Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2004; 13(10-11):446-448.
Program EU Basic Surveillance Network (BSN) - „základní síť surveillance infekčních nemocí“
Jan Kynčl, Bohumír Procházka
Dne 8.10.2004 se ve švédském Stockholmu
konala pracovní schůzka Basic Surveillance Network (BSN). Jednání zahájil
J.Giesecke, který je koordinátorem tohoto programu EU. Účastníky schůzky byli
kromě zástupců BSN vždy dva zástupci z každé z deseti nových
členských zemí EU (epidemiolog a informatik), kteří mají na starosti národní
systém pro hlášení infekčních onemocnění. Za ČR se účastnili dr. Procházka a
dr. Kynčl (který na jednání zastupoval dr. Beneše). J. Giesecke účastníky krátce
seznámil se Swedish Institute for Infectious Disease Control (SMI), tj.
ekvivalentem oddělení infekční epidemiologie v SZÚ. SMI je financován
Ministerstvem zdravotnictví, zhruba polovina z jeho čtyřiceti zaměstnanců se
věnuje rutinní odborné či referenční činnosti a druhá polovina zaměstnanců řeší
projekty, které oddělení vede či se na nich podílí. Ve SMI nově vzniklo
oddělení pro problematiku bioterorismu. (Pro ilustraci a porovnání s ČR je
vhodné doplnit, že Švédsko má cca 9 milionů obyvatel).
Jednání vedl P.Penttinen,
který řídí vlastní aktivity projektu BSN. V úvodu B.Lesko seznámila
s obecnými detaily projektu BSN, který byl zahájen v roce 2000. První
data jsou do systému zadávána od roku 2001 a podílí se na něm všech 15 starých
členských zemí EU + Norsko, Švýcarsko a Island. Po vstupu nových zemí do EU je
pochopitelně zájem na zapojení všech těchto deseti zemí. Cílem projektu je
vzájemné sdílení dat o výskytu infekčních onemocnění v zemích EU. Právním
podkladem je Rozhodnutí Evropské komise a Rady 2119/98/EC o zřízení sítě
Evropského společenství a povinnosti hlásit data do této sítě.
V návaznosti na toto bylo specifikováno cca 40 onemocnění (definice případů).
BSN má vytvořit standardní pasivní systém pro rychlé sdílení základních
surveillance dat. Cílem BSN není nahradit existující dedikované sítě pro
specifická onemocnění ani vytvořit systém včasného varování ani poskytovat
detailní epidemiologické informace (subtypy, rizikové skupiny, …). BSN má
zpřístupnit epidemiologická data, která již v rámci národní surveillance
existují a umožnit lépe analyzovat a porovnávat trendy. V současnosti na
BSN aktivně participuje 14 z 18 „starých“ zúčastněných zemí. Finanční
podpora ze strany EU organizátorům (tj. Swedish Institute for Infectious
Disease Control) je zatím zajištěna do roku 2007.
Nové členské země EU by měly
hlásit do BSN těchto deset pilotních nemocí:
P.Penttinen se následně
věnoval podrobnějším charakteristikám BSN. Uvedl, že v rámci EU funguje
řada dedikovaných sítí pro konkrétní infekční onemocnění. Některá z nich
se však věnují jen části problematiky (EWGLI jen cestovní legionelóze,
Enter-net jen vybraným střevním patogenům, EISS není celoplošný, ale
sentinelový,…). Nicméně faktem zůstává, že dedikované sítě a BSN soupeří o
finanční podporu ze strany EU. BSN má zájem na zajištění technické podpory a
dedikované sítě by zřejmě měly provádět specifickou činnost pro příslušná
onemocnění s tím, že v budoucnu by u nich měla být úzká spolupráce
s nově vznikajícím Evropských centrem pro kontrolu nemocí (ECDC).
P.Pentinen zmínil, že
samostatnou kapitolu tvoří problematika zoonóz (požadavek na roční zprávu o
zoonózách na základě Direktivy 92/117/EEC, resp. následně 2003/99/EC).
Problematiku zajišťuje CRL Berlin od roku 1995; od 1.1.2005 se má účastnit
EFSA. Uvedl, že na mítinku ESCON v Hague 15.9.2004 vznikl nápad, že by se
lidské případy zoonóz mohly hlásit prostřednictvím BSN. V praxi by to mělo
vypadat tak, že data jsou nahlášena do BSN, ta je ročně zpracuje do tabulek. Po
odsouhlasení tabulek ze strany členských zemí se výsledky zašlou EFSA.
Dále uvedl, že existuje síť
WHO/Euro – počítačový informační systém pro infekční onemocnění CISID. Mezi
CISID a BSN se v současnosti vytváří dohoda (Memorandum of understanding).
CISID by měl zůstat v současné podobě zaměřený na nemoci důležité
z pohledu WHO a v budoucnu by zřejmě měl být zajištěn přesun dat mezi
BSN a WHO-Euro (BSN by zřejmě shromáždila evropská data a sumárně je předala).
V diskusi zaznělo, že
s přijetím evropských definic případů by neměl být velký problém.
Z pohledu BSN není striktní požadavek na zajištění definic případů na
lokální úrovni, jde hlavně o to, aby na národní úrovni bylo před odesláním
zkontrolováno dodržení pravidel evropských definic případů (laboratorní
potvrzení konfirmovaných případů,…). Otázkou zůstává, jaké stanovisko k tomuto
problému zaujmou dedikované sítě a budoucí ECDC.
Následovaly krátké prezentace
účastníků o národních sítích v nových členských zemí, aby si bylo možné
vytvořit představu o snadnosti či obtížnosti zapojení těchto zemí do BSN.
Vybíráme pouze nejzajímavější charakteristiky:
·
Polsko: hlásí cca 78
infekčních nemocí + mají samostatný systém pro tbc a pohlavní nemoci. Hlásící
systém v terénu zatím není elektronický (připravuje se)
·
Lotyšsko: 84 povinně
hlášených nemocí, dále již mají laboratorní hlásící systém. Systém není
elektronický.
·
Maďarsko: elektronický
systém od okresní úrovně, jde však jen o elektronickou verzi formuláře, do
centra se zasílá denně.
·
Malta: 67 hlášených
onemocnění
·
Slovensko: 44 povinně
hlášených nemocí (dle EU definic případů), ale v zásadě je povinnost
hlásit všechna infekční onemocnění jako v ČR. V centru mají jen
agregovaná data.
·
Slovinsko: 75 hlášených infekčních
onemocnění, s výjimkou nemocí dle IHR (kde se hlásí i podezření) jsou
hlášena až potvrzená onemocnění, počítačový systém od okresní úrovně je od roku
1987. Též samostatný registr pro AIDS, pohlavní nemoci, tbc, imunizované.
·
Litva: 99 infekčních
nemocí a specifických situací (AFP, …), STD a tbc opět separátně, existuje
elektronická forma hlášenky, vlastní elektronický systém se vyvíjí.
·
Kypr: 47 hlášených
nemocí (mezi nimi všechny co požaduje EU) bude schváleno v nejbližším
období, v současnosti se hlásí 34 nemocí. Mají laboratorní hlásící systém,
který však funguje na bázi dobrovolnosti.
·
Estonsko: 62 hlášených
nemocí, na národní úrovni jsou jen agregovaná data, vyvíjejí elektronický
hlásící systém.
A.Ternhag seznámil účastníky
s webovou stránkou BSN, která má 2 verze. Verze přístupná veřejnosti
poskytuje jen základní informace včetně souhrnné prezentace dat. Dále existuje
verze s přístupem přes uživatelské jméno a heslo, která umožňuje detailní
práci s databází. V návazné diskusi J.Kynčl zpochybnil současnou
formu prezentace některých výstupů ze systému, tj. sloupcové grafy, kdy
v jednom sloupci je nad sebou rozdělena část výskytu onemocnění u mužů a u
žen, přičemž celý sloupec je uváděn na 100 000 obyvatel (což je jednak nepřehledné
a především je pravděpodobně nesprávně uváděn přepočet na relativní čísla,
resp. pokud by přepočet byl správně, tak není správná vizuální proporce výskytu
dle pohlaví). Zástupci BSN oponovali, že se s takovou připomínkou doposud
nesetkali, nicméně A.Zielinski (Polsko) se ke kritice tohoto způsobu prezentace
připojil.
V závěrečné části
pracovního jednání K.Skaerlund sdělila účastníkům požadavky na zasílání
národních dat do BSN.
·
Preferována jsou
individuální celorepubliková data (pouze ty státy, které je nemají, mohou
zadávat agregovaná data podle času, věku či regionů).
·
Mají zájem na doplnění
historických měsíčních dat od roku 1995 v agregované podobě.
·
Data mají být zasílána
v zadaném rozsahu (a také v definovaném formátu), u některých
onemocnění má být ještě doplňující informace.
·
Emailem obdržíme
dotazník a univerzální manuál s informací pro transfer dat. Dotazník je třeba
vyplnit pro všech 10 pilotních onemocnění (tj. vyplnit dotazník 10x) a odeslat
zpět do BSN.
·
BSN zašle přesný popis
datového formátu pro přenos dat z ČR do BSN.
·
Následovat bude první
pilotní zaslání dat za ČR do BSN, zhodnocení ze strany BSN a následně případné
doplnění národních výstupů.
·
Vlastní rutinní činnost
by měla probíhat takto:
Ø
2.týden v měsíci –
připomenutí emailem
Ø
3.týden v měsíci –
zaslání národních dat za minulý měsíc do BSN. BSN je uloží na neveřejný web,
kde budou přístupné pouze pro příslušný stát. Během následujících 14 dnů budou
data zkontrolována zasilatelem (ČR) a případně opravena s návazným potvrzením
správnosti.
Ø
1.týden dalšího měsíce –
publikování dat za předminulý měsíc na veřejném webu.
·
Data budou považována za
provizorní, teprve v následujícím roce cca v květnu by měla být
aktualizována a stanou se definitivními.
Projekt Basic
Surveillance Network pro ČR
v zásadě znamená:
1.)
Požadavky na 8 pilotních nemocí, jejichž data jsou zpracována v SZÚ, by
dle předběžného názoru epidemiologů a informatiků mělo být reálné splnit a
nemělo by představovat zásadní problém. Nicméně již první zkušenosti
s přípravou datového formátu naznačují, že to nebude zcela jednoduchá
záležitost. Nepříjemné dále je, že se jedná o zcela nový požadavek, který je
třeba pro EU splnit a kapacity SZÚ vzhledem k nevelkému počtu odborných
pracovníků, kteří se věnují infekční epidemiologii, jsou omezené. Jde totiž
nejen o přípravu formátu dat pro zasílání (zátěž zejména pro informatika), ale
též o následné každoměsíční zpracování, zasílání, kontrolování a opravování dat
(zátěž zejména pro epidemiologa). Není možné donekonečna pouze přidávat další
nové povinnosti a počet pracovníků přitom spíše snižovat.
2.)
Vzhledem k tomu, že SZÚ nemá k dispozici data o výskytu pohlavních
nemocí (mezi pilotní nemoci patří syfilis a gonorrhoea), povinnost zajistit
tato data v požadovaném formátu bude na MZ ČR, resp. ÚZIS, což představuje
plné zajištění pravidelného poskytování dat v požadovaném formátu.
MUDr. Jan
Kynčl
odb.
skup. epidemiologie CEM-SZÚ
RNDr. Bohumír
Procházka, CSc.
oddělení biostatistiky a informatiky SZÚ
Tabulka 1. Pilotní nemoci, jejichž
hlášení v rámci BSN by se měly účastnit všechny členské země EU
Botulismus
Gonorrhoea
Hepatitida
A
Leptospiróza
Malárie
Salmonelóza
Shigellóza
Syphilis
Trichinelóza
Yersinióza