Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 15(1):33-34.

 

14. ročník mezioborového semináře v Třeboni

14th annual interdisciplinary workshop in Třeboň

 

Michaela Kubínyiová

 

V termínu 11. - 13.1.2006 zorganizovala Nemocnice v Českých Budějovicích již 14. mezioborový seminář. Akce, která se konala tradičně v Lázních Aurora Třeboň, proběhla  pod záštitou Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP a Společností pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP. Na programu byla témata: patogenní prvoci, nitrolební infekce a léčba stafylokokových infekcí. Celkem bylo předneseno 35 příspěvků. Účastníci, kterých bylo téměř 150, závěrem velmi kladně zhodnotili profesionální úroveň i organizaci této akce.

 

V prvním bloku v přednášce Importované střevní nákazy se F. Stejskal zmínil o poklesu výskytu Entamoeba histolytica a E. dispar v České republice od roku 2000 dodnes, zároveň upozornil na pomalu se zvyšující incidenci giardiózy. Podotknul, že vzrůstá rezistence giardií na Metronidazol a doporučil jej v těchto případech nahradit Paronomycinem. Problematika malárie zůstává aktuální, objevují se u nás častěji případy tropické maligní malárie, při pozitivní cestovatelské anamnéze, horečce a chřipkových příznacích je třeba na toto onemocnění myslet. Důležitý je výběr antimalarik (podle druhu plazmodií a stadia nemoci). Dále připomenul zkříženou rezistenci léků Fansidar a Proquanil. V další přednášce K. Fajfrlík informoval, že pozitivní protilátky proti Toxoplazmóze má v ČR 25-45% obyvatel, u nichž z 90% proběhne onemocnění asymptomaticky. Těžký průběh nemoci lze očekávat pouze u imunodeficitních pacientů a riziko pro plod představuje primoinfekce matky v průběhu těhotenství. Výskyt všech forem toxoplazmózy včetně kongenitální formy u nás od roku 1997 klesá. J. Beneš mluvil o problematice Viscerální leishmaniózy, lékem volby je liposomální Amfotericin s vysokým průnikem do sleziny a jater. L. Kolářová přednesla Praktické poznámky k diagnostice parazitóz a upozornila především na to, že protilátky proti parazitární infekci nemusí být pozitivní pokud proběhla pouze oční forma onemocnění.

Velmi zajímavá byla panelová diskuze na téma rozdíl mezi diagnostikou parazitárních onemocnění u nás a v rozvojových zemích, jejímž hlavním řečníkem byl M. Giboda. Poukázal například na diagnostiku Entamoeba dispara v Kambodži, která se provádí z čerstvé stolice ve světelném mikroskopu. V jeho zorném poli se pohybují velké, rychle améby s fagocytovanými erytrocyty. V případě dyzentérie bakteriální ve stolici převažují leukocyty. V ČR se diagnóza stanovuje metodou PCR. Zajímavé byly také údaje o prognóze onemocnění vyvolané Plasmodium falciparum v endemických oblastech, kde při více než 50% infikovaných erytrocytů umírá 99% pacientů, při více než 30% infikovaných erytrocytů umírá asi polovina pacientů (stanoveno při jednorázovém odběru tzv. tlusté kapky ve světelném mikroskopu). Dále je v případě malárie po nasazení terapie nutno sledovat teplotu a parazitémii alespoň po dobu deseti dnů. Zjistíme tak, zda plasmodium není k terapii rezistentní, musíme však myslet na to, že ještě první dva dny po zahájení léčby se může parazitémie zvyšovat.

 

Ve druhém bloku věnovanému problematice nitrolebních infekcí nás E. Bébrová informovala o stále vysoké mortalitě následkem pozdní diagnostiky Abscesů a empyémů CNS. Typické místo abscesu je na rozhraní šedé a bílé hmoty mozkové a nejčastějším etiologickým agens je Streptococcus viridans, který se sem ve 40-50% dostává per continuitatem. Zajímavá byla přednáška V. Jindráka o Infekcích spojených s drenáží mozkomíšního moku, kde nejčastější příčinou jsou koagulázanegativní stafylokoky, které pronikají intraluminálně při manipulaci se shuntem. Při infekci je nutná razantní antibiotická terapie intravenózní a zároveň intratekální po dobu 4 – 6 týdnů a odstranění shuntu. Prognóza je v těchto případech přesto nejistá a recidivy jsou časté. Nutno dbát na prevenci a profylaxi. J. Klener se zmínil o problematice Nitrolebních infekcí v neurochirurgii, zdůraznil zvýšení kvality a účinnosti chirurgické léčby mozkových abscesů. J. Scharfen nám představil některé nové poznatky o řádu Actinomycetales: dodnes popsáno asi 30 druhů aktinomycet a 56 druhů nokardií, což má velký význam pro léčbu, podle testů citlivosti. Izoláty je třeba zasílat do NRL pro patogenní aktinomycety v transportní půdě, stanovení jednotlivých druhů je možné jen pomocí sekvenování ribozomové subjednotky 16. r-RNA genu (Booshard et all. 2003). N. Mallátová upozornila na Nitrolební infekce způsobené vláknitými mikromycetami, jež jsou v 95% způsobeny houbou Aspergillus fumigatus (vaskulitidy a mozkové abscesy), na meningitidách má největší podíl Cryptococcus. Mortalita těchto infekcí se blíží 90 %. R. Honzák se zmínil o důležitosti umět v ambulancích rozpoznat a zaléčit lehkou a středně těžkou depresi, neboť Deprese je „neinfekční nákaza“. Pozitivní zpráva zněla, že nové neurony mohou vznikat i v průběhu života. Jejich genezi podporují některá antidepresiva s neuroprotektivním účinkem: Sergillin, Paroxetin (velmi dobře tolerován polymorbidními pacienty). Doporučuje tato antidepresiva podávat profylakticky po organickém postižení mozku (například po CMP), neboť snižují jinak vysoké riziko následného rozvoje deprese u těchto pacientů.

 

Ve třetím bloku v přednášce V.Chmelíka byl diskutován výskyt Klíšťové encefalitidy u nás ve vztahu k věku nemocných. Pan doktor upozornil na zvyšující se incidenci této nemoci u starších pacientů, u nichž zůstane nemoc často nepoznána. Na rozdíl od dětí nemoc nemá meningitický průběh, ale spíše charakter encefalitidy a myelitidy. S věkem se zhoršuje průběh nemoci. Navrhuje proto očkovat i starší populaci. A. Chrdle přednesl zajímavou kazuistiku na téma Serózní neuroinfekce a K. Šoltysová prezentovala několik případů  Koinfekce HSV v mozkomíšním moku u pacientů s enterovirovou meningoencefalitidou. P. Petráš zmínil Nové diagnostické metody Staphylococcus aureus – zavedené v NRL pro stafylokoky (průkaz hyaluronidázy, zjišťování mecA genu a genů kódujících  produkci enterotoxinů, toxinu TSST-1, exfoliatinů a PV–leukocidinu metodou PCR). V navazující přednášce informovala I. Machová o Kmenech S.aureus s produkcí Pantonova –Valentinova leukocidinu z českých nemocnic.  

 

14. ročník mezioborového semináře Třeboň ´06 byl tradičně velice užitečnou akcí a všem organizátorům, jmenovitě manželům Žampachovým a dr. Václavu Chmelíkovi, patři za to veliké poděkování.

 

 

                       MUDr. Michaela Kubínyiová,

OS epidemiologie, SZÚ-CEM