Zprávy
CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(7): 341 – 343
Zpráva o činnosti Národní
referenční laboratoře
pro monitorování biotických
faktorů životního prostředí; I. část
Report on activities of the
National Reference Laboratory for Monitoring Biotic Environmental Factors; Part I
Milan
Pejčoch
Souhrn · Summary
Autor podává informaci o prvních výsledcích nově zřízené Národní
referenční laboratoře pro monitorování biotických faktorů životního prostředí
na Zdravotním ústavu se sídlem v Brně. V první části sdělení je uvedena mapa
incidence klíšťové encefalitidy v České republice zpracovaná za roky 1971 -
The first results of the
National Reference Laboratory for Monitoring Biotic Environmental Factors newly
established at the National Institute of Public Health in Brno are reported.
The map of TBE incidence in the Czech Republic in 1971 - 2004 and dynamics of
Ixodes ricinus tick population in Brno in 2005 are presented in Part I.
Information on a small outbreak of clinically manifest infections by Hantavirus
Puumala in humans in the Prachatice region and results of rodent screening for
adiaspores of the genus Emmonsia follow.
Národní referenční laboratoř pro monitorování biotických
faktorů životního prostředí (dále jen NRL) byla rozhodnutím hlavního hygienika
ČR čj. HEM-300-8.9.04-2677/05 zřízena dne 21. února 2005 na Zdravotním ústavu
se sídlem v Brně. Činnost laboratoře zajišťuje RNDr. Milan Pejčoch s kolektivem
spolupracovníků: MVDr. Zdenou Pavlíčkovou, MUDr. Michaelou Trnkovou, Pavlínou
Klapušovou a Lucií Havířovou.
NRL spolupracuje s řadou
organizací a ústavů. Níže uvedených výsledků bylo dosaženo ve spolupráci:
Ø
se Státním
zdravotním ústavem v Praze,
Ø
s oddělením medicinské zoologie Ústavu biologie
obratlovců Akademie věd ČR ve Valticích,
Ø
s pediatrickou
klinikou 2. lékařské fakulty UK a fakultní nemocnice v Praze – Motole,
Ø
s firmou EnviTypo
Praha,
Ø
s Ústavem
biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně na Květné ulici.
Dosažené výsledky
činnosti NRL
1. Byla
zpracována mapa incidence klíšťové
encefalitidy v ČR v roce 2004 viz kartogram 1
Kartogram 1: Incidence klíšťové encefalitidy u obyvatel ČR
v roce 2004
a sumárně za roky 1971 - 2004
na základě dat SZÚ v součinnosti s firmou EnviTypo – viz kartogram 2.
Kartogram 2: : Incidence klíšťové encefalitidy u obyvatel ČR
za období 1971 - 2004
2. Dynamika populace klíšťat ve vybrané lokalitě v Brně - Pisárkách na Pisárecké ulici pod vodárnou.
Klíšťata Ixodex ricinus jsou vektory některých závažných nákaz člověka. Na
jižní Moravě byl prokázán přenos viru klíšťové encefalitidy, spirochet rodu Borrelia - původce lymeské borreliózy, Francisella tularensis - původce tularemie
a virus Čalovo. V Brně - Pisárkách byl v klíšťatech prokázán výskyt Borrelia burgdorferi s. l. (doc.
Žákovská). Pro praxi má značný význam znalost populační dynamiky klíšťat. Tu
sledovali na jižní Moravě pracovníci Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve
Valticích. My jsme se zaměřili na lokalitu v Pisárkách, kterou za standardních
podmínek navštěvujeme v přibližně čtrnáctidenních intervalech. Z připojeného grafu 1 vyplývá, že první vrchol výskytu klíšťat byl
letos na konci dubna a denzita populace klíšťat nyní spěje k letnímu minimu.
Graf 1: Dynamika populace
klíšťat v lokalitě Brno – Pisárky v březnu až v květnu 2005
3. Klinický význam hantavirů v České republice
Hantavirové infekce patří
mezi tzv. emerging infections, tzn. nové nákazy. Poprvé byly hantaviry objeveny
v r. 1976 v Koreji. U nás zahájil výzkum hantavirů
doc. MUDr. L. Daneš, DrSc. v roce 1984.
Od té doby jsme získali řadu nových poznatků o ekologii, epidemiologii a
klinickém významu těchto virů z čeledi Bunyaviridae, z nichž některé jsou
světově prioritní (např. první izolace viru Tula nebo průkaz první nákazy
člověka tímto virem). Hantavirové nákazy patří mezi zoonózy. V naší republice
cirkulují tři genospecies hantavirů: Puumala, Dobrava a Tula. Každé genospecies
má svého specifického hlavního hostitele z řad hlodavců. Virus Puumala hostí
norníci (Clethrionomys glareolus) a
jedná se o virus vyvolávající u lidí postižení ledvin - nephropathia epidemica.
Virus Dobrava cirkuluje mezi myšicemi (Apodemus)
a vyvolává nejtěžší nákazy lidí v Evropě. U nás byly nákazy lidí zaznamenány na
severní Moravě (včetně jednoho úmrtí). Virus Tula je nepatogenní a cirkuluje
mezi hraboši polními (Microtus arvalis).
Je to nejfrekventovanější hantavirus v ČR.
V současné době hodnotíme lokální
epidemii nákaz osmi lidí virem Puumala v okolí Prachatic v Jižních Čechách.V
této souvislosti jsme navázali kontakt s odborníky v Rakousku a v Bavorsku, kde
rovněž zaznamenali tato onemocnění v geografické souvislosti s našimi případy. Společné
výsledky prezentoval na posteru Rainer Ulrich
z Wusterhausenu (Německo) na 3. Evropském mítinku o virových zoonózách v
St. Raphaël ve Francii, který se konal 28. - 31. května 2005.
4. Adiasporomykóza
Ve spolupráci s pracovníky
Ústavu biologie obratlovců AV ČR bylo zahájeno studium ekologie mykotické
nákazy, šířící se mezi hlodavci, která je přenosná na člověka.
Adiasporomykóza je plicní
onemocnění savců včetně člověka, způsobené dimorfní (mikroskopickou) houbou
z rodu Emmonsia, se dvěma
zástupci Emmonsia crescens a E. parva. Infekce je charakterizována
vznikem velkých (objemných) tenkostěnných spór zvaných adiaspory a měřících
okolo 700 mm (viz obr. 1).
Obrázek
1: Adiaspora v plicích norníka rudého (Clethrionomys
glareolus)
K nakažení
dochází inhalací konidií, které se nacházejí v půdě. Růst adiaspor
v plicní tkání, hlavně při masivnější infekci, vede ke kolapsu přilehlých
alveolů, což způsobí dýchací potíže nebo dokonce dojde k selhání
hostitelského organismu. V roce 1970 byla u nás popsána první klinická
manifestace u jedenáctiletého chlapce; nicméně infekce emmonsiemi probíhá
většinou bez příznaků.
Pro studii ekologie této
zoonózy sledujeme rozsáhlý soubor hlodavců z různých lokalit České republiky.
Vyšetřili jsme vzorky plic 51 hlodavců a u osmi z nich byly nalezeny
adiaspory (viz tabulka 1).
Tabulka 1: Přehled vyšetřených hlodavců na přítomnost
adiaspor
Druh hlodavce |
počet vyšetřených hlodavců |
počet pozitivních zvířat na přítomnost adiaspor |
|
Microtus arvalis |
Hraboš polní |
50 |
0 |
Clethrionomys glareolus |
Norník rudý |
17 |
4 |
Apodemus sylvaticus |
Myšice křovinná |
43 |
4 |
Apodemus flavicollis |
Myšice lesní |
21 |
6 |
Apodemus microps |
Myšice malooká |
3 |
1 |
Rattus norvegicus |
Potkan obecný |
3 |
0 |
Sciurus vulgaris |
Veverka obecná |
1 |
0 |
celkem |
138 |
15 |
V druhé části zprávy o
činnosti naší NRL, která bude otištěna v následujícím čísle tohoto
časopisu, budeme informovat o viru Ljungan a jeho vztah k diabetu I. typu, o
výskytu synantropních členovců v domácnostech a dále o spolupráci s Ústavem
biologie obratlovců AV ČR při výzkumu epidemiologického významu hlodavců.
RNDr. Milan Pejčoch
vedoucí NRL pro monitorování biotických faktorů
životního prostředí
Zdravotní ústav se sídlem v Brně
Gorkého 6,
602 00 Brno
redakčně upravil P.P.