IV. VÝSLEDKY

Hlavním výsledkem sledování vlivu hlučnosti na zdravotní stav je zjištění závislosti mezi celkovým výskytem vybraných civilizačních chorob a hlučností v lokalitách. To proto, že působení hlučnosti v životním prostředí je nespecifické. Hlučností není působena jedna nebo několik specifických chorob, nýbrž je zhoršován celkový zdravotní stav exponovaných a dochází k dřívějšímu výskytu chorob, které by možná i později u exponovaných propukly a hlučností se zhoršuje jejich průběh. Z výsledků všech dosud proběhlých šetření v tomto směru, t.j. studie z roku 1985 a dalších tří dotazníkových šetření vyplynulo, že mimo očekávaný účinek hluku v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, se účinek hluku projevil i tím, že je možné předpokládat jeho nepříznivé působení na imunitní systém, což je zřejmé zejména ze vzestupu výskytu častých katarů horních cest dýchacích, jak je uvedeno výše.
V tomto monitorovacím období bylo zjištěno, že množství civilizačních chorob, vyjádřených jejich součtem, ve vztahu k hlučnosti lokalit vyjádřené noční LAeq stoupá od 81 do 102%, což je 26% nárůst dle regresní křivky s lepší než 90% pravděpodobností – viz graf č. 10. Statisticky významný vztah mezi výskytem sumy civilizačních chorob a hlučností se projevil v případě vyjádření denní hlučnosti hodnotou L90, a to na lepší než na 95% hladině statistické významnosti. Byl zaznamenán vzestup z 80 na 107%, což je cca 34% nárůst dle regresní křivky. Tento výsledek je podobný s výsledkem z minulých dotazníkových šetření, kdy nejvýznamnější vztah výskytu civilizačních onemocnění byl také při vyjádření hlučnosti pomocí denní hodnoty L90.
Nynější zjištění vztahu mezi hlučností a výskytem výše uvedených civilizačních onemocnění resp. ukazatelů zdravotního stavu bylo porovnáno s výsledkem předchozích monitorovacích období a s výsledkem studie z roku 1985. Toto srovnání je umožněno tím, že všechny čtyři studie byly provedeny velmi podobným způsobem a na stejných místech. Bylo zjištěno, že poměr mezi hlučností a procentem sledovaných civilizačních onemocnění v jednotlivých lokalitách zůstal zachován, protože sklon všech čtyř regresních křivek resp. rozdíl mezi maximálním a minimálním zjištěným procentem výskytu je téměř shodný – viz graf č. 11. To svědčí o stále podobném účinku hlučnosti a výsledky jednotlivých etap monitoringu se tak navzájem podporují. Z výsledků však je patrný i neustálý vzestup celkového procenta výskytu civilizačních onemocnění, což může být způsobeno paradoxně zlepšením zdravotní péče, jelikož jsou mezi nemocnými i ti lidé, kteří by dříve svým nemocem podlehli.


Titulní stránka | Obsah | Předchozí stránka | Další stránka