Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 15(1):33-34.
14. ročník mezioborového
semináře v Třeboni
![]()
14th annual
interdisciplinary workshop in Třeboň
Michaela Kubínyiová
V termínu 11. - 13.1.2006 zorganizovala Nemocnice
v Českých Budějovicích již 14. mezioborový seminář. Akce, která se konala
tradičně v Lázních Aurora Třeboň, proběhla
pod záštitou Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, Společnosti pro
lékařskou mikrobiologii ČLS JEP a Společností pro epidemiologii a mikrobiologii
ČLS JEP. Na programu byla témata: patogenní prvoci, nitrolební infekce a léčba
stafylokokových infekcí. Celkem bylo předneseno 35 příspěvků. Účastníci,
kterých bylo téměř 150, závěrem velmi kladně zhodnotili profesionální úroveň i
organizaci této akce.
V prvním bloku v přednášce Importované střevní nákazy se F.
Stejskal zmínil o poklesu výskytu Entamoeba
histolytica a E. dispar v České
republice od roku 2000 dodnes, zároveň upozornil na pomalu se zvyšující
incidenci giardiózy. Podotknul, že vzrůstá rezistence giardií na Metronidazol a
doporučil jej v těchto případech nahradit Paronomycinem. Problematika
malárie zůstává aktuální, objevují se u nás častěji případy tropické maligní
malárie, při pozitivní cestovatelské anamnéze, horečce a chřipkových příznacích
je třeba na toto onemocnění myslet. Důležitý je výběr antimalarik (podle druhu plazmodií
a stadia nemoci). Dále připomenul zkříženou rezistenci léků Fansidar a
Proquanil. V další přednášce K. Fajfrlík informoval, že pozitivní
protilátky proti Toxoplazmóze má
v ČR 25-45% obyvatel, u nichž z 90% proběhne onemocnění
asymptomaticky. Těžký průběh nemoci lze očekávat pouze u imunodeficitních
pacientů a riziko pro plod představuje primoinfekce matky v průběhu
těhotenství. Výskyt všech forem toxoplazmózy včetně kongenitální formy u nás od
roku 1997 klesá. J. Beneš mluvil o problematice Viscerální leishmaniózy, lékem volby je liposomální Amfotericin
s vysokým průnikem do sleziny a jater. L. Kolářová přednesla Praktické poznámky k diagnostice
parazitóz a upozornila především na to, že protilátky proti parazitární
infekci nemusí být pozitivní pokud proběhla pouze oční forma onemocnění.
Velmi zajímavá byla panelová diskuze na téma rozdíl mezi diagnostikou parazitárních
onemocnění u nás a v rozvojových zemích, jejímž hlavním řečníkem byl M.
Giboda. Poukázal například na diagnostiku Entamoeba
dispara v Kambodži, která se provádí z čerstvé stolice ve
světelném mikroskopu. V jeho zorném poli se pohybují velké, rychle améby
s fagocytovanými erytrocyty. V případě dyzentérie bakteriální ve stolici
převažují leukocyty. V ČR se diagnóza stanovuje metodou PCR. Zajímavé byly
také údaje o prognóze onemocnění vyvolané Plasmodium
falciparum v endemických oblastech, kde při více než 50% infikovaných
erytrocytů umírá 99% pacientů, při více než 30% infikovaných erytrocytů umírá
asi polovina pacientů (stanoveno při jednorázovém odběru tzv. tlusté kapky ve
světelném mikroskopu). Dále je v případě malárie po nasazení terapie nutno
sledovat teplotu a parazitémii alespoň po dobu deseti dnů. Zjistíme tak, zda plasmodium
není k terapii rezistentní, musíme však myslet na to, že ještě první dva
dny po zahájení léčby se může parazitémie zvyšovat.
Ve
druhém bloku věnovanému problematice nitrolebních infekcí nás E. Bébrová
informovala o stále vysoké mortalitě následkem pozdní diagnostiky Abscesů a empyémů CNS. Typické místo
abscesu je na rozhraní šedé a bílé hmoty mozkové a nejčastějším etiologickým
agens je Streptococcus viridans,
který se sem ve 40-50% dostává per continuitatem. Zajímavá byla přednáška
V. Jindráka o Infekcích spojených
s drenáží mozkomíšního moku, kde nejčastější příčinou jsou
koagulázanegativní stafylokoky, které pronikají intraluminálně při manipulaci
se shuntem. Při infekci je nutná razantní antibiotická terapie intravenózní a
zároveň intratekální po dobu 4 – 6 týdnů a odstranění shuntu. Prognóza je
v těchto případech přesto nejistá a recidivy jsou časté. Nutno dbát na
prevenci a profylaxi. J. Klener se zmínil o problematice Nitrolebních infekcí v neurochirurgii, zdůraznil zvýšení
kvality a účinnosti chirurgické léčby mozkových abscesů. J. Scharfen nám
představil některé nové poznatky o řádu Actinomycetales: dodnes popsáno asi
30 druhů aktinomycet a 56 druhů nokardií, což má velký význam pro léčbu, podle
testů citlivosti. Izoláty je třeba zasílat do NRL pro patogenní aktinomycety
v transportní půdě, stanovení jednotlivých druhů je možné jen pomocí
sekvenování ribozomové subjednotky 16. r-RNA genu (Booshard et all. 2003). N.
Mallátová upozornila na Nitrolební
infekce způsobené vláknitými mikromycetami, jež jsou v 95% způsobeny
houbou Aspergillus fumigatus
(vaskulitidy a mozkové abscesy), na meningitidách má největší podíl Cryptococcus. Mortalita těchto infekcí
se blíží 90 %. R. Honzák se zmínil o důležitosti umět v ambulancích
rozpoznat a zaléčit lehkou a středně těžkou depresi, neboť Deprese je „neinfekční nákaza“. Pozitivní zpráva zněla, že nové
neurony mohou vznikat i v průběhu života. Jejich genezi podporují některá
antidepresiva s neuroprotektivním účinkem: Sergillin, Paroxetin (velmi
dobře tolerován polymorbidními pacienty). Doporučuje tato antidepresiva podávat
profylakticky po organickém postižení mozku (například po CMP), neboť snižují
jinak vysoké riziko následného rozvoje deprese u těchto pacientů.
Ve
třetím bloku v přednášce V.Chmelíka byl diskutován výskyt Klíšťové encefalitidy u nás ve vztahu
k věku nemocných. Pan doktor upozornil na zvyšující se incidenci této
nemoci u starších pacientů, u nichž zůstane nemoc často nepoznána. Na rozdíl od
dětí nemoc nemá meningitický průběh, ale spíše charakter encefalitidy a
myelitidy. S věkem se zhoršuje průběh nemoci. Navrhuje proto očkovat i
starší populaci. A. Chrdle přednesl zajímavou kazuistiku na téma Serózní neuroinfekce a K. Šoltysová prezentovala
několik případů Koinfekce HSV v mozkomíšním moku u pacientů s enterovirovou
meningoencefalitidou. P. Petráš zmínil Nové
diagnostické metody Staphylococcus aureus
– zavedené v NRL pro stafylokoky (průkaz hyaluronidázy, zjišťování mecA genu a genů kódujících produkci enterotoxinů, toxinu TSST-1,
exfoliatinů a PV–leukocidinu metodou PCR). V navazující přednášce
informovala I. Machová o Kmenech S.aureus s produkcí Pantonova
–Valentinova leukocidinu z českých nemocnic.
14.
ročník mezioborového semináře Třeboň ´06 byl tradičně velice užitečnou akcí a
všem organizátorům, jmenovitě manželům Žampachovým a dr. Václavu Chmelíkovi,
patři za to veliké poděkování.
MUDr. Michaela Kubínyiová,
OS
epidemiologie, SZÚ-CEM