Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2003; 12(8): 337 - 338

 

Antibiotická rezistence invazivních izolátů Haemophilus influenzae b v období 1999 – 2002

Předběžné sdělení

Pavla Urbášková, Marie Wunschová , Věra Lebedová, Pavla Křížová

 

V České republice probíhá od roku 1999 celorepublikový program surveillance závažných onemocnění způsobených Haemophilus influenzae b (Hib), jehož součástí je sledování rezistence k antibiotikům [1]. V tomto sdělení jsou předloženy dílčí výsledky výskytu rezistence k vybraným antibiotikům, která doporučuje rutinně sledovat mezinárodně respektovaná organizace NCCLS u izolátů H. influenzae z krve a moku od pacientů s meningitidou, bakterémií, epiglotitidou a faciální celulitidou [2].

 

V průběhu 4 let (1999-2002) byla vyšetřena antibiotická citlivost 239 kmenů Hib zaslaných ze 47 mikrobiologických laboratoří do SZÚ Praha. Tyto kmeny splňovaly kritéria vyžadovaná pro invazivní izoláty [1]. Ze souboru byly vyloučeny opakované izoláty od jednoho pacienta. Pokud byly izolovány od jednoho pacienta kmeny z krve i z moku, byly do studie zařazeny pouze kmeny z moku.  Produkce ß-laktamázy u těchto izolátů byla vyšetřena nitrocefinovým testem (Nitrocefin, Oxoid), minimální inhibiční koncentrace (MIC) antibiotik byly vyšetřeny agarovou diluční metodou na půdě Haemophilus Test Medium (Oxoid) [3], k hodnocení výsledků vyšetření a k jejich interpretaci byla použita kritéria NCCLS [2].

 

Soubor 105 izolátů z krve a 134 izolátů z moku byl z 94,2% tvořen kmeny od dětí do 6 let věku (tabulka 1).  Kmeny z krve a z moku produkovaly ß-laktamázu v přibližně stejné frekvenci (11,4%, respektive 12,7%) (graf 1). Produkce ß-laktamázy byla jedinou příčinou rezistence k ampicilinu, kmeny s neenzymatickou rezistencí nebyly prokázány. Žádný z kmenů nebyl rezistentní k cefotaximu (a tudíž k cefalosporinům 3. generace), k chloramfenikolu byly rezistentní celkem 3 kmeny, jeden v roce 2000 a dva v roce 2001 (tabulka 2).  Graf 2 ilustruje počet kmenů produkujících ß-laktamázu a tudíž prevalenci rezistence k ampicilinu  v jednotlivých letech surveillance. Je pravděpodobné, že poloviční rezistence k ampicilinu zjištěná roce 2002 (7,3%) ve srovnání s rokem 2000 a 2001(15,5%, respektive 14,3%), již může být způsobena absolutním poklesem počtu invazivních infekcí v důsledku vakcinace Hib konjugovanou vakcinou [4], která byla zahájena v červenci  roku 2001.

 

Tabulka 1. Izoláty Hib z krve a moku podle věkové kategorie pacientů (n=239) v období 1999-2002

 

 

Věková kategorie

Původ izolátu

 

Celkem

krev

mok

<=6 let

93

131

224

7-15 let

4

2

6

>15 let

8

1

9

celkem

105

134

239

 

 

Graf 1. Produkce ß-laktamázy (bla+) u kmenů Hib z krve a z moku izolovaných v období 1999-2002

 

 

 

Tabulka 2. Rezistence k ampicilinu, chloramfenikolu a cefotaximu u invazivních izolátů Hib v letech 1999-2002

 

 

Rok

 

Počet izolátů

Rezistence (%)

ampicilin

chloramfenikol

cefotaxim

1999

64

9,4

0,0

0,0

2000

71

15,5

1,4

0,0

2001

63

14,3

3,2

0,0

2002

41

7,3

0,0

0,0

celkem

239

12,1

1,3

0,0

 

 

Graf 2.  Rezistence k ampicilinu (produkce ß-laktamázy) u 239 invazivních kmenů Hib izolovaných v letech 1999 – 2002. Sloupce znázorňují absolutní počet vyšetřených kmenů.

 

Poděkování

Autorky děkují spolupracovníkům z mikrobiologických laboratoří, kteří poskytli kmeny H. influenzae a potřebné údaje.

Podpořeno grantem Ministerstva zdravotnictví České republiky IGA NI/6803-3.

 

LITERATURA

1.      Metodické opatření – Zajištění surveillance programu invazivních onemocnění způsobených H. influenzae b. Věstník MZ ČR, duben 1999, (částka 3), 1-4.

2.      National Committee for Clinical Laboratory Standards. Performance standards for antimicrobial susceptibility testing.; twelfth informational supplement. NCCLS document M100-S12, Pa, USA 2002.

3.      Urbášková P. Rezistence bakterií k antibiotikům. Vybrané metody. Trios 1998.

4.      Křížová P, Lebedová V. Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b v České republice v roce 2002. Zprávy CEM 2003; 12(4):174-177.

 

RNDr. Pavla Urbášková, CSc

Národní referenční laboratoř pro antibiotika

Státní zdravotní ústav

Šrobárova 48

100 42 Praha 10

email: purbaskova @szu.cz