Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2002; 11(2): 86-88.
![]()
Josef Chmela a Václav
Rupeš
Na komáry si lidé nechtějí a ani nemohou zvyknout. Komáři jsou přenašeči původců nebezpečných onemocnění nejen v teplých krajích, ale mohou se jimi stát prakticky kdekoliv, jak ukazuje příklad města New York, kde v roce 1999 způsobili epidemii onemocnění vyvolaném virem West Nile [1]. U nás jsou komáři velice nepříjemnými a při silnějším výskytu, působeném příznivými přírodními podmínkami, až nesnesitelnými trapiči. Přitom nelze dopředu vyloučit ani přenos infekčních agens. Přesto mnozí naši veřejní činitelé hodnotí význam komárů z hlediska ochrany zdraví lidí jako zanedbatelný [6]. Tohoto zlehčování problematiky se dopouští především činitelé v ochraně přírody a krajiny ČR a tím často brání dlouhodobým i krátkodobým akcím, směřujícím k omezování výskytu komárů. Své názory přitom nesprávným způsobem opírají o stávající legislativu. Příkladem je situace v Olomouckém kraji.
Zde se nacházejí nejvýznamnější líhniště komárů v lužních lesích Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví, kde se jejich larvy vyvíjejí ve velkých množstvích ve vodních rozlevech z řeky Moravy a Oskavy po jarním tání sněhu nebo po deštích. Tito komáři se pak z lesů šíří do okolních vesnic i měst Litovel a Olomouc, kde se mohou vyskytovat v množství, které je nutné hodnotit jako kalamitní, tj. za situace, kdy jsou lidé bodnuti deseti nebo více samicemi komárů během jedné minuty [2]. Např. po povodni v roce 1997 se takováto kalamitní množství komárů vyskytovala v nejen obcích v okolí CHKO ale i na celém území města Olomouce [3].
Na druhém místě stojí beze sporu Národní přírodní rezervace (NPR) „Žebračka“, ležící v těsném sousedství města Přerov, kde rovněž po rozlevu vody z vodoteče „Strhanec“ pravidelně dochází k silnému kalamitnímu výskytu komárů, kteří se dále šíří do města Přerova.
Srovnáme-li obě tato, rozlohou velmi rozdílná, území, vidíme značné kvalitativní rozdíly. CHKO Litovelské Pomoraví je rozsáhlé a z přírodního hlediska velmi zachovalé území, kde přebytek vody je odváděn udržovanými starými rameny zpět do řeky Moravy, přitom se ve zbytcích rozlevů, ramenech řeky a mnoha tůních pravidelně vyvíjí velká množství larev komárů. Voda však obvykle rychle mizí v důsledku silného odparu, který je urychlován vzrostlými stromy lužního lesa. Tím jsou komáří kalamity přirozeným způsobem regulovány, protože značná část larev uhyne.
Naproti tomu část NPR „Žebračka“ působí dojmem silně zdevastovaného území, kde se navíc, dle sdělení pracovníků v ochraně přírody a krajiny, již ani nevyskytují původně chráněné druhy živočichů, jako např. žábronožky, protože k jejich životu potřebné periodické vysýchání vody v tůních bylo přerušeno. Někteří aktivisté zde neorganizovaně prokopávali hráze vodotečí, čímž se enormně zaplavuje území lesa. V důsledku dlouhotrvající vysoké hladiny vody došlo k odumření značného množství vzrostlých stromů a tím k omezení odparu vody. Voda zůstává v tůních dobu dostatečně dlouhou pro dokončení vývoje larev komárů nejen jarních ale i letních druhů, které se navíc líhnou přímo na okraji města a působí časté kalamity.
V roce 2001 došlo v CHKO Litovelské Pomoraví po jarním tání k obvyklým a dosti rozsáhlým rozlevům vody a larvy komárů se objevily již koncem března.V důsledku teplého počasí se líhli dospělí komáři časně jarních druhů již koncem dubna a začátkem května. Tůně však velmi rychle vysýchaly, což značně omezilo výskyt druhů, jejichž larvy se vyvíjejí později. Tyto druhy mohou v jiných letech tvořit základní kvantum jarních kalamit. Mezi ně patří druhy Aedes skupiny cantans, ke kterým se někdy přidružují i letní polycyklické druhy, které se obvykle vyvíjí ještě později (Aedes cinereus, Ae. sticticus a Ae. vexans).
V tabulce 1 (tabulky jsou uvedeny v závěru textu) vidíme, že ve vzorcích tvořily larvy Aedes sk. cantans významnou většinu. Po rychlém vysýchání tůní se však stačily vylíhnout jen druhy časně jarní, které obvykle nevytváří velké kalamity a druhy pozdně jarní (Aedes sk. cantans a příp. letní druhy) se stačily vyvinout jen v omezeném množství, jak ukazuje tabulka 2. Tím byl jarní výskyt dospělých komárů vázán většinou jen na lužní lesy a okolní vesnice nezasáhl nebo zasáhl jen velmi krátkodobě v místech, kde přímo navazují na lužní les, jak ukazuje tabulka 3 (obec Hynkov).
V líhništích komárů NPR Žebračka a okolí probíhal vývoj jarních kalamitních komárů poněkud jinak. Ve vzorcích larev ze dne 10.4.2001 byly zastoupeny většinou larvy komárů Aedes skupina cantans spolu s letními druhy (Tab. 1). Tomu pak přibližně odpovídalo druhové složení imag komárů odchycených dne 29.5.2001 (Tab. 2). Byl zde zjištěn nejen výskyt komárů Aedes skupina cantans, tedy pozdně jarních druhů, ale i letních druhů. Přitom v době odchytu byl výskyt časně jarních druhů již poněkud snížen. Příčinu je nutno spatřovat v pomalém vysýchání tůní, které nebyly ještě zcela vysušeny ani v době odchytu a staly se líhništěm i komárů Anopheles skupina maculipennis. Pro velkou početnost komárů Aedes skupina cantans a částečně i letních druhů komárů pak kalamita zasáhla okrajové části města Přerova (tabulka 4). To ostře kontrastuje s tím, že v obcích a městech v okolí CHKO Litovelské Pomoraví a ani v jiných částech Olomouckého kraje, jarní kalamita komárů nebyla v roce 2001 zaznamenána.
Obtěžování lidí komáry v lesích i v přiléhajících obcích či městech, je velké. Při jejich kalamitním výskytu, který následoval po povodni v roce 1997, bylo nesnesitelné bodání komáry, trvající 24 hodin denně, předmětem nejčastějších stížností postižených osob na tehdejší OHS v Olomouci a na všechny ostatní OHS v postižených oblastech. Za těchto okolností bylo možné následky silného pobodání komáry srovnat s postižením nepříjemným kožním onemocněním. Proto byly podle potřeby opakovaně aplikovány insekticidy ve formě aerosolů, které vytvářely bariéry, zamezující po dobu několika málo dní pronikání komárů z lesních porostů do obcí [3] a [4]. I v této, pro postižené obyvatele velmi obtížné situaci, bylo jejich použití povoleno pouze mimo chráněná území a tím byla ve většině případů ještě více zkracována doba jejich účinnosti.
Daleko účinnějším opatřením by bylo použití larvicidů na bázi Bacillus thuringiensis varieta H 14 – israelensis [3], [2], aplikovaných do líhnišť komárů. Tyto přípravky jsou specificky účinné pouze na larvy komárů a jak ukazují mnohaleté zkušenosti z povodí Rýna [7], nepoškozují přírodu a nehubí žádné necílové organismy, včetně chráněných druhů. Pro ČR je v současné době povolen americký přípravek Vectobac 12 AS. Ani jeho použití v obou uvedených chráněných oblastech nechtějí ochranáři v současné době připustit. Jeho aplikace by byla navíc spojená s mnoha problémy. Kromě jiného by byla pracná, finančně náročná a zásahy by bylo nutné provádět a finančně zajišťovat již v době, kdy jsou komáři ve stádiu larev a tedy zdaleka ještě nikomu nevadí a nikdo si na ně nestěžuje.
Trvalé řešení by spočívalo v rozumných melioračních úpravách terénu. Rozsáhlejší úpravy terénu v obou chráněných územích jsou však dle názoru pracovníků ochrany přírody vyloučeny. Vhodnou úpravou okolí řeky Moravy, aniž by byl narušen charakter krajiny, byl značně omezen výskyt komárů na dřívějších významných líhništích komárů v okrese Šumperk, která dávala v minulých desetiletích vznik častých kalamit. Podobně je tomu v povodí řeky Moravy i v jižních částech Olomouckého kraje.
Argumenty, kterými svá stanoviska pracovníci ochrany přírody obhajují vyplývají z následujících bodů ze zápisu jednání [6]:
- k ekosystému lužního lesa se specifickým vodním režimem (periodické záplavy), komáři neodmyslitelně náleží.
- výskyt nakažlivých chorob ohrožujících zdraví člověka, jejichž původci jsou přenášeni komáry, je u nás zanedbatelný.
- výskyt komárů v roce 2001 v okolí NPR Žebračka nepovažovali za kalamitní (i když měření prováděná pracovníky hygienických stanic kalamitu prokázala)
- území do vzdálenosti 50 m od hranice NPR Žebračka je ochranné pásmo, které je nedílnou součástí systému ochrany lokality a zde je možno činit pouze zásahy ve prospěch uchování a rozvoje přírodních hodnot (i když zde jsou obytné domy),
- hubením larev komárů by došlo k narušení potravního řetězce řady chráněných živočichů, čolka velkého, čolka obecného, kuňky obecné, lesních druhů netopýrů a části populace hmyzožravých ptáků, což je součástí jejich ochrany v chráněném území
- konečně je zde zákonná podmínka, že k jakémukoliv zásahu v zákonem chráněném území musí být souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.
O neoprávněnosti a nepřesnosti mnoha z nich nelze pochybovat. Např. zachování komárů jako potravní zdroj chráněných živočichů či dokonce i ptáků, je požadavek naivně nesmyslný již proto, že tyto kalamity se někdy vůbec nedostaví. Bylo by zřejmě možné usměrnit činnost v chráněných oblastech tak, aby nedocházelo k devastacím chráněných území zejména prokopáváním hrází a neregulovaným napouštěním území lužního lesa vodou (s následným rozvojem a hynutím i vzácných druhů v širokých rozlevech po vyschnutí) v souladu s ochranou zdraví lidí a jejich kulturními potřebami. Bylo by vhodné, kdyby do této problematiky zasáhli i další zdravotničtí pracovníci, např. praktičtí lékaři i postižená část veřejnosti. Praxe ukazuje, že argumenty samotných hygieniků, potíže a stížnosti obyvatel při velkých kalamitách v městech a obcích sousedících s CHKO Litovelské Pomoraví v roce 1996 [3], a v Přerově v roce 2001 nebyly vyslyšeny [6].
Za spolupráci
a technickou pomoc autoři děkují panu Mgr. Liboru Mazánkovi a asistentu
hygienické služby KHS Olomouc panu Michaelu Přízovi.
Literatura
[1]
Príkazský J. West Nile virus – USA. Zprávy CEM 2000; 9(4): 180.
[2]
Rettich F. Současné možnosti hubení komárů při jejich kalamitním výskytu. Zpravodaj
Sdružení DDD, 1994, 3: 25-30.
[3]
Chmela J. Výskyt a hubení komárů v době záplav na Olomoucku. Sborník
referátů III.
konference DDD – Nové poznatky
v dezinfekci, dezinsekci, deratizaci při odstraňování
následků záplav 1997, Poděbrady
11.-13.5.1998, str.: 193-197.
[4]
Rettich F. Souhrnná informace o prováděných dezinsekčních zásazích proti
komárům
v povodněmi postižených oblastech. Zprávy
CEM, 1997, 6(9): 24-25.
[5] Gelbič I, Chmela J, Minář J, Olejníček J.
Změny v populacích komárů
v zaplavovaných oblastech střední a
jižní Moravy. Sborník referátů IV. konference DDD
2000, Poděbrady 23.-25. května 2000,
str.: 245-263.
[6]
Trubač J. Záznam z jednání ve věci výskytu komářích kalamit na území NPR
Žebračka a
v jejím ochranném pásmu, které se
konalo dne 13.7.2001 na AOPK ČR – středisko
Olomouc. (U autora).
[7]
Becker N. Recent developments in the German mosquito control programme. Proc.
XIIth
European meeting Society for Vector Ecology, Wageningen, The
Netherlands,
6-11
September 1999: 43.
RNDr. Josef Chmela
Krajská hygienická
stanice
Wolkerova 6
779 11 Olomouc
RNDr. Václav Rupeš,
CSc.
NRL pro dezinsekci a
deratizaci
SZÚ - CEM
Praha
Tabulka 1:
Larvy komárů zjištěné v roce 2001 v CHKO Litovelské Pomoraví
(odchyt dne 26.4.) a v NPR
Žebračka (odchyt dne 10.4.).
|
CHKO Litovelské Pomoraví |
NPR Žebračka |
||
|
Druh |
Zastoupení v % |
Druh |
Zastoupení v % |
|
Časně jarní druhy: Aedes
cataphylla Ae.
intrudens Ae.
communis Pozdně jarní a letní
druhy: Ae.
cantans Ae.
sk. cantans Aedes
sp. |
38 62 |
Časně jarní druhy Aedes
leucomelas Ae.
cataphylla Pozdně jarní a letní druhy: Ae.
cantans Ae.
flavescens Ae.
sk. cantans Aedes
sp. |
16 84 |
Tabulka
2: Imaga komárů zjištěná v roce 2001 v
CHKO Litovelské Pomoraví
(odchyt dne 11.5.) a NPR Žebračka (odchyt dne
29.5)
|
CHKO Litovelské Pomoraví |
NPR Žebračka |
||
|
Druh |
Zastoupení v % |
Druh |
Zastoupení v % |
|
Časně jarní druhy: Aedes
cataphylla1 Ae.
communis1 Ae.
intrudens1 Ae.
leucomelas Ae.
punctor Pozdně jarní druhy Ae.
cantans Ae.
excrucians Letní druhy Výskyt nezjištěn |
83.1 16.9 - |
Časně jarní druhy: Aedes
communis Ae.
cataphylla Ae.
intrudens Pozdně jarní druhy: Ae.
cantans Ae.
annulipes Ae.
excrucians Ae.
sk. cantans Letní druhy: Ae.
cinereus Ae.
sticticus Ae.
vexans |
8.8 78.4 12.8 |
1 Tyto tři druhy tvořily 80% z celkového počtu
odchycených jedinců
Tabulka
3: Aktivita samic komárů, bez stanovení
jejich druhové příslušnosti,
na jaře
2001 v CHKO Litovelské Pomoraví,
vyjádřená
počtem útoků na 1 osobu za 1 minutu.
|
Katastr obce |
Na okraji lesa |
V obci |
|||
|
Den sledování |
Den sledování |
||||
|
11.5. |
24.5. |
22.6. |
11.5. |
24.5. |
|
|
Střeň Pňovice Lhota Hynkov Příkazy Průměr |
72 10 34 39 28 36.6 |
39 8 2 13 12 15.0 |
16 4 4 5 6 7.0 |
6 - 3 15 - 8.0 |
1 - 2 1 - 1.3 |
- nesledováno
Tabulka 4: Aktivita samic komárů, bez stanovení jejich
druhové
příslušnosti, na jaře 2001
v NPR Žebračka a městě
Přerově, vyjádřená počtem útoků na 1 osobu za 1 minutu.
|
Místo sledování |
Den sledování |
|
|
29.5. |
14.6. |
|
|
Okraj lesa |
64 |
40 |
|
Okraj města |
33 |
13 |
|
Park uvnitř města |
22 |
7 |