Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2006; 15(3-4):
137 – 138.
Novinky v
taxonomii enterokoků
![]()
Latest
developments in the taxonomy of enterococci
Pavel
Švec, Ivo Sedláček
Bakteriální rod Enterococcus představují grampozitivní, kataláza negativní koky významné z pohledu humánní, veterinární, potravinářské i environmentální mikrobiologie. Enterokoky na sebe přitahují pozornost mikrobiologů především jako poměrně frekventovaní původci pestré škály onemocnění a součást mikroflóry, pozitivně ovlivňující proces fermentace některých potravin. Jsou však rovněž běžnou součástí mikroflóry nejrůznějších živočichů, povrchu rostlin, vody či půdy [1].
V průběhu loňského a letošního roku bylo v časopise International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology popsáno několik nových druhů enterokoků a byly reklasifikovány dva dříve popsané druhy. Tyto změny jsou stručně shrnuty v následujícím přehledu.
Tento druh
fylogeneticky blízce příbuzný druhu Enterococcus
dispar byl popsán na základě studia 13 kmenů
enterokoků izolovaných z fekálií zdravých
psů. Druh roste na Slanetz-Bartley
agaru v tmavých koloniích, hydrolyzuje eskulin, roste při
Tento druh,
jehož dva zástupci byli izolováni z mořské vody,
tvoří v rámci rodu Enterococcus samostatnou
fylogenetickou větev. Druh roste slabě na Slanetz-Bartley agaru, hydrolyzuje eskulin, roste při
Srovnávací materiál: Enterococcus aquimarinus CCM 7283T a CCM 7284
Tento druh patří do
fylogenetické skupiny Enterococcus avium a je fenotypově
podobný druhu Enterococcus raffinosus, od kterého je
odlišitelný negativní tvorbu kyseliny z melibiózy a 2-ketoglukonátu.
Na Slanetz-Bartley agaru tvoří světle až
tmavě hnědé kolonie, roste
dobře při
Srovnávací
materiál: Enterococcus devriesei CCM
Oba druhy patří do
fylogenetické skupiny Enterococcus faecalis. Zástupci E.
silesiacus byli izolováni z povrchových vod v regionu
Slezska; kmen E. termitis byl izolován ze střeva termita.
Oba druhy rostou na Slanetz-Bartley agaru slabě a tvoří
malé tmavě červené kolonie, hydrolyzují eskulin
a rostou při
Srovnávací materiál: Enterococcus silesiacus CCM
Enterococcus termitis CCM 7300T
V letošním
únorovém čísle International Journal of
Systematic and Evolutionary Microbiology byla rovněž
publikována práce reklasifikující synonymní
druhy enterokoků [6]. Druh Enterococcus
flavescens byl reklasifikován jako Enterococcus
casseliflavus. Jedná se o žlutě
pigmentující enterokoky, vyskytující se v
humánním klinickém materiálu a ve vzorcích z
prostředí. Dále byl druh Enterococcus saccharominimus reklasifikován
jako Enterococcus italicus. Oba tyto druhy byly popsány v
roce 2004 nezávisle na sobě, a téměř
současně belgickými a italskými autory, na
základě studia enterokoků izolovaných z
různých fermentovaných mléčných
výrobků.
Srovnávací materiál: Enterococcus casseliflavus CCM 2478T
Enterococcus italicus CCM 7297T
Na internetových
stránkách International Journal of Systematic and
Evolutionary Microbiology v sekci „Papers in press“ (http://ijs.sgmjournals.org/misc/pip.shtml)
je možno nalézt citaci práce „Enterococcus caccae
sp. nov., isolated from human stools“, která bude v dohledné době
publikována a rozšíří tak
stávající počet 32 druhů rodu Enterococcus o
dalšího zástupce.
1. Devriese LA, Pot B. 1995. The genus Enterococcus,
p. 327-
2. Naser SM, Vancanneyt M, De Graef E, Devriese LA,
Snauwaert C, Lefebvre K, Hoste B, Švec P, Decostere P, Haesebrouck F,
Swings J. Enterococcus canintestini sp. nov., from faecal samples of
healthy dogs. Int J Syst Evol Microbiol
2005; 55: 2177-2182.
3. Švec P, Vancanneyt M, Devriese LA, Naser
SM, Snauwaert C, Lefebvre K, Hoste B, and Swings J. Enterococcus aquimarinus
sp. nov., isolated from sea water. Int J
Syst Evol Microbiol 2005; 55: 2183-2187.
4. Švec P, Vancanneyt M, Koort J, Naser SM,
Hoste B, Vihavainen E, Vandamme P, Swings J, and Bjorkroth J. Enterococcus
devriesei sp. nov., associated with animal sources. Int J Syst Evol Microbiol 2005; 55: 2479-2484.
5. Švec P, Vancanneyt M, Sedláček
I, Naser SM, Snauwaert C, Lefebvre K, Hoste B, and Swings J. Enterococcus silesiacus sp. nov.
and Enterococcus termitis sp. nov. Int
J Syst Evol Microbiol 2006; 56:577-581.
6. Naser SM, Vancanneyt M, Hoste B, Snauwaert C,
Vandemeulebroecke K, and Swings J. Reclassification of Enterococcus
flavescens Pompei et al. 1992 as a later synonym of Enterococcus
casseliflavus (ex Vaughan et al. 1979) Collins et al. 1984 and Enterococcus
saccharominimus Vancanneyt et al. 2004 as a later synonym of Enterococcus
italicus Fortina et al. 2004. Int J
Syst Evol Microbiol 2006; 56:413-416.
RNDr. Pavel Švec, Ph.D.
RNDr. Ivo Sedláček, CSc.
Česká
sbírka mikroorganismů, PřF MU Brno