologie buněk apod.).
VZOREK B: oocysty Cryptosporidium
sp., četnost A – B
Vzorek
B obsahoval velké množství oocyst kryptosporidií a měl sloužit jako modelový
příklad pozitivity preparátu. Přesto opět, prakticky stejných sedm
laboratoří chybovalo a vzorek označilo
za negativní.
VZOREK C: oocysty
Cryptosporidium sp., četnost B – C
Hodnocení
vzorku C, který obsahoval menší množství oocyst kryptosporidií než vzorek
B, dopadlo nejhůře. Celkem 17 pracovišť
(24,3%) ze 70 považovalo tento preparát za negativní. U laboratoří, které
předchozí dva vzorky určily správně je to překvapující. Upozorňujeme proto na
nutnost pečlivě prohlédnout celý preparát bez ohledu na časovou náročnost,
která bohužel mikroskopickou diagnostiku
vždy provází.
Diagnostika kryptosporidií byla „naostro“
zařazena do EHK poprvé. Jak se ukázalo, tak většina laboratoří ji zvládá dobře
a je pouze třeba, aby tato diagnostická možnost byla častěji využívána i
v rutinní praxi. Určitě se vyplatí užší spolupráce s ošetřujícími
lékaři, kteří této nákaze nevěnují zatím přílišnou pozornost. Diagnostická laboratoř může,
v individuálních případech oprávněného podezření na nákazu
kryptosporidiemi, zařadit jejich diagnostiku do spektra ostatních metod
používaných k diagnostice střevních parazitů i na základě vlastního
uvážení. Použití pouze flotačních či sedimentačních metod je nedostatečné,
oocysty kryptosporidií jsou velmi malé (3-5µm) a na rozdíl od cyst ostatních
prvoků těžko odlišitelné od balastního pozadí. Zařazení roztěrů barvených
některým ze speciálních diferenčních barvení je podmínkou správné
diagnostiky. U člověka může parazitovat
několik morfologicky totožných, ale geneticky odlišných typů či druhů
kryptosporidií, proto dáváme přednost používání názvu Cryptosporidium sp.
Řadu užitečných informací o tomto organismu můžete najít např. na internetové
adrese:
http://www.cdc.gov/ncidod/dpd/parasites/cryptosporidiosis/default.htm.
Tabulka:
EHK 277 – MIKROSKOPICKÁ DIAGNOSTIKA STŘEVNÍCH PARAZITÓZ
VÝSLEDKY HODNOCENÍ 72 ZÚČASTNĚNÝCH LABORATOŘÍ
|
Počet bodů |
6 |
8 |
|
Počet laboratoří |
4 |
68 |
průměr =7,89 bodu, std. odchylka = 0,46
Limit
splnily všechny laboratoře, které získaly v této části testu minimálně 7 bodů.
|
Počet bodů |
0 |
2 |
4 |
6 |
|
Počet laboratoří |
2 |
7 |
16 |
47 |
Limit splnily všechny laboratoře, které získaly
v této části testu minimálně 2 body.
CELKOVÉ
HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ZA ROK 2001 (EHK-255 a EHK-277)
V diagnostice střevních helmintů, určovaných ve
fixovaných vzorcích stolic, neztratilo žádný bod ani v jednom z obou kol celkem 68 (94,4%) ze 72
zúčastněných laboratoří. Tato vysoká úspěšnost je potěšující, avšak nebezpečná tím, že již malé zaváhání může
znamenat pro laboratoř propad pod bodový limit.
V určování střevních prvoků z barvených
roztěrů je rozptyl výsledků okolo
průměrných hodnot mnohem větší, i když 43 laboratoří (59,7%) se v obou kolech nedopustilo žádné chyby.
Celkem 10 laboratoří se však v jednom z obou kol dostalo pod bodový limit a 19 laboratoří (26,4%) se sice dopustilo větších či menších
chyb, ale limitem prošlo.
V roce 2001 se žádná ze zúčastněných laboratoří
neocitla opakovaně mezi „propadajícími“ a tak můžeme konstatovat, že i s
přihlédnutím k výsledkům, které jednotlivé laboratoře dosahovaly
v roce 2000, mohl být certifikát správné diagnostiky vydán tentokrát všem
hodnoceným laboratořím.
RNDr.
Věra Tolarová, CSc.
NRL
pro diagnostiku střevních parazitóz
HS hl.města Prahy