Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2004; 13(10-11):450-453,

 

IInd European Virology 2004, Španělsko, Madrid, 4.– 9.9.2004

Marie Brůčková, Jana Vandasová

 


Madridská konference byla druhou společnou konferencí klinických virologů s virology pracujícími v základním virologickém výzkumu (první se konala v r.2000 v Glasgově). Spojení virologického výzkumu s klinickou praxí se ukazuje jako velmi užitečné a proto bylo rozhodnuto, že napříště se tyto konference budou konat pravidelně ve dvouletých intervalech.

Jako obvykle na podobných konferencích bylo jednání rozděleno na plenární zasedání se stěžejními přednáškami a specializované workshopy, probíhající v paralelních sekcích.

 

Úvodní plenární zasedání probíhalo v pozdním nedělním odpoledni pod názvem Global Virus Threads a zabývalo se virologickými problémy současného světa.

 

A.Osterhaus v úvodní přednášce New virus infections from animals dokumentoval úzké spojení živočišné říše s humánním světem v otázkách přenosu virových agens nejrůznějších taxonomických druhů. Obecně známá jsou nebezpečí přeskoku virů chřipky ze zvířecí do lidské populace (ptáci, v nejnovější době nejen divoce žijící, ale i na farmách pěstované drůbeží populace, prasata, koně…), které mají na svědomí jednak antigenní drifty, ale i hlubší změny označované jako shifty viru chřipky. Nebezpečí globální chřipkové epidemie neustále hrozí. Další virovou skupinou jsou hantaviry, kde se opět jedná o přenos virů ze zvířat, především drobných myšovitých hlodavců do lidské populace s mnohdy těžkým až smrtelným zdravotním poškozením. Stejně tak netopýří populace se svými virovými komensály jsou velkým nebezpečím pro populace lidské. O viru HIV je známo, že se mezi lidi dostal z různých druhů opic, o SARS se zmínil přednášející jen letmo, protože touto problematikou se zabýval další řečník. Současný svět by měl být připraven na nebezpečí výskytu a šíření původně zvířecích virů (vzorem je globální protichřipkový program).

 

M.Peiris z univerzity v Hong Kongu (studoval mikrobiologii ve Velké Británii) podal ve své přednášce SARS update fascinujícím způsobem historii objevu coronaviru (SARS CoV), který způsobuje diseminovanou infekci virem, který lze detekovat v respiračním, gastrointestinálním i urogenitálním traktu člověka. Virus podobný SARS CoV byl izolován u drobných hlodavců v Číně (provincie Guangdong) a zdá se, že zvířecí trhy mohou představovat mezifázi při které dochází k mezidruhovému přenosu. Dokazuje to i znovuobjevení SARS v prosinci 2003, pravděpodobně z tohoto zvířecího rezervoáru. Bylo prokázáno, že virová nálož je v respiračním traktu a faeces  v prvních dnech onemocnění  nízká,  vrcholu dosahuje okolo desátého dne onemocnění. To vysvětluje účinnost klasických protiepidemických opatření při odhalování případů onemocnění a jejich časné izolaci, která zabránila globálnímu šíření SARS,  jak se ukázalo v případě nového výskytu SARS v r. 2003. Nicméně SARS CoV vyvolal 3 případy laboratorní infekce se signifikantním sekundárním a v jednom případě i terciárním přenosem. Přísná karanténní opatření mohou úspěšně kontrolovat výskyt a šíření SARS.          

 

Další součástí plenárního zasedání byla přednáška  Viral threats and transfusion (A.Jean-Pierre), který prezentoval dva závěry z neustále probíhajících debat  o tom, jaké strategie by se měly volit pro udržování bezpečnosti krve a krevních přípravků Jedna z nich doporučuje screeningové vyšetřování krve na přítomnost virových genomů široké škály virů, což je záležitost velmi drahá a může eventuálně zvyšovat počet laboratorních omylů. Druhou cestou je inaktivace patogenů chemickými prostředky působícími na nukleové kyseliny a znemožňujícími virovou replikaci. Technické podmínky, náročnost a cena stále ještě limitují tento teoreticky uspokojivý přístup.

 

Poslední přednáškou  byla prezentace E. Josepha s názvem Future HIV Therapy.

O tomto tématu se detailně hovořilo na XV. International AIDS Conference (Bangkok, srpen 2004) – čtenáře odkazujeme na zprávu z této konference. Nezdá se, že by v posledních měsících došlo k zásadním změnám v terapii HIV/AIDS co se týká nově odzkoušených chemoterapeutik. Nicméně nové terapeutické přístupy např. imunoterapie budou zřejmě v nejbližší budoucnosti převedeny z teoretické roviny do praktického použití.

 

Další plenární zasedání pojednávala o evoluci virů, o vakcinačních pokrocích (papillomaviry), o onkogenních virech, zejména papillomavirech a některých retrovirech, o replikaci RNA a DNA virů, o patogeneze a vztahu virus-hostitel  u vybraných virů.

 

Zajímavá byla přednáška o genetické citlivosti k virovým onemocněním  (A.V.S.Hill et al.). Genomické přístupy indikují, že hostitelské genetické komponenty podmiňují rozdílnou citlivost k infekčním onemocněním. Řadu let se snaží výzkumní pracovníci  najít relevantní geny u lidských virových onemocnění. Až dosud v některých studiích identifikované geny  (u HIV, HBV, HCV, HTLV-1) představují jen malou frakci celého hostitelského genetického efektu.  Podařilo se identifikovat 2  úzce spojené geny jako hlavní místa pro rezistenci k viru hepatitidy B u obyvatel západní Afriky. Uvažuje se o potenciálním využití pro terapii. Podobné přístupy by mohly fungovat i u dalších virových onemocnění.

 

Známý britský virolog Richard Tedder hovořil o roli  virové zátěže (viral load) ve vztahu hostitel/virus a ve virové  patogeneze. Virová zátěž může být rovněž kritériem pro účinnost antivirové terapie a její sledování je  nesmírně důležité při sledování rezistence na terapeutické preparáty.

Několik přednášek se věnovalo poznatkům z virové replikace, strukturálních virových komponentů,  procesům při vstupu viru do buňky a naopak jeho výstupu do zevního prostředí. Všechny tyto teoretické poznatky předznamenávají pak pokroky v diagnostické praxi.

 

Jednání v paralelních workshopech.

 

Workshop Quantification and Virus Typing in Clinical Virology zahájil David McDowell přednáškou Rapid genetic analysis at point-of-care. Standardní laboratorní metody genetické analýzy jsou stále velmi drahé, náročné na provedení i interpretaci, a tak nevhodné pro použití mimo specializované laboratoře. Za velmi nadějné pro zavedení rychlé DNA analýzy do zdravotnické praxe lze považovat využití tzv. „HyBeacon prob“, fluorescenčně značených oligonukleotidů, které se používají u homogenní PCR k rychlé detekci a identifikaci nukleových kyselin. Pomocí těchto jednoduchých prob lze analyzovat současně několik vzorků   a spolehlivě je identifikovat během 20 minut.

 

Dále zaujal Ch. Payan sdělením  Unexpected HSV DNA kinetics under Aciclovir in HSV encephalitis using a new MX4000 TAQMAN quantitative HIV DNA assay. Kvantitativní stanovení HSV DNA v cerebrospinální tekutině pomocí TaqMan PCR s genotypizací a nově vyvinutý systém Mx4000 byly použity v diagnostice HSV encefalitidy. U případů těžkých encefalitid byla prokazována vysoká virová nálož a po podání acykloviru jen  velmi pozvolné snížování, kombinované podávání acykloviru a foscaviru přineslo při redukci virové nálože větší efekt. 

Marie-Edith Lafon hovořila na téma Quantification of Epstein-Barr virus (EBV) DNA in AIDS-related non-Hodgkin lymphoma. EBV může mít kauzální souvislost s non-Hodgkinovými lymfomy (NHL) u pacientů, u kterých došlo k rozvoji onemocnění AIDS. EBV DNA virová nálož, kterou lze spolehlivě stanovit v plné krvi, byla signifikantně vyšší u HIV infikovaných než u HIV negativních osob. Kvantitativní stanovení virové DNA EBV lze využít pro časnou detekci relapsu NHL u pacientů s vysokou iniciální EBV virovou náloží.

 

V dalším přednáškovém bloku věnovaném problematice virových gastroenteritid vystoupil Van Ranst Marc se sdělením Identification of novel human group A rotavirus P-genotyp. Rotaviry skupiny A jsou nejčastější příčinou akutní diarrhoey u lidí. Kapsidové proteiny VP7 a VP4 jsou základem klasifikace rotavirů na G (VP7) a P (VP4) sérotypy. Do současné doby bylo identifikováno nejméně 15 G a 23 P sérotypů. Autoři izolovali a charakterizovali nový rotavirový kmen Dhaka6 s neobvyklým G11 a dosud neznámým P genotypem. Tento izolát je prvním publikovaným rotavirem skupiny A infikujícím lidského hostitele, u kterého byl fylogenetickou analýzou zjištěn G11 a  nový P genotyp. 

 

Přednáška Poljsak-Prijatelj Mateja  Human Calicivirus Outbreaks in Slovenia in 2000-2003 pojednávala o skupině norovirů. Noroviry patřící do čeledi Caliciviridae, jsou malé neobalené viry s jednovláknitým polyadenilovaným genomem pozitivní polarity. Viry se šíři přímým kontaktem nebo  kontaminovanou vodou a potravou. Vyvolávají sporadické nebo epidemické gastroenteritidy u dětí a dospělých. Autoři zkoumali incidenci norovirů spojených s výskytem akutní nebakteriální gastroenteritidy v Slovinsku v letech 2000 až 2003. Ve vyšetřovaných vzorcích dominovala genoskupina II, postupně zde cirkulovaly nejméně 4 odlišné genotypy. V roce 2000 prevalovaly genotypy 1 (Hawaii) a 4 (Lordsdale),  genotypy 4 a 2 (Melksham) převládaly v roce 2001. V roce 2002 se vedle genotypu 4 objevuje nová varianta, která v průběhu druhé poloviny roku 2002 a v následujícím roce zcela nahradila kmeny předchozí.

 

Také na téma Clinical Aspects of Respiratory Viruses odezněla řada zajímavých prací, např. Van Ranst Marc referoval o RT-PCR detection of a novel human Coronavirus NL63 in children hospitalized with RSV-negative respiratory tract infection in Belgium. Do  současné doby jsou známy 4 lidské koronaviry - koronavirus označovaný OC43 (HCo-OC43) a 229E (HCoV-229E), SARS-CoV, vyvolávající závažné respirační onemocnění a konečně holandským výzkumným týmem recentně prokázaný koronavirus HCoV-NL63. Autoři studovali incidenci čtvrtého koronaviru u belgických dětí s infekcí respiračního traktu. Výsledky studie ukázaly, že 5,2% dětí hospitalizovaných s RSV negativním respiračním onemocněním v zimních měsících bylo infikováno jedním ze dvou subtypů HCoV-NL63, což nasvědčuje, že tento virus trvale cirkuluje v populaci.

 

Výzkumná skupina  Hucka Barbary podala výsledky studia výskytu nového virového agens v přednášce Molecular epidemiology of Human Matapneumovirus infection in Germany during two consecutive seasons. Lidský Metapneumovirus (HMPV) je nově identifikované agens (2001) zařazené do podčeledi Pneumovirus, vyvolávající u dětí akutní infekci horních a dolních cest dýchacích. V průběhu dvou po sobě jdoucích sezon se v rámci surveillance akutních respiračních infekcí, prováděné v Německu, byly nazofaryngeální aspiráty 5245 dětí vyšetřeny pomocí PCR na různé virové i nevirové patogeny. V sezoně 2002/03 a 2003/04 se výskyt HMPV infekce prokazatelně pohyboval v rozmezí 1,5 a 8,8%. Fylogenetickou analýzou N a F genových fragmentů byly popsány subtypy A1, A2, B1 a B2 a potvzena cirkulace všech subtypů  v průběhu každé sezony. U získaných  virových izolátů, které reprezentovaly všechny genetické linie, byly analyzovány jejich molekulárně biologické vlastnosti.

 

V bloku virových hepatitid popsali izraelští autoři v práci Study of hepatitis C virus (HCV) outbreak; Analysis of E2 qasispecies, the PePHD region, and response to anti-viral treatment výskyt hepatitidy C v  jedné z oblastních nemocnic, kde anesteziolog, intravenózní uživatel drog, infikovaný virem hepatitidy C - genotyp 2a/c, pravděpodobně aplikoval anesteziologickou medikaci opakovaně použitými jehlami. Na přítomnost HCV infekce bylo testováno 2000 osob, z nich 1200 bylo ošetřeno anesteziologem a zbývajících 800 tvořilo kontrolní skupinu. Vyšetřování zahrnovalo průkaz HCV protilátek, detekci HCV RNA pomocí PCR a genotypizaci. Z kontaktní skupiny bylo infikováno hepatitidou C genotyp 2a/c 31 pacientů, genetická odlišnost se pohybovala v rozmezí 0 - 3%, v kontrolní skupině byl tímto genotypem infikován pouze jeden pacient s odlišností 10 - 35%. Analýza oblasti PePHD v genotypu 2a/c ukázala, že přítomnost této domény je spojena s citlivostí na interferon. Tento nález byl potvrzen dobrou odpovědí všech HCV pacientů s genotypem 2a/c na antivirovou terapii.

              

V závěrečném workshopu New Approaches to Viral Diagnosis zazněla přednáška Colina Campbella z Univerzity v Edinburghu The application of microarray technology in viral diagnosis. Různé modifikace technologie „microarray“ nacházejí široké uplatnění v experimentálním i aplikovaném výzkumu řady vědeckých oborů.  Technologie založená na principu in situ hybridizace dovoluje monitorovat v jednom experimentu stovky genů najednou, specificky rozlišit komplementární vlákna DNA nebo komplementární proteinové komplexy, identifikovat je a kvantifikovat. Zdá se, že tato metoda ukazuje budoucí směřování  diagnostické klinické virologie.

 

Autorky zprávy se aktivně zúčastnily  konference prezentací posterového sdělení :

M.Brůčková, J.Vandasová, M.Linka, M.Staňková:

The role of viral load and specific prophylaxis in mother-to-child HIV transmission.

 

ZÁVĚR

 

Konference byla velmi dobře organizovaná, výběr hlavních řečníků i stěžejních témat byl vynikající. Spojení poznatků základního výzkumu s diagnostickou praxí ukázalo nové trendy klinické virologie.

 

 Je škoda, že se II. konference zúčastnilo daleko méně virologů z ČR než tomu bylo před 4 lety na I.konferenci v Glasgowě, které se zúčastnilo přes 30 (slovy třicet) českých a moravských virologů.

 

U příležitosti konference se konala dvě další zasedání a to redakční rada Journal of Clinical Virology - JCV (M.B.) a zasedání Výboru European Society for Clinical Virology – ESCV (M.B). 

 

Editorial Board Meeting Journal of Clinical Virology. Před zahájením konference se v neděli 5.9.2004 konalo zasedání redakční rady mezinárodního časopisu Journal of Clinical Virology, kterého se zúčastnila M.Brůčková, členka redakční rady.

Vybrané body jednání:

-         Časopis Journal of .Clinical Virology se stal oficiálním časopisem European Society for Clinical Virology (ESCV) a sesterské společnosti Panamerican  Society for Clinical Virology (PASCV). 

-         Vydavatel časopisu Elsevier Ltd. podal prostřednictvím svých zástupců přehled o dosavadní činnosti časopisu, nejlépe hodnocených publikacích, grafické úpravě časopisu, ekonomických parametrech a další.

-         Široká diskuse se rozvinula ohledně dlouhých termínů mezi přijetím práce, jejím ohodnocení a eventuální publikaci. Diskutovaly se také dlouhé termíny vypracování posudků recenzentů. Elsevier chce přejít na elektronické zasílání a zpracování recenzí, což by mělo podstatně zkrátit a omezit časové prodlevy.

 Z další diskuse vyplynulo, že první hodnocení došlých rukopisů dělá šéfredaktor Bill Carman sám a vyřazuje podle jeho soudu nekvalitní práce!

(tato praxe nám připadá při vší úctě k odborným kvalitám šéfredaktora jako poněkud autoritářská).

-         Vydavatel podal rovněž zprávu o klesajícím  impact faktoru J.Clin. Virol. (2,02-což je stále dobrý průměr mezi různými virologickými publikacemi). Šéfredaktor uvedl, že rukopisů má hodně (přesné číslo neuvedl), ale že je nutno zvyšovat požadavky na jejich kvalitu dostávat včas recenzní posudky (podle jakého klíče se vybírají recenzenti není jasné). Elsevier se bude snažit převést žádosti o recenze a recentní posudky do elektronické formy což je nesrovnatelně rychlejší než dosavadní způsob (M.B. uvedla, že slouží jako recenzent pro časopis AIDS (nejvyšší impakt mezi virologickými periodiky)  a čas mezi zasláním rukopisu a vypracováním recenze nesmí být delší než 10 dnů, jinak se volí další recenzent. J.Clin.Virol. údajně nemá k dispozici dostatek kvalitních recenzentů (!).

-         Závěr: Je v zájmu všech, aby časopis měl co nejlepší grafickou úpravu, kvalitní rukopisy, kvalitní recenzenty rukopisů, krátké termíny mezi odevzdáním rukopisu, jeho posouzením a konečným otištěním. Elsevier bude v tomto smyslu aktivně spolupracovat.

 

Naši virologové by měli využít příležitosti a zasílat výsledky své práce k publikaci do Journal of Clinical Virology (JCV).

 

European Society for Clinical Virology  (ESCV) Council meeting

Na zasedání Rady ESCV (M.B.) se projednávaly některé organizační věci jako  oznámení o novém složení předsednictva ESCV, přijímání nových členů ESCV, informace o J.Clin.Virol. a dohodě s vydavatelstvím Elsevier, stav financí, otázka povinné subskripce JCV, která by byla součástí členského poplatku (v písemné anketě bylo pro přes 60% členů) – rozhodnutí bylo znovu odročeno. Nicméně členové ESCV mohou časopis J.Clin.Virol. subskribovat za sníženou cenu  € 40 ročně.

Mladí členové společnosti (do 35 let) mohou žádat o stipendijní pobyty ve vybraných laboratořích s tím, že jim může ESCV poskytnout malé studijní stipendium.

Je možné navrhovat význačné virologické práce (zase především mladí virologové) pro udělení výročních cen.

Předložen kalendář akcí – nejbližší je Meeting ESCV v dubnu 2005 v Ženevě. Společná konference IIIrd European Virology se bude konat v roce 2006 v Hamburku.

 

 

RNDr. Marie Brůčková, CSc.

MUDr. Jana Vandasová

Státní zdravotní ústav, Národní referenční laboratoř pro AIDS