Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2004; 13(10-11):446-448.

 

Program EU Basic Surveillance Network (BSN) - „základní síť surveillance infekčních nemocí“

Jan Kynčl, Bohumír Procházka

 

Dne 8.10.2004 se ve švédském Stockholmu konala pracovní schůzka Basic Surveillance Network (BSN). Jednání zahájil J.Giesecke, který je koordinátorem tohoto programu EU. Účastníky schůzky byli kromě zástupců BSN vždy dva zástupci z každé z deseti nových členských zemí EU (epidemiolog a informatik), kteří mají na starosti národní systém pro hlášení infekčních onemocnění. Za ČR se účastnili dr. Procházka a dr. Kynčl (který na jednání zastupoval dr. Beneše). J. Giesecke účastníky krátce seznámil se Swedish Institute for Infectious Disease Control (SMI), tj. ekvivalentem oddělení infekční epidemiologie v SZÚ. SMI je financován Ministerstvem zdravotnictví, zhruba polovina z jeho čtyřiceti zaměstnanců se věnuje rutinní odborné či referenční činnosti a druhá polovina zaměstnanců řeší projekty, které oddělení vede či se na nich podílí. Ve SMI nově vzniklo oddělení pro problematiku bioterorismu. (Pro ilustraci a porovnání s ČR je vhodné doplnit, že Švédsko má cca 9 milionů obyvatel).

 

Jednání vedl P.Penttinen, který řídí vlastní aktivity projektu BSN. V úvodu B.Lesko seznámila s obecnými detaily projektu BSN, který byl zahájen v roce 2000. První data jsou do systému zadávána od roku 2001 a podílí se na něm všech 15 starých členských zemí EU + Norsko, Švýcarsko a Island. Po vstupu nových zemí do EU je pochopitelně zájem na zapojení všech těchto deseti zemí. Cílem projektu je vzájemné sdílení dat o výskytu infekčních onemocnění v zemích EU. Právním podkladem je Rozhodnutí Evropské komise a Rady 2119/98/EC o zřízení sítě Evropského společenství a povinnosti hlásit data do této sítě. V návaznosti na toto bylo specifikováno cca 40 onemocnění (definice případů). BSN má vytvořit standardní pasivní systém pro rychlé sdílení základních surveillance dat. Cílem BSN není nahradit existující dedikované sítě pro specifická onemocnění ani vytvořit systém včasného varování ani poskytovat detailní epidemiologické informace (subtypy, rizikové skupiny, …). BSN má zpřístupnit epidemiologická data, která již v rámci národní surveillance existují a umožnit lépe analyzovat a porovnávat trendy. V současnosti na BSN aktivně participuje 14 z 18 „starých“ zúčastněných zemí. Finanční podpora ze strany EU organizátorům (tj. Swedish Institute for Infectious Disease Control) je zatím zajištěna do roku 2007.

 

Nové členské země EU by měly hlásit do BSN těchto deset pilotních nemocí:

 

 

P.Penttinen se následně věnoval podrobnějším charakteristikám BSN. Uvedl, že v rámci EU funguje řada dedikovaných sítí pro konkrétní infekční onemocnění. Některá z nich se však věnují jen části problematiky (EWGLI jen cestovní legionelóze, Enter-net jen vybraným střevním patogenům, EISS není celoplošný, ale sentinelový,…). Nicméně faktem zůstává, že dedikované sítě a BSN soupeří o finanční podporu ze strany EU. BSN má zájem na zajištění technické podpory a dedikované sítě by zřejmě měly provádět specifickou činnost pro příslušná onemocnění s tím, že v budoucnu by u nich měla být úzká spolupráce s nově vznikajícím Evropských centrem pro kontrolu nemocí (ECDC).

 

P.Pentinen zmínil, že samostatnou kapitolu tvoří problematika zoonóz (požadavek na roční zprávu o zoonózách na základě Direktivy 92/117/EEC, resp. následně 2003/99/EC). Problematiku zajišťuje CRL Berlin od roku 1995; od 1.1.2005 se má účastnit EFSA. Uvedl, že na mítinku ESCON v Hague 15.9.2004 vznikl nápad, že by se lidské případy zoonóz mohly hlásit prostřednictvím BSN. V praxi by to mělo vypadat tak, že data jsou nahlášena do BSN, ta je ročně zpracuje do tabulek. Po odsouhlasení tabulek ze strany členských zemí se výsledky zašlou EFSA.

 

Dále uvedl, že existuje síť WHO/Euro – počítačový informační systém pro infekční onemocnění CISID. Mezi CISID a BSN se v současnosti vytváří dohoda (Memorandum of understanding). CISID by měl zůstat v současné podobě zaměřený na nemoci důležité z pohledu WHO a v budoucnu by zřejmě měl být zajištěn přesun dat mezi BSN a WHO-Euro (BSN by zřejmě shromáždila evropská data a sumárně je předala).

 

V diskusi zaznělo, že s přijetím evropských definic případů by neměl být velký problém. Z pohledu BSN není striktní požadavek na zajištění definic případů na lokální úrovni, jde hlavně o to, aby na národní úrovni bylo před odesláním zkontrolováno dodržení pravidel evropských definic případů (laboratorní potvrzení konfirmovaných případů,…). Otázkou zůstává, jaké stanovisko k tomuto problému zaujmou dedikované sítě a budoucí ECDC.

 

Následovaly krátké prezentace účastníků o národních sítích v nových členských zemí, aby si bylo možné vytvořit představu o snadnosti či obtížnosti zapojení těchto zemí do BSN. Vybíráme pouze nejzajímavější charakteristiky:

·      Polsko: hlásí cca 78 infekčních nemocí + mají samostatný systém pro tbc a pohlavní nemoci. Hlásící systém v terénu zatím není elektronický (připravuje se)

·      Lotyšsko: 84 povinně hlášených nemocí, dále již mají laboratorní hlásící systém. Systém není elektronický.

·      Maďarsko: elektronický systém od okresní úrovně, jde však jen o elektronickou verzi formuláře, do centra se zasílá denně.

·      Malta: 67 hlášených onemocnění

·      Slovensko: 44 povinně hlášených nemocí (dle EU definic případů), ale v zásadě je povinnost hlásit všechna infekční onemocnění jako v ČR. V centru mají jen agregovaná data.

·      Slovinsko: 75 hlášených infekčních onemocnění, s výjimkou nemocí dle IHR (kde se hlásí i podezření) jsou hlášena až potvrzená onemocnění, počítačový systém od okresní úrovně je od roku 1987. Též samostatný registr pro AIDS, pohlavní nemoci, tbc, imunizované.

·      Litva: 99 infekčních nemocí a specifických situací (AFP, …), STD a tbc opět separátně, existuje elektronická forma hlášenky, vlastní elektronický systém se vyvíjí.

·      Kypr: 47 hlášených nemocí (mezi nimi všechny co požaduje EU) bude schváleno v nejbližším období, v současnosti se hlásí 34 nemocí. Mají laboratorní hlásící systém, který však funguje na bázi dobrovolnosti.

·      Estonsko: 62 hlášených nemocí, na národní úrovni jsou jen agregovaná data, vyvíjejí elektronický hlásící systém.

 

A.Ternhag seznámil účastníky s webovou stránkou BSN, která má 2 verze. Verze přístupná veřejnosti poskytuje jen základní informace včetně souhrnné prezentace dat. Dále existuje verze s přístupem přes uživatelské jméno a heslo, která umožňuje detailní práci s databází. V návazné diskusi J.Kynčl zpochybnil současnou formu prezentace některých výstupů ze systému, tj. sloupcové grafy, kdy v jednom sloupci je nad sebou rozdělena část výskytu onemocnění u mužů a u žen, přičemž celý sloupec je uváděn na 100 000 obyvatel (což je jednak nepřehledné a především je pravděpodobně nesprávně uváděn přepočet na relativní čísla, resp. pokud by přepočet byl správně, tak není správná vizuální proporce výskytu dle pohlaví). Zástupci BSN oponovali, že se s takovou připomínkou doposud nesetkali, nicméně A.Zielinski (Polsko) se ke kritice tohoto způsobu prezentace připojil.

 

V závěrečné části pracovního jednání K.Skaerlund sdělila účastníkům požadavky na zasílání národních dat do BSN.

·      Preferována jsou individuální celorepubliková data (pouze ty státy, které je nemají, mohou zadávat agregovaná data podle času, věku či regionů).

·      Mají zájem na doplnění historických měsíčních dat od roku 1995 v agregované podobě.

·      Data mají být zasílána v zadaném rozsahu (a také v definovaném formátu), u některých onemocnění má být ještě doplňující informace.

·      Emailem obdržíme dotazník a univerzální manuál s informací pro transfer dat. Dotazník je třeba vyplnit pro všech 10 pilotních onemocnění (tj. vyplnit dotazník 10x) a odeslat zpět do BSN.

·      BSN zašle přesný popis datového formátu pro přenos dat z ČR do BSN.

·      Následovat bude první pilotní zaslání dat za ČR do BSN, zhodnocení ze strany BSN a následně případné doplnění národních výstupů.

·      Vlastní rutinní činnost by měla probíhat takto:

Ø   2.týden v měsíci – připomenutí emailem

Ø   3.týden v měsíci – zaslání národních dat za minulý měsíc do BSN. BSN je uloží na neveřejný web, kde budou přístupné pouze pro příslušný stát. Během následujících 14 dnů budou data zkontrolována zasilatelem (ČR) a případně opravena s návazným potvrzením správnosti.

Ø   1.týden dalšího měsíce – publikování dat za předminulý měsíc na veřejném webu.

·      Data budou považována za provizorní, teprve v následujícím roce cca v květnu by měla být aktualizována a stanou se definitivními.

 

Projekt Basic Surveillance Network pro ČR v zásadě znamená:

 

1.) Požadavky na 8 pilotních nemocí, jejichž data jsou zpracována v SZÚ, by dle předběžného názoru epidemiologů a informatiků mělo být reálné splnit a nemělo by představovat zásadní problém. Nicméně již první zkušenosti s přípravou datového formátu naznačují, že to nebude zcela jednoduchá záležitost. Nepříjemné dále je, že se jedná o zcela nový požadavek, který je třeba pro EU splnit a kapacity SZÚ vzhledem k nevelkému počtu odborných pracovníků, kteří se věnují infekční epidemiologii, jsou omezené. Jde totiž nejen o přípravu formátu dat pro zasílání (zátěž zejména pro informatika), ale též o následné každoměsíční zpracování, zasílání, kontrolování a opravování dat (zátěž zejména pro epidemiologa). Není možné donekonečna pouze přidávat další nové povinnosti a počet pracovníků přitom spíše snižovat.

 

2.) Vzhledem k tomu, že SZÚ nemá k dispozici data o výskytu pohlavních nemocí (mezi pilotní nemoci patří syfilis a gonorrhoea), povinnost zajistit tato data v požadovaném formátu bude na MZ ČR, resp. ÚZIS, což představuje plné zajištění pravidelného poskytování dat v požadovaném formátu.

 

 

MUDr. Jan Kynčl

odb. skup. epidemiologie CEM-SZÚ

 

RNDr. Bohumír Procházka, CSc.

oddělení biostatistiky a informatiky SZÚ


 

Tabulka 1. Pilotní nemoci, jejichž hlášení v rámci BSN by se měly účastnit všechny členské země EU

 

Botulismus

Gonorrhoea

Hepatitida A

Leptospiróza

Malárie

Salmonelóza

Shigellóza

Syphilis

Trichinelóza

Yersinióza