Komentář červen 2006
V červnu
2006 byly diagnostikovány 3 nové případy
infekce HIV.
Ve
všech třech případech se jednalo o muže
české národnosti.
U
jednoho z nich, dlouhodobě pobývajícího na různých místech
v zahraničí, byla HIV pozitivita údajně zjištěna ve Španělsku. Způsob
přenosu není znám, ve hře je i možnost posttranfuzní infekce při léčbě
v zahraničí, což se retrospektivně nedá ověřit. V našich statistikách
zůstává u něj způsob přenosu neznámý. Dispenzarizován event. léčen bude
v ČR.
U
druhého muže se jedná o homosexuální přenos, muž byl vyšetřován pro různé
klinické příznaky (včetně kondylomat). Při posledním testu v únoru 2005
byl HIV negativní, od té doby měl několik náhodných rizikových homosexuálních styků.
Třetí muž byl vyšetřen na vlastní žádost
v AIDS poradně, kde udával řadu heterosexuálních styků v zahraničních
nevěstincích. HIV pozitivní výsledek si dosud nevyzvedl (po téměř 4 týdnech od
odběru vzorku pro vyšetření).
Úmrtí
V červenci
bylo zaznamenáno 1 úmrtí – suicidium u
devětadvacetileté ženy, která se jako mladistvá nakazila při svém prvním
sexuálním styku. HIV infekce u ní byla diagnostikována v únoru 1994. V r.
2001 porodila zdravé, HIV neinfikované dítě, otec dítěte byl HIV negativní.
Žena byla ve velmi dobrém zdravotním stavu klinickém i laboratorním. Poslední
vyšetření z konce r. 2005, stejně
jako všechna předchozí od r. 1994 vykazovala nulový počet HIV-1 RNA kopií.
Kromě podání specifické profylaxe v průběhu těhotenství a během porodu
nebyla tato žena nikdy léčena antiretrovirovými preparáty. Pravidelně ona sama
(a později i její syn) docházela na AIDS centrum, kde byla dispenzarizována a
klinicky i laboratorně vyšetřována. Jednalo se o jeden z mála případů, kdy
se organizmus HIV infikované osoby dokáže po dlouhou dobu vyrovnávat s infekcí bez terapeutického zásahu.
(v tomto případě přes 12 let). Z laboratorního hlediska jsme na tomto
případě znovu ověřili, že HIV-1 protilátky lze dobře identifikovat i
v krvi ze srdce, odebrané post mortem při sekci.
Zemřelá
žena vykonala velký kus osvětové práce v prevenci HIV/AIDS tím, že o své
zkušenosti mluvila na besedách a osvětových akcích na školách i v médiích.
Všem
nám kdo jsme ji znali a provázeli ji životem HIV pozitivní ženy a matky, je
jejího odchodu líto a jejímu synovi přejeme, aby se mu podařilo vyrůst bez
stínu té tolik zákeřné choroby AIDS, která hluboce poznamenala a nakonec i
nečekaně vzala život jeho matce.
M.B.