Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 14(8):392-393.

 

EHK – 421  Sérologie leptospirózy

Kamil Zitek

 

V letošní jarní sérii parazitologického EHK – 421  Sérologie leptospirózy, rozeslalo AP CEM SZÚ ve spolupráci s NRL pro leptospiry CEM obdobně jako v předchozích letech 5 kontrolních vzorků sér do 15 přihlášených laboratoří. Odpověď jsme obdrželi od všech obeslaných laboratoří.

 

Kontrolní séra pro tuto sérii EHK byla (4) lidská pacientská, která dostáváme v klinickém materiálu z terénu s indikací k rutinnímu vyšetření na leptospirózu v rámci diferenciální diagnostiky, jedno sérum pak bylo hyperimunní králičí. V zaslaných vzorcích séra  měla opět každá diagnostická laboratoř zjistit sérologickou metodou MAT (mikroskopický aglutinační test) kvalitativně a kvantitativně přítomnost (nebo nepřítomnost) antileptospirových protilátek. Uvedená metoda je (nejen) u nás standardní a vyhlášena hlavním hygienikem ČR  k diagnostice jako závazný „zlatý standard“. Živé (vysoce specifické a senzitivní) antigeny si kultivuje v požadované standardní škále každá diagnostická laboratoř a tyto jsou v případě potřeby doplňovány z banky referenčních kmenů v NRL CEM (genofond ČR).

 

Ve zkušebních vzorcích byly jako vždy před tím, přítomny protilátky proti u nás nejčastěji se vyskytujícícm leptospirám, kauzálním agens našich nejběžnějších leptospiróz – Weilovy choroby (L. icterohaemorfrhagiae) a polní horečky  (L. grippotyphosa  a  L. sejroe).

 

Určení kauzálního sérovaru a výše titru protilátek bylo potom v NRL hodnoceno podle již známé bodové stupnice: 2 body za správný výsledek kvalitativní i kvantitativní, 1 bod za správné určení sérovaru, ale odlišně udanou titraci ( v subjektivní toleranci +/- 2 titry oproti NRL), hodnocení 0 bodů pak udělila NRL za celkově uvedený chybný výsledek jednoho vzorku. Nejvyšší hodnocení  celé správné série je tedy 10 bodů.

 

Maximálního počtu 10 bodů dosáhlo v poslední sérii EHK – 421/05  sedm ze 13 hodnocených, tj. 54% (dvě laboratoře z testovaných 15 nemůžeme totiž podle našich kritérií EHK hodnotit). Další tři (31%) hodnocené laboratoře (s 9, 8 a 8 body) mají snížené hodnocení

kvůli odlišně zjištěné výši titru protilátek u správně určených sérovarů. Poslední tři (15%) laboratoře (8, 7, 7 bodů) měly kromě potíží s titry protilátek i nesprávně určený jeden vzorek kontrolního séra. Nehodnocené dvě laboratoře pracují skríninkovými metodami (hemaglutinace a ELISA) s neznámým antigenem, které poskytují klinikům pouze orientační výsledek o přítomnosti leptospirových protilátek (bez sérovarové specificity) a NRL doporučuje tyto metody pouze jako doplňující a nadstavbové k metodě standardní MAT. Každopádně by obě laboratoře pracující nestandardními diagnostickými metodami měly nechat ověřovat své rutinní výsledky v NRL CEM SZÚ.

 

Tabulka: Bodové hodnocení laboratoří v EHK – 421/05

___________________________________________________________________________

Dosažené body                 10             9           8            7        ___________________________________________________________________________

 Počet laboratoří                  7            1            3           2

 

Závěrečné hodnocení této kontrolní a edukativní série EHK laboratoří diagnostikujících leptospirózu u nás je následující. Hranice úspěšnosti vypočtená z aritmetického průměru 9,00 a dvakrát směrodatné odchylky 1,22 bodového hodnocení všech laboratoří je 6,55. To znamená, že všech 13 (100%) hodnocených diagnostikujících laboratoří dosáhlo v této sérii akceptovatelných výsledků a měly by od AP CEM obdržet další osvědčení opravňující je ke spolupráci a proplácení vyšetření ze strany VZP a jiných pojišťoven. Osvědčení by mohla dostat i jedna z  nehodnocených laboratoří, která posílá své výsledky k ověření do NRL. Stále se opakující a nejčastější chybou, která zbytečně některým diagnostickým laboratořím snižuje bodový zisk z EHK je kvantitativní určení titru protilátek při titraci MAT v netolerovaných hodnotách NRL. Znovu opakujeme, že pozitivní aglutinace končí tam, kde je v příslušném ředění séra aglutinováno ještě alespoň 50% volných leptospir v zorném poli mikroskopu.

 

Obecně můžeme konstatovat, že diagnostika leptospirózy ve terénu HS ČR je i nadále hodnocena  na trvale vysoké úrovni se 100 % úspěšností. Přesto, že kontrola prostřednictvím EHK není represivním, ale edukativním opatřením, nesnímá z diagnostikujících laboratoří vlastní odpovědnost za klinikům vykazované výsledky a jejich interpretaci. Tato skutečnost je závažná a riziková zejména u smrtelné Weilovy choroby.

 

Standardní metoda MAT může být v indikovaných případech vhodně doplňována komerčními sety, které prokazují genus specifické IgM protilátky a potvrdí tak akutní fázi čerstvé infekce u suspektního pacienta.

 

 

 

 

Doporučená literatura:

 

1.  Human leptospirosis: Guidance for Diagnosis, Surveillance and Kontrol, ILS, WHO 2003

2.  Standardní metoda laboratorní diagnostiky leptospirózy, AHEM, příloha 2, Praha 1979

3.  O. Jírovec a kol.: Parasitologie pro lékaře (kapitoly Leptospiry a leptospirózy a Kultivácia leptospír), Avicenum, Praha 1977

 

 

 

 

Kamil Zitek

NRL pro leptospiry

SZÚ–CEM, Praha