Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(7): 341 – 343

 

Zpráva o činnosti Národní referenční laboratoře

pro monitorování biotických faktorů životního prostředí;  I. část

Report on activities of the National Reference Laboratory for Monitoring Biotic Environmental Factors;  Part I

 

Milan Pejčoch

 

Souhrn · Summary

Autor podává informaci o prvních výsledcích nově zřízené Národní referenční laboratoře pro monitorování biotických faktorů životního prostředí na Zdravotním ústavu se sídlem v Brně. V první části sdělení je uvedena mapa incidence klíšťové encefalitidy v České republice zpracovaná za roky 1971 - 2004 a výsledky sledování dynamiky populace klíšťat Ixodes ricinus v Brně v roce 2005. Následuje informace o malé epidemii klinicky manifestních nákaz lidí hantavirem Puumala na Prachaticku a dílčí výsledky vyšetřování hlodavců na přítomnost adiaspor rodu Emmonsia.

 

The first results of the National Reference Laboratory for Monitoring Biotic Environmental Factors newly established at the National Institute of Public Health in Brno are reported. The map of TBE incidence in the Czech Republic in 1971 - 2004 and dynamics of Ixodes ricinus tick population in Brno in 2005 are presented in Part I. Information on a small outbreak of clinically manifest infections by Hantavirus Puumala in humans in the Prachatice region and results of rodent screening for adiaspores of the genus Emmonsia follow.

 

 

 

 

            Národní referenční laboratoř pro monitorování biotických faktorů životního prostředí (dále jen NRL) byla rozhodnutím hlavního hygienika ČR čj. HEM-300-8.9.04-2677/05 zřízena dne 21. února 2005 na Zdravotním ústavu se sídlem v Brně. Činnost laboratoře zajišťuje RNDr. Milan Pejčoch s kolektivem spolupracovníků: MVDr. Zdenou Pavlíčkovou, MUDr. Michaelou Trnkovou, Pavlínou Klapušovou a Lucií Havířovou.

 

NRL spolupracuje s řadou organizací a ústavů. Níže uvedených výsledků bylo dosaženo ve spolupráci:

Ø     se Státním zdravotním ústavem v Praze,

Ø     s oddělením  medicinské zoologie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR ve Valticích,

Ø     s pediatrickou klinikou 2. lékařské fakulty UK a fakultní nemocnice v Praze – Motole,

Ø     s firmou EnviTypo Praha,

Ø     s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně na Květné ulici.

 

Dosažené výsledky činnosti NRL

 

1. Byla zpracována mapa incidence klíšťové encefalitidy v ČR v roce 2004 viz kartogram 1

 

 

Kartogram 1:  Incidence klíšťové encefalitidy u obyvatel ČR v roce 2004

 

 

a sumárně za roky 1971 - 2004 na základě dat SZÚ v součinnosti s firmou EnviTypo – viz kartogram 2.

 

Kartogram 2: :  Incidence klíšťové encefalitidy u obyvatel ČR za období 1971 - 2004

 

 

 

 

2. Dynamika populace klíšťat ve vybrané lokalitě v Brně - Pisárkách na Pisárecké ulici pod vodárnou.

 

Klíšťata Ixodex ricinus jsou vektory některých závažných nákaz člověka. Na jižní Moravě byl prokázán přenos viru klíšťové encefalitidy, spirochet rodu Borrelia - původce lymeské borreliózy, Francisella tularensis - původce tularemie a virus Čalovo. V Brně - Pisárkách byl v klíšťatech prokázán výskyt Borrelia burgdorferi s. l. (doc. Žákovská). Pro praxi má značný význam znalost populační dynamiky klíšťat. Tu sledovali na jižní Moravě pracovníci Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Valticích. My jsme se zaměřili na lokalitu v Pisárkách, kterou za standardních podmínek navštěvujeme v přibližně čtrnáctidenních intervalech. Z připojeného grafu 1 vyplývá, že první vrchol výskytu klíšťat byl letos na konci dubna a denzita populace klíšťat nyní spěje k letnímu minimu.

 

Graf 1: Dynamika populace klíšťat v lokalitě Brno – Pisárky v březnu až v květnu 2005

 

 

 

3. Klinický význam hantavirů v České republice

 

Hantavirové infekce patří mezi tzv. emerging infections, tzn. nové nákazy. Poprvé byly hantaviry objeveny v r. 1976 v Koreji. U nás zahájil výzkum hantavirů doc. MUDr. L. Daneš, DrSc. v roce 1984. Od té doby jsme získali řadu nových poznatků o ekologii, epidemiologii a klinickém významu těchto virů z čeledi Bunyaviridae, z nichž některé jsou světově prioritní (např. první izolace viru Tula nebo průkaz první nákazy člověka tímto virem). Hantavirové nákazy patří mezi zoonózy. V naší republice cirkulují tři genospecies hantavirů: Puumala, Dobrava a Tula. Každé genospecies má svého specifického hlavního hostitele z řad hlodavců. Virus Puumala hostí norníci (Clethrionomys glareolus) a jedná se o virus vyvolávající u lidí postižení ledvin - nephropathia epidemica. Virus Dobrava cirkuluje mezi myšicemi (Apodemus) a vyvolává nejtěžší nákazy lidí v Evropě. U nás byly nákazy lidí zaznamenány na severní Moravě (včetně jednoho úmrtí). Virus Tula je nepatogenní a cirkuluje mezi hraboši polními (Microtus arvalis). Je to nejfrekventovanější hantavirus v ČR.

 

V současné době hodnotíme lokální epidemii nákaz osmi lidí virem Puumala v okolí Prachatic v Jižních Čechách.V této souvislosti jsme navázali kontakt s odborníky v Rakousku a v Bavorsku, kde rovněž zaznamenali tato onemocnění v geografické souvislosti s našimi případy. Společné výsledky prezentoval na posteru Rainer Ulrich  z Wusterhausenu (Německo) na 3. Evropském mítinku o virových zoonózách v St. Raphaël ve Francii, který se konal 28. - 31. května 2005.

 

4. Adiasporomykóza

 

Ve spolupráci s pracovníky Ústavu biologie obratlovců AV ČR bylo zahájeno studium ekologie mykotické nákazy, šířící se mezi hlodavci, která je přenosná na člověka.

 

Adiasporomykóza je plicní onemocnění savců včetně člověka, způsobené dimorfní (mikroskopickou) houbou z rodu Emmonsia, se dvěma zástupci Emmonsia crescens a E. parva. Infekce je charakterizována vznikem velkých (objemných) tenkostěnných spór zvaných adiaspory a měřících okolo 700 mm (viz obr. 1).

 

 

Obrázek 1: Adiaspora v plicích norníka rudého (Clethrionomys glareolus)

 

 

 

 

 K nakažení dochází inhalací konidií, které se nacházejí v půdě. Růst adiaspor v plicní tkání, hlavně při masivnější infekci, vede ke kolapsu přilehlých alveolů, což způsobí dýchací potíže nebo dokonce dojde k selhání hostitelského organismu. V roce 1970 byla u nás popsána první klinická manifestace u jedenáctiletého chlapce; nicméně infekce emmonsiemi probíhá většinou bez příznaků.

 

Pro studii ekologie této zoonózy sledujeme rozsáhlý soubor hlodavců z různých lokalit České republiky. Vyšetřili jsme vzorky plic 51 hlodavců a u osmi z nich byly nalezeny adiaspory (viz tabulka 1).

 

Tabulka  1: Přehled vyšetřených hlodavců na přítomnost adiaspor

 

Druh hlodavce

počet

vyšetřených

hlodavců

počet

pozitivních zvířat na přítomnost adiaspor

Microtus arvalis

Hraboš polní

50

0

Clethrionomys glareolus

Norník rudý

17

4

Apodemus sylvaticus

Myšice křovinná

43

4

Apodemus flavicollis

Myšice lesní

21

6

Apodemus microps

Myšice malooká

3

1

Rattus norvegicus

Potkan obecný

3

0

Sciurus vulgaris

Veverka obecná

1

0

celkem

138

15

                                        

 

 

V druhé části zprávy o činnosti naší NRL, která bude otištěna v následujícím čísle tohoto časopisu, budeme informovat o viru Ljungan a jeho vztah k diabetu I. typu, o výskytu synantropních členovců v domácnostech a dále o spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR při výzkumu epidemiologického významu hlodavců.

 

RNDr. Milan Pejčoch

vedoucí NRL pro monitorování biotických faktorů životního prostředí

Zdravotní ústav se sídlem v Brně

Gorkého 6,

602 00 Brno

 

redakčně upravil P.P.