Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(8):388-389.
Nový druh yersinie : Yersinia aleksiciae
New species of yersinia: Yersinia aleksiciae
Hana Lhotová
Yersinie jsou štíhlé psychrofilní tyčky, vyskytující se někdy ve formě ovoidní až kokobacilární. Růstové optimum mají nižší než ostatní enterobakterie ( 25-32 °C ). Do rodu Yersinia dnes patří 12 druhů (tabulka 1), tři z nich jsou patogenní pro lidi – Y. enterocolitica, Y. pseudotubreculosis a Y. pestis.
Ostatní druhy se vyskytují převážně v prostředí (vodní zdroje, zvířata) [1]. Na objevení jednoho druhu yersinií má zásluhu i československá mikrobiologie, jmenovitě dr. Eva Aldová, která problematice yersinií věnovala mnoho let. V literatuře popsala bakteriální kmen izolovaný z pitné vody jako Yersinia group X2. Po podrobné genetické analýze byl v roce 1984 tento kmen na její počest pojmenován Y. aldovae [2]. Podobně také zatím poslední druh rodu Yersinia – Y. aleksiciae byl pojmenován po mikrobioložce dr. Stojance Aleksic, která je původem z Jugoslávie, ale většinu svého života žije a pracuje v Hamburku v Německu [3].
Tabulka 1: Biochemická diferenciace kmenů rodu Yersinia | |||||||||||
| | | | | | | | | | | |
Druh | salicin | indol | Sim citrát | urea | lysin | ornitin | sacharóza | trehalóza | rhamnóza | eskulin | nitráty |
Y.aldovae | - | - | - | +/- | - | -/+ | -/+ | +/- | - | - | + |
Y. bercovieri | -/+ | - | - | +/- | - | +/- | + | + | - | -/+ | + |
Y. enterocolitica | -/+ | +/- | - | +/- | - | +/- | +/- | +/- | - | -/+ | +/- |
Y. frederiksenii | +/- | + | -/+ | +/- | - | +/- | + | + | + | +/- | + |
Y. intermedia | + | + | -/+ | +/- | - | + | + | + | + | + | +/- |
Y. kristensenii | -/+ | -/+ | - | +/- | - | +/- | - | + | - | - | + |
Y. mollaretii | -/+ | - | - | -/+ | - | +/- | + | + | - | - | + |
Y.pestis | +/- | - | - | -/+ | - | - | - | + | - | +/- | +/- |
Y.pseudotuberculosis | -/+ | - | - | +/- | - | - | - | + | +/- | +/- | +/- |
Y. rohdei | - | - | - | +/- | - | -/+ | + | + | - | - | +/- |
Y.ruckeri | - | - | - | - | +/- | + | - | +/- | - | - | +/- |
Y. aleksiciae | - | - | - | + | + | + | - | + | - | - | + |
| | | | | | | | | | | |
Legenda | | | | | | | | | | | |
+ ve 100% pozitivní | | | | | | | | | | | |
– ve 100% negativní | | | | | | | | | | | |
+/- v 50-99% pozitivní | | | | | | | | | | | |
-/+ v 1-49% pozitivní | | | | | | | | | | | |
Yersinia kristensenii je druh fenotypově heterogeních kmenů. Právě odtud byl vyčleněn již výše zmíněný nový druh Y. aleksiciae. V průběhu posledních let byla pozornost vědců věnována souboru kmenů určených původně jako Y. kristensenii. Tento druh se nejčastěji vyskytuje v prostředí, adaptován na půdní ekosystém. Kmeny zahrnuté ve studii byly izolovány jak z prostředí, tak z jídla, ale i z klinického humánního materiálu, který pocházel z různých částí světa (Asie, Afrika, Evropa, Austrálie). Ve výsledcích řady biochemických testů se lišily od jiných kmenů Y. kristensenii tím, že to byly malé pohyblivé gramnegativní tyčky a produkovaly lysindekarboxylázu) (tabulka 1).
Nejvíce užitečná byla genetická analýza zaměřená na stanovení podobnosti DNA metodou hybridizace a srovnání sekvence genu pro 16S rRNA. Ta již dříve pomohla k odlišení dvou poddruhů u druhu Y. enterocolitica : Y. enterocolitica subsp. enterocolitica a Y. enterocolitica subsp. palearctica. Stejně tak i prevalence kmenů Y. enterocolitica biotyp 1B v USA a Y. enterocolitica biotyp 1A, 2, 3, 4 a 5 v Evropě byla potvrzena díky analýze sekvence 16S rRNA [4].
Proto se zdálo samozřejmé použít metodu analýzy sekvence 16S rRNA i pro studium výše zmíněného souboru kmenů Y. kristensenii. Ukázalo se, že genová sekvence typ A 16S rRNA je spolehlivým markerem pro druh Y. kristensenii a typ B 16S rRNA je specifický pro druh určený jako Y. aleksiciae. Výsledky fenotypové i genotypové analýzy testovaného souboru kmenů byly srovnávány s hodnotami typových sbírkových kmenů.
Yersinia aleksiciae není hostitelsky specifická. Kmeny byly izolovány nejen z feces lidí, ale i od zvířat ( krysy, krtci, sobi, prasata ) včetně mléčných produktů. Tento druh je rozšířen po celém světě. Možná je komenzálem trávicího traktu savců. Další výzkum přinese jistě řadu nových poznatků i o tomto druhu.
Hana Lhotová
SZÚ – CEM
LITERATURA
1. http://www.bacterio.cict.fr/xz/yersinia.html
2. Bercovier H, Steigerwalt AG, Guizoulte A, Huntlez-Carter G, Brenner DJ. Yersinia aldovae (formerly Yersinia enterocolitica – like group X2): a new species of Enterobacteriaceae isolated from aquatic ecosystems. Int J Syst Bacteriol 1984; 34: 166 – 172.
3. Sprague LD, Neubauer H. Yersinia aleksiciae sp. nov. : Int J System Evol. Microbiol 2005, 55, 831 – 835.
4. Neubauer H, Aleksic S, Hensel A, Finke EJ, Meyer H. Yersinia enterocolitica 16S r RNA gene types belong to the same genospecies but form three different homology clusters Int J Med Microbiol 2000; 290 : 61 – 64.