Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(8):390-392.
Zpráva o činnosti Národní referenční laboratoře
pro monitorování biotických faktorů životního prostředí ; II. Část
Report on activities of the National Reference Laboratory for Monitoring Biotic Environmental Factors. Part II
Milan Pejčoch
Souhrn · Summary
Sdělení navazuje na informaci o prvních výsledcích nově zřízené národní referenční laboratoře pro monitorování biotických faktorů životního prostředí na Zdravotním ústavu se sídlem v Brně uveřejněnou v předchozím čísle Zpráv. V druhé části sdělení jsou uvedeny informace o viru Ljungan a jeho možném vztahu k diabetu typu I. Jsou uvedeny výsledky výzkumu svědčící o možnosti cirkulace tohoto viru i v ČR. Jsou uvedeny poznámky o proměnlivosti druhového složení skladištních škůdců. V závěru jsou prezentovány souhrnné výsledky společného výzkumu s Ústavem pro výzkum obratlovců AV ČR v Brně ekologie a fenologie hantavirů u hlodavců.
This presentation is in follow up to an investigation carried out by the National Reference Laboratory for Monitoring of Biotic Environmental Factors established at the National Institute of Public Health , Brno,and reported in the previous issue of this Bulletin. This communication deals with characteristics of Ljungan virus and its possible relationship with diabetes mellitus type I. Presented results give evidence about the possibility of this virus circulating in the Czech Republic. Remarks on the species‘ variability of storage warehouses pests are discussed. In concluding remarks the results of research conducted jointly with the Research Institute for Vertebrates, Czech Academy of Science in Brno and concerning ecology and phenology of hantaviruses in rodents are summed up.
Národní referenční laboratoř pro monitorování biotických faktorů životního prostředí (dále jen NRL) byla rozhodnutím hlavního hygienika ČR čj. HEM-300-8.9.04-2677/05 zřízena dne 21. února 2005 na Zdravotním ústavu se sídlem v Brně. Činnost laboratoře zajišťuje RNDr. Milan Pejčoch s kolektivem spolupracovníků: MVDr. Zdenou Pavlíčkovou, MUDr. Michaelou Trnkovou, Pavlínou Klapušovou a Lucií Havířovou.
V první části zprávy o činnosti naší laboratoře, která byla otištěna v minulém čísle Zpráv CEM , byla uvedena mapa incidence klíšťové encefalitidy v České republice zpracovaná za roky 1971 - 2004 a výsledky sledování dynamiky populace klíšťat Ixodes ricinus v Brně v roce 2005. Dále pak informace o malé epidemii klinicky manifestních nákaz lidí hantavirem Puumala na Prachaticku a dílčí výsledky vyšetřování hlodavců na přítomnost adiaspor rodu Emmonsia.
Pokračování
V této části zprávy o činnosti naší NRL informujeme o viru Ljungan a jeho vztahu k diabetu I. typu, o výskytu synantropních členovců v domácnostech a dále o spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR při výzkumu epidemiologického významu hlodavců.
5. Virus Ljungan a jeho vztah k diabetu I. typu
V roce 1998 popsali Niklasson a kol. parciální sekvenci genomu viru izolovaného z norníků rudých (Clethrionomys glareolus). Izolát byl nazván virus Ljungan (LV; izolát 145SL). Později (2002, 2003) určili Johansson a kol. kompletní sekvenci genomu čtyř izolátů viru Ljungan. Srovnání s jinými pikornaviry prozradilo, že geny kódující kapsidu jsou nejvíce příbuzné lidským parechovirům typ 1 a 2 (dříve echovirus typ 22 a 23). Virus byl zařazen do čeledi Picornaviridae, rodu Parechovirus, species Ljungan Virus.
Podle dosavadních poznatků se zdá, že virus Ljungan má souvislost s diabetem typu I. Usoudilo se tak z následujících faktů:
• Norníci trpí diabetem typu I. (poprvé prokázán diabetes u divoce žijících živočichů).
• Postižení norníci jsou infikováni virem Ljungan (Dánsko, Belgie, Švédsko, Německo a USA).
• Diabetes norníků se podobá diabetu typu I dětí.
• Sezónní kolísání počtu nových případů u dětí odpovídá populačním cyklům norníků.
• Při pitvě postižených zvířat zjištěno masivní poškození pankreatu (destrukce β-buněk); LV detekován v pankreatu diabetických živočichů, ale ne u zdravých.
• U norníků velká žízeň a značné vylučování moči; v moči i krvi vysoké hladiny glukózy; autoprotilátky obdobné jako u dětí; zvířata reagovala na léčbu inzulínem.
• Vznik diabetu u norníků závisí výrazně na jejich expozici stresu.
Výzkum směřuje ke zjištění, zda virus z norníků s diabetem vyvolává diabetes i u lidí. Napojili jsme se na pracoviště pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a fakultní nemocnice v Motole (MUDr. Ondřej Cinek, PhD.), které se uvedenou problematikou zabývá a je napojeno na prof. Åke Lernmarka (Department of Medicine University of Washington). Poskytli jsme materiál ze 48 norníků rudých (Clethrionomys glareolus). Materiál byl vyšetřen technikou RIA a u jednoho norníka ze Vsetínska byl prokázán antigen viru Ljungan, a u jiného protilátky anti-GAD, svědčící o rozvoji diabetu I. typu. Je to velmi nízká prevalence viru, srovnáme-li to s desítkami procent v Belgii a ve Švédsku.
S ohledem na zjištěnou skutečnost hodláme v nastíněném výzkumu pokračovat a zajistit další materiál pro vyšetření na přítomnost viru Ljungan.
6. synantropní členovci
Z běžné praxe determinace synantropních členovců od občanů vyplývají některé obecné poznatky o těchto biotických faktorech životního prostředí člověka a to v jeho nejtěsnější blízkosti - přímo v obydlí. Zajímavý je trend vývoje druhové skladby některých škůdců v domácnostech. Dříve zcela běžní potemníci druhu Tenebrio molitor jsou téměř úplně nahrazeni brouky rodu Tribolium. Přitom i v rámci tohoto rodu pozorujeme určitý vývoj: potemník hnědý (Tribolium castaneum ) (obrázek 1) byl u nás poměrně vzácný a uvádělo se, že je teplomilný a tudíž u nás nepřežije zimu v nevytopených objektech. Nyní je minimálně stejně hojný jako „otužilé“ druhy T. confusum a T. destructor. V letošním roce jsme zaznamenali atakování přízemních pater obydlí sviluškami (obrázek 2), které sice přímo neškodí, ale znečišťují obydlí a znepokojují svou přítomností jejich obyvatele.
Chovatelé drobných živočichů, tzv. domácích mazlíčků (pets) jsou občas ohroženi parazitickými roztoči druhu čmelíkovec krysí Ornithonyssus bacoti (obrázek 3), jak jsme opakovaně prokázali u chovatelů morčat nebo křečků. Přitom dochází i k napadení člověka, zvláště dětí, za vzniku dermatitidy.
Při hodnocení biotických faktorů životního prostředí člověka je tedy nutno počítat i s novými jevy týkajícími se synantropních členovců, případně i jiných živočichů. Rovněž samotná synantropizace je dynamický jev a přináší některé problémy hlavně ve městech a v příměstských oblastech. Dochází k synatropizaci některých ptáků (poštolky apod.) i savců (lišky, myšice Apodemus sylvaticus atd.) a s tím souvisejících epizootologických a epidemiologických důsledků.
Obrázek 1: Potemník hnědý (Tribolium castaneum)
Obrázek 2: Sviluška z čeledi Tetranychidae
Obrázek 3: Čmelíkovec krysí (Ornithonyssus bacoti)
7. Spolupráce s Ústavem biologie obratlovců AV ČR při výzkumu epidemiologického významu hlodavců
Dlouholetá spolupráce s pracovníky Ústavu biologie obratlovců AV ČR vyústila ještě před vznikem NRL v publikaci Pejčoch, M., Heroldová, M., Zejda, J., Treml, F., Kříž, B.: Nálezy hantavirového antigenu u hlodavců v České republice. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 52, 2003, 1: 18 - 24. V současnosti byl připraven poster pro prezentaci na konferenci: IX. International Mammalogical Congress, Sapporo, Hokkaido, Japan, July 31 - August 5, 2005
: Heroldová, M., Pejcoch, M., Bryja, J., Suchomel, J., Tkadlec, E.: Hantavirus infections in southern Moravia populations of rodents in the years 2000 – 2004. Níže jsou uvedeny tabulky 1, 2 a graf z připraveného posteru.
Graf 1: Pozitivita hlodavců na hantaviry [%] v závislosti na ročním období
Tabulka 1: Vyšetřený materiál podle druhu hostitele a lokality nálezu
(poměr počtu vyšetřených a pozitivních)
Druh hlodavce | lokalita | celkem | ||||||
Drholec | Hodonice | Rostěnice | Nosislav | Agro* | les** | |||
Microtus arvalis | hraboš polní | 375/20 | 41/12 | 46/11 | 28/3 | 64/11 | 18 | 572/57 |
Apodemus flavicollis | myšice lesní | 3 | | | 2 | 11 | 189 | 205,00 |
A. microps | myšice malooká | 168/3 | | | 2 | 12 | 2 | 184/3 |
A sylvaticus | myšice křovinná | 22 | | | 33 | 83 | 32 | 170/1 |
Cletrionomys glareolus | norník rudý | | | | | | 94 | 94 |
Mus musculus | myš domácí | | | | | 3 | | 3 |
Sorex araneus | rejsek obecný | 1 | | | 1 | | | 2 |
Sorex minutus | rejsek malý | 1 | | | | | | 1 |
Micromys minutus | myška drobná | 1 | | | | | | 1 |
Microtus subterraneus | hraboš podzemní | | | | | | 1 | 1 |
celkem | 571 | 41 | 46 | 66 | 173 | 336 | 1233/61 |
* - agrobiocenózy mezi Brnem a Lednicí; ** - lužní lesy v oblasti Břeclav - Valtice
Tabulka 2: Vyšetřený materiál podle lokality odchytu a druhu plodiny na této lokalitě. (poměr počtu vyšetřených a pozitivních)
Plodina | lokalita | celkem | ||||
Agro* | Rostěnice | Hodonice | Nosislav | Drnholec | ||
jarní ječmen | 50/1 | | | | | 50/1 |
kukuřice | 16/0 | | | | | 16/0 |
ozimá pšenice | 28/1 | 10/6 | | | | 38/7 |
ozimá řepka | 18/1 | 36/5 | 41/12 | | | 95/18 |
slunečnice | 11/0 | | | | | 11/0 |
louka | 4/1 | | | 66/3 | | 70/4 |
vojtěška | 46/8 | | | | 571/23 | 617/31 |
* - agrobiocenózy mezi Brnem a Lednicí
Činnost Národní referenční laboratoře pro monitorování biotických faktorů životního prostředí, která byla v roce 2005 zřízena na Zdravotním ústavu se sídlem v Brně navazuje na předchozí výsledky práce a zkušenosti. Současně využívá dosavadní kontakty z dřívější spolupráce a s ohledem na poslání NRL kompletuje získané výsledky pro celou Českou republiku. Z předložené zprávy vyplývá, že NRL své poslání a úkoly plní.
V Brně dne 14. června 2005
RNDr. Milan Pejčoch
vedoucí NRL