V souvislosti s přípravou vstupu České republiky do EU probíhají systémové změny
i v ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Tyto změny jsou vyjádřeny novými základními pojmy, které současně představují i nové přístupy a nové činnosti. Výkonní pracovníci v DDD jsou s nimi seznamováni v odborných kurzech DDD (podle zákona č. 258/2000 Sb.), vedených podle nových učebních textů a příruček připravených v rámci vzdělávacího programu EU. S tímto systémem by měli být seznámeni i pracovníci hygienické služby.
Biocid (biocidní látka, biocidní přípravek), nový pojem zavedený Direktivou EU 98/8/EC
a v rámci harmonizace našich zákonných norem s normami EU, převzatý v plném rozsahu zákonem ČR č. 120/2002 Sb. Podle obou norem je biocidní přípravek výrobek, určený k regulaci výskytu škodlivých organizmů, které jsou nebezpečné pro zdraví člověka a zvířat nebo mohou poškozovat přírodní nebo vyráběné produkty. Jeho podstatou může být chemická látka, nebo mikroorganismus, včetně virů a hub, které svým specifickým nebo obecným účinkem působí na škodlivý organismus. Biocidy jsou podle výše uvedeného zákona schvalovány MZ a patří mezi ně všechny přípravky používané v ochranné DDD.
Termíny nižších kategorií, jako jsou dezinfekční látky a přípravky, insekticidy, repelenty a rodenticidy jsou v zákoně nadále používány. Biocidy jsou rozděleny do 23 typů, z nichž typy 1, 2 a 4 zahrnují přípravky pro ochrannou dezinfekci, typy 14 (rodenticidy) , 18 (insekticidy) a 19 (repelenty a atraktanty) zahrnují přípravky pro ochrannou dezinsekci a deratizaci.
Termínem pesticidy jsou nadále označovány jen přípravky na ochranu rostlin. Mezi biocidy nepatří léčiva (humánní) ani veterinární léčiva.
Integrovaný systém ochrany před škůdci (Integrated Pest Management = IPM) je široce rozpracovanou, a po mnoho let mnoha odborníky připravovanou koncepcí vypracovanou původně pro ochranu rostlin, později aplikovanou i pro dezinsekci a deratizaci, zejména v městském prostředí. Jedna z mnoha definicí praví, že IPM je rozhodovací proces, který využívá kombinaci různých metod a technik k potlačení výskytu škůdců a musí zahrnovat následující prvky:
1. Prohlídka
2. Identifikace škůdce
3. Stanovení místa a rozsahu výskytu a prahu škodlivosti škůdce
4. Stanovení a provedení nápravných opatření
5. Zhodnocení
V systému IPM jde především o výběr způsobů a prostředků, kterými bude všem druhům škůdců bráněno v zasídlení, rozmnožování a dalšímu šíření, za využití všech dostupných metod. Jedním z cílů je omezit nadměrné a nebo neodůvodněné používání chemických biocidů. Důraz je kladen na monitorování a přesné stanovení výskytu škůdců, používání sanitace, mechanických způsobů potlačování výskytu, pastí, nástrah a dalších šetrných metod, ovšem s tím že požadovaných cílů, tj. potřebného potlačení výskytu, bude spolehlivě dosaženo.
Je nesporné, že jednotlivé prvky tohoto systému byly využívány a uplatňovány v menší či větší míře již dříve i u nás. Celý systém, v plném rozsahu, začíná být využíván až v současné době. Jeho písemná dokumentace by měla sloužit jako doklad o provedených úkonech a měla by sloužit jako výchozí materiál pro následující zásahy v téže lokalitě i na lokalitách jiných. Všechny postupy a kroky IPM by se měly odehrávat na úrovni kvalifikovaných profesionálních odborných firem v DDD.
HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) stanovený Direktivou o hygieně a potravinách z roku 1993 (93/43/EEC) a je systematický způsobem analýzy potencionálních rizik v průběhu zpracování potravin, zejména identifikace bodů, které jsou kritické vzhledem ke spotřebiteli. Neoddělitelnou součástí HCCP jsou i následné kontroly účinnosti a nezávadnosti provedených opatření. V členských státech EU se HACCP týká všech typů potravinářských provozů, včetně restaurací, pekáren, obchodních domů, velkých výroben potravin apod. Přitom výskyt hmyzu a hlodavců, nebo jiných škodlivých živočichů, v tomto prostředí zpravidla znamená kontaminaci bakteriální a po provedení potřebných zásahů i chemickou. Proto jedním z důležitých a kontrolovaných bodů je formálně dokonalý protokol a data o výsledcích monitorování výskytu škůdců, zjištěných zdrojích a podrobný popis způsobů, účelů, metod a použitých přípravků, které budou v tomto prostředí používány, stejně jako podrobná dokumentace o všech provedených zásazích a data dokládající jejich úspěšnost. V HCCP musí být plně uplatněny metody a cíle IPM. V případě, že je v kterémkoli části výrobního procesu nebo distribuce zjištěna kontaminace vyráběných produktů nebo napadení škůdci, musí dokumentace HCCP umožnit dohledání (tracebility) konkrétního místa, kde k závadě došlo a pochopitelně i neprodlené provedení nápravy. Celková dokumentace systému HCCP pak musí umožnit i dohledatelnost závadných výrobků a produktů, které již opustily výrobní závod a jsou již např. v obchodní síti.
V systému HCCP se uplatňuje v plném rozsahu heslo: Co není dokumentováno (zapsáno) neexistuje. Pro dezinsekci a deratizaci to např. znamená, že musí být konkrétními daty (výsledky monitorování) dokumentován nejen případný výskyt škůdců, ale i jejich nepřítomnost (negativní výsledky monitorování). Opatření v dezinsekci a deratizaci, které není podrobně zdokumentováno a doloženo, nebylo provedeno atd.
NRL pro dezinsekci a deratizaci, CEM