Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2004;
13(10-11):455-459.
Zvýšený výskyt nymf
klíštěte Ixodes ricinus
v západních Čechách v letech 2002 až 2004
Jiří Ledvinka, Václav Rupeš, Bohumír
Procházka
Souhrn
V bývalém
Západočeském kraji, dnes v krajích
Plzeň a Karlovy Vary, byl v letech 1988 až 2004 vlajkováním, celkem
na 281 lokalitách, sledován výskyt nymf klíštěte Ixodes
ricinus. Klíšťata byla vlajkována v měsících duben až červen a září až
říjen každého roku. V prvých 14
letech sledování se pohyboval průměrný počet nymf odchycených při jarním a
podzimním maximu, stanovený z nejvyšších odchytů nymf na jednotlivých
lokalitách, kolem 50 nymf za 20 minut
vlajkování. V letech 2002 až 2004 došlo k signifikantnímu zvýšení
obou těchto průměrů na více než
dovojnásebek. Přitom podle údajů databáze Epidat, ke zvýšení incidence klíšťové
encefalitidy a lymeské borreliózy, ve sledované oblasti a v letech 2001 až
2003, nedošlo.Výjimkou je mírné zvýšení počtu hlášených případů klíšťové
encefalitidy z bývalého okresu Klatovy. Příčina zvýšeného výskytu
nymf klíštěte I. ricinus nebyla zjištěna. Ke změně způsobu volby lokalit, ani techniky vlajkování
klíšťat, v uvedených letech, nedošlo.
V některých evropských zemích stoupl v posledních dvaceti letech počet onemocnění klíšťovou encefalitidou, což pochopitelně upoutalo pozornost několika autorů [1, 2, 3]. Někteří autoři vidí příčinu v oteplování klimatu [4], jiní jsou v tomto směru opatrnější . V tomto příspěvku shrnujeme výsledky sledování výskytu nymf klíštěte Ixodes ricinus v západních Čechách v letech 1989 až 2004, na území bývalého Západočeského kraje, v oblasti současně zahrnující kraje Plzeňský a Karlovarský.
Materiál a metodika
Odchyty klíšťat byly po celou dobu našich sledování prováděny vlajkováním na plátěnou vlajku velikosti 40 x 60 cm. Vlastnosti plátna použitého k výrobě vlajek a způsob vlajkování zůstaly po celou dobu sledování nezměněny.
Přehled o biotopech a lokalitách s výskytem klíšťat ve sledovaném regionu jsme získali již v letech 1970 až 1987, při sledování sledování účinnosti některých nových insekticidních přípravků na klíšťata [5]. Údaje o početnosti klíšťat získané v té době, silně ovlivněné insekticidy, však nemohly být do současně prezentovaných výsledků zahrnuty.
V letech 1988 až 2004 bylo vlajkování prováděno pravidelně každý rok, avšak pouze v obdobích maximálního výskytu klíšťat, tj. v měsících dubnu až červnu a pak v září až říjnu. V tomto období bylo několika lokalitách vlajkování provedeno opakovaně v různých letech a obdobích.
V tomto období byla hlavním důvodem odchytu klíšťat diagnostika původců boreliózy [6, 7]. Za samostatnou lokalitu byla považována pouze místa, která jsou od sebe vzdálena minimálně 2 km. Ve většině případů byla vzdálenost podstatně větší, pouze na vhodných biotopech na území města Plzně byla vzdálenost některých lokalit menší než 2 km.
Lokality, na nichž
bylo vlajkováno, představovaly typický
biotop klíštěte I. riocinus ve střední Evropě, tj. smíšené lesy s bohatým
bylinným patrem a jejich nadmořská výška se pohybovala mezi 350 až 800 m. n. m.
Jen ve třech případech se nadmořská výška lokalit pohybovala kolem 850 m.
Snahou bylo pokrýt pokud možno
stejnoměrně celou sledovanou oblast. Vlajkování bylo prováděno
tak, aby byl počet odchycených
klíšťat co nejméně ovlivněn aktuálním
počasím. Odchyty v letech 1988 až
2004 byly prováděny pouze prvním autorem tohoto sdělení. Vlajkováno bylo v dopoledních hodinách,
nejčastěji mezi 9 až 13 hod. Na každé lokalitě bylo vlajkováno na několika
místech (2-5), vždy po dobu 20 min. Pro
další analýzu byl použit údaj s nejvyšším odchytem. Do uvedeného časového
intervalu nebyla zahrnována doba potřebná k odstraňování klíšťat
s vlajky. Do prezentovaných
výsledků nejsou zahrnuta klíšťata navlajkovaná na vegetaci vlhké od deště nebo
rosy. Způsob vlajkování je možné
považovat za standardní a výsledky
získané v různých letech a na různých lokalitách za srovnatelné. Po získání uvedených údajů
byla, bez časového limitu a v potřebném množství navlajkována klíšťata určená pro diagnostiku.
V letech 2002 a 2004 bylo množství odchycených nymf nápadně vyšší než v letech předcházejících, což nás vedlo k podrobnějšímu posouzení a srovnání výsledků.
Pro analýzu dat byl použit model GLM (obecný lineární model) quasipoissonova rozložení počtu odchycených klíšťat (model uvažující overdispozici). Jako rušivý faktor byla uvažována sezóna odchytu (jaro, podzim).
Naše výsledky byly srovnány s údaji o průměrných ročních teplotách a vodních srážkách, jak je zaznamenal Český hydrometeorologický ústav, pobočka Plzeň a s údaji o počtu hlášených onemocnění klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou z databáze Epidatu, NRL-Centra pro analýzu epidemiologických dat, SZÚ-CEM, Praha.
Výsledky
Lokality, na nichž byl sledován výskyt nymf klíštěte I. ricinus jsou rozmístěny více méně pravidelně v celé oblasti (obr. 1) . V letech 1988 až 2004 byl výskyt klíšťat sledován celkem na 281 lokalitách. Nejvyšší počty odchycených nymf se v jarním období (duben – červen) pohyboval v uvedených letech mezi 1 až 342 jedinci, v podzimním období (září - říjen) se tyto počty pohybovaly mezi 3 až 155 nymfami. V obecném lineárním modelu (GLM) pro závislost počtu odchycených klíšťat na roku odchytu a zezóně (jaro/podzim) je statisticky významný rozdíl.
V letech letech 1988 až 2001 se průměr stanovený z nejvyšších odchytů nymf pohyboval kolem 50, v letech 2002 až 2004 se průměr zvýšil na více než dvojnásobek pro jarní i podzimní odchyt (obr. 2). V modelu GML byla modelována lineální závislost na rok odchytu a byl proveden pokus o nalezení bodu zvratu. Tato analýza prokázala, že dochází k nárůstu počtu odchycených klíšťat v závislosti na roce odchytu, ale, že data mnohem lépe modeluje jednorázový skok mezi léty 2000 a 2001 (P<0.001).
V letech sledování se průměrné roční teploty pohybovaly v rozmezí 6.6 0 C v roce 1996 a 9.1 0 C v roce 1994. V letech 2001 až 2004 k žádným nápadným změnám nedošlo (tab. 1).
V letech 1989 až 2000 se vodní srážky pohybovaly mezi 364.5 mm v roce 1991 a 560.7 mm v roce 1998, v průměru 501.6 mm za rok. V letech v letech 2001 a 2002 byly dešťové srážky bohaté, roce 2002 způsobily dokonce i silné záplavy v povodí řek Vltava a Labe. Jejich roční úhrn se zvýšil o více než 46% ve srovnání s průměrem let 1998 až 2000. Hned následující rok však byl výrazně suchý, se srážkami o více než 34% nižšími ve srovnání s průměrem let 1989 – 2000 (tab. 1). Ve sledovaném období není možné statisticky prokázat změny v množství srážek ani změny průměrných teplot, které by korespondovaly se zvýšeným výskytem nymf v letech 2001 až 2004.
Počet hlášených případů lymeské borreliózy se ve sledovaném regiónu a v letech 2002 až 2004 nezvýšil ve srovnání s lety předcházejícími. V těchto letech nebylo zaznamenáno ani zvýšení celkového počtu hlášených případů klíšťové encefalitidy pro celý sledovaný región. Zvýšení počtu onemocnění nelze pozorovat ani ve většině dílčích hlášeních bývalých okresů. Výjimkou je jen bývalý okres Klatovy, kde byl zaznamenáno mírné zvýšení výskytu uvedeného onemocnění v letech 2001 až 2003 (tab. 2). V bývalém Západočeském kraji lze ve sledovaných letech statisticky prokázat plynulý nárůst počtu případů encefalitidy (P=0.05) a to o necelých 5% ročně. Při porovnání období 1989-2001 proti létům 2002-2003 však není statisticky významný rozdíl počtu hlášených případů encefalitidy, jinými slovy uvedené zvyšování počtu onemocnění nekoresponduje s významnou změnou počtu odchycených klíšťat v letech 1988 až 2001, ve srovnání s následujícimi třemi léty. .
Tab. 1: Údaje o průměrných ročních teplotách a
úhrnných vodních srážkách v bývalém Západočeském kraji dle údajů
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočka Plzeň
Rok |
Průměrná roční teplota (0 C ) |
Celkové roční srážky (mm) |
1989 |
8.2 |
490.5 |
1990 |
8.3 |
433.9 |
1991 |
7.3 |
364.5 |
1992 |
8.5 |
530.7 |
1993 |
7.9 |
514.3 |
1994 |
9.1 |
508.7 |
1995 |
8.2 |
654.6 |
1996 |
6.6 |
571.5 |
1997 |
7.8 |
424.3 |
1998 |
8.6 |
560.7 |
1999 |
8.7 |
450.3 |
2000 |
8.9 |
515.7 |
2001 |
7.9 |
673.0 |
2002 |
8.6 |
796.6 |
2003 |
8.0 |
327.8 |
Tab. 2: Počty hlášených
případů onemocnění lidí klíšťovou encefalitidou v bývalém
Západočeském kraji, dle údajů databáze Epidatu, NRL – Centrum pro analýzu
epidemiologických dat SZÚ – CEM,
Praha
Rok |
Místo – bývalý okres |
Celkem |
|||||||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
||
1989 |
0 |
3 |
6 |
0 |
3 |
18 |
3 |
1 |
0 |
0 |
34 |
1990 |
0 |
2 |
4 |
0 |
8 |
8 |
2 |
2 |
0 |
1 |
27 |
1991 |
0 |
0 |
8 |
0 |
3 |
15 |
8 |
3 |
0 |
1 |
38 |
1992 |
0 |
2 |
12 |
0 |
12 |
27 |
8 |
3 |
1 |
0 |
65 |
1993 |
0 |
4 |
10 |
0 |
22 |
25 |
2 |
4 |
0 |
1 |
68 |
1994 |
0 |
5 |
8 |
0 |
19 |
23 |
10 |
4 |
0 |
4 |
73 |
1995 |
0 |
9 |
11 |
0 |
16 |
33 |
6 |
4 |
0 |
3 |
82 |
1996 |
0 |
1 |
10 |
1 |
11 |
8 |
7 |
3 |
1 |
2 |
44 |
1997 |
0 |
1 |
3 |
4 |
5 |
21 |
3 |
0 |
0 |
0 |
37 |
1998 |
1 |
4 |
12 |
1 |
6 |
12 |
2 |
3 |
1 |
2 |
44 |
1999 |
2 |
5 |
12 |
1 |
5 |
18 |
2 |
3 |
0 |
0 |
48 |
2000 |
4 |
9 |
16 |
1 |
12 |
30 |
7 |
5 |
0 |
5 |
89 |
2001 |
2 |
4 |
25 |
3 |
7 |
24 |
7 |
2 |
1 |
3 |
78 |
2002 |
2 |
8 |
24 |
2 |
10 |
20 |
4 |
2 |
1 |
2 |
75 |
2003 |
0 |
5 |
22 |
4 |
5 |
18 |
9 |
4 |
1 |
3 |
71 |
Celkem |
11 |
62 |
183 |
17 |
144 |
300 |
80 |
43 |
6 |
27 |
873 |
1 – Cheb, 2
– Domažlice, 3 – Klatovy, 4 – Karlovy Vary,
5 – Plzeň jih, 6 – Plzeň město,
7 - Plzeň sever, 8 – Rokycany, 9 – Sokolov, 10 –
Tachov
Tab. 3: Počty hlášených
případů onemocnění lidí Lymeskou borreliózou v bývalém
Západočeském kraji, dle údajů databáze Epidatu, NRL – Centrum pro
analýzu
epidemiologických dat SZÚ – CEM,
Praha
Rok |
počet případů Lymeské borreliózy |
1989 |
378 |
1990 |
373 |
1991 |
368 |
1992 |
684 |
1993 |
479 |
1994 |
674 |
1995 |
1256 |
1996 |
562 |
1997 |
279 |
1998 |
323 |
1999 |
382 |
2000 |
469 |
2001 |
309 |
2002 |
297 |
2003 |
231 |
Celkem |
7064 |
Diskuse
Incidence onemocnění lidí, jejichž původci jsou přenášeni klíšťaty, závisí v zásadě na počtu lidí napadených klíšťaty, na rozšíření a početnosti rezervoárů a na rozšíření původců. Údaje o distribuci a početnosti klíšťat v prostředí jsou proto významným faktorem pro odhad rizika napadení lidí a možnost přenosu patogeních agens [8].
Nymfy mají z hlediska přenosu infekčních agens zvláštní význam. Ve dvou třetinách případů bylo onemocnění lymeskou borreliózou ve státech Nové Anglie v USA výsledkem napadení nymfami klíštěte druhu Ixodes scapularis.. A v souvislosti s tím byla prokázána positivní korelace mezi incidencí lymeské borreliózy u lidí a zvýšenou početností nymf, která byla zaznamenávána v letech, která následovala po rocích zřetelně deštivých [9]. Korenberg a kol. [10] zaznamenává v tajze Uralské oblasti Ruska pravidelně se opakující výrazná zvýšení početnosti dospělců a zejména nymf Ixodes persulcatus vždy v roce, který následoval po roce zvýšeného výskytu drobných zemních hlodavců, hostitelů klíšťat.
V systému cirkulace původců onemocnění přenášených klíšťaty je s určitou přesností zaznamenávána incidence těchto onemocnění u lidí. Ta je však výsledkem působení mnoha faktorů přírodních a sociálně politických [2]. Jedním z nejdůležitějších faktorů je aktuální početnost aktivních klíšťat v závislosti na abiotických a biotických faktorech [1].
Pravděpodobnopu příčinu náhlého zvýšení početnosti klíšťata v bývalém Západočeském kraji v posledních 3 letech, se nám nalézt nepodařilo. Domníváme se, že kdyby příčinou byla vyšší teplota nebo vyšší vodní srážky, muselo by se to projevit určitým zvýšením jejich ročních průměrů, zaznamenaných v plzeňské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu. Nepravděpodobná je souvislost se statisticky nevýznamným zvýšením vodních srážek v roce 2001. Zvýšení početnosti nymf bylo zaznamenáno i v následujícím roce, naopak nápadně suchém a zůstalo zachováno i v roce 2004, se srážkami jen mírně zvýšenými.
Výskyt přirozených hostitelů klíšťat, zejména drobných lesních hlodavců, nebyl sledován žádnými objektivními metodami. Jejich nápadně zvýšený výskyt však nebyl během sledovaného období pozorován.
Z počtů hlášených případů klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy se zdá, že ani více než dvojnásobné zvýšení početnosti na úrovní maximálních odchytů nymf klíštěte I. ricinus na typických biotopech jeho výskytu, nemusí nutně znamenat zvýšení incidence těchto onemocnění.
Obr. 1: Prostorová distribuce lokalit
v bývalém Západočeském kraji, na nichž byl prováděn odchyt klíšťat Ixodes ricinus v letech 1970 – 1987
a 1988 – 2004
Legenda
1970
– 1987 (prázdné body) a
v letech 1988 – 2004 (plné body).
Obr. 2: Maximální počty odchycených nymf klíštěte Ixodes
ricinus v bývalém
Západočeském kraji v jednotlivých letech.
Legenda
Prázdné body: odchyty v dubnu až červnu,
přerušovaná čára: odhad jejich
průměrných počtů. Plné body: odchyty v září a říjnu, plná čára: odhad jejich průměrných počtů.
Obr.3:
Rozmístění lokalit s odchytem klíšťat v bývalém Západočeském
kraji
3. a
lokality s odchytem 80 a více nymf
klíštěte Ixodes ricinus v letech 1988 – 2001
(vlevo)
3. b
rozmístění míst , z nichž byly
hlášeny případy onemocnění lidí klíšťovou
encefalitidou v letech 1960
– 1987 [lit. 11].
(vpravo)
Je však pozoruhodné, že prostorová distribuce míst, ze kterých byly diagnostikovány všechny případy klíšťové encefalitidy v letech 1960 až 1987 [11] se kryje s oblastí, kde bylo navlajkováno 80 a více nymf v našich výsledcích (obr. 3). Zdá se proto, že tato hladina počtu odchycených nymf, která určitým způsobem odráží počet aktivních klíšťat v terénu, je dostatečně vysoká pro určitý počet napadených lidí a z toho vyplývajících počtů následných onemocnění, při určitém modelu rizikového chování (pobyt v přírodě, nedostatečná preventivní opatření jako je očkování, používání repelentů, prohlídky povrchu těla a včasné odstraňování klíšťat apod.). Počínaje rokem 2002 jsme nalezli lokality s podobným nebo vyšším výskytem nymf i mimo tuto oblast, aniž by byl zaznamenán vyšší výskyt onemocnění. Lze se domnívat, že zvýšený výskyt klíšťat, bez toho že by byl doprovázen zvýšenou návštěvností biotopů klíšťat lidmi s rizikových chováním, zvýšení incidence onemocnění nepůsobí.
Literatura
1. Randolph SE. Evidence that
climete change has caused emergence of
tick-borne diseases
in Europe? Int J Med
Microbiol 2004; 293, Suppl. 37: 5-12.
2. Kříž B, Beneš Č,
Danielová V, Daniel M. Socio-economic conditions and other
anthropogenic factors influencing tick-borne encephalitis
incidence in the Czech Republic.
Int J Med
Microbiol 2004; 293, Suppl. 37:
63-68.
3. Daniel M, Danielová V, Kříž B, Kott I. An attempt to elucidate
the increased incidence
of tick-borne encephalitis and its spread to higher altitudes
in the Czech Republic. Int J
Med
Microbiol 2004; 293, Suppl. 37:
55-62.
4. Zeman P, Beneš Č. A tick-borne encephalitis celing in central
Europe has moved upwards
during the last 30 years: possile impact of golobal
warming? Int J Med Microbiol 2004;
293, Suppl. 37: 48-54.
5. Rupeš V, Chmela J,
Ledvinka J, Balůsek J. Efficiency of some contact insecticides on the
tick Ixodes ricinus.
Int Pest Control 1980; 22(6):
144-150.
6. Zavázalová E, Fajfrlík K,
Zavázal V, Ledvinka J, Resl V. Vyšetřování klíšťat
v západních Čechách na přítomnost spirochéty Borrelia burgdorferi. Srovnání
mikroskopické detekce a plymerázové řetězové reakce. Čs Derm 1997; 72: 8-10.
7. Fajfrlík K, Ledvinka J, Kropáčková J. Výskyt borelií v klíšťatech v západních Čechách.
Zprávy České parazitol.
Společnosti 2000; Supplementum
(ročník 8): 64-65.
8. Brownstein JS, Holford TR, Fish D. A climate-based model predicts
the
distribution of Lyme disease vector Ixodes scapularis in the United States. Environ. Health
Prosp 2003; 111(9): 1152-1156.
9. Subak S. Analysis of weather effects on variability in Lyme
disease incidence in northern
United States. Exp Appl
Acarology 2002; 28: 249-256.
10. Korenberg EI, Kovalevskii
YV, Gorelova NB. Tick-host-Borrelia population
interactions: long-term records in Eastern Europe. Exp Appl Acarol 2002; 28: 225-229.
11. Farník J, Bruj J, Maliňáková J, Štruncová V, Hronovský
V. K výskytu některých
zoonóz s přírodní ohniskovostí v Západočeském
kraji. Čs Epidem mikrobiol imunol
1990; 39(2): 113-119.
RNDr.
Jiří Ledvinka
KHS se sídlem v Plzni
Skrétova 15, 303 22 Plzeň
RNDr. Václav Rupeš, CSc..
RNDr. Bohumír Procházka, CSc.
SZÚ, Praha