VIII. SOUHRN
Základem projektu III., Monitorování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku,
je paralelní monitoring hluku venkovního prostředí zahrnující 24hod měření hluku
ve 42 vybraných základních lokalitách a periodické dotazníkové zjišťování vlivu
hluku na výskyt vybraných ukazatelů zdravotního stavu zejména civilizačních nemocí,
poruch spánku a neurotických příznaků. Denní i noční hlučnost v jednotlivých
lokalitách tvoří souvislou řadu hladin. Ze zjištěných rozdílů hlučnosti za uplynulých
devět let je zřejmé, že ke změnám hlučnosti přesahujícím toleranční meze přesnosti měření,
t.j. +/- 1dB, došlo jen v malém počtu lokalit. Celkově nelze konstatovat nárůst či pokles
hlučnosti v ČR, protože jednak, k prokazatelné změně došlo pouze v menším počtu lokalit,
jednak význam nárůstu v některých lokalitách je snížen poklesem v jiných.
V loňském roce proběhlo již třetí rozsáhlé dotazníkové šetření zdravotního stavu respondentů
v 21 městech ČR. Respondence v tomto šetření byla 53%. Bylo vyhodnoceno 12 023 dotazníků.
Došlo k 18% vzestupu respondence oproti minulému dotazníkovému šetření v r.1997. Dotazníky
bylo zjištěno, že v současném počtu respondentů je ve stejných domech 67% nových respondentů
oproti minule. Při tom jsou výsledky obou etap prakticky stejné. Vzhledem k tomu, že se ve
všech lokalitách jedná o stejný způsob výběru respondentů, je možné výsledky navzájem
srovnávat a dávat je do vztahu ke zjišťované hlučnosti v lokalitách.Hodnocení výsledků
dotazníku je prováděno tak, že všechny údaje zjištěné dotazníkem v jednotlivých lokalitách
jsou v procentech odpovědí na jednotlivé otázky na výskyt sledovaného jevu, či průměry v
případě numerických odpovědí, vztaženy k příslušnému údaji o hlučnosti lokality. Takto
vzniklým polem bodů je proložena regresní křivka, vyjadřující vztah hlučnosti ve sledovaných
lokalitách a odpovědi na danou otázku, resp. sledovaného jevu. Pro ověření výsledků výše
uvedeného způsobu statistického zpracování s použitím plynulé škály výsledných hodnot
hlučnosti, bylo použito zpracování programem STATA, který vyhodnocuje výskyt zdravotních
ukazatelů stavu ve vztahu ke třem kategoriím noční hlučnosti a to do 45, od 45 do 62 a
nad 62 dB(A) a současně vyhodnocuje vliv možných matoucích faktorů.
Větší část dotazníku je věnována právě průzkumu možných modifikujících faktorů, jejichž
zjištění a výskyt je nutné specifikovat pro vyloučení jejich vlivu na zdravotní stav. Jedná
se např.o demografické a sociologické údaje, otázky týkající se životního stylu respondentů,
údaje o pracovním prostředí atd. Zjištěné změny ukazatelů zdravotního stavu lze považovat
za účinek hlučnosti, protože tyto další faktory nejsou v jednotlivých lokalitách významně
rozdílné a nebo nekopírují rozdíly hlučnosti mezi lokalitami.
Výsledky 3. etapy monitoringu podporují dříve zjištěný vztah mezi sumárním výskytem vybraných
civilizačních nemocí (hypertenze, infarkt myokardu, vředová choroba žaludku, lithiazy, diabetes,
nádorová onemocnění, časté katary horních cest dýchacích) a hlučností. Statisticky významný byl
tento vztah zjištěn v případě hypertenze a častých katarů horních cest dýchacích.
Na základě uvedených výsledků je ve větších navazujících oblastech proveden odhad relativního
rizika poškození zdraví hlukem v životním prostředí.
LAeq - trvalá ekvivalentní hladina akustického tlaku v charakteristice A
dB - jednotka hladiny akustického tlaku
L90 - hladina akustického tlaku A překročená v 90% z celkové doby měření vyjádřená v dB