II. METODIKA

Ve všech 21 městech, kde probíhá monitoring, jsou vybrány vždy jedna relativně tichá a jedna relativně hlučná základní lokalita. Lokality jsou vybrané tak, aby v nich bydlelo nejméně 300, nejlépe až 1000 obyvatel. Minimální počet 300 respondentů odpovídá vypočtené statistické potřebě rozsahu souboru. Na základě předchozích studií vlivu hluku na zdravotní stav [1., 2.] se ukázal pro kvantitativní hodnocení jako dostačující. Dále byl výběr podřízen tomu, aby lokality sestávaly z běžné zástavby vícepodlažními činžovními domy, které jsou již minimálně 10 let [3., 4.] obydleny, a aby byla populace vybraných lokalit z hlediska sociálního a demografického typická. To znamená, že neobsahuje významně vyšší podíl výrazných etnických nebo profesionálních skupin (např. jen pracovníky v hlukovém riziku). Lokality byly také vybírány tak, aby byly pro dané město pokud možno charakteristické. Dalším požadavkem bylo, aby dané lokality nebyly výrazně ovlivněny jiným druhem znečištění životního prostředí, např. exhalacemi.
Měřící místa v základních lokalitách jsou vybrána tak, aby měřením na nich byla charakterizována hlučnost v celé základní lokalitě. Měření jsou prováděna zvukoměry firmy Brüel & Kjaer typ 2231 se statistickým modulem BZ 7115. Detailní umístění mikrofonu odpovídá požadavkům Metodického návodu hlavního hygienika ČR pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí z r. 2001. Znamená to, mimo jiné, že mikrofon je umístěn ve vzdálenosti 2 m před fasádou obytného objektu, většinou ve výšce okna prvního nadzemního podlaží. V případě, že měření je prováděno z měřícího vozu, nebo jinak upevněným mikrofonem než z okna, pak minimálně 3 m nad terénem. Měření jsou prováděna 24 hodin za všech meteorologických podmínek (pokud tyto podmínky přímo nepřípustným způsobem neovlivňují mikrofon) vždy jednou měsíčně, střídavě v hlučné a tiché lokalitě, přednostně ze středy na čtvrtek. Měření probíhá po jednotlivých hodinách, výsledky jsou automaticky ukládány do paměti zvukoměru. Po celou dobu měření je u měřících přístrojů odborná obsluha pro zajištění jak vlastních přístrojů před různými negativními vlivy, tak pro případnou korekci, resp. zrušení měření v případě, že by měření bylo nepřípustně ovlivněno netypickou hlukovou situací v místě měření (např. oprava prasklého vodovodu v komunikaci). Po skončení měření jsou výsledky přeneseny do počítačů programem pro výpis výsledků. Zde je možné výsledky vizuálně kontrolovat. Potom jsou převodním programem převedeny do programu Epi-Info a jsou z nich vypočteny hodnoty za měřených 24 hodin. Jednotlivé výsledky jsou v programu označeny kódem projektu pro jednotlivá pracoviště s rozlišením na tiché a hlučné lokality. Výsledky uložené v Epi-Infu jsou takto připraveny pro další centrální zpracování.
V základních lokalitách byly zdravotní účinky hluku v uplynulých devíti letech zjišťovány celkem třikrát (v r.1995,1997 a 2002) pomocí dotazníku vypracovaného na základě dotazníku použitého při předchozí studii vlivu hluku na zdravotní stav obyvatel ukončené v r. 1985 (v rámci úkolu hlavního hygienika), [1., 2.]. Dalším podkladem pro vypracování dotazníku byl dotazník CINDI. Dotazník pro tento projekt monitoringu odpovídá tedy jak ověřeným potřebám výzkumu vlivu hluku, tak je maximálně možným způsobem přizpůsoben dotazníku CINDI. Dosažené výsledky lze srovnávat i se závěry výše uvedené studie ukončené v r.1985 a to i s ohledem na to, že vybrané lokality jsou podobné a hluková měření jsou prováděna stejnou metodikou s pouze rozdílným počtem měření.
Hodnocení výsledků je provedeno stejným způsobem jako v předchozích etapách, což je zřejmé z komentářů k výsledkům jednotlivých otázek. Všechny údaje zjištěné dotazníkem v jednotlivých lokalitách, tj. procenta odpovědí, či průměry v případě numerických odpovědí za lokalitu, jsou položeny do vztahu k příslušnému údaji o hlučnosti lokality. Tyto souhrnné údaje o hlučnosti všech lokalit tvoří plynulou škálu hodnot. Takto vzniklým polem bodů je proložena regresní křivka, vyjadřující vztah hlučnosti ve sledovaných lokalitách a odpovědi na danou otázku, resp. sledovaného jevu. Na základě vyhodnocení odpovědí na otázky, týkající se matoucích faktorů (tzv.confounderů), které by mohly ovlivnit vliv hlučnosti na výskyt sledovaných ukazatelů zdravotního stavu, je možné zhodnotit, zda tyto faktory výskyt ukazatelů zdravotního stavu ovlivnily. Zjištěné změny zdravotního stavu respondentů lze považovat za účinek hlučnosti v případě, že mezi výskytem možných matoucích faktorů a hlučností není statisticky významný vztah, udávající vzestup, nebo případně pokles jejich výskytu směrem ke hlučným či tichým lokalitám.
Pro ověření výsledků výše uvedeného způsobu statistického zpracování s použitím plynulé škály výsledných hodnot hlučnosti , bylo použito zpracování programem STATA, který vyhodnocuje výskyt zdravotních ukazatelů stavu ve vztahu ke třem kategoriím noční hlučnosti a to do 45, od 45 do 62 a nad 62 dB(A) a současně vyhodnocuje vliv možných matoucích faktorů. Tento způsob vyhodnocení je obvyklý v zahraniční literatuře.
Vzhledem k tomu, že v základních lokalitách, kde hlučnost zjišťujeme podrobným měřením a zdravotní stav hodnotíme pomocí dotazníku, bydlí relativně málo obyvatel a také s ohledem na jejich malou rozlohu, byly vybrány větší lokality, které na základní lokality těsně navazují. To proto, aby byly monitoringem zaznamenány případné změny v dopravě, jako hlavním zdroji hluku. Sledování vývoje hlučnosti a jejích účinků na zdraví je v nich prováděno odhadem relativního rizika poškození zdraví hlukem v životním prostředí, programem označeným HLUK M. Tento odhad relativního rizika vychází z proběhlých dotazníkových šetření, kde byl opakovaně zjištěn statisticky významný vztah mezi hlučností a zdravotním stavem (resp. sumou vybraných, nejzávažnějších civilizačních chorob). Údaje o hlučnosti jsou zjišťovány denními jednohodinovými měřeními hluku u jednotlivých domů. Tato měření jsou pak v programu korigována odborným odhadem na předpokládané noční hodnoty na základě rozdílu mezi zjištěnou denní a noční hlučností v příslušných základních lokalitách. Noční hodnota hlučnosti je použita proto, že noční hlučnost je v těsnějším vztahu ke zjišťovanému zdravotnímu stavu obyvatel, než hlučnost denní mimo jiné i proto, že většina obyvatel je doma a jejich činnost je podobná. Počty obyvatel v jednotlivých obytných objektech (dle čísel popisných) byly získány z volebních seznamů. Program HLUK-M je dále doplněn o procentuální údaje, vyjadřující risk assessment z hluku ve dvoudecibelových pásmech, v rozsahu monitoringem zjišťovaných hladin hluku. Podrobnější popis metodiky odhadu rizika poškození zdraví hlukem z venkovního prostředí je v textu Projektu III. monitoringu.


Titulní stránka | Obsah | Předchozí stránka | Další stránka