VIII. SOUHRN

Základem projektu III., Monitorování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku, je paralelní monitoring hluku venkovního prostředí zahrnující 24hod měření hluku ve 42 vybraných základních lokalitách a periodické dotazníkové zjišťování vlivu hluku na výskyt vybraných ukazatelů zdravotního stavu zejména civilizačních nemocí, poruch spánku a neurotických příznaků. Denní i noční hlučnost v jednotlivých lokalitách tvoří souvislou řadu hladin. Ze zjištěných rozdílů hlučnosti za uplynulých devět let je zřejmé, že ke změnám hlučnosti přesahujícím toleranční meze přesnosti měření, t.j. +/- 1dB, došlo jen v malém počtu lokalit. Celkově nelze konstatovat nárůst či pokles hlučnosti v ČR, protože jednak, k prokazatelné změně došlo pouze v menším počtu lokalit, jednak význam nárůstu v některých lokalitách je snížen poklesem v jiných.
V loňském roce proběhlo již třetí rozsáhlé dotazníkové šetření zdravotního stavu respondentů v 21 městech ČR. Respondence v tomto šetření byla 53%. Bylo vyhodnoceno 12 023 dotazníků. Došlo k 18% vzestupu respondence oproti minulému dotazníkovému šetření v r.1997. Dotazníky bylo zjištěno, že v současném počtu respondentů je ve stejných domech 67% nových respondentů oproti minule. Při tom jsou výsledky obou etap prakticky stejné. Vzhledem k tomu, že se ve všech lokalitách jedná o stejný způsob výběru respondentů, je možné výsledky navzájem srovnávat a dávat je do vztahu ke zjišťované hlučnosti v lokalitách.Hodnocení výsledků dotazníku je prováděno tak, že všechny údaje zjištěné dotazníkem v jednotlivých lokalitách jsou v procentech odpovědí na jednotlivé otázky na výskyt sledovaného jevu, či průměry v případě numerických odpovědí, vztaženy k příslušnému údaji o hlučnosti lokality. Takto vzniklým polem bodů je proložena regresní křivka, vyjadřující vztah hlučnosti ve sledovaných lokalitách a odpovědi na danou otázku, resp. sledovaného jevu. Pro ověření výsledků výše uvedeného způsobu statistického zpracování s použitím plynulé škály výsledných hodnot hlučnosti, bylo použito zpracování programem STATA, který vyhodnocuje výskyt zdravotních ukazatelů stavu ve vztahu ke třem kategoriím noční hlučnosti a to do 45, od 45 do 62 a nad 62 dB(A) a současně vyhodnocuje vliv možných matoucích faktorů.
Větší část dotazníku je věnována právě průzkumu možných modifikujících faktorů, jejichž zjištění a výskyt je nutné specifikovat pro vyloučení jejich vlivu na zdravotní stav. Jedná se např.o demografické a sociologické údaje, otázky týkající se životního stylu respondentů, údaje o pracovním prostředí atd. Zjištěné změny ukazatelů zdravotního stavu lze považovat za účinek hlučnosti, protože tyto další faktory nejsou v jednotlivých lokalitách významně rozdílné a nebo nekopírují rozdíly hlučnosti mezi lokalitami.
Výsledky 3. etapy monitoringu podporují dříve zjištěný vztah mezi sumárním výskytem vybraných civilizačních nemocí (hypertenze, infarkt myokardu, vředová choroba žaludku, lithiazy, diabetes, nádorová onemocnění, časté katary horních cest dýchacích) a hlučností. Statisticky významný byl tento vztah zjištěn v případě hypertenze a častých katarů horních cest dýchacích.
Na základě uvedených výsledků je ve větších navazujících oblastech proveden odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem v životním prostředí.
LAeq - trvalá ekvivalentní hladina akustického tlaku v charakteristice A
dB - jednotka hladiny akustického tlaku
L90 - hladina akustického tlaku A překročená v 90% z celkové doby měření vyjádřená v dB


Titulní stránka | Obsah | Předchozí stránka | Další stránka