11. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 8: ZDRAVOTNÍ RIZIKA KONTAMINACE PŮDY MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍ |
11.1 Cíle projektu
Půda v městských aglomeracích, kontaminovaná v důsledku zátěže životního prostředí, se může podílet na zvýšené expozici městské populace toxickým látkám i mikroorganismům. Výzkumné studie zabývající se vztahy mezi kontaminací půdy a zdravotními riziky prokázaly, že dochází k nezáměrnému příjmu nečistot z půdy a prachu dětmi i dospělými, u dětské populace se přidává občasný výskyt geofagie. Výsledky těchto studií potvrdily zvýšenou expozici obyvatel škodlivým látkám (především toxickým kovům) z příjmu půdy a prachu v oblastech s kontaminovanou půdou. V České republice nebyla dosud komplexně sledována úroveň kontaminace půdy městských aglomerací (dlouhodobě je monitorována půda zemědělská) a chybí také informace o plochách, které by mohly být zdrojem nadměrné expozice především dětské populace. Proto je do Systému monitorování zaváděno monitorování kontaminace městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z příjmu půdy a půdního prachu. Vzhledem k tomu, že největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace, projekt je zaměřen na hrací plochy a to v mateřských školách. Projekt monitoringu půdy v městských aglomeracích je jedním z úkolů Akčního plánu zdraví a životního prostředí NEHAP.
V rámci monitoringu kontaminace půdy bylo zavedeno sledování prašného spadu jako doplňující informace o původu kontaminace povrchové vrstvy půdy toxickými látkami.
Hlavní cíle projektu jsou:
11.2 Organizace monitorovacích aktivit
Předprojektová a projektová fáze byly rozděleny do několika etap:
I. etapa – zpracování projektu a Standardních operačních postupů včetně jejich
ověření – rok 2000,
II. etapa – pilotní studie – rok 2001,
III. etapa – monitorování kontaminace městských půd v intervalu pěti let – od roku 2002.
V roce 2000 byl zpracován projekt pilotní studie monitorování kontaminace městských půd pro tři města ČR – Olomouc, Ostravu a Karvinou. Byly vypracovány Standardní operační postupy (SOP) pro odběr, uchovávání a transport vzorků půd a prašného spadu, pro analytické stanovení vybraných kovů a organických látek v půdách a kovů v prašném spadu. Byly zpracovány SOP pro mikrobiologická stanovení vybraných mikroorganismů a pro parazitologické vyšetření půdy.
V roce 2000 byly předběžně provedeny odběry a analýzy vzorků půdy v deseti školkách v Olomouci a v deseti školkách v Karviné s cílem ověření SOP. Vzorky povrchové vrstvy půdy byly odebírány ve vybraných mateřských školách na vytipovaných místech nejčastějšího pobytu dětí a analyzovány jako směsný vzorek z pěti odběrových bodů. Vzorky půdy pro stanovení PAU byly odebírány v termínu srpen–prosinec 2000, pro mikrobiologické a parazitologické rozbory půdy byly odebrány v září a říjnu 2000.
11.3 Sledované faktory
V roce 2000 byly v půdách vybraných mateřských škol sledovány:
11.3.1 Toxické kovy a stopové prvky
Koncentrace olova v povrchových vrstvách půdy se pohybovaly v Karviné v rozmezí od 30,8 do 50,4 mg/kg, arsenu od 6,2 do 11,0 mg/kg a kadmia od 0,4 do 0,6 mg/kg; v Olomouci byly nalezeny koncentrace olova v rozmezí od 29,0 do 96,0 mg/kg, arsenu od 4,9 do 11,0 mg/kg a kadmia od 0,4 do 0,6 mg/kg. Zjištěné koncentrace toxických kovů a stopových prvků byly porovnány s limitními hodnotami doporučenými v návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení. V Karviné byl doporučený limitní obsah olova překročen v jedné školce, obsah arsenu ve dvou školkách, kadmia ve všech deseti, rtuti v jedné školce, berylia v osmi a thalia (podle Beneš S., Pabianová J.: Přirozené obsahy, distribuce a klasifikace prvků v půdách, VŠZ – Praha, 1986) v šesti školkách. Koncentrace mědi, chrómu a vanadu byly ve všech případech nižší než doporučené limitní hodnoty. V Olomouci byl obsah olova překročen ve třech školkách, arsenu ve dvou školkách, kadmia ve dvou školkách, rtuti ve třech a mědi v jedné školce. Obsahy chrómu, berylia, vanadu a thalia byly v olomouckých školkách ve všech případech nižší než doporučené hodnoty pro nekontaminované půdy. Zjištěné koncentrace kovů v povrchových vrstvách půdy sledovaných lokalit jsou uvedeny v tab. 11.1.
11.3.2 Polyaromatické uhlovodíky
Do hodnocení byly zahrnuty ty polyaromatické uhlovodíky (PAU), pro které byla doporučena limitní hodnota v návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení. V Karviné byl z těchto látek pouze obsah naftalenu pod doporučenou limitní hodnotou pro nekontaminované půdy ve všech deseti sledovaných školkách. Koncentrace benzo(a)pyrenu byly v osmi školkách nad doporučenou limitní hodnotou, fenanthrenu v šesti a benzo(a)antracenu ve dvou školkách. V analyzovaných vzorcích půdy ze všech deseti mateřských škol v Karviné byly překročeny doporučené limity pro antracen, fluoranten, chrysen a sumu PAU. V analyzovaných vzorcích půdy ze všech sledovaných školek v Olomouci se koncentrace benzo(a)pyrenu, antracenu, fluorantenu, chrysenu a sumy PAU pohybovaly nad doporučenými limitními hodnotami pro nekontaminovanou půdu. Koncentrace benzo(a)antracenu překročily limit ve třech, fenanthrenu v devíti a naftalenu ve dvou školkách. Byly nalezeny dvě mateřské školky s nadprůměrně vysokými koncentracemi všech sledovaných polyaromatických uhlovodíků. Souhrnné výsledky jsou uvedeny v tab. 11.2.
11.3.3 Indikátory mikrobiologické kontaminace
Z výsledků uvedených v tab. 11.3 vyplývá, že limitní hodnoty koncentrace indikátorů fekálního mikrobiologického znečištění podle vyhlášky MZ č. 464/2000 Sb. (přílohy č. 8 pro hodnocení fekálního znečištění hracích ploch) byly překročeny v polovině z celkem dvaceti sledovaných školek. U sedmi školek byla překročena limitní hodnota 102 KTJ/g sušiny pro termotolerantní koliformní bakterie a stejně u sedmi mateřských školek byla zjištěna kontaminace enterokoky vyšší než 102 KTJ/g sušiny. Kontaminace plísněmi a kvasinkami byla u 14 vzorků (70 %) v rozmezí 104 až 105 KTJ/g sušiny, u 5 vzorků (25 %) v rozmezí 105až 106 KTJ/g sušiny, u 1 (5 %) vzorku byla > 106 KTJ/g sušiny.
Analýzy vzorků půdy neprokázaly v žádném případě výskyt salmonely ani vajíček geohelmintů patogenních pro člověka.
11.4 Dílčí závěry
V roce 2000 byl připraven projekt pilotní a asociační studie pro monitorování kontaminace půdy městských aglomerací v roce 2001. Bylo zahájeno ověřování Standardních operačních postupů pro odběry, uchovávání a transport vzorků povrchové vrstvy půdy, pro stanovení prvků v půdách a prašném spadu, pro stanovení polyaromatických uhlovodíků v půdách a pro mikrobiologické analýzy. Byla získána sada předběžných výsledků analýz půdních vzorků z deseti školek v Karviné a deseti v Olomouci.
V Karviné nebyly překročeny limity pro nekontaminovanou půdu doporučené v návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení u mědi, chromu a vanadu. V Olomouci nebyly tyto limity nikde překročeny u chromu, berylia a vanadu. U ostatních sledovaných kovů byly zjištěny u některých školek vyšší koncentrace v půdě, než odpovídá doporučeným limitům.
Na základě dosud získaných výsledků zatížení půdy školek polyaromatickými uhlovodíky v obou městech lze konstatovat, že koncentrace PAU překračují doporučené limity pro nekontaminovanou půdu. Kromě naftalenu v karvinských školkách překračovaly koncentrace ostatních sledovaných PAU v obou městech navržené limitní koncentrace; koncentrace sumy polyaromatických uhlovodíků, antracenu, fluorantenu a chrysenu dokonce ve všech sledovaných školkách.
V literatuře zatím nejsou dostatečně popsány vztahy mezi mikrobiálně kontaminovanou půdou a výskytem specifických onemocnění u dětí, nebylo dosud podrobněji zkoumáno ani mikrobiologické znečištění vyskytující se běžně na dětských hřištích. Proto nelze v současné fázi projektu hodnotit zdravotní riziko vyplývající z mikrobiálního znečištění půdy. Z porovnání naměřených hodnot v půdě školek s limitními hodnotami lze konstatovat, že ve vzorcích půdy poloviny sledovaných školek byly překročeny limity v některém ze sledovaných ukazatelů.
Tab. 11.1 Výsledky stanovení kovů v povrchové vrstvě půdy mateřských škol v Olomouci a Karviné
|
PRVKY [mg/kg] |
||||||||
Pb |
Cd |
Cu |
Cr |
As |
Be |
V |
Tl |
Hg |
|
OLOMOUC |
|||||||||
Medián |
37,4 |
0,3 |
29,8 |
24,0 |
7,8 |
0,8 |
30,3 |
0,21 |
0,2 |
Aritmetický průměr |
45,7 |
0,3 |
29,1 |
24,6 |
7,8 |
0,8 |
30,0 |
0,20 |
0,3 |
Xmax |
96,0 |
0,4 |
48,0 |
31,0 |
11,0 |
1,2 |
39,7 |
0,26 |
1,1 |
Xmin |
29,0 |
0,2 |
17,4 |
21,1 |
4,9 |
0,5 |
21,5 |
0,15 |
0,1 |
Obsah v nekontami- |
50,0 |
0,3 |
45,0 |
85,0 |
10,0 |
1,5 |
80,0 |
0,25* |
0,3 |
KARVINÁ |
|||||||||
Medián |
41,0 |
0,5 |
19,2 |
48,8 |
8,2 |
1,7 |
48,7 |
0,45 |
0,1 |
Aritmetický průměr |
41,7 |
0,5 |
18,6 |
50,7 |
8,4 |
1,8 |
48,9 |
0,46 |
0,1 |
Xmax |
50,4 |
0,6 |
20,6 |
59,8 |
11,0 |
2,5 |
60,8 |
0,88 |
0,3 |
Xmin |
30,8 |
0,4 |
15,1 |
38,4 |
6,2 |
1,2 |
33,0 |
0,22 |
0,1 |
Obsah v nekontami- |
50,0 |
0,3 |
45,0 |
85,0 |
10,0 |
1,5 |
80,0 |
0,25* |
0,3 |
+ podle návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování
pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení
* podle Beneš S., Pabianová J.: Přirozené obsahy, distribuce a klasifikace
v půdách, VŠZ – Praha, 1986
Tab. 11.2 Výsledky stanovení polyaromatických uhlovodíků (PAU) v povrchové vrstvě půdy mateřských škol v Olomouci a Karviné
|
PAU [mg/kg] |
||||||||
naftalen |
fenan- |
antracen |
fluo- |
pyren |
chrysen |
benzo(a)- |
benzo(a)- |
celkový |
|
OLOMOUC |
|||||||||
Medián |
0,07 |
0,48 |
0,12 |
1,55 |
1,19 |
0,58 |
0,60 |
0,75 |
8,06 |
Aritmetický průměr |
0,26 |
1,83 |
0,39 |
5,21 |
3,80 |
1,71 |
1,58 |
2,25 |
25,84 |
Xmax |
1,90 |
12,00 |
2,80 |
28,00 |
20,00 |
9,20 |
6,80 |
12,00 |
125,00 |
Xmin |
0,03 |
0,08 |
0,04 |
0,20 |
0,16 |
0,12 |
0,14 |
0,15 |
1,97 |
Obsah v nekontami- |
0,10 |
0,10 |
0,01 |
0,10 |
* |
0,01 |
1,00 |
0,10 |
1,00 |
KARVINÁ |
|||||||||
Medián |
< 0,05 |
0,16 |
0,04 |
0,43 |
0,42 |
0,14 |
0,25 |
0,27 |
2,37 |
Aritmetický průměr |
< 0,05 |
0,22 |
0,11 |
1,00 |
0,95 |
0,27 |
0,53 |
0,48 |
5,09 |
Xmax |
0,07 |
0,61 |
0,57 |
4,64 |
4,61 |
1,21 |
2,39 |
1,82 |
20,52 |
Xmin |
< 0,05 |
0,04 |
0,02 |
0,16 |
0,14 |
0,05 |
0,09 |
0,10 |
0,95 |
Obsah v nekontami- |
0,10 |
0,10 |
0,01 |
0,10 |
* |
0,01 |
1,00 |
0,10 |
1,00 |
+ podle návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování
pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení
* dosud nebyl navržen příslušný limit
Tab. 11.3 Výsledky stanovení indikátorů mikrobiálního a parazitárního znečištění půdy mateřských škol v Olomouci a Karviné
|
Rozdělení školek podle úrovně mikrobiální kontaminace půdy |
|||||
< 101 KTJ |
< 102 KTJ * |
< 103 KTJ |
< 104 KTJ |
< 105 KTJ |
> 105 KTJ |
|
OLOMOUC |
||||||
Termotolerantní kolif. bakterie |
- |
7 |
3 |
- |
- |
- |
Enterokoky |
- |
7 |
2 |
1 |
- |
- |
Kvasinky a plísně |
- |
- |
- |
- |
4 |
6 |
KARVINÁ |
||||||
Termotolerantní kolif. bakterie |
- |
6 |
3 |
1 |
- |
- |
Enterokoky |
- |
7 |
- |
3 |
- |
- |
Kvasinky a plísně |
- |
- |
- |
- |
10 |
- |
Ve všech případech stanovení byly nálezy pro salmonelu a vajíčka geohelmintů negativní.
* hygienická limitní hodnota pro termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky, stanovená ve vyhlášce MZ č. 464/2000 Sb příloze č. 8 pro hodnocení fekálního znečištění hracích ploch