Zprávy
CEM (SZÚ, Praha) 2004; 13(10-11):479-480.
Celostátní sjezd
mikrobiologů a epidemiologů
v Olomouci
v říjnu 2004
Helena Šrámová
Ve dnech 20.10.2004 –
22.10.2004 se konal ve Slovanském domě v Olomouci Celostátní sjezd
mikrobiologů a epidemiologů, který byl
pořádán Českou lékařskou společností JEP, Společností pro epidemiologii a
mikrobiologii, Zdravotním ústavem v Olomouci a Ústavem mikrobiologie
Lékařské fakulty UP v Olomouci. Sjezd zahájila MUDr. J. Vlčková ze
Zdravotního ústavu Olomouc, která byla garantem a organizátorem sjezdu. Po ní
mluvila doc. RNDr. J. Jelínková CSc., předsedkyně Společnosti epidemiologie a
mikrobiologie, dále prof. J. Mačáková CSc., rektorka Univerzity Palackého
v Olomouci a RNDr D. Dvorská, ředitelka Zdravotního ústavu Olomouc.
Dalšími oficielními hosty byla za Lékařskou fakultu Univerzity Palackého
proděkanka doc. MUDr. J. Ulrichová, CSc., za primátora města Olomouc zástupkyně
Mgr. M. Vláčilová, za Krajskou hygienickou stanici v Olomouci její ředitel
MUDr. Z. Nakládal a za Slovenskou lékařskou společnost předsedkyně Společnosti
klinické mikrobiologie prof. MUDr. D. Kotulová, DrSc.
Odborný program prvního
dne se věnoval neuroinfekcím,
první sdělení bylo věnováno meningokokovému
invazivnímu onemocnění (IMO). Pazdiora
shrnul základní epidemiologické charakteristiky této infekce
v Západočeském kraji za období 1994 – 2003 a upozornil na vysokou smrtnost
25,6 % u infekcí vyvolaných Neisseria meningitidis (N.m.) skupiny B a na
její nárůst u 0letých dětí). Trmalův
diskusní příspěvek k tomuto referátu se týkal výskytu 12 případů IMO
v Ústeckém kraji v roce 2004 a informoval posluchače o situaci
v Liběšicích, kde byla zaznamenána 50% smrtnost u infekcí způsobených N.m.
skupiny B a kde bylo proto v nedávné době vyšetřeno na přítomnost agens
celkem 1128 (78%) obyvatel této obce.
Poliomyelitida
byla zastoupena zahraničním referátem Sobotkové a jejích spolupracovníků o prvních
izolacích derivovaných poliovirů typu 2 v odpadních vodách v letech 2003 – 2004 ve Slovenské
republice a klíšťová encefalitida
dvěma referáty. V prvním z nich
Jílková se svými kolegy hodnotila výsledky sérologického
vyšetření protilátek po očkování
metodami ELISA a VNT a došla k závěru, že postvakcinační titry
dosažené v dětství a v mladistvém věku jsou vysoké a že tudíž u
těchto osob existuje předpoklad dlouhodobé
perzistence protilátek delší, než je požadovaná tříletá doba pro
přeočkování. Druhý referát Daniela a jeho kolektivu se zabýval
sledováním výskytu klíštat v horských polohách. Byla konstatována změna horní
hranice nadmořské výšky 700 – 800 m n.m. pro riziko infekce přenášené klíšťaty:
hranice vertikálního rozšíření Ixodes
ricinus se posunula do pásma 1100 m n.m. na Šumavě a 1270 m n.m. v Krkonoších.
Po přestávce následoval
soubor zajímavých a objevných přednášek zaměřených na molekulárně–biologické
metody v mikrobiologii. Příspěvky
několika mladých vědeckých pracovníků zabývající se touto problematikou
byly
živým důkazem vývoje a
pokroku laboratorních postupů. Úvodní přednášku k této problematice uvedl Horváth, který zdůraznil, že největšího
rozvoje dosahují metody PCR a že s postupujícím technologickým
postupem se dá očekávat
automatizace a standardizace celého procesu, tj. přípravy vzorku i samotné PCR.
Straková prezentovala
novou metodu sekvenační typizace streptokoků emm, Vágnerová a kolektiv seznámili posluchače s molekulárně–biologickou
typizací vankomycin–rezistentních enterokoků, Kalmusová se svými spolupracovníky se soustředila na PCR
diagnostiku závažných bakteriálních onemocnění vyvolaných N. meningitidis,
H. influenzae a S. pneumoniae. Musílek
a kolektiv ve své přednášce ukázal
nutnost studia hypervirulentních
klonálních uskupení N. meningitidis v České republice
z hlediska proměnlivosti a
závažnosti prognózy.
Další přednášky se týkaly
genetických metod virových nákaz. Špliňo se svými spolupracovníky přednesl zajímavé
sdělení týkající se molekulární epidemiologie ptačí chřipky a ukázal její
prognostický význam. Plíšková a
kolektiv se zabývala metodou real–time PCR
kvantifikace HBV, HCV a CMV, Kazár
a Koncová molekulární diagnostikou virových hepatitid B a C, Plachý a kolektiv ukázal, že analýza
křivky tání produktů RAPD (tzv. McRAPD) umožňuje velmi rychlou, pohodlnou a
přesnou druhovou identifikaci testovaných mykopatogenů. Tato technika byla
vyvinuta na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zdá se, že
bude velmi používaná v rutinní diagnostice.
Druhý pracovní den byl věnován terapeutickým, klinickým,
epidemiologickým a hygienickým aspektům nozokomiálních
infekcí. Problematiku zahájil Jindrák úvodním sdělením. Zdůraznil
význam nozokomiálních nákaz jako významného indikátoru kvality zdravotní péče a
uvedl projekt Registru nozokomiálních infekcí, který odborně garantuje Pracovní
skupina pro nozokomiální infekce a administrativně spravuje Odbor zdravotní
péče Ministerstva zdravotnictví. Zdůraznil, že prioritami uvedeného projektu
jsou infekce krevního řečiště a infekce v místě chirurgického výkonu
v rozsahu, který koreluje s evropským projektem HELICS. Následující
přednášky navázaly na úvodní sdělení.
Novák se
soustředil na vliv nozokomiálních infekcí na kvalitu péče o kritické nemocné, Hedlová na mezinárodní akreditační
standardy v prevenci nozokomiálních infekcí, Bergerová na národní systém surveillance nozokomiálních infekcí
v ČR a Šťastná na efektivní
systém kontroly nozokomiálních infekcí v okresní nemocnici. Přednáška Urbáškové a Mackové o antibiotické
rezistenci a kontroly nozokomiálních infekcí
byla pro nemoc hlavní autorky přednesena Jindrákem.
Po přestávce odborný program
problematiky nozokomiálních nákaz pokračoval. Vejvalka a kolektiv seznámil posluchače se systémem surveillance
nozokomiálních nákaz ve FN Motol, Kolářová
a její spolupracovníci se soustředili na rizika infekčních komplikací u
pacientů po transplantaci kostní dřeně a na možnost jejich prevence, Toršová ve svém sdělení analyzovala
specifická rizika mechanické ventilace pro vznik ventilátorové pneumonie. Patří
k nim kromě věku, závažnosti základního onemocnění, imunosuprese a způsobu
antibiotické léčby endotracheální
intubace, kolonizace nosohltanu, mechanická ventilace, kontaminace přístrojů a
rukou zdravotnického personálu. Sledování hygieny rukou zdravotníků ve FN
v Olomouci bylo náplní přednášky Podstatové.
Třetí den konference byl věnován vertikálně
přenosným infekcím. K infekcím, které se tímto způsobem přenášejí
patří HIV infekce, o které hovořila Brůčková
a podala zároveň ucelený přehled o dosavadním vývoji a stavu této infekce
v ČR, dále hepatitida B, C a G,
referoval Rožnovský a zarděnky
a infekce vyvolané Parvovirem B19. Tomuto poslednímu agens byla věnována
zvýšená pozornost, byla přednesena dvě
velice zajímavá sdělení : Štěpánovou
a kolektivem a Pospíšilovou a jejími spolupracovníky. K infekcím šířeným
z matky na dítě patří dále syfilis (přednáška Zákoucké), toxoplazmóza (přednášky Fajfrlíka a Fuskové) a
infekce vyvolané Streptoccocus agalactiae, (přednáška Motlové). Bartošová se ve své
přednášce dotkla kromě CMV i rizika způsobeného viry herpes
simplex či varicella–zooster.
Uvedené přednášky byly
doplněny vystavenými postery a satelitním sympoziem, který připravila na první večer firma
Aventis Pasteur s tématickým zaměřením na budoucnost očkování proti
poliomyelitidě včetně ochutnávky moldavských vín. Konference byla zpestřena společenským večerem s rautem a dvěma
velmi dobře připravenými exkurzemi do Velkých Losin (výrobna a museum ručního
papíru) a do Loštic (výrobna olomouckých syrečků).
Konference byla dobře
připravena po odborné stránce. Osobní setkání známých i neznámých kolegů,
jejich vzájemná informovanost a možnost pracovní inspirace daná prostředím konference byla zcela jistě přínosem, jak tomu vždycky při podobným
akcích bývá. A za to organizátorům sjezdu patří náš dík.
MUDr. Helena Šrámová,CSc.
V Praze dne 26.10.2004
Tato zpráva je ve stejném
znění publikována i v časopisech Epidemiologie, mikrobiologie a imunologie
a Klinická mikrobiologie a infekční lékařství.