Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2003; 12(8): 345 - 348

 

Trendy výskytu a šíření HIV/AIDS v ČR

v první polovině roku 2003

Marie Brůčková, Marek Malý, Jana Vandasová

 

 

Úvodem krátce znovu vzpomeneme 20.výročí objevu viru HIV, původce syndromu získaného imunodeficitu (AIDS). V těchto dvaceti letech bylo dosaženo řady úspěchů při studiu jak viru samého tak onemocnění, které vyvolává. Laboratorní diagnostika infekce HIV přinesla mnoho nových metodických přístupů a technik, které obohatily celou klinickou virologii. U infekce HIV je laboratorní diagnostika nezbytným předpokladem stanovení klinické diagnózy, protože klinické projevy HIV/AIDS jsou tak pestré a mnohotvárné, že nedovolují  stanovit jejich původ bez laboratorního potvrzení. Ve velkém měřítku prováděné laboratorní testy v různých populačních skupinách umožňují jednak použití účinných preventivních opatření (např. testování krevních dárců a gravidních žen), jednak monitorování výskytu a šíření HIV/AIDS v různých exponovaných populačních skupinách (sexuální pracovníci, injekční uživatelé drog).

 

Výsledky monitorování výskytu a šíření HIV/AIDS v ČR v první polovině roku 2003 předkládáme s poděkováním všem laboratorním i klinickým  spolupracovníkům, kteří k naplnění tohoto programu pravidelně přispívají .

 

V  první polovině roku 2003 (data jsou uváděna k 31.7.03) byl proveden prakticky stejný počet vyšetření HIV jako ve stejném období roku 2002, počet nově diagnostikovaných infekcí HIV (32 případů) je také přesně stejný jako v minulém roce (graf 1). Stále se jedná o malá čísla, celková prevalence je stále nízká - 61,6 případů na milion obyvatel). Rozložení případů infekce HIV podle krajů je uvedeno na kartogramu (kartogram 2) v absolutních číslech a na grafu 3 v číslech relativních podle počtu případů na milion obyvatel. Nejvyšší počet případů HIV/AIDS v absolutních i relativních číslech je diagnostikován v Praze, z ostatních krajů je nejvíce postižen kraj Karlovarský, Ústecký a Středočeský, tedy dvě příhraniční oblasti a kraj sousedící a často se populačně prolínající s hlavním městem. Nízký počet HIV/AIDS trvale vykazují kraje  Vysočina, a kraje Královéhradecký a Pardubický. O příčinách tohoto stavu lze jen spekulovat.

 

V prvním pololetí 2003 bylo hlášeno 5 nových případů AIDS (graf 4) a 1 úmrtí na AIDS (graf 5).Tři případy  onemocnění AIDS byly diagnostikovány u dlouhodobě HIV infikovaných osob, 2 případy byly jako AIDS diagnostikovány v době prvního záchytu infekce HIV. Znamená to, že stále ještě existují případy infekce HIV u osob, které o své HIV pozitivitě nevědí a k vyšetření se dostávají až ve stadiu klinického onemocnění.  Propagace HIV testování by se rozhodně měla více podporovat.

 

Nejčastějším způsobem přenosu infekce HIV zůstává  v ČR, na rozdíl od některých východoevropských zemí,  stále  sexuální styk. Sexuálně bylo přeneseno  celkem 84 % všech registrovaných HIV infekcí; z toho v 54% se jednalo o styk muže s mužem a ve  30% o styk heterosexuální. Procento homosexuálně přenesených infekcí v první polovině roku stouplo až na 69% všech v tomto období nově registrovaných infekcí - 22 ze 32 nových infekcí HIV registrovaných od ledna 2003 do 31.7.03 (graf 7). Tento trend je pozorován v některých zemích západní Evropy i v USA a je vysvětlován dorůstáním nových populací homosexuálů, kteří opětovně přestávají respektovat pravidla bezpečnějšího sexu. V některých jiných evropských zemích, zejména ve Spojeném království, je naopak pozorován strmý nárůst nových případů infekce HIV, přenesené heterosexuálním stykem. Britští pracovníci vysvětlují svou epidemiologickou situaci velkým nárůstem imigrantů zejména z afrického kontinentu, mezi nimiž se šíří infekce heterosexuální cestou. Z našich malých čísel nelze ovšem dosud vyvozovat  žádné pevné závěry.

 

Poměr HIV infikovaných mužů a žen zůstává zachován, ženy tvoří přes 20% všech HIV pozitivních případů  (graf 8).

 

V poslední době se projevuje také mírný nárůst HIV infekcí diagnostikovaných u injekčních uživatelů drog. Tato populační skupina vyžaduje zvláštní pozornost, protože je potenciálním nebezpečím pro šíření této infekce nejen ve své subpopulaci.

 

Povinné testování krevních dárců ani rutinní testování gravidních žen neodhalilo žádnou novou infekci HIV v těchto populačních skupinách (grafy 9 a 10). Počet osob žijících s HIV/AIDS neustále stoupá zejména pod vlivem vysoce aktivní  antiretrovirové terapie racionálně používané v ČR u všech HIV infikovaných osob (graf 11).

 

Zaznamenáván je také kontinuální vzestup HIV infikovaných cizinců - 12 nových případů v prvním pololetí 2003 (graf 12).

 

Graf 13 ukazuje, že přes 23%  všech HIV infikovaných osob tvoří v ČR cizinci – tito však nejsou vedeni v našich národních statistikách. Do národní statistiky se dostávají jen občané jiné než české národnosti, kteří mají povolení k trvalému pobytu na území ČR, tzv. rezidenti. Národnostní složení HIV rezidentů a cizinců ukazují grafy 14 a 15. V obou případech se od r.1995 jedná převážně o příchozí z východní Evropy, zejména z Ukrajiny. Je obecně známo, že velké migrační vlny přinášejí možnost zavlečení infekčních chorob jak do destinačních tak do tranzitních zemí. Jedná se zejména (a nejen) o pohlavně přenášené infekce mezi něž HIV infekce bezesporu patří. Imigrační politika České republiky se bude musit vyrovnat i s jevem celosvětové populační migrace, který  se již u nás projevuje a jistě bude nadále sílit.

 

M.Brůčková, M.Malý, J.Vandasová

SZÚ, NRL pro AIDS

 

GRAFY ZDE