Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2005; 15(1):30.
Infekce koček způsobená
virem H5N1
![]()
Infection caused by H5N1 virus in cats
Martina Havlíčková
Chřipkový virus H5N1, který doposud koluje v jihovýchodní Asii a též v Turecku, způsobuje nejen infekce lidské, ale byl popsán jako etiologické agens i u dalších savců (kočky, leopardi, tygři), o nichž se soudilo, že jsou k infekci chřipkovým virem velmi málo vnímaví. Přenos tohoto ptačího viru na další savce mimo člověka lze považovat za epidemiologicky závažný moment, neboť může přispět k adaptaci viru na nové hostitele a jeho transmisibility.
G.R.Rimmelzwaan a spol. publikovali v lednu 2006 detailní studii zabývající způsoby přenosu viru H5N1 na kočky včetně horizontálního přenosu infekce, klinické manifestace a patogeneze [1].
S cílem studia patogeneze této infekce u savců byly 3 kočky infikovány intratracheálně (skupina 1), další 3 konzumací infikovaného kuřecího masa (skupina 2) a 2 byly nakaženy horizontálním přenosem infekce (vnímavé kontakty – skupina 3). U zvířat nakažených intratracheálně a per os se příznaky infekce vyvinuly během dvou dnů (horečka, ztráta aktivity, konjuktivitis, dechové obtíže), u kontaktů o něco déle – cca 5. den. Experimentální infekce probíhala 7 dní, poté byla zvířata utracena.
Virus byl izolován z faryngeálního, nosního a rektálního
výtěru, a to u všech 3 skupin zvířat.
Především u skupiny
Přenos infekce na vnímavé kontakty byl v podstatě možný trojí cestou:
- nejběžnější variantou je nákaza via respirační trakt z respiračních sekretů nakaženého zvířete
- druhou možností je nákaza „ fekálně-orální“ cestou, a to vzhledem k positivním izolacím z rektálních výtěrů i ze vzorků tenkého střeva. Překvapujícím a poněkud kontroverzním zjištěním je v této souvislosti absence imunohistochemických nálezů svědčících pro replikaci viru prakticky v celém zažívacím traktu. Tento rozporuplný fakt vyžaduje další experimentální upřesnění.
- jako třetí možnost se rozkrývá dosud opomíjená cesta prostřednictvím infikované moči jako zdroje infekce, pro což hovoří izolace viru ze vzorků ledvin i positivní průkaz antigenu v tubulárních epiteliálních buňkách. Tato možnost by měla být dále sledována.
Autoři uzavírají:
- vážnost příznaků mimo respirační trakt je do určité míry podmíněna vyšší patogenitou viru především pro savčí hostitele,
- možnost „vstoupit“ do organismu cestou zažívacího traktu může vysvětlit některé atypické průběhy infekce, kde respirační příznaky víceméně chyběly nebo byly především v počátečních stádiích velmi necharakteristické,
- možnost šíření viru stolicí musí být brána v potaz při sledování výskytu tohoto viru obecně mezi savci, lidskou populaci nevyjímaje.
Literatura
1. Rimmelzwaan GF, van Riel
D, Baars M, Bestebroer TM, van Amerongen G, Fouchier R A. M, Osterhaus A,
Kuiken T: Influenza A Virus H5N1 Infection in Cats Causes Systemic Disease with
Potential Novel Routes of Virus Spread within and between Hosts.
America Journal of Pathology 2006; 168(1): 176-183.
MUDr. Martina
Havlíčková, CSc.
NRL pro chřipku