Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 80-81.
![]()
V roce 2001 byla diagnostika vztekliny na území ČR zajišťována třemi autorizovanými laboratořemi – Národní referenční laboratoří pro vzteklinu při SVÚ Liberec a specializovanými laboratořemi ve Státních veterinárních ústavech v Praze a Olomouci.
V průběhu roku 2001 bylo laboratorně zpracováno celkem 8 676 vzorků, což je o 878 vzorků více, než v roce 2000. Hlavní diagnostickou metodou byl přímý imunofluorescenční test, doplněný v indikovaných případech izolací viru na TK nebo na myších.
Vyšetřené vzorky pocházely od 45 zoologických druhů zvířat, z toho bylo 28 druhů volně žijících a 17 druhů domácích. Volně žijící zvířata se podílela na celkovém objemu vyšetření 85,2 % a domácí 14,8 %. V rámci kontroly efektivity orální vakcinace bylo vyšetřeno 6607 lišek . Po expozici lidí, případně hospodářských zvířat bylo vyšetřeno 606 koček a 455 psů.
Vzteklina byla diagnostikována ve 35 případech tj. 0,4 % z celkem vyšetřených zvířat.
Vzteklina byla prokázána u 6 druhů zvířat, z toho u 5 volně žijících a 1 druhu domácího. Volně žijící zvířata se podílela na pozitivních nálezech 94,3 % a domácí 5,7 %. Nejvyšší počet nálezů byl zaznamenán u lišek (29), což představuje 82,9 % z celkem pozitivních. Dále byla vzteklina prokázána ještě po jednom případu u jezevce, srnce, kuny a tchoře. Z domácích zvířat byla vzteklina diagnostikována pouze 2x u kočky.
V průběhu roku bylo zaznamenáno maximum incidence v prvních měsících – leden (13), únor a březen po 6 případech, kdy doznívalo aktivní ohnisko na okrese Rychnov. V průběhu dalších měsíců byl výskyt ojedinělý, nebo dokonce nulový.
|
Tabulka 1: Případy vztekliny v České
republice 1989 - 20001 |
||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rok |
pes |
kočka |
liška |
ostatní |
celkem |
|
|
1989 |
10 |
45 |
1 369 |
77 |
1 501 |
|
|
1990 |
9 |
34 |
1 046 |
68 |
1 157 |
|
|
1991 |
8 |
30 |
1 044 |
72 |
1 154 |
|
|
1992 |
7 |
14 |
526 |
23 |
570 |
|
|
1993 |
2 |
19 |
359 |
42 |
422 |
|
|
1994 |
6 |
5 |
191 |
19 |
221 |
|
|
1995 |
2 |
5 |
157 |
14 |
178 |
|
|
1996 |
0 |
3 |
223 |
11 |
237 |
|
|
1997 |
0 |
6 |
224 |
8 |
238 |
|
|
1998 |
1 |
3 |
77 |
4 |
85 |
|
|
1999 |
1 |
3 |
192 |
18 |
214 |
|
|
2000 |
2 |
3 |
142 |
18 |
165 |
|
|
2001 |
0 |
2 |
29 |
4 |
35 |
|
|
celkem |
48 |
172 |
5 579 |
378 |
6 177 |
|
|
% |
0,8 |
2,8 |
90,3 |
6,1 |
100,0 |
|
V porovnání s nákazovou situací v předchozím roce 2000 (165 případů) byl zaznamenán pokles incidence o 130 případů.
Vzteklina byla registrována
celkem v 7 okresech ČR s dominantním výskytem v okrese Rychnov n.K.
(21). Případy vztekliny v sousedních okresech Ústí nad Orlicí (5) a Náchod
(3) měly zřejmou epizootologickou souvislost. V této oblasti nebyla
příznivá ani situace v přilehlé oblasti Polska. Geografickou lokalizaci
případů vztekliny demonstruje mapka.

Celkový počet pozitivních nálezů v roce 2001 dokumentuje další výrazné zlepšení nákazové situace vztekliny u nás. Srovnatelně příznivá roční incidence (36 případů) byla v ČR zaznamenána naposledy před čtyřiceti léty (1961 – 1962). V roce zahájení orální antirabické imunizace lišek (1989) činil počet pozitivních nálezů vztekliny 1501 případů. V následujících létech následoval většinou pokles incidence a statistika loňského roku tento příznivý trend potvrzuje.
Také v roce 2001 pokračovala antirabická orální vakcinace lišek. Během jarní a podzimní kampaně bylo použito v 54 okresech 1,859.700 vakcinačních dávek. Většina vakcíny byla vykládána myslivci ručně, zatímco letecká distribuce byla použita v 17 nejvíce postižených okresech. Orální vakcinace lišek prováděná u nás od roku 1989 přispěla výrazně k redukci výskytu a k omezení územního rozšíření vztekliny. Pro jarní kampaň roku 2001 se počítá s distribucí 1,1 milionu dávek na ploše zhruba 52 800 km2. Přednostně budou zahrnuty všechny okresy s výskytem nákazy a dále sousedící okresy a okresy při státní hranici tvořící minimální ochranné pásmo vůči sousedním zemím s nepříznivou situací.
Z epizootologického hlediska si vzteklina v ČR uchovává nadále silvatický chrakter s dominantním rezervoárovým zvířetem - liškou obecnou. Ostatní nálezy u volně žijících zvířat představují sekundární články nákazového řetězce a uvedené druhy neudržují vlastní nákazové cykly. Domácí zvířata včetně masožravců jsou postihována vzteklinou jen sporadicky.
Tlumení přírodních zdrojů vztekliny má klíčový význam pro eradikaci nákazy. Současná strategie se zaměřuje hlavně na likvidaci přírodních ohnisek u lišek pomocí orální vakcinace. Metoda je používána od roku 1989 a celková incidence nákazy poklesla z počátečních 1501 případů na 35 případů v roce 2001, což je téměř 98 % redukce. Další bariéru tvoří preventivní vakcinace domácích masožravců, případně některých hospodářských zvířat.
MVDr. Oldřich Matouch,CSc.
SVÚ – NRL pro lyssu,Liberec