IV. VÝSLEDKY
Měření hluku
Výsledky měření hluku byly předány všemi pracovišti v požadované kvalitě a formátu.V období 1998-2002 tvořily zjištěné
průměrné roční hodnoty ekvivalentních hladin i 90% hladin hluku souvislou řadu. Průměrné hodnoty hlučnosti v jednotlivých lokalitách
v období od r.1998 do r.2002 (viz graf
č. 1,
č. 2,
č. 3,
č. 4 a tabulka
č. 1 a
č. 2 )
jsou téměř shodné s hodnotami hlučnosti vyjádřené jako roční průměrné hodnoty. Hodnocení hlučnosti za výše uvedené pětileté období,
které je velmi přesným zjištěním skutečného stavu hlučnosti v jednotlivých lokalitách, bylo provedeno proto, že je vztaženo k pětiletému intervalu,
který byl zvolen pro dotazníkové šetření zdravotního stavu.
Extrémní dlouhodobé zvýšení hlučnosti se projeví i na výsledcích monitoringu, jak je vidět na příkladu Plzně, kde denní hlučnost opakovaně
dosahuje až 76 dB, což je způsobeno zejména stále chybějícím dálničním obchvatem Plzně. Je zajímavé, že v noci již nejsou hodnoty v
Plzni nejvyšší, což potvrzuje téměř dálniční charakter dopravy v hlučné lokalitě Plzně, pro kterou je charakteristický výraznější pokles
hodnot hlučnosti v noci než u místní dopravy ve velkých městech.
V r. 2002 se denní hlučnost opět pohybovala od hodnot přesahujících 75 dB v lokalitách nejhlučnějších (mezi které již tradičně patří
hlučné lokality v Plzni, Praze, Olomouci a Ostravě) až po skutečně tiché lokality s denními hodnotami hlučnosti 49 dB (např. tiché lokality v
Českých Budějovicích, Příbrami) - viz tabulka č. 3 .
Z přiložených grafických výstupů je patrná rozdílná hluková situace v jednotlivých městech. Rozptyl hladin, z nichž jsou průměrné LAeq vypočteny,
nepřesahuje 5 dB.
Při porovnání ekvivalentních hodnot hlučnosti zjištěných z monitoringu s nejvyššími přípustnými ekvivalentními hodnotami uvedenými ve
Vládním nařízení č. 502/2001 Sb. „O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“, je z grafických příloh patrné, že pouze dvě
třetiny tichých lokalit ze všech 42 se nachází v pásmu hodnot hlučnosti, která nepoškozuje zdraví. Limitní hodnoty pro hluk ve venkovním
prostředí jsou 55 dB pro denní a 45dB pro noční dobu v LAeq. Odpovídají doporučení WHO pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před
hlukem, kdy i při dlouhodobém pobytu v prostředí s touto hlučností by prakticky nemělo docházet k poškození zdraví.
Ze zjištěných rozdílů hlučnosti mezi r. 2001 a 2002 je zřejmé, že ke změnám hlučnosti přesahující toleranční meze přesnosti měření, tj. +/- 1dB,
došlo jen v menším počtu lokalit a byly způsobeny převážně lokálními změnami dopravního systému. Při tom nezáleží na tom, zda se lokality nacházejí
ve velkých nebo malých městech. Pokud se týká směru změny nočních ekvivalentních hladin, došlo spíše k poklesu v lokalitách tichých, než hlučných
a to při hodnocení v LAeq. Celkově nelze konstatovat nárůst či pokles hlučnosti v ČR za poslední rok, protože jak již bylo výše uvedeno,
k prokazatelné změně došlo pouze v menší části lokalit. Z rozboru průběhu měřených hladin hluku v průběhu jednoho roku v jednotlivých lokalitách se
ukázalo, že ve většině lokalit nedochází k výkyvům hodnot nad 2 dB LAeq a v žádné lokalitě nad 3,5 dB,A.
V tomto roce byl vyhodnocen trend vývoje hlučnosti v jednotlivých lokalitách za uplynulých 9 let provozu monitoringu podrobným statistickým
zpracováním meziročních změn hlučnosti v období 1994 až 2002 sumarizováním v podobě lineárního až kvadratického trendu. Řadou čísel udávajících
hlučnost v každé lokalitě byl nejprve proložen kvadratický trend, který umožňuje postihnout výskyt maxima či minima uvnitř dané řady. Poté byl proveden
test zakřivení a pokud byl nevýznamný, byl trend redukován na lineární. Jestliže byl trend redukován na lineární, bylo testováno, zda je jeho sklon významně
odlišný od nuly. Pokud ne, byl celkový trend hlučnosti v jednotlivé lokalitě redukován na konstantu, tj. hluk se zde výrazněji nemění mezi lety. V hlučných i
tichých lokalitách v Příbrami, Plzni, Hradci Králové, Brně a Havlíčkově Brodě jsou meziroční změny hlučnosti téměř nulové. Podrobné statistické zpracování
trendů hlučnosti v jednotlivých městech je uvedeno v tabulce č. 4 .
Zdravotní část
Výsledky odpovědí na jednotlivé otázky a jejich zhodnocení jsou seřazeny dle pořadí otázek - viz formulář
dotazníku . Pro úspěšný průběh dotazníkové akce a vyšší návratnost dotazníků je velmi důležitý osobní kontakt s respondenty. Dotazníková
akce byla předem oznámena vývěskami v předmětných domech v základních lokalitách. Dotazníky byly rozdány ve všech domech, ve kterých bylo provedeno šetření
již v minulých letech. Pro dosažení co nejvyšší respondence byla celá akce zdůrazněna a zpopularizována v médiích. Dotazníky byly osobně vyzvednuty v
odpoledních a večerních hodinách.
Respondence tohoto šetření byla 53%. Došlo k 18% vzestupu respondence oproti minulému dotazníkovému šetření v r.1997. Podrobně je popsána respondence
v jednotlivých městech v tabulce č. 5 Po vyřazení neúplně nebo špatně vyplněných formulářů
bylo provedeno zhodnocení dotazníků od 12 023 respondentů. Vzhledem k tomu, že se ve všech lokalitách jedná o stejný způsob výběru respondentů, je možné
výsledky navzájem srovnávat a dávat je do vztahu ke zjišťované hlučnosti v lokalitách.
Hodnocení výsledků je prováděno tak, že všechny údaje zjištěné dotazníkem v jednotlivých lokalitách jsou v procentech odpovědí na jednotlivé otázky na
výskyt sledovaného jevu, či průměry v případě numerických odpovědí, vztaženy k příslušnému údaji o hlučnosti lokality. Větší část dotazníku je věnována průzkumu
možných modifikujících faktorů, jejichž zjištění a výskyt je nutné specifikovat pro vyloučení jejich vlivu na zdravotní stav. Jedná se např.o demografické a sociologické
údaje, otázky týkající se životního stylu respondentů , údaje o pracovním prostředí atd. Zjištěné změny ukazatelů zdravotního stavu lze považovat za účinek hlučnosti,
jestliže tyto další faktory nejsou v jednotlivých lokalitách významně rozdílné a nebo nekopírují rozdíly hlučnosti mezi lokalitami.
V následujícím přehledu výsledků je komentován vztah odpovědí na jednotlivé otázky k hlučnosti. To znamená, že je diskutována jak možnost ovlivnění výskytu
sledovaných ukazatelů zdravotního stavu demografickými, sociologickými a dalšími skutečnostmi, tak hlavně pak významnost vztahu sledovaných ukazatelů zdravotního
stavu ke hlučnosti.
Věk
Věkové složení souborů respondentů může ovlivnit vztah mezi hlučností a sledovanými ukazateli zdravotního stavu. Mírně vyšší průměrný věk (cca o 3 roky) v
hlučných lokalitách se v nynějším monitorovacím období neprojevil významně, protože souvislost mezi věkovým složením a hlučností není statisticky významná.
Navíc míra tohoto vlivu byla ověřena použitím odpovědí respondentů ve věkovém rozpětí 30 - 70 let, kde nebyl zjištěn žádný rozdíl věkového složení mezi
hlučnými a tichými lokalitami. Zařazení údajů o ukazatelích zdravotního stavu osob mladších 30-ti let do sledování vlivu hluku je nevhodné, protože projevy
vlivu hluku na zdraví lze očekávat až po 10-ti letech expozice [3., 4.].
Uvážíme-li, že většina mladých lidí se pravděpodobně v trvalém bydlišti usadí nejdříve po dvacátém roku věku, je uvedená věková hranice opodstatněná.
Dále je nutné uvážit i to, že lidé mladší 20-ti let jsou exponováni řadou jiných intenzivních hluků (hudba a pod.).
Vzhledem k výše uvedenému, a dále proto, že v nynějším monitorovacím období jsou menší rozdíly v odpovědích obou věkových kategorií, byly odpovědi z dotazníku
zpracovány pro věkové rozpětí 30 - 90 let, aby tak byl šetřením popsán co nejširší použitelný vzorek obyvatel vybraných lokalit. Následující přehled výsledků s
komentářem proto uvádí výsledky šetření ve věkovém rozpětí 30 - 90 let v případě všech otázek, u nichž výsledek není významný statisticky, t.j. pravděpodobnost
zkoumaného je menší než 95% (p>0,05). Je zde uveden zjištěný rozdíl v procentech výskytu zkoumaného jevu dle regresní křivky. V případě otázek, týkajících se
zdravotního stavu se statisticky významným výsledkem, je pak zjištění ještě doplněno výsledkem odpovědí respondentů ve věkovém rozpětí 30 - 70 let.
Respondentů ve věku 70 - 90 let je 17.5 %, což je o pouhé 0,2% méně než v minulém monitorovacím období. Sledované ukazatele zdravotního stavu v tomto
projektu monitoringu jsou nejzávažnější tzv. civilizační nemoci, uvedené v otázce č. 53
dotazníku . Jsou to:
hypertenzní choroba, infarkt myokardu, vředová choroba žaludku a dvanácterníku, cholelithiasy a urolithiasy, diabetes mellitus, nádorová onemocnění, časté katary horních cest dýchacích a alergická onemocněníSuma vybraných civilizačních chorob, která byla dána do vztahu ke hlučnosti, sestává z výše uvedených chorob, vyjma alergických onemocnění. Alergie nebyly do této sumy zahrnuty proto, že jejich výskyt s hlučností nesouvisí (jak je zřejmé z níže uvedených výsledků).
Otázky dotazníku:
1. Pohlaví
Složení souborů dle pohlaví by mohlo ovlivnit výsledek monitorovacího šetření v případě výrazné převahy mužů nebo žen ve většině tichých
či hlučných lokalit. Z odpovědí respondentů vyplývá, že se stoupající hlučností lokalit mírně ubývá procenta mužů v lokalitách, a to ze 44 na
43,5 % dle statisticky významné regresní křivky (tj. s 95 % pravděpodobností) a procento žen v lokalitách se stoupající hlučností lokalit mírně
přibývá, a to od 56 do 60 % dle regresní křivky s 95% pravděpodobností. Tomuto zjištění není nutné přikládat významnou možnost ovlivnění
výsledku ukazatelů zdravotního stavu, jelikož se jedná o malé rozdíly. Navíc menší procento mužů nebude pravděpodobně příčinou větší
nemocnosti v lokalitě, protože právě muži ve středním věku trpí některými civilizačními nemocemi více než ženy. Není tedy nutné předpokládat,
že zvýšená nemocnost v hlučných lokalitách je způsobena menším procentem mužů než žen. Tento výsledek je prakticky shodný s výsledkem
z minulých dotazníkových průzkumů.
2. Vzdělání
Vliv úrovně vzdělání respondentů na jejich zdravotní stav nelze zcela vyloučit. Proto i otázka na nejvyšší dosažené vzdělání je součástí
dotazníku. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že úroveň vzdělání respondentů v jednotlivých lokalitách je přibližně stejná a pokud procento
vyšší vzdělanosti jeví mírnou tendenci k hlučným nebo tichým lokalitám, jedná se o jev bez statistického významu, vyjma osob s vysokoškolským
vzděláním, jichž přibývá směrem k lokalitám hlučnějším z 13 na 23 % dle regresní křivky s 95 % pravděpodobností v případě vztahu k noční
hodnotě hlučnosti vyjádřené pomocí deskriptoru L90. Z dalších dotazníkových průzkumů (např. studie HELEN) vyplývá, že lidé
s vyšším než základním vzděláním více pečují o své zdraví a také mívají méně zdraví škodlivé pracovní prostředí, a proto není nutné toto
zjištění považovat za faktor působící na zdravotní stav respondentů negativně. Není tedy nutné předpokládat, že zvýšená nemocnost v hlučných
lokalitách je způsobena menším procentem respondentů s pouze základním vzděláním, což je prakticky shodný výsledek s minulými
monitorovacími obdobími.
3. Rodinný stav respondentů
Rodinný stav respondentů může také ovlivňovat zdravotní stav. Na základě odpovědí na tuto otázku bylo opět zjištěno, že v rodinném stavu
respondentů nejsou mezi lokalitami významné rozdíly.
4. Počet členů v domácnosti
Podobně i počet členů v domácnosti by mohl mít vliv na zdraví respondentů. Nelze však jednoznačně uvažovat o kladném nebo záporném
vlivu na zdraví. Na základě zjištěných výsledků není tento možný confounder významný, protože v odpovědi na tuto otázku nejsou mezi
lokalitami téměř žádné rozdíly. Stejný výsledek byl zjištěn z odpovědí na otázku, kolik je v domácnostech respondentů dětí do 15-ti let.
Také tento faktor neovlivnil výsledek šetření stejně jako v předchozích monitorovacích obdobích.
5. Současná ekonomická aktivita
Zdravotní stav respondentů může být ovlivněn jejich současnou ekonomickou aktivitou, což bylo zkoumáno otázkami dotazníku týkajícími
se zaměstnání respondentů. Z odpovědí respondentů na tyto otázky vyplývá, že dle výsledné regresní křivky není mezi lokalitami
významných rozdílů a není ani významná tendence ve vztahu k hlučným nebo tichým lokalitám. V hlučných lokalitách přibývá bez
statistického významu nepracujících a invalidů, to se však netýká nezaměstnaných, kterých je cca 2,2% dle regresní křivky.
Z uvedeného vyplývá, že současná ekonomická aktivita respondentů ve vybraných lokalitách neovlivňuje výskyt sledovaných
ukazatelů zdravotního stavu stejně jako v minulých monitorovacích obdobích.
Aby byly postiženy všechny faktory, které by výsledek šetření mohly ovlivnit, byly rovněž podrobně zkoumány údaje o bydlení
respondentů v nynějším bytě.
6. Délka bydlení ve vybrané lokalitě
Podstatným faktorem pro možnost ovlivnění výskytu sledovaných ukazatelů zdravotního stavu zjišťovanou hlučností, je délka bydlení
ve vybrané lokalitě. Proto otázkami dotazníku bylo zkoumáno, zda respondenti bydlí v nynějším bytě méně či déle než 5 let. Hranice
5-ti let byla zvolena proto, že tato doba je v literatuře uváděna jako nejkratší doba, za kterou se projevily celkové účinky hluku na
organismus člověka [3., 4.]. Dle regresní
křivky byl zjištěn 4,5% statisticky nevýznamný vzestup respondentů bydlících v místě méně než 5 let, což by mohlo působit naopak spíše
pokles projevů hlučnosti na zdraví obyvatel právě krátkostí jejich expozice v místě bydliště.
7. Rok postavení domu
Otázkou na přibližný rok postavení domu je sledována nepřímo a odhadem kvalita bydlení respondentů. To na základě předpokladu,
že velmi staré a naopak i nové panelové domy (ty zejména po stránce akustické), jsou v průměru méně kvalitním bydlištěm než ostatní.
V hlučných lokalitách ubývá statisticky významně novějších domů (pravděpodobně většinou panelových) z 65-12,5% dle regresní křivky.
Naopak je zde více domů postavených do roku 1945, které je možné obecně považovat za domy s lepší zvukovou izolací zejména vůči
venkovnímu hluku, a to dle regresní křivky s 99 % pravděpodobností ze 2 - 28 %. K stejným údajům se došlo i v předchozích monitorovacích
obdobích. V hlučnějších lokalitách jsou respondenti venku změřenému hluku relativně méně exponováni a také jsou méně obtěžováni
hlukem od sousedů nejspíš proto, že zaniká v hluku venkovního prostředí. Případně mírně horší kvalitu bydlení respondentů, vyjádřenou
stářím domů, není nutné považovat za arteficiálně působící faktor, protože vybrané lokality neobsahují domy ve vyloženě špatném stavu
a bez běžného vybavení.
8. Výška oken bytu nad terénem
Velikost expozice respondentů hluku v jejich bydlištích by mohla být také ovlivněna výškou oken bytu nad terénem, protože měření hluku
jsou jednotně prováděna ve výšce 3 m nad terénem resp. v úrovni 1.podlaží. Z odpovědí na otázku, ve kterém nadzemním podlaží
respondenti bydlí, vyplynulo, že mezi lokalitami nejsou dle regresní křivky rozdíly. Výška oken bytu respondentů nad terénem tedy stejně
jako v minulých dotazníkových průzkumech neovlivnila poměr ve výskytu sledovaných ukazatelů mezi jednotlivými lokalitami.
9. Počet obytných místností
Kvalita bydlení respondentů je dále zkoumána zjištěním údajů o počtu obytných místností. Z odpovědí na tuto otázku bylo zjištěno, že
ani v tomto není významných rozdílů mezi lokalitami, resp. že průměrný počet obytných místností klesá statisticky nevýznamně směrem
ke hlučným lokalitám ze 3 na 2. Tyto malé rozdíly v počtu obytných místností bytů respondentů neovlivnily poměr ve výskytu sledovaných
ukazatelů mezi jednotlivými lokalitami, stejně jako v minulých monitorovacích obdobích.
10. Systém vytápění
Dalším indikátorem kvality bytů respondentů byl zvolen systém vytápění na základě předpokladu, že nekvalitní byty mají většinou lokální
vytápění kamny na tuhá paliva a s tím jsou spojeny i další negativní účinky takového vytápění. Z odpovědí respondentů na tuto otázku
vyplynulo, že statisticky nevýznamným způsobem se stoupající hlučností lokalit ubývá bytů s centrálním vytápěním z 83 na 53 % dle
regresní křivky, a naopak nevýznamně přibývá bytů s plynovým vytápěním ze 5 na 14%. Procento bytů s lokálním vytápěním na tuhá
paliva je minimální(cca 0,9%) a nemění se ve vztahu k hlučnosti. Na základě výše uvedeného je možné konstatovat, že takto nepřímo
odhadnutý faktor kvality bytů není nutné považovat za významný, protože v hlučnějších oblastech se nacházejí spíše kvalitnější byty
avšak v malém rozdílu oproti ostatním lokalitám. Zjištění je podobné jako v minulých monitorovacích obdobích.
11.Typy spotřebičů používaných k vaření
Kvalitu bydlení lze hodnotit i z typů spotřebičů používaných k vaření. Byty vybavené pouze vařením na tuhých palivech lze považovat za
méně kvalitní. Směrem k hlučným oblastem statisticky nevýznamně (p<0,1, z 61-100%) stoupá množství plynových a kombinovaných
sporáků. Procento sporáků na tuhá paliva je prakticky všude stejné a to do 1%. Stejně jako v minulých dotazníkových šetřeních lze z
výše uvedeného usuzovat, že v hlučných oblastech jsou byty kvalitnější a není nutné tento nepřímo odhadnutý faktor kvality bydlení
považovat za významný ve smyslu zvýšeného výskytu sledovaných ukazatelů zdravotního stavu v hlučných oblastech.
12. Délka pobytu v bytě
Na hodnotu hlukové expozice respondentů v bytech má bezpochyby vliv délka pobytu v bytě. Proto je i tato otázka týkající se průměrné délky
pobytu v bytě v hodinách za den uvedena v dotazníku .
Z výsledků vyplynulo, že stejně jako v předchozích monitorovacích obdobích, nejsou mezi lokalitami podstatné rozdíly a také nebyly zjištěny
statisticky významné tendence v průměrné délce pobytu respondentů v bytech v jednotlivých lokalitách směrem k hlučným nebo tichým
lokalitám. Statisticky nevýznamně směrem k hlučným lokalitám klesá procento respondentů s průměrnou délkou pobytu 10 - 14 hodin
(z 50 na 43%) a naopak mírně roste procento respondentů pobývajících ve svém bytě 14 a více hodin (33 - 43%). Na výskyt sledovaných
ukazatelů zdravotního stavu nemá tento jev opět významný vliv.
13. Orientace oken obytných místností
Hodnotu expozice hluku respondentů výrazně ovlivňuje orientace oken obytných místností. Z odpovědí na tuto otázku dotazníku vyplynulo několik
zjištění:
Bytů s jedním oknem do ulice s dopravou statisticky nevýznamně ubývá směrem k hlučným lokalitám z 15 na 13,8%. Bytů,
které mají okna orientována převážně do ulice přibývá od 27 do 58% dle regresní křivky s 99% pravděpodobností. Procento bytů s
okny rovnoměrně umístěnými do dvora a do ulice statisticky významně klesá se vzrůstající hlučností z 41 na 18% (p<0.005). Jestliže by v
hlučných lokalitách byla většina oken orientována převážně do dvora, nebylo by možné zjištěné hodnoty hluku považovat za hodnoty,
kterým jsou respondenti exponováni. Z příslušné otázky dotazníku vyplývá, že procento bytů (cca 11,9%) s okny převážně do dvora je
ve všech lokalitách téměř stejné, a to bez rozdílu k naměřené hlučnosti. Tento faktor tedy nemůže mít vliv na monitorovanou expozici
respondentů. Výše uvedená zjištění nepovažujeme za faktor, který by měl vliv na výskyt sledovaných ukazatelů zdravotního stavu,
stejně jako v minulých monitorovacích obdobích.
14, 15. Frekvence, doba a délka otevírání oken
Frekvence, doba a délka otevírání oken, zjišťovaná otázkami na způsob, častost a délku větrání je rovněž faktorem značně ovlivňujícím výši
hlukové expozice. Z odpovědí respondentů na tyto otázky je zřejmá těsná souvislost mezi venkovní hlučností a otevíráním oken resp. větráním.
Otázky dotazníku se týkaly pravidelného nebo omezeného
(pouze kdy je potřeba nebo občas) způsobu větrání ve dne, a to zvlášť v chladném a teplém období roku. Se stoupající hlučností lokalit ubývá
pravidelně větrajících respondentů na jaře, v létě z 58 na 51% i na podzim, v zimě z 41 na 34% dle výsledné regresní křivky s 99 %
pravděpodobností. Tomu odpovídá i stejně statisticky nevýznamný vzestup počtu respondentů větrajících pouze v případě potřeby (42-46%),
nebo nevětrajících na jaře a v létě (1%). Na podzim a v zimě se stoupající hlučností lokalit stoupá i procento respondentů (5-9%) se statistickou
významností lepší než 95%, kteří přes den nevětrají vůbec.
Ukázala se těsná závislost mezi klesajícím počtem respondentů větrajících v noci a stoupající hlučnosti lokalit, a to nejvýznamněji při hodnocení
noční hlučnosti ekvivalentní hladinou, jejíž hodnota je závislá hlavně na jednotlivých hlučných událostech. V chladném i teplém období roku
směrem k hlučným lokalitám ubývá respondentů (19-9% a 71-47%), kteří mívají celou noc otevřené okno dle regresní křivky s 99 %
a přibývá těch, kteří větrají pouze před spaním na jaře ( 28-47%) také dle regresní křivky s 99 % pravděpodobností. Z uvedeného vyplývá,
že respondenti si frekvencí otevírání oken a větráním regulují hlukovou expozici a tak je vlastně skutečná expozice respondentů v hlučných
lokalitách nižší, než hlučnost naměřená před domem. Tato skutečnost má nepochybně vliv na výskyt sledovaných ukazatelů zdravotního stavu
a to v tom smyslu, že účinek venku naměřené hlučnosti na zdraví respondentů je oproti možnému očekávání nižší. Monitorovaný vztah mezi
venkovní hlučností a výskytem sledovaných ukazatelů je tak možné považovat za významnější, což by se mohlo projevit v případě, že by k
této regulaci expozice hluku nedocházelo. Uvedená zjištění jsou obdobná jako v minulých monitorovacích obdobích.
16. Izolační schopnost - těsnost oken
Expozice respondentů hluku by také mohla být ovlivněna izolační schopností - těsností oken jejich bytů. Proto bylo touto otázkou
dotazníku ve vztahu ke hlučnosti lokalit zkoumáno, zda dle názoru
respondentů je v hlučnějších lokalitách procento podobně těsných oken jako v tichých lokalitách. Směrem k hlučnějším lokalitám ubývá počet
respondentů, kteří považují izolaci svých oken za dostatečnou vůči úrovni venkovního hluku ze 47% na 23% dle regresní křivky s 99% statistickou
významností a přibývá též dle jejich názoru statisticky významně nedostatečně izolovaných oken vůči venkovnímu hluku z 46% na 77 % dle
regresní křivky. Statisticky nevýznamné bez vztahu k hlučnosti lokalit je nízké procento bytů bez potřeby izolace (4-3 %). Tento údaj však
nelze považovat za údaj o skutečné izolační schopnosti oken. Jde pouze o názor respondentů na potřebu izolace oken, jež samozřejmě
stoupá se vzrůstající hodnotou venkovního hluku. Stejný výsledek byl zjištěn i v minulých monitorovacích obdobích.
17. Rekreační pobyt respondentů mimo město
Významný vliv na výskyt sledovaných ukazatelů zdravotního stavu by mohl mít rekreační pobyt respondentů mimo město, zejména pokud se
jedná o pobyt téměř každý víkend mimo předmětnou měřenou oblast, což by znamenalo nižší expozici zjištěnému hluku. Z odpovědí respondentů na
podrobné otázky dotazníku vyplynulo, stejně jako v minulém monitorovacím
období, že je nevýznamně více respondentů (39- 47%) v hlučných lokalitách, kteří jsou na jaře a v létě pravidelně o víkendech mimo město.
V nynějším monitorovacím období stejně jako v předchozím je tedy možné uvažovat o mírně pozitivním účinku rekreace na respondenty v hlučných
lokalitách spojeným s částečnou kompenzací negativního vlivu hluku na jejich zdraví.
18, 19. Hluk z ulice
Očekávaným zjištěním, stejně jako v minulých monitorovacích obdobích je vzestup procenta respondentů, kterým vadí hluk z ulice (25 - 95% , což je
280% nárůst), a to hlavně ve dne i v noci dle regresní křivky s pravděpodobností lepší jak 99,5% (
graf č. 5 ). Tomu odpovídajícím zjištěním je pak pokles procenta stěžovatelů na pouze denní, nebo pouze noční hlučnost
z ulice směrem k hlučným lokalitám. Vysvětlení lze hledat v návyku spolu s přizpůsobením se na hlučné prostředí (zavřená okna, život na odvrácené
straně domu od ulice), jednak v samotné otázce omezující stížnosti na denní dobu. Vyhodnocení odpovědí na tuto otázku tak potvrdilo známý a v
zahraničí často užívaný vztah mezi hlučností a množstvím stížností. Současně tento výsledek ukazuje na správnost použitého způsobu monitorování
hlučnosti životního prostředí a jejich účinků zvolenou epidemiologickou metodou, včetně výběru souboru respondentů. Potvrzuje to tedy, že anketním
způsobem zjištěný počet stížností může dobře sloužit jako prostředek k monitorování vlivu hlučnosti na obyvatelstvo a není nutné se obávat agravací
při podobných rozsáhlých šetřeních, což je stejný výsledek jako v minulých monitorovacích obdobích.
20. Rušivý zdroj hluku uvnitř domu, hluk z jiných bytů, hlučnost z technického zařízení domu a hluk z provozoven včetně restaurací
Výskyt případů, kdy není rušivý zdroj hluku uvnitř domu, je náhodný a nelze tedy předpokládat vliv na výskyt ukazatelů zdravotního stavu, stejně jako v
minulých monitorovacích obdobích.
Průměr stížností na hluk z jiných bytů klesá se stoupající hlučností, což lze vysvětlit tím, že hluk od sousedů není v hlučných lokalitách tolik slyšet vzhledem k
maskování trvalým hlukem. Regresní křivka ukazuje o 9% stěžovatelů méně v hlučných lokalitách s téměř 95% pravděpodobností při vyjádření hluku
pomocí LAeq v noci, což je 35% pokles. Menší pronikání hluku od sousedů je také způsobeno akusticky kvalitnějšími domy v centrech měst.
Pokud se týká hlučnosti z technického zařízení domu, jako jsou kotelny, výtahy apod. tak stejně jako v minulých monitorovacích obdobích nejsou mezi
lokalitami významné rozdíly a je možné konstatovat, že tyto zdroje hluku neovlivňují výskyt sledovaných ukazatelů zdravotního stavu.
Vzestup z 1 na 4% dle regresní křivky s 95% pravděpodobností byl zjištěn v případě údajů o hluku z provozoven včetně restaurací a výroben umístěných v domě
se zvyšující se hlučností prostředí. Tento jev je s největší pravděpodobností způsoben tím, že hlučnější lokality jsou v centrech měst. Jelikož se hluk z těchto
zdrojů promítá podstatnou měrou do hluku měřeného, nepůsobí rušivě ve vztahu sledovaných ukazatelů zdravotního stavu a zjištěné hlučnosti. Z výsledků je
dále zřejmé, že tyto zdroje hluku v životním prostředí nepředstavují významný zdroj hlučnosti, jak by se mohlo zdát z počtu stížností občanů na úřadech a z
problémů spojených s jejich řešením, což je zjištění prakticky totožné s výsledky z minulých monitorovacích obdobích.
Údaje o pracovišti respondentů byly zjišťovány proto, že rozdílná zátěž jak fyzická, tak psychická by mohla významně ovlivnit výskyt sledovaných ukazatelů zdravotního
stavu.
21. Podíl duševně a fyzicky pracujících
Z odpovědí respondentů na otázku charakteru zaměstnání vyplynulo, že podíl duševně a fyzicky pracujících respondentů v jednotlivých lokalitách ve vztahu ke
zjištěné hlučnosti nestoupá ani neklesá. Proto vliv tohoto faktoru je možné považovat za bezvýznamný.
22. Počet hodin strávených v zaměstnání
Počet hodin strávených v zaměstnání by také mohl ovlivnit sledované ukazatele zdravotního stavu. Z odpovědí respondentů stejně jako v minulých dotazníkových
šetřeních vyplynulo, že se procento respondentů s rozdílným počtem odpracovaných hodin nemění s hlučností lokalit a rozložení ve vztahu k hlučnosti lokalit je
náhodné.
23, 24. Expozice hluku v pracovním prostředí
Podstatný vliv na výsledek sledování vlivu hluku v životním prostředí by mohla mít expozice respondentů hluku v pracovním prostředí. Proto tato možnost byla
otázkami dotazníku podrobně zkoumána, jak co se týká minulého, tak současného pracoviště respondentů. Z odpovědí na tyto otázky
dotazníku vyplynulo, že se stoupající hlučností klesá ze 4 na 3% procento respondentů,
kteří pracovali na minulém (před 5-ti lety ukončeném) hlukově rizikovém pracovišti a ze 3 na 2% klesá procento pracujících v současnosti na hlukově rizikovém
pracovišti. V obou případech je tento trend charakterizován regresní křivkou bez statistické významnosti. Pokud se týká ostatních možností, popsaných otázkami
dotazníku , neprokázal se na výsledných regresních křivkách vzestup či pokles procenta
respondentů pracujících na hlučných nebo tichých pracovištích. Stejně jako v minulých monitorovacích obdobích výše uvedené zjištěné skutečnosti neznamenají
vliv hlučnosti v pracovním prostředí na výsledek sledování účinku hluku v životním prostředí bydlišť respondentů na jejich zdraví.
25. Vícesměnný provoz
Vliv na zdraví respondentů by mohlo mít i to, zda pracují, či nepracují ve vícesměnném provozu. Stejně jako v minulých monitorovacích obdobích nejsou mezi
lokalitami významné rozdíly v procentu respondentů pracujících v jedno nebo více-směnném provozu. Pouze mírně a bez statistického významu ubývá v hlučných
lokalitách respondentů s vícesměnným zaměstnáním (5-2%). Není proto předpoklad rozdílného vlivu tohoto faktoru na zdraví respondentů v jednotlivých
lokalitách.
26. Délka cesty do zaměstnání
Délka cesty do zaměstnání může mít nepříznivý vliv na zdraví respondentů. Touto otázkou dotazníku
bylo opět zjištěno, že mezi lokalitami nejsou prakticky žádné rozdíly.
27. Způsob dopravy do zaměstnání
Způsob dopravy do zaměstnání může mít negativní, ale i pozitivní vliv na zdraví v případě, že znamená zdraví prospěšnou fyzickou aktivitu. Z odpovědí na
tuto otázku dotazníku vyplývá, že statisticky nevýznamným způsobem směrem k hlučným
lokalitám přibývá z 16 na 20% respondentů používajících MHD. Stejně jako v minulých monitorovacích obdobích se neprokázalo, že by způsob cesty do práce
mohl významným způsobem ovlivnit zdravotní stav respondentů v hlučných či tichých lokalitách, a to zejména s ohledem na procento rozdílů a ve druhé řadě
i statistickou významnost.
Fyzická aktivita respondentů má významný vliv jejich na zdravotní stav, a proto je v dotazníku podrobně zkoumána více otázkami. Např. v případě
výrazné fyzické neaktivity v některých lokalitách by jejich zdravotní stav mohl být negativně ovlivněn, zejména pokud se jedná o zvýšený výskyt některých civilizačních onemocnění
(vysoký krevní tlak, infarkt myokardu apod.).