Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2003; 12(10):429-430.
Výsledky Informačního systému bacilární tuberkulózy v roce 2002
Vladimír Príkazský, Marta Havelková
Statistické hodnocení činnosti laboratoří provádějících mykobakteriologickou diagnostiku je naší pravidelnou aktivitou. Údaje hlášené v rámci Informačního systému bacilární tuberkulózy jsou důležité jak v epidemiologii tuberkulózy a mykobakterióz, vyvolaných netuberkulózními mykobakteriemi, tak pro informaci o rozsahu a kvalitě činnosti všech 47 mykobakteriologických laboratoří České republiky.
V roce 2002 jsme v ISBT zaznamenali celkem 184 065 vyšetření, z nich 6 178 mělo pozitivní výsledek (graf 1). Do minulého roku jsme zjišťovali trvalý pokles počtu laboratorních vyšetření na mykobakterie V tomto roce však byl tento počet ve srovnání s rokem 2001 o 561 vyšší. Pozitivita už delší dobu kolísá kolem hodnoty 3,5%.
Nejčastějším důvodem (u 84% osob) prvního vyšetření u tuberkulózy jsou stále obtíže, nejčastějším vyšetřovaným materiálem zůstává i nadále sputum (u 86% osob). Prakticky u všech vzorků sputa od nemocných s tuberkulózou dýchacího ústrojí byla provedena jeho mikroskopie, jak to vyžadují standardní metody.
Při vyhodnocení identifikace etiologických agens v prvních vzorcích jsme zaznamenali 815 (resp. 795) osob s M. tuberculosis. Rozdíl 20 osob jde na vrub molekulárně-biologickým metodám identifikace. U 4 nemocných bylo, jako původce tuberkulózy, prokázáno M.bovis.
Prevalence bacilární tuberkulózy v roce 2002 byla podle údajů hlášených do ISBT 7,99/105 obyvatel (graf 2). V současné době tedy jde o mírný soustavný pokles prevalence přibližně o 4%.
Ve srovnání s rokem 2001 se nepříznivě zvýšil podíl mužů s tuberkulózou. Poměr mužů a žen činil v roce 2001 6:3, v roce 2002 byl již přibližně 7:3 (zaznamenali jsme 568 mužů a 247 žen). Nejvyšší prevalence byla zjištěna u mužů ve věku 40–49 a 50–59 let. Zde dosáhla hodnoty 17,7 a 20,5/105 obyvatel, tedy 2,5x více než byl celostátní průměr prevalence (graf č. 3). U žen je stále nejpostiženější věková skupina nad 70 let a prevalence zde činí 44/105 obyvatelek. Vzhledem k jejich věku však nepředstavují takové riziko zdroje infekce jako muži v produktivním věku. V absolutních počtech jsme zaznamenali rovněž pokles mikroskopicky pozitivních případů tuberkulózy asi o 1/5. V současnosti je prevalence těchto zdrojů tuberkulózy 2,4/105 obyvatel. Rovněž poměr prevalence mikroskopicky pozitivní a celkové prevalence tuberkulózy se příznivě snížil. Vyhodnotili jsme rovněž podíl cizinců na vysoké prevalenci mužů v produktivním věku. Prokázalo se, že věkové rozložení cizinců je posunuto ještě do nižších věkových skupin než je tomu u občanů ČR a nepřispívá tedy k výše uvedené vysoké hodnotě prevalence tuberkulózy mužů středního věku (graf 3).
Nejvyšší výskyt tuberkulózy jsme zaznamenali v Karlovarském kraji (16,5/105 obyvatel) a v hlavním městě Praze (12,3/105 obyvatel). Naopak nejnižší byl v Libereckém kraji (3,5/105 obyvatel).
Národní referenční laboratoř pro mykobakterie provedla v roce 2002 přetestování citlivosti/rezistence na základní antituberkulotika (AT) u všech, v terénních laboratořích testovaných, multirezistentních kmenů M. tuberculosis. Hlášenou rezistenci je možno považovat za validní údaj. Celkem u 97 nemocných se zjistil kmen M.tuberculosis s rezistencí na některé z AT, nebo na jejich kombinaci. Ve 23 případech (2,8%), jak u nově zjištěných, tak v minulosti léčených osob, šlo o multirezistenci, tj. rezistenci minimálně na kombinaci izoniazid a rifampicin. Za nejzávažnější považujeme nález multirezistence na 4 základní léky (izoniazid, streptomycin, rifampicin a etambutol).
Etiologickým agens mykobakterióz bylo nejčastěji M. kansasii, M. xenopi a M. avium-intracellulare. Prevalence těchto mykobakterióz byla asi osmkrát nižší než je tomu u tuberkulózy.
Vcelku považujeme situaci ve výskytu tuberkulózy v České republice za stabilizovanou. Za pozornost však stojí změny ve věkové struktuře osob s bakteriologicky potvrzeným onemocněním.
MUDr. Marta Havelková, CSc.
MUDr. Vladimír Príkazský, CSc.
SZÚ - CEM