Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2003; 12(11):480-481.
Yersinia enterocolitica O8 biotyp 1B –
prvá izolace virulentního kmene v Německu
Hana Lhotová
Yersinie jsou gramnegativní tyčky, obvykle velice jemné, někdy i kokobacily. Růstové optimum mají nižší než ostatní enterobakterie (25 – 32 oC), vhodnější je prodloužená kultivace. Původní tři druhy byly vyčleněny z rodu Pasteurella. Do rodu Yersinia dnes náleží 12 druhů, dva mají po dvou poddruzích [1]. Nejdůležitějším patogenem rodu je Yersinia pestis, původce moru. Mezi patogenní patří dále Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis. Na objevení jednoho druhu yersinií má zásluhu i československá mikrobiologie, především dr. Eva Aldová. Ta první popsala tuto bakterii, izolovanou z pitných vod, jako Yersinia group X2. V roce 1984 byla na její počest pojmenována Yersinia aldovae [2].
V druhu Y. enterocolitica jsou dnes dva poddruhy Y. enterocolitica subsp. enterocolitica a Y. enterocolitica subsp. palearctica. Poddruh Y. enterocolitica subsp. enterocolitica tvoří 28 sérotypů a 6 biotypů. Mezi dominantní a nejčastěji se vyskytující patří sérotyp O3 s biotypem 4 a 09. V 70. a 80. letech probíhala v Československu podrobná epidemiologická surveillance výskytu kmenů Y. enterocolitica, která i v naší republice potvrdila výraznou prevalenci kmenů Y. enterocolitica O3 biotyp 4 [3]. Výskyt a záchyt kmenů Y. enterocolitica O8 v ČR se doposud týkal jen nepatogenních kmenů z prostředí.
Patogenní kmeny Y. enterocolitica O8 biotyp 1B patřily po desítky let mezi frekventované sérotypy vyskytující se především v USA, kde byly původcem případů těžkých enteritid u lidí. V jiných částech světa ( Evropa, Asie) nebyly patogenní formy tohoto sérotypu a biotypu potvrzeny. Avšak v posledních dvaceti letech se situace ve výskytu Y. enterocolitica O8 nesoucí znaky virulence začala měnit. Počátkem devadesátých let v Japonsku byly popsány případy enteritid lidí, kdy od nemocných byla izolována Y. enterocolitica O8 biotyp 1B. Jako potencionální zdroj přenosu byly považováni volně žijící hlodavci [4]. V Evropě jsou kmeny Y. enterocolitica O8 rozšířeny v prostředí. Většina náleží k biotypu 1A a chybí jim znaky virulence. Např. v Itálii byly publikovány práce popisující záchyt kmenů Y. enterocolitica O8, jak od lidí, tak z prostředí. U těchto kmenů však chyběly důkazy jejich virulence, a to jak in vivo tak in vitro [5].
V časopise European Journal of Clinical Microbiology and Infectious Diseases byl recentně publikován případ závažného onemocnění německého 4letého chlapce, které bylo vyvoláno kmenem Yersinia enterocolitica O8 biotyp 1B [6]. Kazuistika je podrobně zpracovaná jak z pohledu klinika tak mikrobiologa.
Kmen Yersinia enterocolitica O8 biotyp 1B byl izolován ze stolice 4letého chlapce, u kterého přetrvávaly abdominální bolesti, horečka, průjem, leukocytóza, anemie, zvýšená sedimentace.
U tohoto kmene byly zjištěny faktory virulence: přítomnost plasmidu pYV, patogenní ostrůvky a kmen byl virulentní pro myši.
Chlapec byl hospitalizován s bolestmi břicha, slabostí, horečkou 40°C a nekrvavým průjmem. Jeho matka upozorňovala na již 3 týdny trvající bolesti hlavy, zsinalost a celkovou únavu. Provedené laboratorní výsledky ukázaly zvyšující se sedimentaci z 58/hod na 74/hod. už čtvrtý den hospitalizace. Hodnoty krevního obrazu vykazovaly anemii a leukocytózu.
Mikrobiologický rozbor stolice nepotvrdil žádného významného a často se vyskytujícího patogena jako jsou salmonela, shigela nebo kampylobakter, pouze na selektivním mediu byla opakovaně izolovaná Yersinia enterocolitica.
Vzorky stolice byly kultivovány na KA, McConkey, SS agaru, DC agaru a CIN agaru. Po dvou dnech kultivace při 28° C vyrostly na CIN agaru suspektní malé kolonie s červeným středem a růžovým okrajem. Žádné jiné enterické bakteriální patogeny nebyly izolovány ani z primokultury ani po pomnožení. Pomocí biochemických kitů API 20E a API 50CHE byly suspektní kolonie z CIN agaru identifikovány jako Y. enterocolitica. Metodou sklíčkové aglutinace s yersiniovými antiséry byl určen sérotyp O8 a na základě biochemických testů biotyp 1B.
In vitro testy např. restrikční analýza a test virulence na myších byly použity pro zjištění přítomnosti přítomnosti virulenčního plasmidu pYV. Metodou PCR byla potvrzena přítomnost čtyř genů patogenních ostrůvků – irp1, irp2, irp7 a fyuA. Pacientovo sérum neobsahovalo protilátky proti typickým evropským séroskupinám jako je O3, O5, O9 . Použitím immunoblott analýzy byly v séru pacienta zjištěny protilátky typu immunoglobulin A a G typické pro pacienty s yersiniózou. Pacient byl zaléčen cefalosporinem (intravenózně po dobu 7 dní). Po 11 dnech byl z nemocnice propuštěn.
Zdroj infekce v této kazuistice zůstal nejasný. Ke zjištění dosud neznámých přírodních rezervoárů kmenů yersinií a jejich cesty přenosu je nezbytná další podrobná surveillance.
LITERATURA
[1] http://www.bacterio.cict.fr/xz/yersinia.html
[2] Bercovier H, Steigerwalt AG, Guizoulte A, Huntlez-Carter G, Brenner DJ. Yersinia aldovae (formerly Yersinia enterocolitica-like group X2): a new species of Enterobacteriaceae isolated from aquatic ecosystems. Int J Syst Bacteriol 1984; 34: 166-172.
[3] Aldová E, Lázničková K, Švandová E, Sobotková J. Yersiniosis in Czechoslovakia results of a long-term study involving microbiological laboratories of the hygiene service. J Hyg Epid Microb Immunol 1989; 33: 409-416.
[4] Ichinohe H, Yoshioka M, Fukushima H, et. al. First isolation of Yersinia enterocolitica serotype 08 in Japan. J Clin Microbiol 1991; 29: 846-847.
[5] Martini A, Fantasia M, Raballo A. Yersinia enterocolitica 08 „American“strain isolated in Italy. Microbiologica 1989; 12: 345-347
[6] Schubert S, Bockemuhl J, Brendler U, Heesemann J. First Isolation of Virulent Yersinia enterocolitica 08, biotype 1B in Germany. J Eur J Clin Microbiol Infect Dis. 2003; 22: 66-68
Dr. Hana Lhotová