Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 93-94.

 

Současná situace připravenosti na možnost bioteroristického útoku v oblasti veřejného zdravotnictví

 

Situace v USA

 

     Spojené státy americké pokračují v boji s bioterorismem. Počátkem letošního ledna prezident Bush podepsal zákon vyčleňující 2,9 miliardy dolarů na boj s bioterorismem. Více než 1 miliarda z této částky je určena na pomoc jednotlivým americkým státům při zvyšování připravenosti zdravotnické infrastruktury na případný bioteroristický útok. Již na konci ledna oznámil T. G. Thomson, tajemník rezortu zdravotnictví a služeb občanům (HHS, Health and Human Services), uvolnění prvních více než 200 milionů dolarů vládám jednotlivých amerických států. K čemu mají tyto prostředky sloužit?

 

     Federální vláda hodlá pomoci jednotlivým státům při budování lépe propojeného zdravotnického systému. Cílem je zlepšení surveillance infekčních nemocí, posílení připravenosti nemocničního systému na ošetření většího počtu zasažených osob, rozšíření laboratorních a komunikačních kapacit a zlepšení propojení mezi nemocnicemi a městskými, místními a státními zdravotnickými orgány s cílem zefektivnění hlášení.

 

     Mezi konkrétní priority patří:

-         Systém metropolitní zdravotnické pomoci (MMRS, Metropolitan Medical Response System). Vedle měst, která již v minulých letech obdržela finanční prostředky bude do tohoto systému zařazeno dalších 25 měst a systémem MMRS tak bude pokryto 80% populace USA.

-                     Síť laboratoří. Jde o celostátní síť laboratoří, kde se provádějí vyšetření pro účely zjišťování epidemií, a to včetně onemocnění způsobených bioteroristickým útokem. Finanční prostředky budou v této kategorii využity na další rozšíření celé sítě a zdokonalení práce laboratoří.

-                     Plánování v nemocnicích. Nemocnice hrají klíčovou roli jak při zjišťování potenciálního bioteroristického útoku, tak při reagování na tyto události. Finanční prostředky budou využity k vypracování regionálních nemocničních plánů stanovujících postup v případě bioteroristického útoku.

-                     Pohotovostní zdravotnická síť (HAN, Health Alert Network). V současné době představuje HAN rozvíjející se komunikační síť, kterou využívá Centrum pro kontrolu nemocí a jejich prevenci (CDC) při komunikaci se státními a místními zdravotnickými orgány v případě epidemií nebo pro účely varování v případech zjištění epidemického výskytu onemocnění. Cílem je dosáhnout nejméně 90% pokrytí populace USA sítí HAN. Přidělené finanční prostředky mají být použity pro rozvoj lepších a rychlejších internetových metod výměny informací mezi federální vládou, státními a místními hygienickými orgány, záchrannými útvary a nemocnicemi.

-                     Zásoby záchranného zdravotnického materiálu. V současnosti existuje 8 skladů s kapacitou 50 tun zdravotnického materiálu strategicky rozmístěných v různých částech země. Díky dodatečně uvolněným prostředkům se má jejich počet zvýšit na 12. Federální prostředky budou použity na vypracování krizových plánů dodávek a distribuce zásob zdravotnického materiálu včetně očkovacích látek a antibiotik. Plán má zahrnovat i strategii komunikace s veřejností.

 

     K dalším klíčovým cílům patří:

-                     Snaha, aby na každou oblast s více než 500 000 obyvatel připadal nejméně jeden epidemiolog.

-                     Osvěta a školení zdravotnických pracovníků, pohotovostních lékařů, sester, místních hygieniků a veřejnosti spočívající v poskytnutí informací o bioterorismu, o nových a nově se objevujících onemocněních a o původcích dalších infekčních onemocnění.

-                     Zaměření výzkumu na vývoj nových vakcín, antivirových přípravků a nových diagnostických prostředků s cílem zajistit lepší ochranu obyvatelstva před biologickými původci.

 

Jednotlivé státy Unie mají předložit plán na zlepšení svého zdravotnického systému vycházející z výše uvedených priorit nejpozději do poloviny května letošního roku. V každém celostátním plánu musí být uvedeno, jak bude stát reagovat na případný bioteroristický útok a jiné epidemie infekčních nemocí  a, dále, jak posílí stěžejní zdravotnické kapacity ve všech hlavních oblastech. Každý celostátní plán musí ještě před jeho předložením posoudit a schválit guvernér. Rezort zdravotnictví a služeb občanům následně do měsíce od doručení vyhodnotí každý plán a poté bude rozděleno zbývajících 80% z miliardové částky určené jednotlivým americkým státům na boj s bioterorismem.

 

Situace v České republice v oblasti mikrobiologické diagnostiky

    

V České republice, podobně jako v okolních evropských zemích, od loňského podzimu dochází k situacím, kdy jsou na různá místa posílány zásilky obsahující kontaminované prášky neznámého původu. Bioterorismus ve světě nabyl konkrétní podoby a jednotlivé státy musely řešit vzniklou situaci.

 

     V České republice bylo Usnesením vlády ČR č. 1039 ze dne 10. října 2001 uloženo

1.      místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí, ministrům obrany, vnitra, zdravotnictví a zemědělství a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost neprodleně a důsledně realizovat Základní systém ochrany občanů ČR před vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens a toxiny a zajišťovat návazné propojení jejich bodů,

2.      1. místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zpracovat a vládě do 28. února 2002 předložit souhrnnou informaci o realizaci „Základního systému“,

3.      ministru financí zvážit možnost uvolnění finančních prostředků v roce 2001 pro účelový nákup přístrojové techniky k detekci vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů.

 

     V příloze zmiňovaného Usnesení vlády jsou specifikovány požadavky tří rezortů na výše uvedené finanční zajištění ve výši 30 milionů Kč.  Z této  částky bylo pro přístrojové vybavení mikrobiologických laboratoří SZÚ nárokováno 10 mil. Většina této částky měla být určena na nákup zařízení pro rychlou diagnostiku neobvyklých infekcí pro budovanou laboratoř se stupněm biologické ochrany BL3. Dle důvěryhodných informací získaly dotaci 20 milionů Kč od ministerstva financí dva rezorty, ministerstvo zdravotnictví však dotaci nezískalo.  Je tedy zřejmé, že vinu za tuto neomluvitelnou skutečnost nesou pracovníci rezortu zdravotnictví.

 

     Naprostou ironií osudu však právě Státní zdravotní ústav jako jediný v celé ČR zajišťoval vyšetřování podezřelých zásilek na přítomnost spor antraxu. Toto vyšetřování bylo a stále ještě je prováděno v nevyhovujících prostorách, které se sice urychleně vybavovaly základním ochranným zařízením z vnitřních zdrojů MZ ČR, ne však vhodnou přístrojovou detekční technikou na odpovídající úrovni..

 

     Koncem listopadu 2001 v průběhu jednání 5. hodnotící konference smluvních stran Úmluvy o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní (BWC) kontaktoval vedoucí CEM SZÚ zástupce většiny středo- a východoevropských zemí a diskutoval s nimi otázky připravenosti těchto států na situace zcela reálné bioteroristické hrozby. Ve všech případech, a to včetně Slovenska, vlády či ministerstva zdravotnictví urychleně vybavovaly mikrobiologické laboratoře institucí s celostátní působností příslušnou detekční technikou v mnohamilionových nákladech.

 

     I v době dávno před teroristickými útoky v USA vedoucí CEM SZÚ ve zprávách ze zasedání Ad hoc skupiny expertů k zmiňované BWC Úmluvě opakovaně upozorňoval na neudržitelnou situaci v oblasti mikrobiologického zajištění činností na státní úrovni vyplývajících z podpisu této Úmluvy. Státní zdravotní ústav opakovaně předkládal MZ ČR požadavky investičního charakteru na zajištění těchto činností, které nikdy nebyly vyslyšeny. Na co ještě odpovědní úředníci MZ ČR čekají? Nebo si snad myslí, že když byly až dosud všechny hrozby (na rozdíl od USA!) plané, že se vlastně nic nestalo a že je vše v pořádku?

 

     Situaci v České republice lze bohužel zřejmě zhodnotit takto: Ministerstvo zdravotnictví České republiky není schopno v situaci reálné bioteroristické hrozby reagovat dokonce ani na Usnesení vlády a zajistit nápravu.

 

S využitím tiskové zprávy rezortu zdravotnictví a služeb občanům USA ze dne 25.1.2002, Usnesení vlády ČR č. 1039 ze dne 10. 10. 2001 a dalších materiálů připravila

 

Redakce Zpráv CEM