Zprávy
CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(7): 335 – 336
Pracovní schůzka Basic
Surveillance Network IT-meeting
Dublin, Irsko 14. – 15. 6. 2005
Basic Surveillance Network
for Infectious Diseases, Meeting,
Dublin, Ireland, June 14-15,
2005
Bohumír
Procházka
V červnu
se uskutečnilo pracovní IT-setkání systému „Basic Surveillance Network“ (BSN), programu
Evropské unie. V loňském roce, vstupem do EU byla Česká republika zapojena
i do programu BSN a od začátku roku 2005 poskytujeme pravidelně data o
vybraných diagnózách. Za účelem dalšího rozvoje a hlubší spolupráce bylo v
Dublinu organizováno setkání pro národní data-managery. Tentokrát se jej poprvé
zúčastnili i zástupci nových členských zemí.
Účastníky za hostující zemi
přivítal J. Brazil (IT manager Health Protection Surveillance Center Dublin,
Irsko) a za organizátory P. Penttinen
(ředitel projektu BSN). Účastníky schůzky byli jak zástupci států EU, tak i
zástupci WHO a CDC. Z členských zemí bylo nejvíce zastoupeno hostitelské
Irsko, ale i Dánsko, Finsko a Německo a samozřejmě zástupci BSN ze Švédska.
Prvý příspěvek přednesl C. Stroemfeld,
vedoucí vývojového týmu CISID WHO (Computerized information system of infectious
diseases). Nejprve popsal systém, který je provozován od
roku 1998 (nejprve pro polio, později pro další nemoci), dále předvedl jeho
užití při zobrazení dat. Na rozdíl od BSN data poskytuje více zemí (i země mimo
EU), ale databáze CISID předpokládá roční periodu pro získávání dat, která jsou
v naprosté většině získávána v agregované formě, i když systém
umožňuje i vstup individuálních dat. Již v tomto příspěvku byl zmíněn
problém standardizace postupů, především problém odlišnosti case definic jak
mezi BSN a WHO, ale i mezi jednotlivými státy EU respektive mezi různými
informačními systémy.
V dalším příspěvku P. Penttinen
popsal vývoj BSN a především vznik Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC),
jmenování ředitelky ECDC (Zsuzsanna Jakab) a vytvoření struktury. Zmínil její
snahu o budoucí začlenění BSN do ECDC nebo alespoň co možná nejrychlejší
integraci. Společně s C. Stroemfeldem (zástupcem CISID WHO) vyjádřil snahu
o integraci BSN a CISID. Velkým problémem jsou ale někdy odlišné case definice,
jiná skladba doprovodných proměnných a jiná perioda sběru dat.
P. Frandberg z BSN
popsal dále datovou strukturu databáze BSN. Informoval, že systém je provozován
na serverech na platformě Microsoft s využitím MS SQL serveru a java
servlet technologií (Tomcat, IIS Web server, J2EE a J Free Chart). Zmínil, že
v současné době je vstup dat zajištěn přes e-mail, nicméně je připravován
modul na přímý upload, který bude v brzké době uveden do provozu.
Dalším tématem byla
„Standardizace incidence a geografické prezentace používané rutinně
v surveilance systémech České republiky“. V příspěvku jsem popsal naše
zkušenosti a používané řešení a ukázal výstupy ze systému EpiDat a ARI a
diskutoval problémy spojené s geografickým zobrazováním incidenčních dat a
použití věkové standardizace.
Dále K. Skarlund
(data-manager BSN) zhodnotila dotazník, který byl rozeslán jednotlivým zemím před jednáním
v Dublinu. Podle něj většina zemí poskytuje data do BSN z více
systémů (různé diagnózy). Byly zmíněny velké rozdíly v použití
mezinárodních standardů. Mezi často používané standardy patří HL7, SNOMED,
ICD-10 nebo case definice EU. Bylo konstatováno, že mezi využívané SW
prostředky patří často EpiInfo, ale byly jmenovány i mnohé komerční produkty –
Excel, Stata, SAS, SPSS, GLIM. Pro tvorbu map jsou využívány především EpiMap,
Excel, ale i ArcView. Naprostá většina zemí používá jako datový formát CSV,
jedinou zemí využívající XML formát je Finsko.
Po zbývající část jednání
prvního dne probíhala paralelní diskuse ve čtyřech pracovních skupinách.
Dominantním tématem byla standardizace postupů, především case definic. Názor
zdaleka nebyl jednotný, některé státy prosazovaly nutnost zachování maximální
variability z důvodů specificity jak národní, tak i jednotlivých diagnóz.
Byly diskutovány i vážné problémy vznikající při exportu z národního
systému do různých DSN (dedicated surveillance network), které používají různé
case definice. Problém case definic považovali všichni za klíčový problém,
který je nutné řešit. Účastníci se shodli na tom, že poskytovat stejná data do
různých systémů je velmi nevhodné, a že do budoucna je nutno uvažovat o úzké
spolupráci jednotlivých systémů. Na otázku BSN o vhodnosti využití XML pro
přenos dat reagovala většina zemí zdrženlivě. Většinový názor byl ten, že tento
formát přináší drobné výhody, ale stávající využití formátu CSV je vyhovující.
Proběhla i diskuse na téma použití komerčních či volných SW prostředí pro
surveilance systémy. Diskutujícími byl kladen důraz na to, aby provozovatelé
systému měli plný přístup k technickému řešení systému a byli schopni provádět
jeho další rozvoj (tak, aby nebyli v rukou dalšího subjektu – dodavatelské
firmy). Bylo konstatováno, že vytvoření a rozvoj funkčních surveilance systémů
je velmi náročný úkol jak finančně, tak i časově a vyžaduje vysoké zapojení
nejen IT specialistů, ale především epidemiologů.
Druhý den byl program zahájen
přednáškou J. Loonsk (Associate Director of Informatics, CDC Atlanta, USA), který informoval o rozvoji
informačních systémů pro surveilance infekčních nemocí v USA. Ve své
přednášce se zabýval i zkušenostmi s používáním standardů.
Dále G. Gullen prezentoval irský informační
systém pro surveillance infekčních onemocnění CIDR.
Základním prostředím systému
je existence vládní VPN (virtuální privátní sítě). Další důležitou skutečností
je i přímé zapojení laboratoří do systému. Systém je sice založen na evidenci
osob, ne případů, ale zajišťuje maximální ochranu osobních dat. Pro nás
zajímavá je i informace, že od zahájení prací na systému do jeho implementace
uplynulo 5 let.
Odpolední program byl zaměřen
na diskusi o různých tématech. Jedním z témat byla debata o výstupech, kde
byla diskutována jednotlivá řešení se zaměřením na používaný SW. Již
v námětech pro toto setkání byla zmíněna otázka používání GIS. Nejčastěji
jsou pro geografické zobrazení použity programy EpiMap a Excel případně ArcView
nebo SAS, nicméně využití těchto SW je nejčastěji pro individuální analýzu,
nikoliv jako rutinní nástroj. Složitější časoprostorové modelování je
považováno za další analýzu, nikoliv za součást rutinních systémů. V rámci
diskuse o stávajících prezentačních nástrojích BSN jsem opakoval naši
připomínku z podzimního jednání v Stockholmu k sloupcovým grafům, kdy
v jednom sloupci je nad sebou rozdělena část výskytu onemocnění u mužů a u
žen, přičemž celý sloupec je uváděn na 100 000 obyvatel. V další
části byly diskutovány zkušenosti jednotlivých zemí s využitím projektu
Phare pro vybudování informačních systémů pro surveilance infekčních
onemocnění. Paralelně probíhala i diskuse o webovských službách a struktuře
databáze.
Z diskuse o technických
parametrech informačních systémů řešených jako webovské centrální aplikace
vyplynul názor, že tyto technologie jsou sice použitelné pro prezentaci dat,
ale pro pořizování individuálních dat v reálném čase je vhodnější uzavření
systému do VPN a distribuce databáze na více míst, blíže k místu
pořizování dat.
Co se týče dat poskytovaných Českou republikou, tak K.Skärlund
(data–manager BSN) poděkovala za poskytovaná data a vyslovila zájem jak na
dodání historických dat, tak i na rozšíření na ostatní diagnózy (viz - manuál
BSN) dle našich možností.
Z pohledu rozvoje našich
informačních systémů považuji toto setkání za velmi užitečné, obzvlášť
v době kdy u nás probíhají úvahy o modernizaci EpiDatu. Pro nový systém je
možné shrnout poznatky do základních bodů:
-
Náš informační
systém je sice technologicky zastaralý, ale poskytuje velmi důkladný základ o
tom, jaké informace sbírat, jak je prezentovat a analyzovat.
-
Přestavba
stávajícího systému nemůže probíhat pouze technicky. Musí řešit i obsahovou
část nové technologie poskytují další možnosti: zapojení dalších subjektů
(laboratoří, …), sledování opakování výskytu u stejné osoby (za zajištění
ochrany osobních dat). Tato přestavba bude vyžadovat aktivní zapojení
epidemiologů.
-
Použitá
technologie musí zajišťovat dostatečně rychlou odezvu. Pokud mají srovnatelné
státy systém i pro zadávání individuálních dat, nejedná se o jednovrstevnou
webovskou aplikaci s jedním centrálním serverem na internetu a s „tenkým
klientem“ na stanici. Příkladem může být právě zaváděný irský systém.
Tyto body jsou v úzké
shodě s představami SW skupiny pro stávající EpiDat.
Účast na tomto setkání byla
velmi přínosná jak pro další rozvoj evropské spolupráce v rámci BSN, tak i
pro výměnu názorů a navázání kontaktů IT specialistů v oblasti public
health.
Bohumír Procházka,
vedoucí oddělení biostatistiky a informatiky SZÚ