Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2003; 12(7):295-296.

 

Nové druhy makrokoků –

Macrococcus brunensis, Macrococcus hajekii a Macrococcus lamae

izolované z kůže lam

Sylva Mannerová

V posledním čísle taxonomického časopisu International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology (IJSEM) byly popsány tři nové druhy makrokoků [1] .

 

Rod Macrococcus byl navržen Kloosem et al. v r. 1998 [2] a zahrnoval tři taxony: Macrococcus carouselicus, Macrococcus equipercicus a Macrococcus bovicus a jeden přeřazený druh ("Staphylococcus caseolyticus"). Všechny druhy byly izolovány z živočišných zdrojů (poníci, koně, krávy, poživatiny). Makrokoky jsou podobné oxidázapozitivním, novobiocinrezistentním stafylokokům (Staphylococcus sciuri komplex), ale liší se od nich především vyšším obsahem GC v DNA, většími buňkami a neschopností okyselovat D-celobiózu (lit.: [2], [3], [4] a [5]). Druhová identifikace makrokoků na základě fenotypových vlastností může být problematická a je proto nutné pro jejich přesné taxonomické zařazení použít molekulárně biologické a chemotaxonomické metody.

 

Z kůže lamy krotké (Lama glama, L.) bylo v brněnské ZOO izolováno devět kmenů grampozitivních, katalázapozitivních a oxidázapozitivních koků. Pro jejich charakterizaci a taxonomické zařazení byly použity konvenční metody, komerční identifikační sety a molekulárně biologické metody. Fenotypové vlastnosti (rezistence k novobiocinu a bacitracinu, citlivost k furazolidonu) a obsah GC v DNA (40,1 – 42 mol % G + C) odpovídaly rodu Macrococcus (Tabulka 1). Fylogenetická analýza 16S rRNA potvrdila zařazení kmenů do rodu Macrococcus. Izolované kmeny se liší od doposud popsaných druhů makrokoků produkcí fosfatázy, negativním růstem v 7,5% NaCl, negativní hydrolýzou eskulinu, případně redukcí nitrátů. Ribotypizace (EcoRI), makrorestrikční analýza (XbaI) a analýza profilu mastných kyselin rozdělila kmeny do tří navzájem oddělených skupin. Navíc ribotypizace také oddělila izolované kmeny od oxidáza pozitivních stafylokoků. DNA-DNA hybridizace potvrdila, že jednotlivé skupiny reprezentují tři samostatné celky (hodnoty příbuznosti DNA byly nižší než 54 %). Na základě všech získaných výsledků byly navrženy tři nové druhy: Macrococcus brunensis (typový kmen CCM 4811T = LMG 21712T), Macrococcus lamae (typový kmen CCM 4815T = LMG 21713T) a Macrococcus hajekii (typový kmen CCM 4809T = LMG 21711T).

 

 

LITERATURA

 

[1]  Mannerová S, Pantucek R, Doskar J, Svec P, Snauwaert C, Vancanneyt M, Swings J, & Sedlacek I. Macrococcus brunensis sp. nov., Macrococcus hajekii sp. nov. and Macrococcus lamae sp. nov., from the skin of llamas. IJSEM Papers in Press, published online 16 May 2003. DOI 10.1099/ijs.0.02683-0

[2]  Kloos WE, Ballard DN, George CG, Webster JA, Hubner RJ, Ludwig W, Schleifer KH, Fiedler F & Schubert K. Delimiting the genus Staphylococcus through description of Macrococcus caseolyticus gen. nov., comb. nov. and Macrococcus equipercicus sp. nov., Macrococcus bovicus sp. nov. and Macrococcus carouselicus sp. nov. Int J Syst Bacteriol 1998; 48: 859-877.

[3]  Kloos WE, Ballard DN, Webster JA, Hübner RJ, Tomasz A, Couto I, Sloan GL, Dehart HP, Fiedler F, Schubert K, de Lencastre H, Sanches IS, Heath HE, Leblanc PA. & Ljungh A. Ribotype delineation and description of Staphylococcus sciuri subspecies and their potential as reservoirs of methicillin resistence and staphylolytic enzyme genes. Int J Syst Bacteriol 1997; 47: 313-323.

[4]  Kloos WE, Schleifer KH, & Smith RF. Characterization of Staphylococcus sciuri sp. nov. and its subspecies. Int J Syst Bacteriol 1976; 26: 22-37.

[5]  Webster JA, Bannerman TL, Hubner R J, Ballard DN, Cole EM, Bruce JL, Fiedler F, Schubert K, & Kloos WE.  Identification of the Staphylococcus sciuri species group with EcoRI fragments containing rRNA sequences and description of Staphylococcus vitulus sp. nov. Int J Syst Bacteriol 1994; 44: 454-460.

 

Sylva Mannerová

PřF MU Brno

 

 

Poznámka šéfredaktora:

 

Názvy makrokoka brněnského a makrokoka pojmenovaného podle lamy jsou jasné. Macrococcus hajekii byl nazván podle našeho předního taxonoma v oblasti grampozitivních katalázapozitivních koků, prof. MUDr. Václava Hájka, CSc. z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Prof. Hájek byl dlouholetým vedoucím NRL pro stafylokoky, která působila v Olomouci až do roku 1991. V roce 1976 popsal druhého koagulázapozitivního stafylokoka, S. intermedius, a je prvním autorem identifikačních publikací dalších třech stafylokoků : Staphylococcus chromogenes, Staphylococcus muscae a Staphylococcus saprophyticus subsp. bovis.

 

Panu profesorovi Hájkovi srdečně blahopřeji. Jeho Macrococcus hajekii se dostal do vzácné společnosti jako jsou: Clostridium novyi (1894), Rickettsia prowazekii (1916), Yersinia aldovae (1984), Planococcus kocurii (1986), Paracoccus kocurii (1990), Citrobacter sedlakii (1993), Facklamia sourekii (1999),  Acinetobacter schindleri (2001) a všechny druhy rodu Kocuria: K. varians (1995) , K. rosea (1995), K. kristinae (1995), K. palustris (1999), K. rhizophila (1999) a Kocuria polaris (2003). Snad jsem na žádnou bakterii, pojmenovanou po českém mikrobiologovi, nezapomněl.

 

Petr Petráš.      

 

     


Tabulka 1: Charakteristiky vhodné pro rozlišení nově popsaných druhů makrokoků od dříve validovaných makrokoků a oxidáza pozitivních stafylokoků

 

 

M. brunensis

M.    lamae

M.   hajekii

M. caseolyticus

 *)

M. carouselicus

*)

M. equipercicus

*)

M. bovicus

 *)

S.     lentus

#)

S. vitulinus

##)

S. sciuri subsp. rodentium

**)

S. sciuri subsp. sciuri **)

S. sciuri subsp. carnaticus

**)

GC obsah

(mol %)

42

40,7

40,1

38-39

41

45

42-44

34,2

34

35

35-36

36

okyselování

D-celobiózy

-

-

-

-

-

-

-

+

d

d

+

d

růst v 7,5 % NaCl

-

-

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

hydrolýza eskulinu

-

-

-

d

+

d

d

+

d

+

+

+

produkce fosfatázy

+

+

+

-

-

-

-

 

 

 

 

 

redukce nitrátů

+

-

+

+

-

-

d

 

 

 

 

 

okyselování sacharózy

-

+

+

 

 

 

 

 

 

 

 

 

růst v 4 % NaCl

+

-

-

 

 

 

 

 

 

 

 

 

produkce esterázo-lipázy

-

+

-

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Legenda

*)   literatura [2] Kloos et al., 1998

**)  literatura [3]  Kloos et al., 1997

#)    literatura [4]  Kloos et al., 1976

##)  literatura  [5]   Webster et al., 1994

+ = pozitivní reakce; - = negativní reakce; d = variabilní reakce