Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(7): 335 – 336

 

 

Pracovní schůzka Basic Surveillance Network IT-meeting

Dublin, Irsko 14. – 15. 6. 2005

Basic Surveillance Network for Infectious Diseases, Meeting,

Dublin, Ireland, June 14-15, 2005

 

Bohumír Procházka

 

V červnu se uskutečnilo pracovní IT-setkání systému „Basic Surveillance Network“ (BSN), programu Evropské unie. V loňském roce, vstupem do EU byla Česká republika zapojena i do programu BSN a od začátku roku 2005 poskytujeme pravidelně data o vybraných diagnózách. Za účelem dalšího rozvoje a hlubší spolupráce bylo v Dublinu organizováno setkání pro národní data-managery. Tentokrát se jej poprvé zúčastnili i zástupci nových členských zemí.    

 

Účastníky za hostující zemi přivítal J. Brazil (IT manager Health Protection Surveillance Center Dublin, Irsko) a za organizátory P. Penttinen (ředitel projektu BSN). Účastníky schůzky byli jak zástupci států EU, tak i zástupci WHO a CDC. Z členských zemí bylo nejvíce zastoupeno hostitelské Irsko, ale i Dánsko, Finsko a Německo a samozřejmě zástupci BSN ze Švédska.

 

Prvý příspěvek přednesl C. Stroemfeld, vedoucí vývojového týmu CISID WHO (Computerized information system of infectious diseases).  Nejprve popsal systém, který je provozován od roku 1998 (nejprve pro polio, později pro další nemoci), dále předvedl jeho užití při zobrazení dat. Na rozdíl od BSN data poskytuje více zemí (i země mimo EU), ale databáze CISID předpokládá roční periodu pro získávání dat, která jsou v naprosté většině získávána v agregované formě, i když systém umožňuje i vstup individuálních dat. Již v tomto příspěvku byl zmíněn problém standardizace postupů, především problém odlišnosti case definic jak mezi BSN a WHO, ale i mezi jednotlivými státy EU respektive mezi různými informačními systémy.

 

V dalším příspěvku P. Penttinen popsal vývoj BSN a především vznik Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC), jmenování ředitelky ECDC (Zsuzsanna Jakab) a vytvoření struktury. Zmínil její snahu o budoucí začlenění BSN do ECDC nebo alespoň co možná nejrychlejší integraci. Společně s C. Stroemfeldem (zástupcem CISID WHO) vyjádřil snahu o integraci BSN a CISID. Velkým problémem jsou ale někdy odlišné case definice, jiná skladba doprovodných proměnných a jiná perioda sběru dat.

 

P. Frandberg z BSN popsal dále datovou strukturu databáze BSN. Informoval, že systém je provozován na serverech na platformě Microsoft s využitím MS SQL serveru a java servlet technologií (Tomcat, IIS Web server, J2EE a J Free Chart). Zmínil, že v současné době je vstup dat zajištěn přes e-mail, nicméně je připravován modul na přímý upload, který bude v brzké době uveden do provozu.

 

Dalším tématem byla „Standardizace incidence a geografické prezentace používané rutinně v surveilance systémech České republiky“. V příspěvku jsem popsal naše zkušenosti a používané řešení a ukázal výstupy ze systému EpiDat a ARI a diskutoval problémy spojené s geografickým zobrazováním incidenčních dat a použití věkové standardizace.

 

Dále K. Skarlund (data-manager BSN) zhodnotila dotazník, který byl rozeslán  jednotlivým zemím před jednáním v Dublinu. Podle něj většina zemí poskytuje data do BSN z více systémů (různé diagnózy). Byly zmíněny velké rozdíly v použití mezinárodních standardů. Mezi často používané standardy patří HL7, SNOMED, ICD-10 nebo case definice EU. Bylo konstatováno, že mezi využívané SW prostředky patří často EpiInfo, ale byly jmenovány i mnohé komerční produkty – Excel, Stata, SAS, SPSS, GLIM. Pro tvorbu map jsou využívány především EpiMap, Excel, ale i ArcView. Naprostá většina zemí používá jako datový formát CSV, jedinou zemí využívající XML formát je Finsko.

Po zbývající část jednání prvního dne probíhala paralelní diskuse ve čtyřech pracovních skupinách. Dominantním tématem byla standardizace postupů, především case definic. Názor zdaleka nebyl jednotný, některé státy prosazovaly nutnost zachování maximální variability z důvodů specificity jak národní, tak i jednotlivých diagnóz. Byly diskutovány i vážné problémy vznikající při exportu z národního systému do různých DSN (dedicated surveillance network), které používají různé case definice. Problém case definic považovali všichni za klíčový problém, který je nutné řešit. Účastníci se shodli na tom, že poskytovat stejná data do různých systémů je velmi nevhodné, a že do budoucna je nutno uvažovat o úzké spolupráci jednotlivých systémů. Na otázku BSN o vhodnosti využití XML pro přenos dat reagovala většina zemí zdrženlivě. Většinový názor byl ten, že tento formát přináší drobné výhody, ale stávající využití formátu CSV je vyhovující. Proběhla i diskuse na téma použití komerčních či volných SW prostředí pro surveilance systémy. Diskutujícími byl kladen důraz na to, aby provozovatelé systému měli plný přístup k technickému řešení systému a byli schopni provádět jeho další rozvoj (tak, aby nebyli v rukou dalšího subjektu – dodavatelské firmy). Bylo konstatováno, že vytvoření a rozvoj funkčních surveilance systémů je velmi náročný úkol jak finančně, tak i časově a vyžaduje vysoké zapojení nejen IT specialistů, ale především epidemiologů.

 

Druhý den byl program zahájen přednáškou J. Loonsk (Associate Director of Informatics, CDC  Atlanta, USA), který informoval o rozvoji informačních systémů pro surveilance infekčních nemocí v USA. Ve své přednášce se zabýval i zkušenostmi s používáním standardů.

 

Dále  G. Gullen prezentoval irský informační systém pro surveillance infekčních onemocnění CIDR.

Základním prostředím systému je existence vládní VPN (virtuální privátní sítě). Další důležitou skutečností je i přímé zapojení laboratoří do systému. Systém je sice založen na evidenci osob, ne případů, ale zajišťuje maximální ochranu osobních dat. Pro nás zajímavá je i informace, že od zahájení prací na systému do jeho implementace uplynulo 5 let.

 

Odpolední program byl zaměřen na diskusi o různých tématech. Jedním z témat byla debata o výstupech, kde byla diskutována jednotlivá řešení se zaměřením na používaný SW. Již v námětech pro toto setkání byla zmíněna otázka používání GIS. Nejčastěji jsou pro geografické zobrazení použity programy EpiMap a Excel případně ArcView nebo SAS, nicméně využití těchto SW je nejčastěji pro individuální analýzu, nikoliv jako rutinní nástroj. Složitější časoprostorové modelování je považováno za další analýzu, nikoliv za součást rutinních systémů. V rámci diskuse o stávajících prezentačních nástrojích BSN jsem opakoval naši připomínku z podzimního jednání v Stockholmu k sloupcovým grafům, kdy v jednom sloupci je nad sebou rozdělena část výskytu onemocnění u mužů a u žen, přičemž celý sloupec je uváděn na 100 000 obyvatel. V další části byly diskutovány zkušenosti jednotlivých zemí s využitím projektu Phare pro vybudování informačních systémů pro surveilance infekčních onemocnění. Paralelně probíhala i diskuse o webovských službách a struktuře databáze.

 

Z diskuse o technických parametrech informačních systémů řešených jako webovské centrální aplikace vyplynul názor, že tyto technologie jsou sice použitelné pro prezentaci dat, ale pro pořizování individuálních dat v reálném čase je vhodnější uzavření systému do VPN a distribuce databáze na více míst, blíže k místu pořizování dat.

 

Co se týče dat poskytovaných Českou republikou, tak K.Skärlund (data–manager BSN) poděkovala za poskytovaná data a vyslovila zájem jak na dodání historických dat, tak i na rozšíření na ostatní diagnózy (viz - manuál BSN) dle našich možností.

 

Z pohledu rozvoje našich informačních systémů považuji toto setkání za velmi užitečné, obzvlášť v době kdy u nás probíhají úvahy o modernizaci EpiDatu. Pro nový systém je možné shrnout poznatky do základních bodů:

-        Náš informační systém je sice technologicky zastaralý, ale poskytuje velmi důkladný základ o tom, jaké informace sbírat, jak je prezentovat a analyzovat.

-        Přestavba stávajícího systému nemůže probíhat pouze technicky. Musí řešit i obsahovou část nové technologie poskytují další možnosti: zapojení dalších subjektů (laboratoří, …), sledování opakování výskytu u stejné osoby (za zajištění ochrany osobních dat). Tato přestavba bude vyžadovat aktivní zapojení epidemiologů.

-        Použitá technologie musí zajišťovat dostatečně rychlou odezvu. Pokud mají srovnatelné státy systém i pro zadávání individuálních dat, nejedná se o jednovrstevnou webovskou aplikaci s jedním centrálním serverem na internetu a s „tenkým klientem“ na stanici. Příkladem může být právě zaváděný irský systém.    

 

Tyto body jsou v úzké shodě s představami SW skupiny pro stávající EpiDat.  

 

Účast na tomto setkání byla velmi přínosná jak pro další rozvoj evropské spolupráce v rámci BSN, tak i pro výměnu názorů a navázání kontaktů IT specialistů v oblasti public health.

 

Bohumír Procházka,

vedoucí oddělení biostatistiky a informatiky SZÚ