Helena
Žemličková, Alexandr Nemec, Pavla Urbášková
celkové hodnocení identifikací
Celkem byly rozeslány vzorky 114 laboratořím. 114 laboratoří odeslalo
výsledek do závěrečného termínu. Za
identifikaci signifikantního patogena ve 3 vzorcích mohly laboratoře získat
maximálně 6 bodů, za vyšetření citlivosti 4 body (vzorky 4 a 5). Bodování pro
identifikaci bylo provedeno ve stupnici 2, 1, 0 a –1 bodů, pro vyšetření
citlivosti ve stupnici 1 a 0 bodů. Všechny vzorky je možno hodnotit, neboť 100%
z 20 laboratoří (20/20) s nejvyšším dosaženým počtem bodů za minulý
rok dosáhlo v EHK– 410 plný počet bodů.
Graf 1: Počet bodů za správnou identifikaci Graf 2: Počet bodů za vyšetření citlivosti.
Maximálního počtu bodů při identifikaci dosáhlo 110,
tj. 96,5% laboratoří. Limit pro úspěšné absolvování byl 5,271 bodů,
(aritmetický průměr minus dvě směrodatné odchylky, tj. 5,939 – (2x0,334) = 5,271). Tohoto limitu
dosáhlo 110 laboratoří, 4 laboratoře tento limit nesplnily.
Maximálního počtu bodů při vyšetření citlivosti dosáhlo 107, tj. 93,9% laboratoří. Limit pro úspěšné absolvování byl 3,457 bodů, (aritmetický průměr minus dvě směrodatné odchylky, tj. 3,939 – (2x0,241) = 3,457). Tohoto limitu dosáhlo 107 laboratoří, 7 laboratoří tento limit nesplnilo.
Výsledky u jednotlivých vzorků
VZOREK 1: Edukativní vzorek |
Odpověď: Acinetobacter
parvus |
Rod Acinetobacter zahrnuje gramnegativní,
nepohyblivé, striktně aerobní bakterie, které netvoří oxidázu a mají morfologii
krátkých tyček či koků uspořádaných obvykle ve dvojicích. V současnosti
obsahuje 17 druhů s platnými jmény a nejméně 14 nepojmenovaných DNA skupin
(genomic species). Zatímco zařazení do rodu je snadné, druhová
identifikace pomocí běžně dostupných testů nebo diagnostických systémů je
nespolehlivá [1].
Acinetobacter parvus byl popsán v roce 2003
[2]. Zahrnuje kmeny, které neokyselují medium s glukózou, nerostou na Simmonsově
citrátu, nerozkládají beranní erytrocyty ani želatinu. Ze substrátů používaných
pro druhovou identifikaci acinetobakterů rostou pouze na acetátu a etanolu.
Nejcharakterističtější a mezi ostatními acinetobaktery ojedinělou vlastností
tohoto druhu je tvorba velmi drobných kolonií na agarových půdách (parvus =
malý). Na běžných půdách (např. tryptózo-sojový nebo živný agar) dosahují
kolonie A. parvus průměru 0,1-0,6 mm (inkubace 24 h při 30o
C), zatímco průměr kolonií ostatních dosud popsaných druhů přesahuje 1 mm (obr. 1). Kmeny A. parvus byly izolovány
z různého lidského materiálu (krev, výtěry z ucha, oka, pochvy, stěry
z kůže) a v jednom případě ze psa (hnis z ucha). Rozšíření tohoto druhu
v nesterilním prostředí zůstává otázkou, a to z důvodu možnosti jeho
přehlédnuti mezi jinými, lépe rostoucími bakteriemi.
Literatura
[1] Nemec A. Taxonomie rodu Acinetobacter. Epidemiol Mikrobiol Imunol 1996; 45: 23-29.
[2] Nemec A, Dijkshoorn L, Cleenwerck I, De Baere T, Janssens D, van der Reijden TJK, Ježek P, VaneechoutteM. Acinetobacter parvus sp. nov., a small colony forming species isolated from human specimens. Int J Syst Evol Microbiol 2003; 53: 1563-1567.
Obr. 1. Kolonie a) A. parvus, b) Acinetobacter
ursingii, c) Acinetobacter lwoffii.
Kmeny byly kultivovány 24 h při 30o C na tryptózo-sojovém agaru;
úsečka, 2 mm.
Vzorek 2: Nazofaryngeální výtěr od 4letého běžence
s dlouhotrvajícím kašlem. |
Odpověď: Bordetella pertussis Vzorek
dále obsahoval: Haemophilus
parainfluenzae, viridující
streptokok |
identifikace |
frekvence |
body |
procento |
Bordetella pertussis |
112 |
2 |
98,2% |
Bordetella parapertussis |
1 |
1 |
0,9% |
patogen nenalezen |
1 |
0 |
0,9% |
Celkem |
114 |
|
100% |
Výsledky izolace a identifikace Bordetella
pertussis v této sérii EHK se výrazně zlepšily ve srovnáním s EHK–78,
kde kmen B. pertussis určilo správně pouze 80% zúčastněných laboratoří.
VZOREK 3: Stolice od
pacienta s vodnatým průjmem po návratu z Thajska. |
Odpověď: Plesiomonas
shigelloides Vzorek
dále obsahoval: Morganella
morganii, Hafnia alvei |
identifikace |
frekvence |
body |
procento |
Plesiomonas shigelloides |
112 |
2 |
98,2% |
patogen nenalezen |
2 |
0 |
1,8% |
Celkem |
114 |
|
100% |
Identifikace méně častého původce průjmových onemocnění Plesiomonas shigelloides rovněž nečinila laboratořím vážnější obtíže. P. shigelloides byla zařazena do okruhu EHK-Bakteriologická diagnostika naposledy v roce 1995 v EHK-30, kde tohoto patogena identifikovalo správně 95% laboratoří.
Vzorek 4: Izolát z hemokultury od pacienta z JIP. |
Odpověď: Pseudomonas aeruginosa |
identifikace |
frekvence |
body |
procento |
Pseudomonas aeruginosa |
114 |
2 |
100% |
Celkem |
114 |
|
100% |
Požadavek byl identifikovat
druh zaslaného kmene a vyšetřit jeho citlivost k ceftazidimu a
gentamicinu. Kmen 4 je Pseudomonas
aeruginosa CNCTC 5842 (kopie ATCC 27853), užívaný pro kontrolu kvality při
testech stanovení citlivosti bakterií k antibiotikům [1]. Tento kmen je
citlivý k řadě antibiotik včetně k ceftazidimu a gentamicinu. Všech 114
laboratoří, které se zúčastnily této série EHK, kmen správně identifikovalo jako P. aeruginosa. Šest
laboratoří však tento kmen chybně označilo jako rezistentní k ceftazidimu
a jedna ke gentamicinu. Celkové výsledky vyšetření citlivosti jsou
v tabulce 1, která obsahuje také limitní hodnoty průměrů inhibičních zón
(IZ) a minimálních inhibičních koncentrací (MIC) pro citlivé kmeny
gramnegativních tyček, hodnoty naměřené v NRL pro antibiotika a výsledky
laboratoří v kategorii citlivosti a rezistence u kmene 4.
Tabulka 1. Výsledky vyšetření citlivosti kmene 4 P. aeruginosa
Antibiotikum |
Průměry IZ (mm) |
MIC (mg/l) |
Správné výsledky |
||||
limit pro citlivé G-T [1] |
rozmezí hodnot naměřených v NRL* |
limit pro citlivé G-T [1] |
hodnoty naměřené v NRL** |
katego-rie [1] |
počet laboratoří |
% |
|
ceftazidim |
>=18 |
28 - 29 |
<=4 |
1 - 2 |
C |
108/114 |
94,7 |
gentamicin |
>=15 |
18 - 20 |
<=4 |
1 - 1 |
C |
113/114 |
99,1 |
*) 5 měření diskovou difuzní metodou; obsah disků:
ceftazidim 30 ug, gentamicin 10 ug;
**) 3 měření diluční mikrometodou;
C:
citlivý.
VZOREK 5: Escherichia coli
Kmen 5 E. coli NRL/ATB
3916/04 byl izolován v roce 2004 z krve 67letého pacienta
s infekcí žlučových cest. Požadavek byl vyšetřit citlivost
k ceftazidimu a ke gentamicinu. Všechny laboratoře označily správně tento
kmen rezistentní k ceftazidimu (v důsledku produkce širokospektré b-laktamázy) a citlivý ke
gentamicinu. Celkové výsledky vyšetření citlivosti jsou v tabulce 2, která
obsahuje také limitní hodnoty průměrů inhibičních zón (IZ) a minimálních
inhibičních koncentrací (MIC) pro citlivé kmeny gramnegativních tyček, hodnoty
naměřené v NRL pro antibiotika a výsledky laboratoří v kategorii
citlivosti a rezistence u kmene 5.
Tabulka 2.
Výsledky vyšetření citlivosti u kmene 5 E. coli.
Antibiotikum |
Průměry IZ (mm) |
MIC (mg/l) |
Správné výsledky |
||||
limit pro citlivé G-T [1] |
rozmezí hodnot naměřených v NRL* |
limit pro citlivé G-T [1] |
hodnoty naměřené v NRL** |
kategorie [1] |
počet laboratoří |
% |
|
ceftazidim*** |
>=18 |
15 - 16 |
<=4 |
8 - 16 |
R |
114/114 |
100,0 |
gentamicin |
>=15 |
20 - 22 |
<=4 |
0,5 - 1 |
C |
114/114 |
100,0 |
*) 5 měření diskovou difuzní metodou; obsah disků:
ceftazidim 30 ug, gentamicin 10 ug;
**) 3 měření diluční mikrometodou;
***) Pro vyhledávání producentů širokospektré b-laktamázy (ESBL) jsou
limitní hodnoty IZ ceftazidimu <=22 mm, respektive MIC >=1 mg/l [1].
C:
citlivý; R: rezistentní.
ZÁVĚR
Chybné označení kategorie
citlivosti u kontrolního kmene je hrubá chyba. Označení kontrolního kmene P.
aeruginosa CNCTC 5872 jako rezistentního k ceftazidimu šesti
laboratořemi vzniklo zřejmě v důsledku nedodržení postupu vyšetření citlivosti,
pravděpodobně použitím příliš koncentrovaného inokula tohoto mikroba.
LITERATURA
[1] Urbášková P. Rezistence bakterií k
antibiotikům. Vybrané metody. ISBN 80-238-3106-2. TRIOS Praha 1998.
Helena Žemličková, Alexandr Nemec, Pavla Urbášková
odb. skupina CEM–65,
Bakteriální rezistence k antibiotikům a sbírka kultur