Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 80-81.

 

Diagnostika a výskyt vztekliny v ČR v roce 2001

 

Oldřich Matouch,  Jaroslav Jaroš

 

   V roce 2001 byla diagnostika vztekliny na území ČR zajišťována třemi autorizovanými laboratořemi – Národní referenční laboratoří pro vzteklinu při SVÚ Liberec a specializovanými  laboratořemi ve Státních veterinárních ústavech v Praze a Olomouci.

 

V průběhu roku 2001 bylo laboratorně zpracováno celkem 8 676 vzorků, což je o 878 vzorků více, než v roce 2000. Hlavní diagnostickou metodou byl přímý imunofluorescenční test, doplněný  v indikovaných případech  izolací viru na TK  nebo na myších.

 

Vyšetřené vzorky pocházely od 45 zoologických druhů zvířat, z toho bylo 28 druhů volně žijících a 17 druhů domácích. Volně žijící zvířata se podílela na celkovém objemu vyšetření  85,2 % a domácí 14,8 %. V rámci kontroly efektivity orální vakcinace bylo vyšetřeno 6607 lišek . Po expozici lidí, případně hospodářských zvířat bylo vyšetřeno 606 koček  a 455 psů.

 

Vzteklina byla diagnostikována ve 35 případech tj.  0,4 % z celkem vyšetřených zvířat.

Vzteklina byla prokázána u 6 druhů zvířat, z toho u 5 volně žijících a 1 druhu domácího. Volně žijící zvířata se podílela na pozitivních nálezech 94,3 %  a domácí  5,7 %.  Nejvyšší počet  nálezů byl zaznamenán u lišek (29), což představuje 82,9 %  z celkem pozitivních. Dále byla vzteklina prokázána ještě po jednom případu u jezevce, srnce, kuny a tchoře.  Z domácích zvířat byla vzteklina diagnostikována pouze 2x u kočky.

V průběhu roku bylo zaznamenáno maximum incidence v prvních měsících – leden (13), únor a březen po 6 případech, kdy doznívalo aktivní ohnisko na okrese Rychnov. V průběhu dalších měsíců byl výskyt ojedinělý, nebo dokonce nulový.

Tabulka 1: Případy vztekliny v České republice 1989 - 20001

 

 

 

 

 

 

 

Rok

pes

kočka

liška

ostatní

celkem

 

1989

10

45

1 369

77

1 501

 

1990

9

34

1 046

68

1 157

 

1991

8

30

1 044

72

1 154

 

1992

7

14

526

23

570

 

1993

2

19

359

42

422

 

1994

6

5

191

19

221

 

1995

2

5

157

14

178

 

1996

0

3

223

11

237

 

1997

0

6

224

8

238

 

1998

1

3

77

4

85

 

1999

1

3

192

18

214

 

2000

2

3

142

18

165

 

2001

0

2

29

4

35

 

celkem

48

172

5 579

378

6 177

 

%

0,8

2,8

90,3

6,1

100,0

 

 

V porovnání s nákazovou situací v předchozím roce 2000 (165 případů) byl zaznamenán pokles incidence o 130 případů.

Vzteklina byla registrována celkem v 7 okresech ČR s dominantním výskytem v okrese Rychnov n.K. (21). Případy vztekliny v sousedních okresech Ústí nad Orlicí (5) a Náchod (3) měly zřejmou epizootologickou souvislost. V této oblasti nebyla příznivá ani situace v přilehlé oblasti Polska. Geografickou lokalizaci případů vztekliny demonstruje mapka.

 

Celkový počet pozitivních nálezů v roce 2001 dokumentuje další výrazné zlepšení nákazové situace vztekliny u nás. Srovnatelně příznivá roční incidence (36 případů) byla v ČR zaznamenána  naposledy před čtyřiceti léty (1961 – 1962). V roce zahájení orální antirabické imunizace lišek (1989) činil počet pozitivních nálezů vztekliny 1501 případů. V následujících létech následoval většinou pokles incidence a statistika loňského roku tento příznivý trend potvrzuje.

 

Také v roce 2001 pokračovala antirabická orální vakcinace lišek. Během jarní a podzimní  kampaně bylo použito v 54 okresech 1,859.700  vakcinačních dávek. Většina vakcíny byla vykládána myslivci ručně, zatímco letecká distribuce byla použita v 17 nejvíce postižených okresech. Orální vakcinace lišek prováděná u nás od roku 1989 přispěla  výrazně k redukci výskytu a k omezení územního rozšíření vztekliny. Pro jarní kampaň roku 2001 se počítá s distribucí 1,1 milionu dávek na ploše zhruba 52 800 km2. Přednostně budou zahrnuty všechny okresy s výskytem nákazy a dále sousedící okresy a okresy při státní hranici tvořící minimální ochranné pásmo vůči sousedním zemím s nepříznivou situací.

 

Z epizootologického hlediska si vzteklina v ČR uchovává nadále silvatický chrakter s dominantním  rezervoárovým zvířetem - liškou obecnou. Ostatní nálezy u volně žijících zvířat představují sekundární články nákazového řetězce a uvedené druhy neudržují vlastní nákazové cykly. Domácí zvířata včetně masožravců jsou postihována vzteklinou jen sporadicky.

 

Tlumení přírodních zdrojů vztekliny má klíčový význam pro eradikaci nákazy. Současná  strategie se zaměřuje hlavně na likvidaci  přírodních ohnisek u lišek pomocí orální vakcinace. Metoda je používána od roku 1989 a celková incidence nákazy poklesla  z počátečních 1501 případů na 35 případů v roce 2001, což je téměř 98 % redukce. Další  bariéru tvoří preventivní vakcinace domácích masožravců, případně některých hospodářských zvířat.

 

 

MVDr. Oldřich Matouch,CSc.

MVDr. Jaroslav Jaroš

SVÚ – NRL pro lyssu,Liberec