Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2004; 13(10-11):450-453,
IInd European Virology 2004,
Španělsko, Madrid, 4.– 9.9.2004
Madridská
konference byla druhou společnou konferencí klinických virologů s virology
pracujícími v základním virologickém výzkumu (první se konala
v r.2000 v Glasgově). Spojení virologického výzkumu s klinickou
praxí se ukazuje jako velmi užitečné a proto bylo rozhodnuto, že napříště se
tyto konference budou konat pravidelně ve dvouletých intervalech.
Jako obvykle na podobných konferencích bylo jednání
rozděleno na plenární zasedání se stěžejními přednáškami a specializované
workshopy, probíhající v paralelních sekcích.
Úvodní plenární zasedání probíhalo v pozdním
nedělním odpoledni pod názvem Global Virus Threads a zabývalo se
virologickými problémy současného světa.
A.Osterhaus v úvodní přednášce New virus infections from animals
dokumentoval úzké spojení živočišné říše s humánním světem v otázkách
přenosu virových agens nejrůznějších taxonomických druhů. Obecně známá jsou
nebezpečí přeskoku virů chřipky ze
zvířecí do lidské populace (ptáci, v nejnovější době nejen divoce žijící,
ale i na farmách pěstované drůbeží populace, prasata, koně…), které mají na
svědomí jednak antigenní drifty, ale i hlubší změny označované jako shifty viru
chřipky. Nebezpečí globální chřipkové epidemie neustále hrozí. Další virovou
skupinou jsou hantaviry, kde se opět
jedná o přenos virů ze zvířat, především drobných myšovitých hlodavců do lidské
populace s mnohdy těžkým až smrtelným zdravotním poškozením. Stejně tak
netopýří populace se svými virovými komensály jsou velkým nebezpečím pro
populace lidské. O viru HIV je známo,
že se mezi lidi dostal z různých druhů opic, o SARS se zmínil přednášející
jen letmo, protože touto problematikou se zabýval další řečník. Současný svět
by měl být připraven na nebezpečí výskytu a šíření původně zvířecích virů
(vzorem je globální protichřipkový program).
M.Peiris z univerzity v Hong Kongu (studoval
mikrobiologii ve Velké Británii) podal ve své přednášce SARS update
fascinujícím způsobem historii objevu coronaviru (SARS CoV), který způsobuje
diseminovanou infekci virem, který lze detekovat v respiračním,
gastrointestinálním i urogenitálním traktu člověka. Virus podobný SARS CoV byl izolován
u drobných hlodavců v Číně (provincie Guangdong) a zdá se, že zvířecí trhy
mohou představovat mezifázi při které dochází k mezidruhovému přenosu.
Dokazuje to i znovuobjevení SARS v prosinci 2003, pravděpodobně
z tohoto zvířecího rezervoáru. Bylo prokázáno, že virová nálož je
v respiračním traktu a faeces
v prvních dnech onemocnění
nízká, vrcholu dosahuje okolo
desátého dne onemocnění. To vysvětluje účinnost klasických protiepidemických opatření
při odhalování případů onemocnění a jejich časné izolaci, která zabránila
globálnímu šíření SARS, jak se ukázalo
v případě nového výskytu SARS v r. 2003. Nicméně SARS CoV vyvolal 3
případy laboratorní infekce se signifikantním sekundárním a v jednom
případě i terciárním přenosem. Přísná karanténní opatření mohou úspěšně
kontrolovat výskyt a šíření SARS.
Další součástí plenárního zasedání byla přednáška Viral threats and transfusion (A.Jean-Pierre), který prezentoval
dva závěry z neustále probíhajících debat
o tom, jaké strategie by se měly volit pro udržování bezpečnosti krve a
krevních přípravků Jedna z nich doporučuje screeningové vyšetřování krve
na přítomnost virových genomů široké škály virů, což je záležitost velmi drahá
a může eventuálně zvyšovat počet laboratorních omylů. Druhou cestou je
inaktivace patogenů chemickými prostředky působícími na nukleové kyseliny a
znemožňujícími virovou replikaci. Technické podmínky, náročnost a cena stále
ještě limitují tento teoreticky uspokojivý přístup.
Poslední přednáškou
byla prezentace E. Josepha s názvem Future HIV Therapy.
O tomto tématu se detailně hovořilo na XV.
International AIDS Conference (Bangkok, srpen 2004) – čtenáře odkazujeme na zprávu
z této konference. Nezdá se, že by v posledních měsících došlo
k zásadním změnám v terapii HIV/AIDS co se týká nově odzkoušených chemoterapeutik.
Nicméně nové terapeutické přístupy např. imunoterapie budou zřejmě
v nejbližší budoucnosti převedeny z teoretické roviny do praktického
použití.
Další
plenární zasedání pojednávala o evoluci
virů, o vakcinačních pokrocích
(papillomaviry), o onkogenních
virech, zejména papillomavirech a některých retrovirech, o replikaci RNA a DNA virů, o patogeneze
a vztahu virus-hostitel u vybraných virů.
Zajímavá
byla přednáška o genetické citlivosti
k virovým onemocněním
(A.V.S.Hill et al.). Genomické přístupy indikují, že hostitelské genetické
komponenty podmiňují rozdílnou citlivost k infekčním onemocněním. Řadu let
se snaží výzkumní pracovníci najít
relevantní geny u lidských virových onemocnění. Až dosud v některých
studiích identifikované geny (u HIV,
HBV, HCV, HTLV-1) představují jen malou frakci celého hostitelského genetického
efektu. Podařilo se identifikovat
2 úzce spojené geny jako hlavní místa
pro rezistenci k viru hepatitidy B u
obyvatel západní Afriky. Uvažuje se o potenciálním využití pro terapii. Podobné
přístupy by mohly fungovat i u dalších virových onemocnění.
Známý
britský virolog Richard Tedder
hovořil o roli virové zátěže (viral load) ve vztahu hostitel/virus a ve
virové patogeneze. Virová zátěž může
být rovněž kritériem pro účinnost antivirové terapie a její sledování je nesmírně důležité při sledování rezistence
na terapeutické preparáty.
Několik
přednášek se věnovalo poznatkům z virové
replikace, strukturálních virových komponentů, procesům při vstupu viru do
buňky a naopak jeho výstupu do
zevního prostředí. Všechny tyto teoretické poznatky předznamenávají pak
pokroky v diagnostické praxi.
Jednání v paralelních workshopech.
Workshop Quantification and Virus Typing in
Clinical Virology zahájil David McDowell přednáškou Rapid genetic analysis at point-of-care. Standardní laboratorní
metody genetické analýzy jsou stále velmi drahé, náročné na provedení i
interpretaci, a tak nevhodné pro použití mimo specializované laboratoře. Za
velmi nadějné pro zavedení rychlé DNA analýzy do zdravotnické praxe lze
považovat využití tzv. „HyBeacon prob“, fluorescenčně značených
oligonukleotidů, které se používají u homogenní PCR k rychlé detekci
a identifikaci nukleových kyselin. Pomocí těchto jednoduchých prob lze
analyzovat současně několik vzorků a
spolehlivě je identifikovat během 20 minut.
Dále
zaujal Ch. Payan sdělením Unexpected HSV DNA kinetics under Aciclovir
in HSV encephalitis using a new MX4000 TAQMAN quantitative HIV DNA assay.
Kvantitativní stanovení HSV DNA v cerebrospinální tekutině pomocí TaqMan
PCR s genotypizací a nově vyvinutý systém Mx4000 byly použity v
diagnostice HSV encefalitidy. U případů těžkých encefalitid byla prokazována
vysoká virová nálož a po podání acykloviru jen velmi pozvolné snížování,
kombinované podávání acykloviru a foscaviru přineslo při redukci virové nálože
větší efekt.
Marie-Edith
Lafon hovořila na téma Quantification of
Epstein-Barr virus (EBV) DNA in AIDS-related non-Hodgkin lymphoma. EBV může mít kauzální souvislost s non-Hodgkinovými lymfomy (NHL) u
pacientů, u kterých došlo k rozvoji onemocnění AIDS. EBV DNA virová nálož,
kterou lze spolehlivě stanovit v plné krvi, byla signifikantně vyšší u HIV
infikovaných než u HIV negativních osob. Kvantitativní stanovení virové DNA EBV
lze využít pro časnou detekci relapsu NHL u pacientů s vysokou iniciální
EBV virovou náloží.
V dalším
přednáškovém bloku věnovaném problematice
virových gastroenteritid vystoupil Van Ranst Marc se sdělením Identification of novel human group A
rotavirus P-genotyp. Rotaviry skupiny A jsou nejčastější příčinou akutní
diarrhoey u lidí. Kapsidové proteiny VP7 a VP4 jsou základem klasifikace
rotavirů na G (VP7) a P (VP4) sérotypy. Do současné doby bylo
identifikováno nejméně 15 G a 23 P sérotypů. Autoři izolovali a
charakterizovali nový rotavirový kmen Dhaka6 s neobvyklým G11 a dosud
neznámým P genotypem. Tento izolát je prvním publikovaným rotavirem skupiny A
infikujícím lidského hostitele, u kterého byl fylogenetickou analýzou zjištěn
G11 a nový P genotyp.
Přednáška
Poljsak-Prijatelj Mateja Human Calicivirus Outbreaks in Slovenia in 2000-2003 pojednávala o
skupině norovirů. Noroviry patřící
do čeledi Caliciviridae, jsou
malé neobalené viry s jednovláknitým polyadenilovaným genomem pozitivní
polarity. Viry se šíři přímým kontaktem nebo
kontaminovanou vodou a potravou. Vyvolávají sporadické nebo epidemické
gastroenteritidy u dětí a dospělých. Autoři zkoumali incidenci norovirů
spojených s výskytem akutní nebakteriální gastroenteritidy
v Slovinsku v letech 2000 až 2003. Ve vyšetřovaných vzorcích
dominovala genoskupina II, postupně zde cirkulovaly nejméně 4 odlišné genotypy.
V roce 2000 prevalovaly genotypy 1 (Hawaii) a 4 (Lordsdale), genotypy 4 a 2 (Melksham) převládaly
v roce 2001. V roce 2002 se vedle genotypu 4 objevuje nová varianta,
která v průběhu druhé poloviny roku 2002 a v následujícím roce zcela
nahradila kmeny předchozí.
Také na téma Clinical Aspects of Respiratory Viruses odezněla řada zajímavých
prací, např. Van Ranst Marc referoval o RT-PCR
detection of a novel human Coronavirus NL63 in children hospitalized with
RSV-negative respiratory tract infection in Belgium. Do současné doby
jsou známy 4 lidské koronaviry - koronavirus označovaný OC43 (HCo-OC43) a 229E
(HCoV-229E), SARS-CoV, vyvolávající závažné respirační onemocnění a konečně
holandským výzkumným týmem recentně prokázaný koronavirus HCoV-NL63. Autoři
studovali incidenci čtvrtého koronaviru u belgických dětí s infekcí
respiračního traktu. Výsledky studie ukázaly, že 5,2% dětí hospitalizovaných
s RSV negativním respiračním onemocněním v zimních měsících bylo
infikováno jedním ze dvou subtypů HCoV-NL63, což nasvědčuje, že tento virus
trvale cirkuluje v populaci.
Výzkumná skupina Hucka Barbary podala výsledky studia výskytu nového
virového agens v přednášce Molecular
epidemiology of Human Matapneumovirus infection in Germany during two
consecutive seasons. Lidský Metapneumovirus (HMPV) je nově identifikované
agens (2001) zařazené do podčeledi Pneumovirus, vyvolávající u dětí akutní
infekci horních a dolních cest dýchacích. V průběhu dvou po sobě jdoucích
sezon se v rámci surveillance akutních respiračních infekcí, prováděné
v Německu, byly nazofaryngeální aspiráty 5245 dětí vyšetřeny pomocí PCR na
různé virové i nevirové patogeny. V sezoně 2002/03 a 2003/04 se výskyt
HMPV infekce prokazatelně pohyboval v rozmezí 1,5 a 8,8%. Fylogenetickou
analýzou N a F genových fragmentů byly popsány subtypy A1, A2, B1 a B2 a
potvzena cirkulace všech subtypů
v průběhu každé sezony. U získaných virových izolátů, které reprezentovaly všechny genetické linie,
byly analyzovány jejich molekulárně biologické vlastnosti.
V bloku
virových hepatitid popsali izraelští autoři v práci Study of hepatitis C virus (HCV) outbreak; Analysis of E2 qasispecies,
the PePHD region, and response to anti-viral treatment výskyt hepatitidy C
v jedné z oblastních nemocnic, kde anesteziolog, intravenózní uživatel
drog, infikovaný virem hepatitidy C - genotyp 2a/c, pravděpodobně aplikoval
anesteziologickou medikaci opakovaně použitými jehlami. Na přítomnost HCV
infekce bylo testováno 2000 osob, z nich 1200 bylo ošetřeno anesteziologem
a zbývajících 800 tvořilo kontrolní skupinu. Vyšetřování zahrnovalo průkaz HCV
protilátek, detekci HCV RNA pomocí PCR a genotypizaci. Z kontaktní skupiny
bylo infikováno hepatitidou C genotyp 2a/c 31 pacientů, genetická odlišnost se
pohybovala v rozmezí 0 - 3%, v kontrolní skupině byl tímto genotypem
infikován pouze jeden pacient s odlišností 10 - 35%. Analýza oblasti PePHD
v genotypu 2a/c ukázala, že přítomnost této domény je spojena
s citlivostí na interferon. Tento nález byl potvrzen dobrou odpovědí
všech HCV pacientů s genotypem 2a/c na antivirovou terapii.
V závěrečném
workshopu New Approaches to Viral
Diagnosis zazněla přednáška Colina Campbella z Univerzity
v Edinburghu The application of
microarray technology in viral diagnosis. Různé modifikace technologie
„microarray“ nacházejí široké uplatnění v experimentálním i aplikovaném
výzkumu řady vědeckých oborů.
Technologie založená na principu in situ hybridizace dovoluje
monitorovat v jednom experimentu stovky genů najednou, specificky rozlišit
komplementární vlákna DNA nebo komplementární proteinové komplexy,
identifikovat je a kvantifikovat. Zdá se, že tato metoda ukazuje budoucí
směřování diagnostické klinické
virologie.
Autorky
zprávy se aktivně zúčastnily konference
prezentací posterového sdělení :
M.Brůčková,
J.Vandasová, M.Linka, M.Staňková:
The role of viral load
and specific prophylaxis in mother-to-child HIV transmission.
ZÁVĚR
Konference
byla velmi dobře organizovaná, výběr hlavních řečníků i stěžejních témat byl
vynikající. Spojení poznatků základního výzkumu s diagnostickou praxí
ukázalo nové trendy klinické virologie.
Je škoda, že se II. konference zúčastnilo
daleko méně virologů z ČR než tomu bylo před 4 lety na I.konferenci
v Glasgowě, které se zúčastnilo přes 30 (slovy třicet) českých a
moravských virologů.
U
příležitosti konference se konala dvě další zasedání a to redakční rada Journal
of Clinical Virology - JCV (M.B.) a zasedání Výboru European
Society for Clinical Virology – ESCV
(M.B).
Editorial Board Meeting Journal of
Clinical Virology. Před zahájením
konference se v neděli 5.9.2004 konalo zasedání redakční rady
mezinárodního časopisu Journal of Clinical Virology, kterého se zúčastnila
M.Brůčková, členka redakční rady.
Vybrané body jednání:
-
Časopis
Journal of .Clinical Virology se stal oficiálním časopisem European Society for
Clinical Virology (ESCV) a sesterské společnosti Panamerican Society for Clinical Virology (PASCV).
-
Vydavatel
časopisu Elsevier Ltd. podal prostřednictvím svých zástupců přehled o
dosavadní činnosti časopisu, nejlépe hodnocených publikacích, grafické úpravě
časopisu, ekonomických parametrech a další.
-
Široká
diskuse se rozvinula ohledně dlouhých termínů mezi přijetím práce, jejím
ohodnocení a eventuální publikaci. Diskutovaly se také dlouhé termíny
vypracování posudků recenzentů. Elsevier chce přejít na elektronické zasílání a
zpracování recenzí, což by mělo podstatně zkrátit a omezit časové prodlevy.
Z další diskuse vyplynulo, že první hodnocení došlých
rukopisů dělá šéfredaktor Bill Carman sám a vyřazuje podle jeho soudu
nekvalitní práce!
(tato praxe nám připadá při
vší úctě k odborným kvalitám šéfredaktora jako poněkud autoritářská).
-
Vydavatel
podal rovněž zprávu o klesajícím impact
faktoru J.Clin. Virol. (2,02-což je stále dobrý průměr mezi různými
virologickými publikacemi). Šéfredaktor uvedl, že rukopisů má hodně (přesné
číslo neuvedl), ale že je nutno zvyšovat požadavky na jejich kvalitu dostávat
včas recenzní posudky (podle jakého klíče se vybírají recenzenti není jasné).
Elsevier se bude snažit převést žádosti o recenze a recentní posudky do
elektronické formy což je nesrovnatelně rychlejší než dosavadní způsob (M.B.
uvedla, že slouží jako recenzent pro časopis AIDS (nejvyšší impakt mezi
virologickými periodiky) a čas mezi
zasláním rukopisu a vypracováním recenze nesmí být delší než 10 dnů, jinak se
volí další recenzent. J.Clin.Virol. údajně nemá k dispozici dostatek
kvalitních recenzentů (!).
-
Závěr:
Je v zájmu všech, aby časopis měl co nejlepší grafickou úpravu, kvalitní rukopisy,
kvalitní recenzenty rukopisů, krátké termíny mezi odevzdáním rukopisu, jeho
posouzením a konečným otištěním. Elsevier bude v tomto smyslu aktivně
spolupracovat.
Naši virologové
by měli využít příležitosti a zasílat výsledky své práce k publikaci do Journal
of Clinical Virology (JCV).
European Society for Clinical Virology (ESCV) Council meeting
Na zasedání Rady ESCV (M.B.) se projednávaly některé
organizační věci jako oznámení o novém
složení předsednictva ESCV, přijímání nových členů ESCV, informace o
J.Clin.Virol. a dohodě s vydavatelstvím Elsevier, stav financí, otázka
povinné subskripce JCV, která by byla součástí členského poplatku (v písemné
anketě bylo pro přes 60% členů) – rozhodnutí bylo znovu odročeno. Nicméně
členové ESCV mohou časopis J.Clin.Virol. subskribovat za sníženou cenu € 40 ročně.
Mladí členové společnosti (do 35 let) mohou žádat o
stipendijní pobyty ve vybraných laboratořích s tím, že jim může ESCV
poskytnout malé studijní stipendium.
Je možné navrhovat význačné virologické práce (zase
především mladí virologové) pro udělení výročních cen.
Předložen kalendář akcí – nejbližší je Meeting ESCV
v dubnu 2005 v Ženevě. Společná konference IIIrd European
Virology se bude konat v roce 2006 v Hamburku.
RNDr. Marie Brůčková, CSc.
MUDr. Jana Vandasová
Státní zdravotní ústav, Národní referenční laboratoř
pro AIDS