Komentář červen 2006

 

V červnu 2006 byly diagnostikovány 3 nové případy infekce HIV.

Ve všech třech případech se jednalo o muže české národnosti.

U jednoho z nich, dlouhodobě pobývajícího na různých místech v zahraničí, byla HIV pozitivita údajně zjištěna ve Španělsku. Způsob přenosu není znám, ve hře je i možnost posttranfuzní infekce při léčbě v zahraničí, což se retrospektivně nedá ověřit. V našich statistikách zůstává u něj způsob přenosu neznámý. Dispenzarizován event. léčen bude v ČR.

U druhého muže se jedná o homosexuální přenos, muž byl vyšetřován pro různé klinické příznaky (včetně kondylomat). Při posledním testu v únoru 2005 byl HIV negativní, od té doby měl několik náhodných  rizikových homosexuálních styků.

Třetí  muž byl vyšetřen na vlastní žádost v AIDS poradně, kde udával řadu heterosexuálních styků v zahraničních nevěstincích. HIV pozitivní výsledek si dosud nevyzvedl (po téměř 4 týdnech od odběru vzorku pro vyšetření). 

 

Úmrtí

V červenci bylo zaznamenáno  1 úmrtí – suicidium u devětadvacetileté ženy, která se jako mladistvá nakazila při svém prvním sexuálním styku. HIV infekce u ní byla diagnostikována v únoru 1994. V r. 2001 porodila zdravé, HIV neinfikované dítě, otec dítěte byl HIV negativní. Žena byla ve velmi dobrém zdravotním stavu klinickém i laboratorním. Poslední vyšetření z konce r. 2005,  stejně jako všechna předchozí od r. 1994 vykazovala nulový počet HIV-1 RNA kopií. Kromě podání specifické profylaxe v průběhu těhotenství a během porodu nebyla tato žena nikdy léčena antiretrovirovými preparáty. Pravidelně ona sama (a později i její syn) docházela na AIDS centrum, kde byla dispenzarizována a klinicky i laboratorně vyšetřována. Jednalo se o jeden z mála případů, kdy se organizmus HIV infikované osoby dokáže po dlouhou dobu vyrovnávat  s infekcí bez terapeutického zásahu. (v tomto případě přes 12 let). Z laboratorního hlediska jsme na tomto případě znovu ověřili, že HIV-1 protilátky lze dobře identifikovat i v krvi ze srdce, odebrané post mortem při sekci.

Zemřelá žena vykonala velký kus osvětové práce v prevenci HIV/AIDS tím, že o své zkušenosti mluvila na besedách a osvětových akcích na školách i v médiích.

Všem nám kdo jsme ji znali a provázeli ji životem HIV pozitivní ženy a matky, je jejího odchodu líto a jejímu synovi přejeme, aby se mu podařilo vyrůst bez stínu té tolik zákeřné choroby AIDS, která hluboce poznamenala a nakonec i nečekaně vzala život jeho matce.  

 

M.B.