Drahomíra Brynychová

Respirační syncytiální virus (RSV) je globálně rozšířený respirační patogen, jehož zvýšený výskyt bývá zaznamenáván zejména v podzimních měsících. Výraznější epidemie přicházejí obvykle ve dvouletých intervalech a postihují nejnižší věkové skupiny. Klesající výskyt v dětské populaci bývá někdy předzvěstí chřipkové epidemie. RSV je převážně patogen dětského respiračního traktu, existující ve dvou antigenních typech A a B. Epidemie jsou příčinou pneumonií a bronchiolitid, ohrožujících především děti do dvou let, tracheobronchitid a infekcí horních cest dýchacích u starších dětí a dospělých. Rizikovou skupinou pro onemocnění jsou novorozenci do šesti měsíců a pacienti s rizikovými faktory (kongenitální onemocnění srdce, chronická onemocnění plic včetně bronchopulmonární dysplasie a cystické fibrosy, imunodeficience, špatné sociálně–ekonomické životní podmínky).

Mortalita pediatrických pacientů hospitalizovaných pro onemocnění dolních cest dýchacích po infekci RSV bývá každoročně přibližně 2%. U dětí s chronickým onemocněním plic a srdeční vadou přesahuje mortalita i více než 5%. Prevalence a morbidita RSV infekcí dolních cest dýchacích je často uváděna jako závažnější než onemocnění ostatními respiračními virovými patogeny (influenza A, B, adenovirus, parainfluenza) [1,2]. Pro imunokompromitované pacienty po transplantaci kostní dřeně, s hematologickými malignitami je RSV považován za nebezpečný patogen, způsobující vysokou úmrtnost [3,4,5]. Antigenní typy A a B respiračního syncytiálního viru cirkulují v populaci simultánně. Výskyt typu A je četnější, obzvláště v centrální Evropě, klinická diagnóza onemocnění typem A bývá obecně závažnější [6,7,8]. Výskyt typu B v populaci je nižší, onemocnění je klasifikováno jako méně závažné až asymptomatické. Přesto některé studie uvádějí vážnější průběh infekce RSV typu B v závislosti na věku pediatrických pacientů. Vyšetření nasofaryngeálních výtěrů skupiny hospitalizovaných dětí ukázalo těžší klinické příznaky onemocnění typem B u novorozenců 0 až 5 měsíců, nikoliv u dětí starších [9,10].

Molekulárně-biologickými metodami (PCR, restrikční analýza nukleových kyselin) byly kmeny obou typů RSV podrobněji rozlišeny na varianty (genotypy), lišící se skladbou strukturálních proteinů a nukleových kyselin. Relativně uniformnější je typ A. Diagnostika a rozlišení antigenních RSV typů A a B a jejich genetických variant cirkulujících v populaci je důležitá vzhledem k závažnosti onemocnění tímto patogenem.

NRL pro nechřipkové respirační viry provádí běžnou diagnostiku RSV v nasofaryngeálních výtěrech ELISA metodou vyvinutou na pracovišti a kultivací vyšetřovaných materiálů na buněčných kulturách. Virovými diagnostiky zahraničních výrobců jsou výtěry testovány spíše pro konfirmaci diagnózy u sporných výsledků. ELISA systém používaný naší laboratoří je k dispozici spolupracujícím virologickým pracovištím v ČR. Systém byl rozšířen pro rozlišení RSV typů A a B. Byl prověřen testováním kmenů A,B a pozitivních RSV izolátů z nasofaryngeálních výtěrů pomnožených v buněčných kulturách. Dodatečně byly testovány RSV pozitivní materiály dříve vyšetřené v předchozích sezonách (2000 – 2002). Ve všech případech byl diagnostikován RSV typ A.

Odborná skupina vzdušných nákaz virového původu se v loňském roce zúčastnila externího hodnocení kvality (European QCA), pořádaného WHO Collaborating Centre for Virus Reference and Research (National Influenza Centre - Lyon – France). Problematikou QCA byla diagnostika virů chřipky a respiračního syncytiálního viru. Pouze osm laboratoří z 27 zúčastněných virologických pracovišť rozlišilo i RSV antigenní typy. Správné vyhodnocení provedla rovněž naše laboratoř. Ve skupině vyšetřených vzorků byl diagnostikován RSV antigenní typ A. Vzhledem k závažnosti problematiky onemocnění respiračního traktu vyvolaného RSV patogenem má NRL pro nechřipkové respirační viry pracovní záměr rozšířit a upřesnit diagnostiku antigenních RSV typů, zejména o molekulárně biologické metody.

Literatura

[1] Vieira RA, Diniz EM, Vaz FA. Clinical and laboratory study of newborns with lower

respiratory tract infection due to respiratory viruses. J Matern Fetal Neonatal Med. 2003;

13 (5): 341-50.

[2] Monobe H, Ishibashi T, Nomura Y, Shinogami M, Zano J. Role of respiratory vieuses in

children with acute otitis media. Int J Pediatr Otorhinolaryngol. 2003; 67(7): 801-6.

[3] Adams RH. Preemptive treatment of pediatrics bone marrow transplant patients with

asymptomatic respiratory syncytial virus infection with aerosoliyed ribavirin. Biol Blood

Marrow Transplant. 2001; 7 Suppl: 16S–18S.

[4] Machado CM, Boas LS, Mendes AV, Santos MF, da Rocha IF, Stur D, Dulley FL,

Pannuti CS. Low mortality rates to respiratory virus infections after bone marrow

transplantation. Bone Marrow Transplant. 2003; 31(8): 695–700.

[5] Abdallah A, Rowland KE, Schepetiuk SK, To LB, Bardz P. An outbreak of respiratory

syncytial virus infection in a bone marrow transplant unit: effect on engraftment and

outcome pneumonia without specific antiviral treatment. Bone Marrow Transplant. 2003;

32(2): 195-203.

[6] Weber MW, Dackour R, Usen S, Schneider G, Adegbola RA, Jaffar S, Milligan P,

Greenwood BM, Whittle H, Mulholland EK. The clinical spectrum of respiratory

syncytial virus disease in The Gambia. Pediatr Infect Dis J. 1998; 17(3): 224-30.

[7] Bergstrasser E, Zbinden R, Minder C, Gnehm HE. Severity of respiratory syncytial virus

infection influenced by clinical risk factors and subtype A and B in hospitalized children.

Klin Pediatr 1998; 210(6): 418-21.

[8] Lukic-Grlic A, Mlinaric-Galinovic G. Subtypes of respiratory syncytial viruses. Lijec

Vjesn. 1999; 121(4–5): 144–147.

[9] Hornsleth A, Klug B, Nir M, JohansenJ, Hansen KS, Christensen I, Larsen LB. Severity

of respiratory syncytial virus disease related to type and genotype of virus and to

cytokines values in nasopharyngeal secretions. Pediatr Infect Dis J.1998; 17(12):

1114–1121.

[10] Avedano LF, Palomino MA, Larranaga C. Surveillance for respiratory syncytial virus in

infants hospitalized for acute respiratory infection in Chile (1999 to 2000). J Clin

Microbiol. 2003; 41(10): 4879-82.

RNDr. Drahomíra Brynychová

CEM - SZÚ