II. METODIKA
Ve všech 21 městech, kde probíhá monitoring, jsou vybrány vždy jedna relativně
tichá a jedna relativně hlučná základní lokalita. Lokality jsou vybrané tak,
aby v nich bydlelo nejméně 300, nejlépe až 1000 obyvatel. Minimální počet 300
respondentů odpovídá vypočtené statistické potřebě rozsahu souboru. Na základě
předchozích studií vlivu hluku na zdravotní stav [1.,
2.] se ukázal pro kvantitativní
hodnocení jako dostačující. Dále byl výběr podřízen tomu, aby lokality sestávaly
z běžné zástavby vícepodlažními činžovními domy, které jsou již minimálně 10 let
[3., 4.]
obydleny, a aby byla populace vybraných lokalit z hlediska sociálního a demografického
typická. To znamená, že neobsahuje významně vyšší podíl výrazných etnických nebo
profesionálních skupin (např. jen pracovníky v hlukovém riziku). Lokality byly také
vybírány tak, aby byly pro dané město pokud možno charakteristické. Dalším požadavkem
bylo, aby dané lokality nebyly výrazně ovlivněny jiným druhem znečištění životního
prostředí, např. exhalacemi.
Měřící místa v základních lokalitách jsou vybrána tak, aby měřením na nich byla
charakterizována hlučnost v celé základní lokalitě. Měření jsou prováděna zvukoměry
firmy Brüel & Kjaer typ 2231 se statistickým modulem BZ 7115. Detailní umístění
mikrofonu odpovídá požadavkům Metodického návodu hlavního hygienika ČR pro měření
a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí z r. 2001. Znamená to, mimo jiné,
že mikrofon je umístěn ve vzdálenosti 2 m před fasádou obytného objektu, většinou
ve výšce okna prvního nadzemního podlaží. V případě, že měření je prováděno z
měřícího vozu, nebo jinak upevněným mikrofonem než z okna, pak minimálně 3 m
nad terénem. Měření jsou prováděna 24 hodin za všech meteorologických podmínek
(pokud tyto podmínky přímo nepřípustným způsobem neovlivňují mikrofon) vždy
jednou měsíčně, střídavě v hlučné a tiché lokalitě, přednostně ze středy na čtvrtek.
Měření probíhá po jednotlivých hodinách, výsledky jsou automaticky ukládány do paměti
zvukoměru. Po celou dobu měření je u měřících přístrojů odborná obsluha pro zajištění
jak vlastních přístrojů před různými negativními vlivy, tak pro případnou korekci,
resp. zrušení měření v případě, že by měření bylo nepřípustně ovlivněno netypickou
hlukovou situací v místě měření (např. oprava prasklého vodovodu v komunikaci). Po skončení
měření jsou výsledky přeneseny do počítačů programem pro výpis výsledků. Zde je možné
výsledky vizuálně kontrolovat. Potom jsou převodním programem převedeny do programu
Epi-Info a jsou z nich vypočteny hodnoty za měřených 24 hodin. Jednotlivé výsledky
jsou v programu označeny kódem projektu pro jednotlivá pracoviště s rozlišením na
tiché a hlučné lokality. Výsledky uložené v Epi-Infu jsou takto připraveny pro další
centrální zpracování.
V základních lokalitách byly zdravotní účinky hluku v uplynulých devíti letech zjišťovány
celkem třikrát (v r.1995,1997 a 2002) pomocí dotazníku vypracovaného na základě dotazníku
použitého při předchozí studii vlivu hluku na zdravotní stav obyvatel ukončené v r. 1985
(v rámci úkolu hlavního hygienika), [1.,
2.]. Dalším podkladem pro vypracování dotazníku byl dotazník CINDI.
Dotazník pro tento projekt monitoringu odpovídá tedy jak ověřeným potřebám výzkumu vlivu hluku,
tak je maximálně možným způsobem přizpůsoben dotazníku CINDI. Dosažené výsledky lze srovnávat
i se závěry výše uvedené studie ukončené v r.1985 a to i s ohledem na to, že vybrané lokality
jsou podobné a hluková měření jsou prováděna stejnou metodikou s pouze rozdílným počtem
měření.
Hodnocení výsledků je provedeno stejným způsobem jako v předchozích etapách, což je zřejmé
z komentářů k výsledkům jednotlivých otázek. Všechny údaje zjištěné dotazníkem v jednotlivých
lokalitách, tj. procenta odpovědí, či průměry v případě numerických odpovědí za lokalitu,
jsou položeny do vztahu k příslušnému údaji o hlučnosti lokality. Tyto souhrnné údaje o
hlučnosti všech lokalit tvoří plynulou škálu hodnot. Takto vzniklým polem bodů je proložena
regresní křivka, vyjadřující vztah hlučnosti ve sledovaných lokalitách a odpovědi na danou
otázku, resp. sledovaného jevu. Na základě vyhodnocení odpovědí na otázky, týkající se
matoucích faktorů (tzv.confounderů), které by mohly ovlivnit vliv hlučnosti na výskyt
sledovaných ukazatelů zdravotního stavu, je možné zhodnotit, zda tyto faktory výskyt
ukazatelů zdravotního stavu ovlivnily. Zjištěné změny zdravotního stavu respondentů lze
považovat za účinek hlučnosti v případě, že mezi výskytem možných matoucích faktorů a
hlučností není statisticky významný vztah, udávající vzestup, nebo případně pokles jejich
výskytu směrem ke hlučným či tichým lokalitám.
Pro ověření výsledků výše uvedeného způsobu statistického zpracování s použitím plynulé
škály výsledných hodnot hlučnosti , bylo použito zpracování programem STATA, který vyhodnocuje
výskyt zdravotních ukazatelů stavu ve vztahu ke třem kategoriím noční hlučnosti a to do 45,
od 45 do 62 a nad 62 dB(A) a současně vyhodnocuje vliv možných matoucích faktorů. Tento způsob
vyhodnocení je obvyklý v zahraniční literatuře.
Vzhledem k tomu, že v základních lokalitách, kde hlučnost zjišťujeme podrobným měřením a
zdravotní stav hodnotíme pomocí dotazníku, bydlí relativně málo obyvatel a také s ohledem
na jejich malou rozlohu, byly vybrány větší lokality, které na základní lokality těsně
navazují. To proto, aby byly monitoringem zaznamenány případné změny v dopravě, jako hlavním
zdroji hluku. Sledování vývoje hlučnosti a jejích účinků na zdraví je v nich prováděno
odhadem relativního rizika poškození zdraví hlukem v životním prostředí, programem označeným
HLUK M. Tento odhad relativního rizika vychází z proběhlých dotazníkových šetření,
kde byl opakovaně zjištěn statisticky významný vztah mezi hlučností a zdravotním stavem
(resp. sumou vybraných, nejzávažnějších civilizačních chorob). Údaje o hlučnosti jsou
zjišťovány denními jednohodinovými měřeními hluku u jednotlivých domů. Tato měření jsou pak
v programu korigována odborným odhadem na předpokládané noční hodnoty na základě rozdílu
mezi zjištěnou denní a noční hlučností v příslušných základních lokalitách. Noční hodnota
hlučnosti je použita proto, že noční hlučnost je v těsnějším vztahu ke zjišťovanému
zdravotnímu stavu obyvatel, než hlučnost denní mimo jiné i proto, že většina obyvatel
je doma a jejich činnost je podobná. Počty obyvatel v jednotlivých obytných objektech
(dle čísel popisných) byly získány z volebních seznamů. Program HLUK-M je dále doplněn o
procentuální údaje, vyjadřující risk assessment z hluku ve dvoudecibelových pásmech, v rozsahu
monitoringem zjišťovaných hladin hluku. Podrobnější popis metodiky odhadu rizika poškození
zdraví hlukem z venkovního prostředí je v textu Projektu III. monitoringu.