Systém externího hodnocení kvality (EHK) činnosti laboratoří v lékařské mikrobiologii a parazitologii byl v České republice (ČR) zaveden v polovině roku 1993. Do prvních přihlášených laboratoří byly rozeslány vzorky sér pro diagnózu virové hepatitidy a kmeny bakterií pro identifikaci. Pro technické zajištění externích kontrol bylo při CEM SZÚ zřízeno Akreditační pracoviště (AP) CEM, později (1998) přejmenované na AP CEM – koordinační pracoviště pro zajišťování EHK v lékařské mikrobiologii. Přípravu vzorků k rozeslání, hodnocení obdržených výsledků a celkovou analýzu EHK zajišťují Národní referenční laboratoře (NRL) v SZÚ i mimo SZÚ, Česká národní sbírka typových kultur při CEM (CNCTC) a některá specializovaná pracoviště.
Distribuci
kódovaných vzorků zajišťuje AP CEM, které společně s nimi zasílá
účastníkům i průvodní dopisy s návody, jak je třeba vzorky před zpracováním upravit, i protokoly
pro záznamy výsledků. Pro zachování anonymity přiděluje AP CEM každému
pracovišti číselný kód, který je jeho jediným identifikačním znakem. Po
obdržení výsledků v určeném termínu předá AP CEM všechny protokoly s kódovými
čísly laboratoří k vyhodnocení pracovišti, které materiál připravilo. Po
jeho ukončení rozešle AP CEM obodované protokoly všem účastníkům současně
s celkovým komentářem
k příslušné EHK. Komentáře k jednotlivým EHK jsou publikovány
také ve Zprávách CEM a od roku 1998 jsou obvykle zveřejňovány i na
internetových stránkách CEM. Pro okruhy EHK, které si laboratoře objednaly na
rok 2002, obdržely na přelomu let 2002/2003 „Osvědčení o účasti v externím
hodnocení kvality“. Kromě toho byly současně vydány účastníkům „Certifikáty
správné diagnostiky“ pro ty okruhy EHK, v nichž laboratoře dosáhly
vyžadovanou (nadlimitní) úroveň. Oba dokumenty mají platnost do konce roku
2003.
Po prvních dvou okruzích po 5-ti vzorcích (pro diagnózu virové hepatitidy a bakteriálních kmenů pro identifikaci) rozeslaných v roce 1993, kterých se celkem zúčastnilo 79 laboratoří, byla nabídka okruhů pro EHK postupně zvyšována a vzrůstal i počet zájemců o účast v EHK. Tento trend je patrný z tab. 1 a tab. 2. Na příklad z tab. 2 je zřejmý postupný vzrůst počtu zájemců o účast v bakteriologické diagnostice, v sérologii HBV, HCV, HIV, CMV a HSV, ale zvláště pak v diagnostice lymeské borreliózy nebo ve stanovení ASO, kde došlo v letech 1995 – 2003 k nárůstu účastníků přibližně na dvojnásobek.
a celkové počty zúčastněných pracovišť
|
rok |
počet okruhů EHK |
celkový počet pracovišť |
|
1993 |
2 |
79 |
|
1994 |
10 |
251 |
|
1995 |
14 |
258 |
|
1996 |
24 |
293 |
|
1997 |
25 |
306 |
|
1998 |
29 |
377 |
|
1999 |
30 |
385 |
|
2000 |
31 |
389
|
|
2001 |
31 |
395 |
|
2002 |
31 |
410 |
|
2003 |
31 |
418 *) |
*) stav ke
konci června 2003
Tab. 2: Počet laboratoří postupně přihlášených
na jednotlivé okruhy v r. 1993 – 2003 *)
ROK |
1993 |
1994 |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
|
Bakteriologická
diagnostika |
61 |
73 |
83 |
98 |
101 |
107 |
107 |
106 |
109 |
111 |
112 |
|
Mykobakterie –
izolace |
- |
37 |
36 |
38 |
41 |
42 |
43 |
45 |
45 |
43 |
44 |
|
Mykobakterie –
citlivost na AT |
- |
- |
14 |
15 |
14 |
14 |
15 |
14 |
14 |
13 |
14 |
|
Identifikace virů |
- |
17 |
16 |
16 |
15 |
14 |
16 |
14 |
15 |
15 |
13 |
|
Sérologie HBV
markery |
- |
34 |
56 |
67 |
82 |
82 |
84 |
84 |
87 |
98 |
104 |
|
Sérologie HBV, HCV
a HIV |
49 |
141 |
154 |
157 |
173 |
171 |
175 |
179 |
182 |
183 |
185 |
|
Parazitologie
střevní |
- |
51 |
57 |
58 |
67 |
73 |
75 |
73 |
73 |
75 |
76 |
|
Sérologie
toxoplasmózy |
- |
32 |
52 |
63 |
74 |
82 |
79 |
81 |
89 |
91 |
99 |
|
Sérologie syfilis |
- |
125 |
125 |
147 |
156 |
157 |
158 |
161 |
166 |
167 |
167 |
|
Lymeská borrelióza |
- |
- |
58 |
75 |
87 |
90 |
90 |
97 |
111 |
117 |
126 |
|
Stanovení ASO |
- |
- |
68 |
78 |
82 |
90 |
98 |
100 |
114 |
120 |
132 |
|
Sérologie
leptospirózy |
- |
- |
8 |
11 |
10 |
12 |
13 |
12 |
15 |
14 |
14 |
|
Sérologie EBV |
- |
- |
- |
62 |
67 |
73 |
75 |
76 |
85 |
92 |
99 |
|
Sérologie CMV |
- |
- |
- |
62 |
70 |
79 |
80 |
83 |
94 |
97 |
107 |
|
Sérologie HSV |
- |
- |
- |
31 |
37 |
40 |
40 |
42 |
43 |
51 |
54 |
|
Sérologie VZV |
- |
- |
- |
22 |
24 |
25 |
26 |
28 |
29 |
34 |
34 |
|
Sérologie zarděnek |
- |
- |
- |
26 |
30 |
30 |
36 |
36 |
36 |
42 |
40 |
|
Sérologie spalniček |
- |
- |
- |
18 |
18 |
19 |
20 |
18 |
20 |
23 |
18 |
|
Sérologie
respiračních virů |
- |
- |
33 |
23 |
22 |
22 |
22 |
25 |
27 |
26 |
31 |
|
Sérologie klíšťové
encefalitidy |
- |
- |
- |
25 |
27 |
33 |
33 |
33 |
36 |
39 |
36 |
|
Sérologie Yersinia
enterocolitica |
- |
- |
- |
34 |
41 |
38 |
42 |
44 |
50 |
48 |
51 |
|
Sérologie Listeria
monocytogenes |
- |
- |
- |
30 |
38 |
40 |
45 |
45 |
47 |
- |
**) |
|
Sérologie Helicobacter
pylori |
- |
- |
- |
38 |
54 |
59 |
60 |
59 |
64 |
72 |
77 |
|
Mikroskopická
diagnostika trichomonád |
- |
- |
- |
61 |
69 |
72 |
71 |
70 |
72 |
78 |
79 |
|
Sérologie chlamýdií |
- |
- |
- |
- |
37 |
38 |
40 |
42 |
49 |
58 |
59 |
|
Mykologie |
- |
- |
- |
- |
- |
47 |
51 |
52 |
52 |
59 |
58 |
|
Sterilizace |
- |
- |
- |
- |
- |
112 |
109 |
83 |
89 |
90 |
86 |
|
Sérologie HAV |
- |
- |
- |
- |
- |
76 |
78 |
83 |
85 |
93 |
103 |
|
Mikroskopická
diagnostika tropických tkáňových parazitóz |
- |
- |
- |
- |
- |
25 |
25 |
24 |
27 |
24 |
20 |
|
Sérologie larvální
toxokarózy |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
23 |
26 |
28 |
31 |
33 |
|
Detekce
papillomavirů |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
22 |
25 |
28 |
27 |
|
Průkaz mykobakterií
metabolickými metodami |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
16 |
22 |
*) stav ke 30. 1. 2003
**) pro nízkou vypovídací hodnotu byl
sérologický průkaz listerií odborníky od r. 2002 z EHK vyřazen
Růst počtu zásilek se vzorky pro EHK odesílaných AP CEM v letech 1993 – 2002 ilustruje graf 1. Ze 110 v roce 1993 vzrostl – do konce roku 2002 až na 3 260.

V současné
době nabízené okruhy EHK, počty sérií a vzorků zaslaných přihlášeným
laboratořím jsou uvedeny v tab. 3. Celkem
bude v tomto roce rozesláno podle dosud obdržených objednávek 15 130
vzorků. V EHK jsou zastoupeny všechny okresy ČR, ve kterých se nacházejí
mikrobiologické laboratoře.
|
Poř. č. |
Název okruhu |
počet sérií/rok |
počet vzorků/rok |
počet přihlášených laboratoří |
Celkem vzorků/rok |
|
1 |
Bakteriologická
diagnostika |
4 |
20 |
112 |
2240 |
|
2 |
Mykobakterie - izolace |
1 |
5 |
44 |
220 |
|
3 |
Mykobakterie -
citlivost na AT |
1 |
5 |
14 |
70 |
|
4 |
Stanovení ASO |
2 |
10 |
132 |
1320 |
|
5 |
Sérologie Helicobacter pylori |
1 |
4 |
77 |
308 |
|
6 |
Sérologie Yersinia
enterocolotica |
1 |
4 |
51 |
204 |
|
7 |
Sérologie syfilis |
1 |
5 |
167 |
835 |
|
8 |
Lymeská borrelióza |
2 |
10 |
126 |
1260 |
|
9 |
Sérologie HBV, HCV
a HIV |
2 |
10 |
185 |
1850 |
|
10 |
Sérologie HBV -
markery |
2 |
10 |
104 |
1040 |
|
11 |
Sérologie HAV |
2 |
6 |
103 |
618 |
|
12 |
Sérologie EBV |
1 |
2 |
99 |
198 |
|
13 |
Sérologie CMV |
1 |
2 |
107 |
214 |
|
14 |
Sérologie HSV |
1 |
2 |
54 |
108 |
|
15 |
Sérologie VZV |
1 |
2 |
34 |
68 |
|
16 |
Sérologie klíšťové
encefalitidy |
1 |
2 |
36 |
72 |
|
17 |
Sérologie
respiračních virů |
1 |
4 |
31 |
124 |
|
18 |
Sérologie zarděnek |
1 |
2 |
40 |
80 |
|
19 |
Sérologie spalniček |
1 |
2 |
18 |
36 |
|
20 |
Sérologie chlamýdií |
1 |
5 |
59 |
295 |
|
21 |
Identifikace virů |
2 |
10 |
13 |
130 |
|
22 |
Parazitologie
střevní |
2 |
10 |
76 |
760 |
|
23 |
Mikroskopická
diagn. trichomonád |
2 |
10 |
79 |
790 |
|
24 |
Mikrosk. diagn.
trop. tkáňových parazitóz |
1 |
5 |
20 |
100 |
|
25 |
Sérologie
leptospirózy |
1 |
5 |
14 |
70 |
|
26 |
Sérologie
toxoplasmózy |
2 |
10 |
99 |
990 |
|
27 |
Sérologie larvální toxokarózy |
1 |
5 |
33 |
165 |
|
28 |
Mykologie |
1 |
5 |
58 |
290 |
|
29 |
Sterilizace |
1 |
5 |
86 |
430 |
|
30 |
Detekce
papillomavirů |
1 |
5 |
27 |
135 |
|
31 |
Průkaz mykobakterií
metabol. metodami |
1 |
5 |
22 |
110 |
|
C e l k em |
43 |
187 |
2 048 |
15 130 |
|
Koncem každého roku rozesílá AP CEM všem pracovištím uloženým v databázi počítače nabídku EHK pro další rok současně s plánem rozesílání jednotlivých sérií. Kromě toho jsou novým zájemcům na písemnou nebo telefonickou žádost zaslány obratem všechny potřebné materiály k přihlášce do systému EHK kdykoliv během roku.
Závěrem je třeba zdůraznit, že systém EHK má mít edukativní a nikoliv represivní charakter. Více než desetileté zkušenosti s daným systémem ukazují, že postupně došlo v průměru ke zpřesnění výsledků vyšetření i ke standardizaci některých metod. Důležitým vedlejším výstupem bylo zjištění někdy i značných rozdílů mezi kvalitou diagnostikovaných souprav pro sérologická vyšetření a odhalení zcela nevyhovujících setů, které se poté přestaly používat a vyrábět.
07/2003
RNDr.Milan Šlosárek, CSc.
vedoucí AP
CEM, tel.267 082 312
tel/fax 267 082 427