![]()
V České
republice probíhá od roku 1999 celorepublikový program surveillance závažných
onemocnění způsobených Haemophilus influenzae b (Hib), jehož součástí je
sledování rezistence k antibiotikům [1]. V tomto sdělení jsou
předloženy dílčí výsledky výskytu rezistence k vybraným antibiotikům,
která doporučuje rutinně sledovat mezinárodně respektovaná organizace NCCLS u
izolátů H. influenzae z krve a moku od pacientů
s meningitidou, bakterémií, epiglotitidou a faciální celulitidou [2].
V průběhu 4 let (1999-2002) byla vyšetřena antibiotická citlivost 239 kmenů Hib zaslaných ze 47 mikrobiologických laboratoří do SZÚ Praha. Tyto kmeny splňovaly kritéria vyžadovaná pro invazivní izoláty [1]. Ze souboru byly vyloučeny opakované izoláty od jednoho pacienta. Pokud byly izolovány od jednoho pacienta kmeny z krve i z moku, byly do studie zařazeny pouze kmeny z moku. Produkce ß-laktamázy u těchto izolátů byla vyšetřena nitrocefinovým testem (Nitrocefin, Oxoid), minimální inhibiční koncentrace (MIC) antibiotik byly vyšetřeny agarovou diluční metodou na půdě Haemophilus Test Medium (Oxoid) [3], k hodnocení výsledků vyšetření a k jejich interpretaci byla použita kritéria NCCLS [2].
Soubor 105 izolátů
z krve a 134 izolátů z moku byl z 94,2% tvořen kmeny od dětí do
6 let věku (tabulka 1). Kmeny z krve a z moku produkovaly
ß-laktamázu v přibližně stejné frekvenci (11,4%, respektive 12,7%) (graf 1). Produkce ß-laktamázy byla jedinou
příčinou rezistence k ampicilinu, kmeny s neenzymatickou rezistencí
nebyly prokázány. Žádný z kmenů nebyl rezistentní k cefotaximu (a
tudíž k cefalosporinům 3. generace), k chloramfenikolu byly
rezistentní celkem 3 kmeny, jeden v roce 2000 a dva v roce 2001 (tabulka 2).
Graf 2 ilustruje počet kmenů
produkujících ß-laktamázu a tudíž prevalenci rezistence k ampicilinu v jednotlivých letech surveillance. Je
pravděpodobné, že poloviční rezistence k ampicilinu zjištěná roce 2002
(7,3%) ve srovnání s rokem 2000 a 2001(15,5%, respektive 14,3%), již může
být způsobena absolutním poklesem počtu invazivních infekcí v důsledku
vakcinace Hib konjugovanou vakcinou [4], která byla zahájena v červenci
roku 2001.
Tabulka 1. Izoláty Hib z krve
a moku podle věkové kategorie pacientů (n=239) v období 1999-2002
|
Věková
kategorie |
Původ izolátu
|
Celkem |
|
|
krev |
mok |
||
|
<=6
let |
93 |
131 |
224 |
|
7-15 let |
4 |
2 |
6 |
|
>15
let |
8 |
1 |
9 |
|
celkem |
105 |
134 |
239 |
Graf 1. Produkce ß-laktamázy
(bla+) u kmenů Hib z krve a z moku izolovaných v období 1999-2002


Tabulka
2. Rezistence k ampicilinu, chloramfenikolu a cefotaximu u invazivních izolátů
Hib v letech 1999-2002
Rok
|
Počet
izolátů |
Rezistence
(%) |
||
|
ampicilin |
chloramfenikol
|
cefotaxim |
||
|
1999 |
64 |
9,4 |
0,0 |
0,0 |
|
2000 |
71 |
15,5 |
1,4 |
0,0 |
|
2001 |
63 |
14,3 |
3,2 |
0,0 |
|
2002 |
41 |
7,3 |
0,0 |
0,0 |
|
celkem |
239 |
12,1 |
1,3 |
0,0 |
Graf 2. Rezistence k ampicilinu (produkce ß-laktamázy) u 239 invazivních kmenů Hib izolovaných v letech 1999 – 2002. Sloupce znázorňují absolutní počet vyšetřených kmenů.

Poděkování
Autorky děkují spolupracovníkům z mikrobiologických laboratoří, kteří poskytli kmeny H. influenzae a potřebné údaje.
Podpořeno grantem Ministerstva zdravotnictví České
republiky IGA NI/6803-3.
1. Metodické opatření – Zajištění surveillance programu invazivních onemocnění způsobených H. influenzae b. Věstník MZ ČR, duben 1999, (částka 3), 1-4.
2. National Committee for Clinical Laboratory Standards. Performance standards for antimicrobial susceptibility testing.; twelfth informational supplement. NCCLS document M100-S12, Pa, USA 2002.
3. Urbášková P. Rezistence bakterií k antibiotikům. Vybrané metody. Trios 1998.
4. Křížová P, Lebedová V. Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b v České republice v roce 2002. Zprávy CEM 2003; 12(4):174-177.
RNDr. Pavla Urbášková, CSc
Národní referenční laboratoř pro antibiotika
Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
100 42 Praha 10
email: purbaskova @szu.cz