Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2004; 13(10-11):455-459.                               

 

Zvýšený výskyt nymf klíštěte Ixodes ricinus v západních Čechách v letech 2002 až 2004

Jiří Ledvinka, Václav Rupeš, Bohumír Procházka

 

Souhrn

V bývalém Západočeském kraji, dnes v krajích  Plzeň a Karlovy Vary, byl v letech 1988 až 2004 vlajkováním, celkem na  281 lokalitách, sledován výskyt nymf  klíštěte Ixodes ricinus. Klíšťata byla vlajkována v měsících duben až červen a září až říjen každého roku.  V prvých 14 letech sledování se pohyboval průměrný počet nymf odchycených při jarním a podzimním maximu, stanovený z nejvyšších odchytů nymf na jednotlivých lokalitách,  kolem 50 nymf za 20 minut vlajkování. V letech 2002 až 2004 došlo k signifikantnímu zvýšení obou těchto  průměrů na více než dovojnásebek. Přitom podle údajů databáze Epidat, ke zvýšení incidence klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy, ve sledované oblasti a v letech 2001 až 2003, nedošlo.Výjimkou je mírné zvýšení počtu hlášených případů klíšťové encefalitidy z bývalého okresu Klatovy. Příčina zvýšeného výskytu nymf  klíštěte I.  ricinus  nebyla zjištěna.  Ke změně způsobu volby lokalit, ani techniky vlajkování klíšťat,  v uvedených letech,  nedošlo.

 

 

V některých evropských zemích stoupl v posledních dvaceti letech počet  onemocnění klíšťovou encefalitidou, což pochopitelně upoutalo pozornost několika autorů [1, 2, 3]. Někteří autoři vidí příčinu  v oteplování klimatu [4], jiní jsou v tomto směru opatrnější .   V tomto  příspěvku shrnujeme  výsledky sledování výskytu nymf  klíštěte Ixodes ricinus v západních Čechách v letech 1989 až 2004,  na území bývalého Západočeského kraje, v oblasti současně  zahrnující  kraje Plzeňský a  Karlovarský.

 

Materiál a metodika

 

Odchyty klíšťat  byly  po celou dobu našich sledování prováděny vlajkováním na plátěnou vlajku velikosti 40 x 60 cm. Vlastnosti plátna použitého k výrobě vlajek a způsob vlajkování zůstaly po celou dobu sledování nezměněny.

 

Přehled o biotopech a lokalitách  s výskytem klíšťat  ve sledovaném regionu jsme získali již  v  letech 1970 až 1987, při sledování sledování účinnosti některých nových insekticidních přípravků na klíšťata [5].  Údaje o početnosti klíšťat získané  v té době, silně ovlivněné insekticidy,  však nemohly být  do současně prezentovaných  výsledků zahrnuty.

 

V  letech 1988 až 2004  bylo vlajkování  prováděno  pravidelně každý rok, avšak pouze  v obdobích  maximálního výskytu klíšťat,  tj. v měsících dubnu až červnu  a  pak v  září až říjnu. V tomto období bylo  několika lokalitách  vlajkování provedeno opakovaně v různých letech a obdobích.

 

V tomto období byla hlavním důvodem odchytu klíšťat diagnostika původců  boreliózy [6, 7].  Za samostatnou lokalitu byla  považována pouze místa, která  jsou od sebe vzdálena minimálně  2 km. Ve většině případů byla vzdálenost podstatně  větší, pouze na vhodných biotopech na území města Plzně byla vzdálenost  některých lokalit menší než 2 km.

 

Lokality, na nichž bylo vlajkováno,  představovaly typický biotop klíštěte  I. riocinus ve střední Evropě, tj. smíšené lesy s bohatým bylinným patrem a jejich nadmořská výška se pohybovala mezi 350 až 800 m. n. m. Jen ve třech případech se nadmořská výška lokalit pohybovala kolem 850 m. Snahou bylo pokrýt  pokud možno stejnoměrně  celou  sledovanou oblast. Vlajkování bylo prováděno tak,  aby byl počet odchycených klíšťat  co nejméně ovlivněn aktuálním počasím.  Odchyty v letech 1988 až 2004 byly prováděny pouze prvním autorem tohoto sdělení.  Vlajkováno bylo v dopoledních hodinách, nejčastěji mezi 9 až 13 hod. Na každé lokalitě bylo vlajkováno na několika místech (2-5), vždy  po dobu 20 min. Pro další analýzu byl použit údaj s nejvyšším odchytem. Do uvedeného časového intervalu nebyla zahrnována doba potřebná k odstraňování klíšťat s vlajky.  Do prezentovaných výsledků nejsou zahrnuta klíšťata navlajkovaná na vegetaci vlhké od deště nebo rosy. Způsob  vlajkování je možné považovat za standardní a výsledky  získané v různých letech a na různých lokalitách  za srovnatelné.  Po získání uvedených údajů  byla, bez časového limitu a v potřebném množství navlajkována  klíšťata určená pro diagnostiku.

 

V letech 2002 a 2004  bylo množství odchycených  nymf  nápadně  vyšší než v letech předcházejících, což nás vedlo k podrobnějšímu  posouzení a srovnání výsledků. 

 

Pro analýzu dat  byl použit model GLM (obecný lineární model) quasipoissonova rozložení počtu odchycených klíšťat (model uvažující overdispozici). Jako rušivý faktor byla uvažována sezóna odchytu (jaro, podzim).

 

Naše výsledky byly srovnány s údaji o průměrných ročních teplotách a vodních srážkách, jak je zaznamenal Český hydrometeorologický ústav, pobočka Plzeň a s údaji o počtu hlášených onemocnění klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou  z  databáze Epidatu, NRL-Centra pro analýzu epidemiologických dat,  SZÚ-CEM, Praha.

 

Výsledky

 

Lokality,  na nichž byl  sledován výskyt nymf  klíštěte I. ricinus jsou rozmístěny více méně pravidelně v celé oblasti (obr. 1) .  V letech 1988 až  2004 byl výskyt klíšťat sledován celkem na 281 lokalitách. Nejvyšší  počty  odchycených nymf se v jarním období (duben – červen)  pohyboval v uvedených letech mezi 1 až 342 jedinci,  v podzimním období (září - říjen) se tyto počty pohybovaly mezi 3 až 155 nymfami. V obecném lineárním modelu (GLM) pro závislost počtu odchycených klíšťat na roku odchytu a zezóně (jaro/podzim) je statisticky významný rozdíl.

 

V letech  letech  1988 až 2001 se průměr stanovený z nejvyšších odchytů nymf pohyboval kolem 50, v letech 2002 až 2004 se  průměr zvýšil na více než dvojnásobek pro jarní i podzimní odchyt  (obr. 2).  V modelu GML byla modelována  lineální závislost na rok odchytu a byl proveden pokus o nalezení bodu zvratu. Tato analýza prokázala, že dochází k nárůstu počtu odchycených klíšťat v závislosti na roce odchytu, ale, že data mnohem lépe modeluje  jednorázový skok mezi léty 2000 a 2001 (P<0.001).

 

V letech sledování  se průměrné roční teploty  pohybovaly v rozmezí  6.6 0 C v roce 1996 a 9.1 0 C v roce 1994. V letech 2001 až 2004 k žádným nápadným změnám nedošlo (tab. 1). 

 

V letech 1989 až 2000 se vodní srážky pohybovaly mezi 364.5 mm v roce 1991 a 560.7 mm v roce 1998, v průměru 501.6 mm za rok.   V letech v letech 2001 a 2002 byly dešťové  srážky bohaté,  roce 2002  způsobily dokonce i  silné záplavy v povodí řek Vltava a Labe. Jejich roční úhrn se zvýšil o více než 46% ve srovnání s průměrem let 1998 až 2000. Hned  následující rok však byl výrazně suchý, se srážkami o více než 34% nižšími ve srovnání s průměrem let 1989 – 2000 (tab. 1). Ve sledovaném období není možné statisticky prokázat změny v množství srážek  ani změny průměrných teplot, které by korespondovaly se zvýšeným výskytem nymf v letech 2001 až 2004.

 

Počet hlášených případů lymeské borreliózy  se ve sledovaném regiónu a v letech 2002 až 2004 nezvýšil ve srovnání s lety předcházejícími.   V těchto letech nebylo  zaznamenáno ani zvýšení celkového počtu hlášených případů  klíšťové encefalitidy pro celý  sledovaný región.  Zvýšení počtu onemocnění nelze pozorovat ani ve většině  dílčích  hlášeních bývalých  okresů. Výjimkou je jen bývalý okres Klatovy, kde byl zaznamenáno mírné  zvýšení výskytu   uvedeného onemocnění v letech 2001 až 2003 (tab. 2). V bývalém Západočeském kraji lze ve sledovaných letech statisticky  prokázat plynulý nárůst počtu  případů encefalitidy (P=0.05) a to o necelých 5% ročně. Při porovnání období 1989-2001 proti létům 2002-2003 však není statisticky významný rozdíl počtu hlášených případů encefalitidy, jinými slovy uvedené zvyšování počtu onemocnění nekoresponduje s významnou změnou počtu odchycených klíšťat v letech 1988 až 2001, ve srovnání s následujícimi třemi léty.  .

 

 

 

 

Tab. 1:  Údaje o průměrných ročních teplotách a úhrnných vodních srážkách v bývalém Západočeském kraji  dle údajů   Českého hydrometeorologického ústavu, pobočka Plzeň 

 

 

 

         

 

Rok

Průměrná

roční

teplota (0 C )

Celkové

roční

srážky (mm)

1989

8.2

490.5

1990

8.3

433.9

1991

7.3

364.5

1992

8.5

530.7

1993

7.9

514.3

1994

9.1

508.7

1995

8.2

654.6

1996

6.6

571.5

1997

7.8

424.3

1998

8.6

560.7

1999

8.7

450.3

2000

8.9

515.7

2001

7.9

673.0

2002

8.6

796.6

2003

8.0

327.8

 

 

 

 

Tab. 2: Počty hlášených případů onemocnění lidí klíšťovou encefalitidou  v bývalém

            Západočeském kraji, dle údajů  databáze Epidatu, NRL – Centrum pro analýzu

            epidemiologických dat SZÚ – CEM, Praha

 

 

 

 

 

 

 

 

Rok

 

Místo – bývalý okres

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

1

 

2

 

3

 

4

 

5

 

6

 

7

 

8

 

9

 

10

 

1989

0

3

6

0

3

18

3

1

0

0

34

1990

0

2

4

0

8

8

2

2

0

1

27

1991

0

0

8

0

3

15

8

3

0

1

38

1992

0

2

12

0

12

27

8

3

1

0

65

1993

0

4

10

0

22

25

2

4

0

1

68

1994

0

5

8

0

19

23

10

4

0

4

73

1995

0

9

11

0

16

33

6

4

0

3

82

1996

0

1

10

1

11

8

7

3

1

2

44

1997

0

1

3

4

5

21

3

0

0

0

37

1998

1

4

12

1

6

12

2

3

1

2

44

1999

2

5

12

1

5

18

2

3

0

0

48

2000

4

9

16

1

12

30

7

5

0

5

89

2001

2

4

25

3

7

24

7

2

1

3

78

2002

2

8

24

2

10

20

4

2

1

2

75

2003

0

5

22

4

5

18

9

4

1

3

71

Celkem

11

62

183

17

144

300

80

43

6

27

873

 

 

1 – Cheb, 2 – Domažlice, 3 – Klatovy, 4 – Karlovy Vary,  5 – Plzeň jih, 6 – Plzeň město,

7 -  Plzeň sever, 8 – Rokycany, 9 – Sokolov, 10 – Tachov

 

 

 

 

Tab. 3: Počty hlášených případů onemocnění lidí Lymeskou borreliózou v bývalém

            Západočeském kraji, dle údajů  databáze Epidatu, NRL – Centrum pro analýzu 

            epidemiologických dat SZÚ – CEM, Praha

 

 

                              

 

Rok

počet případů

Lymeské borreliózy

1989

378

1990

373

1991

368

1992

684

1993

479

1994

674

1995

1256

1996

562

1997

279

1998

323

1999

382

2000

469

2001

309

2002

297

2003

231

Celkem

7064

 

Diskuse

 

Incidence  onemocnění lidí, jejichž původci jsou přenášeni klíšťaty,  závisí v zásadě na počtu lidí napadených klíšťaty,  na rozšíření a početnosti rezervoárů a na rozšíření  původců. Údaje o distribuci a početnosti klíšťat v prostředí  jsou proto významným faktorem  pro odhad rizika napadení lidí a možnost přenosu patogeních agens [8].    

 

Nymfy mají z hlediska přenosu infekčních agens zvláštní význam. Ve dvou třetinách případů  bylo onemocnění  lymeskou borreliózou  ve státech Nové Anglie v USA výsledkem napadení nymfami klíštěte druhu Ixodes scapularis..  A v souvislosti s tím  byla  prokázána positivní korelace mezi incidencí lymeské  borreliózy u lidí a zvýšenou početností nymf, která  byla zaznamenávána  v letech,  která  následovala  po rocích zřetelně deštivých  [9]. Korenberg a kol. [10] zaznamenává  v tajze Uralské oblasti Ruska pravidelně se opakující výrazná zvýšení početnosti dospělců a zejména nymf  Ixodes persulcatus vždy v roce,  který následoval po roce zvýšeného výskytu  drobných zemních hlodavců, hostitelů klíšťat.

 

V systému cirkulace  původců  onemocnění přenášených klíšťaty je s určitou přesností zaznamenávána  incidence těchto onemocnění u lidí.  Ta je však výsledkem působení mnoha faktorů přírodních a sociálně politických [2]. Jedním z nejdůležitějších faktorů je aktuální početnost aktivních klíšťat v závislosti na abiotických a biotických faktorech [1].

 

Pravděpodobnopu příčinu náhlého zvýšení početnosti klíšťata  v bývalém Západočeském kraji v posledních 3 letech, se nám nalézt nepodařilo. Domníváme se, že kdyby   příčinou   byla vyšší teplota nebo vyšší vodní srážky,  muselo by se to  projevit  určitým zvýšením  jejich ročních průměrů, zaznamenaných v plzeňské pobočce Českého hydrometeorologického  ústavu. Nepravděpodobná je souvislost se statisticky nevýznamným  zvýšením vodních  srážek v roce 2001. Zvýšení početnosti nymf bylo zaznamenáno i v následujícím roce, naopak nápadně suchém a zůstalo zachováno i v roce 2004, se srážkami jen mírně zvýšenými.

 

Výskyt  přirozených hostitelů klíšťat, zejména drobných lesních hlodavců, nebyl sledován žádnými objektivními metodami. Jejich nápadně zvýšený výskyt však  nebyl během sledovaného období pozorován.

 

Z počtů hlášených případů klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy se zdá, že  ani více než dvojnásobné zvýšení početnosti na úrovní maximálních odchytů  nymf  klíštěte I. ricinus na typických biotopech jeho výskytu,  nemusí  nutně znamenat zvýšení incidence těchto onemocnění.

 

 

 Obr. 1: Prostorová distribuce lokalit v bývalém Západočeském kraji, na nichž byl prováděn odchyt klíšťat Ixodes ricinus v letech 1970 – 1987 a 1988 – 2004

 

Legenda

1970 – 1987 (prázdné body) a v letech 1988 – 2004 (plné body).

 

 

Obr. 2:  Maximální počty odchycených nymf  klíštěte Ixodes ricinus  v bývalém

             Západočeském kraji v jednotlivých letech.

 

Legenda

 Prázdné body: odchyty v dubnu až červnu, přerušovaná  čára: odhad jejich průměrných počtů.  Plné body:  odchyty v září a říjnu, plná čára:  odhad jejich průměrných počtů.

 

 

Obr.3:  Rozmístění lokalit s odchytem klíšťat v bývalém Západočeském kraji

 


3. a

lokality s odchytem 80 a více nymf klíštěte Ixodes ricinus  v letech 1988 – 2001

(vlevo)

3. b

rozmístění míst , z nichž byly hlášeny případy onemocnění lidí klíšťovou  encefalitidou  v letech 1960 – 1987 [lit. 11].

(vpravo)


 

 

                     

 

 Je však pozoruhodné, že prostorová distribuce míst, ze kterých byly diagnostikovány  všechny případy klíšťové encefalitidy v letech 1960 až 1987  [11] se kryje s oblastí, kde bylo navlajkováno 80 a více nymf v našich výsledcích (obr. 3). Zdá se proto, že tato hladina počtu odchycených nymf, která určitým způsobem odráží počet aktivních klíšťat v terénu, je dostatečně vysoká  pro určitý počet napadených  lidí  a z toho vyplývajících  počtů následných onemocnění, při  určitém modelu rizikového chování (pobyt v přírodě, nedostatečná preventivní opatření jako je očkování, používání repelentů, prohlídky povrchu těla a včasné odstraňování klíšťat apod.).  Počínaje rokem 2002 jsme nalezli lokality s podobným nebo vyšším výskytem nymf i mimo tuto oblast, aniž by byl zaznamenán vyšší výskyt onemocnění. Lze se domnívat, že zvýšený výskyt klíšťat, bez toho že by byl doprovázen zvýšenou návštěvností biotopů klíšťat lidmi s rizikových chováním, zvýšení incidence onemocnění nepůsobí.

 

Literatura

 

1. Randolph SE. Evidence that climete change has caused  emergence of tick-borne diseases  

    in Europe? Int J Med Microbiol 2004; 293, Suppl. 37: 5-12.

 

2.  Kříž B, Beneš Č,  Danielová V, Daniel M. Socio-economic conditions and other  

     anthropogenic factors influencing tick-borne encephalitis incidence in the Czech Republic. 

     Int J Med Microbiol 2004; 293, Suppl. 37: 63-68.

 

3.  Daniel M, Danielová V, Kříž B, Kott I. An attempt to elucidate the increased incidence

     of tick-borne encephalitis and its spread to higher altitudes in the Czech Republic.  Int J

      Med Microbiol 2004; 293, Suppl. 37: 55-62.

 

4.  Zeman P, Beneš Č. A tick-borne encephalitis celing in central Europe has moved upwards

     during the last 30 years: possile impact of golobal warming?  Int J Med Microbiol 2004;

      293, Suppl. 37: 48-54.

 

5.  Rupeš V,  Chmela J, Ledvinka J, Balůsek J. Efficiency of some contact insecticides on the

     tick Ixodes ricinus. Int Pest Control 1980; 22(6): 144-150.

 

6.  Zavázalová E,  Fajfrlík K, Zavázal V, Ledvinka J, Resl V. Vyšetřování klíšťat

     v západních Čechách na přítomnost spirochéty Borrelia burgdorferi. Srovnání

      mikroskopické detekce a plymerázové řetězové reakce. Čs Derm 1997; 72: 8-10.

 

7.  Fajfrlík K, Ledvinka J, Kropáčková  J. Výskyt borelií v klíšťatech v západních Čechách.

     Zprávy České parazitol. Společnosti 2000;  Supplementum (ročník 8): 64-65.

 

8.  Brownstein JS, Holford TR, Fish D. A climate-based model predicts the

     distribution of Lyme disease vector Ixodes scapularis in the United States. Environ. Health 

      Prosp 2003; 111(9): 1152-1156.

 

9.   Subak S. Analysis of weather effects on variability in Lyme disease incidence in northern    

      United States. Exp Appl Acarology 2002; 28: 249-256.

 

10. Korenberg EI, Kovalevskii YV, Gorelova NB. Tick-host-Borrelia population

      interactions: long-term records in Eastern Europe. Exp Appl Acarol 2002; 28: 225-229.

 

11. Farník J,  Bruj J, Maliňáková  J,  Štruncová V, Hronovský V. K výskytu některých

      zoonóz s přírodní ohniskovostí v Západočeském kraji.  Čs Epidem mikrobiol imunol       

      1990; 39(2): 113-119.

 

 

                                                                                    RNDr. Jiří Ledvinka

                                                                                    KHS se sídlem v Plzni

                                                                                    Skrétova 15, 303 22  Plzeň

 

                                                                                     RNDr. Václav Rupeš, CSc..

                                                                                     RNDr. Bohumír Procházka, CSc.

                                                                                     SZÚ, Praha