Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 86-88.

 

Komáři a ochrana přírody v Olomouckém kraji

 

Josef Chmela a Václav Rupeš

 

Na komáry si lidé nechtějí a ani nemohou  zvyknout. Komáři jsou  přenašeči původců nebezpečných onemocnění nejen v teplých krajích, ale mohou se jimi stát prakticky kdekoliv, jak ukazuje příklad města  New York, kde v roce 1999 způsobili epidemii onemocnění vyvolaném virem West Nile [1]. U nás jsou komáři velice nepříjemnými a při silnějším výskytu, působeném příznivými přírodními podmínkami, až nesnesitelnými trapiči. Přitom nelze dopředu vyloučit ani  přenos infekčních agens. Přesto mnozí naši veřejní činitelé hodnotí  význam komárů z hlediska ochrany zdraví lidí jako zanedbatelný [6]. Tohoto zlehčování problematiky se dopouští především činitelé v ochraně přírody a krajiny ČR a tím často brání dlouhodobým i krátkodobým  akcím, směřujícím k omezování výskytu komárů. Své názory přitom nesprávným způsobem opírají o stávající legislativu. Příkladem je situace v Olomouckém kraji.

 

Zde se nacházejí nejvýznamnější líhniště komárů v lužních lesích Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví, kde se jejich larvy  vyvíjejí ve velkých množstvích ve vodních rozlevech z řeky Moravy a Oskavy po jarním tání sněhu nebo po deštích. Tito komáři se pak z lesů šíří do okolních vesnic i měst Litovel a Olomouc, kde se mohou vyskytovat v množství, které je nutné hodnotit jako kalamitní, tj. za situace, kdy jsou lidé bodnuti deseti nebo více samicemi komárů během jedné minuty [2]. Např. po povodni v  roce 1997 se takováto  kalamitní množství komárů vyskytovala v nejen obcích v okolí CHKO ale i   na celém území  města Olomouce [3].

 

Na druhém místě stojí beze sporu Národní přírodní rezervace (NPR) „Žebračka“, ležící v těsném sousedství  města Přerov, kde rovněž po rozlevu vody z vodoteče „Strhanec“ pravidelně dochází k silnému kalamitnímu výskytu komárů, kteří se dále šíří do města Přerova.

 

Srovnáme-li obě tato, rozlohou velmi rozdílná, území, vidíme značné kvalitativní rozdíly. CHKO Litovelské Pomoraví je rozsáhlé a z přírodního hlediska velmi  zachovalé  území, kde přebytek vody je odváděn udržovanými starými rameny zpět do řeky Moravy, přitom se ve zbytcích rozlevů,  ramenech řeky a mnoha tůních pravidelně  vyvíjí velká množství larev komárů. Voda  však obvykle rychle mizí v důsledku silného odparu, který je urychlován vzrostlými stromy  lužního lesa. Tím jsou  komáří kalamity přirozeným způsobem  regulovány, protože značná část larev uhyne.

 

Naproti tomu část NPR „Žebračka“ působí dojmem silně zdevastovaného území, kde se navíc, dle sdělení pracovníků v ochraně přírody a krajiny, již ani nevyskytují původně chráněné druhy živočichů, jako např. žábronožky, protože k jejich životu potřebné periodické vysýchání vody v  tůních bylo přerušeno. Někteří aktivisté zde neorganizovaně prokopávali hráze vodotečí, čímž se enormně zaplavuje území lesa. V důsledku dlouhotrvající vysoké hladiny vody došlo k odumření značného množství vzrostlých stromů a tím k omezení odparu vody. Voda  zůstává  v tůních dobu dostatečně dlouhou pro dokončení vývoje larev komárů nejen jarních  ale i letních druhů, které se navíc líhnou přímo na okraji města a působí časté kalamity.

 

V roce 2001 došlo v CHKO Litovelské Pomoraví po jarním tání  k obvyklým a dosti rozsáhlým rozlevům vody a larvy komárů se objevily již koncem března.V důsledku teplého počasí se líhli dospělí komáři časně jarních druhů  již koncem dubna a začátkem května. Tůně však velmi rychle vysýchaly, což značně omezilo výskyt druhů, jejichž larvy se vyvíjejí později.  Tyto druhy mohou v jiných letech tvořit  základní kvantum jarních kalamit. Mezi ně patří druhy Aedes skupiny cantans, ke kterým se někdy přidružují i letní polycyklické druhy, které se obvykle vyvíjí ještě později (Aedes cinereus, Ae. sticticus a Ae. vexans).

 

V tabulce 1 (tabulky jsou uvedeny v závěru textu) vidíme, že ve vzorcích tvořily larvy Aedes sk. cantans významnou většinu. Po rychlém vysýchání tůní se však stačily vylíhnout jen druhy časně jarní, které obvykle nevytváří velké kalamity a druhy pozdně jarní (Aedes sk. cantans a příp. letní druhy) se stačily vyvinout jen v omezeném množství, jak ukazuje tabulka 2. Tím byl jarní výskyt dospělých komárů  vázán většinou jen na lužní lesy a  okolní vesnice nezasáhl nebo zasáhl jen velmi krátkodobě   v místech, kde  přímo navazují na lužní les, jak ukazuje tabulka  3 (obec Hynkov).

 

V líhništích komárů NPR Žebračka a okolí probíhal vývoj jarních kalamitních komárů poněkud jinak. Ve  vzorcích larev ze dne 10.4.2001 byly zastoupeny většinou larvy komárů Aedes skupina cantans spolu s letními druhy (Tab. 1). Tomu pak přibližně odpovídalo druhové složení imag komárů odchycených dne 29.5.2001 (Tab. 2). Byl zde zjištěn nejen výskyt komárů Aedes skupina cantans, tedy  pozdně jarních druhů, ale i letních druhů. Přitom v době odchytu byl výskyt časně jarních druhů již poněkud snížen. Příčinu je nutno spatřovat v pomalém vysýchání tůní, které nebyly ještě zcela vysušeny ani v době odchytu a staly se líhništěm i komárů Anopheles skupina maculipennis. Pro velkou početnost komárů Aedes skupina cantans a částečně i letních druhů komárů  pak  kalamita  zasáhla okrajové části města Přerova (tabulka 4). To ostře kontrastuje s tím, že v obcích a městech v okolí  CHKO Litovelské Pomoraví a ani v  jiných částech Olomouckého  kraje, jarní kalamita komárů nebyla v roce 2001 zaznamenána.

 

Obtěžování lidí komáry v lesích i  v přiléhajících obcích či městech, je velké. Při jejich kalamitním výskytu, který následoval po povodni v roce 1997,  bylo nesnesitelné bodání komáry, trvající 24 hodin denně, předmětem nejčastějších stížností postižených osob na tehdejší  OHS  v Olomouci a na  všechny ostatní OHS v postižených oblastech. Za těchto okolností bylo možné následky silného pobodání komáry srovnat s postižením nepříjemným kožním onemocněním. Proto byly podle potřeby opakovaně aplikovány insekticidy ve formě aerosolů, které vytvářely bariéry,  zamezující  po dobu několika málo dní   pronikání komárů z lesních porostů do obcí [3] a [4]. I v této, pro postižené obyvatele velmi obtížné situaci, bylo  jejich použití povoleno pouze mimo chráněná území a tím byla ve většině případů  ještě více zkracována doba jejich účinnosti.

 

Daleko účinnějším opatřením by bylo použití larvicidů na bázi Bacillus thuringiensis varieta H 14 – israelensis [3], [2], aplikovaných do líhnišť komárů. Tyto přípravky jsou specificky účinné pouze na larvy komárů a jak ukazují  mnohaleté zkušenosti z povodí Rýna [7], nepoškozují přírodu a nehubí žádné necílové organismy, včetně chráněných druhů. Pro ČR je v současné době povolen americký přípravek Vectobac 12 AS. Ani  jeho použití v obou uvedených chráněných oblastech nechtějí ochranáři v současné době připustit. Jeho aplikace by byla navíc spojená s mnoha problémy. Kromě jiného by byla  pracná, finančně náročná a zásahy by bylo nutné  provádět a finančně zajišťovat již  v době, kdy jsou komáři ve stádiu larev a tedy zdaleka ještě nikomu   nevadí a nikdo si na ně nestěžuje.

 

Trvalé řešení by spočívalo v  rozumných melioračních úpravách terénu. Rozsáhlejší úpravy terénu v obou chráněných územích jsou však dle názoru pracovníků ochrany přírody  vyloučeny. Vhodnou úpravou okolí řeky Moravy, aniž by byl narušen charakter krajiny, byl značně omezen výskyt komárů na dřívějších významných líhništích komárů v okrese Šumperk, která dávala v minulých desetiletích vznik častých kalamit. Podobně je tomu v povodí řeky Moravy i v jižních částech Olomouckého kraje.

 

Argumenty, kterými svá stanoviska pracovníci ochrany přírody obhajují vyplývají z následujících bodů ze zápisu  jednání [6]:

 

-         k ekosystému lužního lesa se specifickým vodním režimem (periodické záplavy),  komáři neodmyslitelně náleží.

-         výskyt nakažlivých chorob ohrožujících zdraví člověka, jejichž původci jsou přenášeni komáry, je u nás zanedbatelný.

-         výskyt komárů v roce 2001 v okolí NPR Žebračka nepovažovali za kalamitní (i když měření prováděná pracovníky hygienických stanic  kalamitu prokázala)

-         území do vzdálenosti 50 m od hranice NPR Žebračka je ochranné pásmo, které je nedílnou součástí systému ochrany lokality a zde je možno činit pouze zásahy ve prospěch uchování a rozvoje přírodních hodnot (i když zde jsou  obytné domy),

-         hubením larev komárů by došlo k narušení potravního řetězce řady chráněných živočichů, čolka velkého, čolka obecného, kuňky obecné, lesních druhů netopýrů a části populace hmyzožravých ptáků, což je součástí  jejich ochrany v chráněném území

-         konečně je zde zákonná podmínka, že k jakémukoliv zásahu v zákonem chráněném území musí být souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.

 

 

O neoprávněnosti a nepřesnosti mnoha z nich nelze pochybovat. Např. zachování komárů jako potravní zdroj chráněných živočichů či dokonce i ptáků, je požadavek naivně nesmyslný již proto, že tyto kalamity se někdy vůbec nedostaví. Bylo by zřejmě možné usměrnit činnost v chráněných oblastech tak, aby nedocházelo k devastacím chráněných území zejména prokopáváním hrází a neregulovaným napouštěním území lužního lesa vodou (s následným rozvojem a hynutím i vzácných druhů v širokých rozlevech po vyschnutí) v  souladu s ochranou zdraví lidí a jejich   kulturními potřebami. Bylo by vhodné, kdyby  do této problematiky  zasáhli i další zdravotničtí pracovníci, např. praktičtí lékaři i postižená část veřejnosti. Praxe ukazuje, že argumenty samotných hygieniků, potíže  a stížnosti obyvatel při  velkých kalamitách v městech a obcích sousedících s CHKO Litovelské Pomoraví v roce 1996 [3], a v Přerově v roce 2001 nebyly vyslyšeny [6].

 

   Za spolupráci a technickou pomoc autoři děkují panu Mgr. Liboru Mazánkovi a asistentu hygienické služby KHS Olomouc panu Michaelu Přízovi.

 

 

Literatura

 

[1] Príkazský J. West Nile virus – USA. Zprávy CEM  2000; 9(4): 180.

 

[2] Rettich F. Současné možnosti hubení komárů při jejich kalamitním výskytu. Zpravodaj

     Sdružení DDD, 1994, 3: 25-30.

 

[3] Chmela J. Výskyt a hubení komárů v době záplav na Olomoucku. Sborník referátů III.  

      konference DDD – Nové poznatky v dezinfekci, dezinsekci, deratizaci při odstraňování 

      následků záplav 1997, Poděbrady 11.-13.5.1998, str.: 193-197.

 

[4] Rettich F. Souhrnná informace o prováděných dezinsekčních zásazích proti komárům 

     v povodněmi postižených oblastech. Zprávy CEM, 1997, 6(9): 24-25.

 

[5] Gelbič I, Chmela J, Minář J, Olejníček J. Změny v populacích komárů       

      v zaplavovaných oblastech střední a jižní Moravy. Sborník referátů IV. konference DDD             

      2000, Poděbrady 23.-25. května 2000, str.: 245-263.

 

[6] Trubač J. Záznam z jednání ve věci výskytu komářích kalamit na území NPR Žebračka a

      v jejím ochranném pásmu, které se konalo dne 13.7.2001 na AOPK ČR – středisko

     Olomouc. (U autora).  

 

[7] Becker N. Recent developments in the German mosquito control programme.  Proc.  

     XIIth   European meeting Society for Vector Ecology, Wageningen, The Netherlands,

     6-11  September 1999: 43.

 

RNDr. Josef Chmela

Krajská hygienická stanice

Wolkerova 6

779 11  Olomouc

 

RNDr. Václav Rupeš, CSc.

NRL pro dezinsekci a deratizaci

SZÚ - CEM

Praha

 

Tabulka 1: Larvy komárů zjištěné v roce 2001 v CHKO Litovelské Pomoraví

                 (odchyt dne 26.4.) a v NPR Žebračka (odchyt dne 10.4.).

 

 

 

               CHKO Litovelské Pomoraví

                  

 

                      NPR Žebračka

               

 

 Druh

 

 

Zastoupení v %

 

 Druh

 

Zastoupení v %

 

Časně jarní druhy:

   Aedes cataphylla

   Ae. intrudens

   Ae. communis

 

Pozdně jarní a letní druhy:

    Ae. cantans

    Ae. sk. cantans

    Aedes sp.

   

 

         38

 

 

 

 

         62

 

Časně jarní druhy

    Aedes leucomelas

    Ae. cataphylla

   

 

 Pozdně jarní a letní druhy:

     Ae. cantans

     Ae. flavescens

     Ae. sk. cantans

     Aedes sp.

    

 

         16

 

 

 

 

         84

 

 

Tabulka 2:  Imaga komárů zjištěná v roce 2001 v CHKO Litovelské Pomoraví

 (odchyt dne 11.5.) a NPR Žebračka (odchyt dne 29.5)

 

 

   CHKO Litovelské Pomoraví

 

     

                NPR Žebračka

 

  Druh

 

 

Zastoupení v %

 

   Druh

 

Zastoupení v %

 

  Časně jarní druhy:

     Aedes cataphylla1

     Ae. communis1

     Ae. intrudens1

     Ae. leucomelas

     Ae. punctor

 

   Pozdně jarní druhy

      Ae. cantans

      Ae. excrucians

 

 

 

 

    Letní druhy

       Výskyt nezjištěn

 

       83.1

 

 

 

 

 

 

       16.9

 

 

 

 

 

 

         -

 

  Časně jarní druhy:

     Aedes communis

      Ae. cataphylla

      Ae. intrudens

 

 

 

  Pozdně jarní druhy:

      Ae. cantans

      Ae. annulipes

      Ae. excrucians

      Ae. sk. cantans

 

   Letní druhy:

      Ae. cinereus

      Ae. sticticus

      Ae. vexans

 

 

          8.8

 

 

 

 

 

 

         78.4

 

 

 

 

 

         12.8

 

 

1  Tyto tři druhy  tvořily 80% z celkového počtu odchycených jedinců

 

 

Tabulka 3:  Aktivita samic komárů, bez stanovení jejich druhové příslušnosti,

na jaře 2001 v  CHKO  Litovelské Pomoraví,

vyjádřená počtem útoků na 1 osobu za 1 minutu.

 

 

 

 

 

 

 

 

Katastr obce

 

                       Na okraji lesa

 

 

                V obci

 

                     Den sledování

 

 

         Den sledování

 

     11.5.

 

 

     24.5.

 

     22.6.

 

     11.5.

 

      24.5.

 

  Střeň

  Pňovice

  Lhota

  Hynkov

  Příkazy

 

  Průměr 

 

       72

       10

       34

       39

       28

 

       36.6

 

      39

        8

        2

       13

       12

        

        15.0 

 

       16

         4

         4

         5

         6

 

        7.0

 

        6

        -

        3

       15

         -

 

        8.0

 

        1

        -

        2

        1

        -

 

        1.3

 

- nesledováno

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 4:  Aktivita samic komárů, bez stanovení jejich druhové

                   příslušnosti, na jaře 2001 v NPR Žebračka a městě

                   Přerově, vyjádřená  počtem útoků na 1 osobu za 1 minutu.

 

 

 

 

 

Místo sledování

 

              Den sledování

 

 

     29.5.

 

 

     14.6.

 

Okraj lesa

 

 

       64

 

       40

 

Okraj města

 

 

      33

 

       13

 

Park uvnitř města

 

 

       22

 

         7