11. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 8: ZDRAVOTNÍ RIZIKA KONTAMINACE PŮDY MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍ

11.1 Cíle projektu

Půda v městských aglomeracích, kontaminovaná v důsledku zátěže životního prostředí, se může podílet na zvýšené expozici městské populace toxickým látkám i mikroorganismům. Výzkumné studie zabývající se vztahy mezi kontaminací půdy a zdravotními riziky prokázaly, že dochází k nezáměrnému příjmu nečistot z půdy a prachu dětmi i dospělými, u dětské populace se přidává občasný výskyt geofagie. Výsledky těchto studií potvrdily zvýšenou expozici obyvatel škodlivým látkám (především toxickým kovům) z příjmu půdy a prachu v oblastech s kontaminovanou půdou. V České republice nebyla dosud komplexně sledována úroveň kontaminace půdy městských aglomerací (dlouhodobě je monitorována půda zemědělská) a chybí také informace o plochách, které by mohly být zdrojem nadměrné expozice především dětské populace. Proto je do Systému monitorování zaváděno monitorování kontaminace městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z příjmu půdy a půdního prachu. Vzhledem k tomu, že největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace, projekt je zaměřen na hrací plochy a to v mateřských školách. Projekt monitoringu půdy v městských aglomeracích je jedním z úkolů Akčního plánu zdraví a životního prostředí NEHAP.

V rámci monitoringu kontaminace půdy bylo zavedeno sledování prašného spadu jako doplňující informace o původu kontaminace povrchové vrstvy půdy toxickými látkami.

Hlavní cíle projektu jsou:

11.2 Organizace monitorovacích aktivit

Předprojektová a projektová fáze byly rozděleny do několika etap:

I. etapa – zpracování projektu a Standardních operačních postupů včetně jejich ověření – rok 2000,
II. etapa – pilotní studie – rok 2001,
III. etapa – monitorování kontaminace městských půd v intervalu pěti let – od roku 2002.

V roce 2000 byl zpracován projekt pilotní studie monitorování kontaminace městských půd pro tři města ČR – Olomouc, Ostravu a Karvinou. Byly vypracovány Standardní operační postupy (SOP) pro odběr, uchovávání a transport vzorků půd a prašného spadu, pro analytické stanovení vybraných kovů a organických látek v půdách a kovů v prašném spadu. Byly zpracovány SOP pro mikrobiologická stanovení vybraných mikroorganismů a pro parazitologické vyšetření půdy.

V roce 2000 byly předběžně provedeny odběry a analýzy vzorků půdy v deseti školkách v Olomouci a v deseti školkách v Karviné s cílem ověření SOP. Vzorky povrchové vrstvy půdy byly odebírány ve vybraných mateřských školách na vytipovaných místech nejčastějšího pobytu dětí a analyzovány jako směsný vzorek z pěti odběrových bodů. Vzorky půdy pro stanovení PAU byly odebírány v termínu srpen–prosinec 2000, pro mikrobiologické a parazitologické rozbory půdy byly odebrány v září a říjnu 2000.

11.3 Sledované faktory

V roce 2000 byly v půdách vybraných mateřských škol sledovány:

11.3.1 Toxické kovy a stopové prvky

Koncentrace olova v povrchových vrstvách půdy se pohybovaly v Karviné v rozmezí od 30,8 do 50,4 mg/kg, arsenu od 6,2 do 11,0 mg/kg a kadmia od 0,4 do 0,6 mg/kg; v Olomouci byly nalezeny koncentrace olova v rozmezí od 29,0 do 96,0 mg/kg, arsenu od 4,9 do 11,0 mg/kg a kadmia od 0,4 do 0,6 mg/kg. Zjištěné koncentrace toxických kovů a stopových prvků byly porovnány s limitními hodnotami doporučenými v návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení. V Karviné byl doporučený limitní obsah olova překročen v jedné školce, obsah arsenu ve dvou školkách, kadmia ve všech deseti, rtuti v jedné školce, berylia v osmi a thalia (podle Beneš S., Pabianová J.: Přirozené obsahy, distribuce a klasifikace prvků v půdách, VŠZ – Praha, 1986) v šesti školkách. Koncentrace mědi, chrómu a vanadu byly ve všech případech nižší než doporučené limitní hodnoty. V Olomouci byl obsah olova překročen ve třech školkách, arsenu ve dvou školkách, kadmia ve dvou školkách, rtuti ve třech a mědi v jedné školce. Obsahy chrómu, berylia, vanadu a thalia byly v olomouckých školkách ve všech případech nižší než doporučené hodnoty pro nekontaminované půdy. Zjištěné koncentrace kovů v povrchových vrstvách půdy sledovaných lokalit jsou uvedeny v tab. 11.1.

11.3.2 Polyaromatické uhlovodíky

Do hodnocení byly zahrnuty ty polyaromatické uhlovodíky (PAU), pro které byla doporučena limitní hodnota v návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení. V Karviné byl z těchto látek pouze obsah naftalenu pod doporučenou limitní hodnotou pro nekontaminované půdy ve všech deseti sledovaných školkách. Koncentrace benzo(a)pyrenu byly v osmi školkách nad doporučenou limitní hodnotou, fenanthrenu v šesti a benzo(a)antracenu ve dvou školkách. V analyzovaných vzorcích půdy ze všech deseti mateřských škol v Karviné byly překročeny doporučené limity pro antracen, fluoranten, chrysen a sumu PAU. V analyzovaných vzorcích půdy ze všech sledovaných školek v Olomouci se koncentrace benzo(a)pyrenu, antracenu, fluorantenu, chrysenu a sumy PAU pohybovaly nad doporučenými limitními hodnotami pro nekontaminovanou půdu. Koncentrace benzo(a)antracenu překročily limit ve třech, fenanthrenu v devíti a naftalenu ve dvou školkách. Byly nalezeny dvě mateřské školky s nadprůměrně vysokými koncentracemi všech sledovaných polyaromatických uhlovodíků. Souhrnné výsledky jsou uvedeny v tab. 11.2.

11.3.3 Indikátory mikrobiologické kontaminace

Z výsledků uvedených v tab. 11.3 vyplývá, že limitní hodnoty koncentrace indikátorů fekálního mikrobiologického znečištění podle vyhlášky MZ č. 464/2000 Sb. (přílohy č. 8 pro hodnocení fekálního znečištění hracích ploch) byly překročeny v polovině z celkem dvaceti sledovaných školek. U sedmi školek byla překročena limitní hodnota 102 KTJ/g sušiny pro termotolerantní koliformní bakterie a stejně u sedmi mateřských školek byla zjištěna kontaminace enterokoky vyšší než 102 KTJ/g sušiny. Kontaminace plísněmi a kvasinkami byla u 14 vzorků (70 %) v rozmezí 104 až 105 KTJ/g sušiny, u 5 vzorků (25 %) v rozmezí 105až 106 KTJ/g sušiny, u 1 (5 %) vzorku byla > 106 KTJ/g sušiny.

Analýzy vzorků půdy neprokázaly v žádném případě výskyt salmonely ani vajíček geohelmintů patogenních pro člověka.

11.4 Dílčí závěry

V roce 2000 byl připraven projekt pilotní a asociační studie pro monitorování kontaminace půdy městských aglomerací v roce 2001. Bylo zahájeno ověřování Standardních operačních postupů pro odběry, uchovávání a transport vzorků povrchové vrstvy půdy, pro stanovení prvků v půdách a prašném spadu, pro stanovení polyaromatických uhlovodíků v půdách a pro mikrobiologické analýzy. Byla získána sada předběžných výsledků analýz půdních vzorků z deseti školek v Karviné a deseti v Olomouci.

V Karviné nebyly překročeny limity pro nekontaminovanou půdu doporučené v návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení u mědi, chromu a vanadu. V Olomouci nebyly tyto limity nikde překročeny u chromu, berylia a vanadu. U ostatních sledovaných kovů byly zjištěny u některých školek vyšší koncentrace v půdě, než odpovídá doporučeným limitům.

Na základě dosud získaných výsledků zatížení půdy školek polyaromatickými uhlovodíky v obou městech lze konstatovat, že koncentrace PAU překračují doporučené limity pro nekontaminovanou půdu. Kromě naftalenu v karvinských školkách překračovaly koncentrace ostatních sledovaných PAU v obou městech navržené limitní koncentrace; koncentrace sumy polyaromatických uhlovodíků, antracenu, fluorantenu a chrysenu dokonce ve všech sledovaných školkách.

V literatuře zatím nejsou dostatečně popsány vztahy mezi mikrobiálně kontaminovanou půdou a výskytem specifických onemocnění u dětí, nebylo dosud podrobněji zkoumáno ani mikrobiologické znečištění vyskytující se běžně na dětských hřištích. Proto nelze v současné fázi projektu hodnotit zdravotní riziko vyplývající z mikrobiálního znečištění půdy. Z porovnání naměřených hodnot v půdě školek s limitními hodnotami lze konstatovat, že ve vzorcích půdy poloviny sledovaných školek byly překročeny limity v některém ze sledovaných ukazatelů.

Tab. 11.1 Výsledky stanovení kovů v povrchové vrstvě půdy mateřských škol v Olomouci a Karviné

 

PRVKY [mg/kg]

Pb

Cd

Cu

Cr

As

Be

V

Tl

Hg

OLOMOUC

Medián

37,4

0,3

29,8

24,0

7,8

0,8

30,3

0,21  

0,2

Aritmetický průměr

45,7

0,3

29,1

24,6

7,8

0,8

30,0

0,20  

0,3

Xmax

96,0

0,4

48,0

31,0

11,0

1,2

39,7

0,26  

1,1

Xmin

29,0

0,2

17,4

21,1

4,9

0,5

21,5

0,15  

0,1

Obsah v nekontami-
novaných půdách+

50,0

0,3

45,0

85,0

10,0

1,5

80,0

0,25*

0,3

KARVINÁ

Medián

41,0

0,5

19,2

48,8

8,2

1,7

48,7

0,45  

0,1

Aritmetický průměr

41,7

0,5

18,6

50,7

8,4

1,8

48,9

0,46  

0,1

Xmax

50,4

0,6

20,6

59,8

11,0

2,5

60,8

0,88  

0,3

Xmin

30,8

0,4

15,1

38,4

6,2

1,2

33,0

0,22  

0,1

Obsah v nekontami-
novaných půdách+

50,0

0,3

45,0

85,0

10,0

1,5

80,0

0,25*

0,3

+ podle návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení
* podle Beneš S., Pabianová J.: Přirozené obsahy, distribuce a klasifikace v půdách, VŠZ – Praha, 1986

Tab. 11.2 Výsledky stanovení polyaromatických uhlovodíků (PAU) v povrchové vrstvě půdy mateřských škol v Olomouci a Karviné

 

PAU [mg/kg]

naftalen

fenan-
thren

antracen

fluo-
ranthen

pyren

chrysen

benzo(a)-
antracen

benzo(a)-
pyren

celkový
obsah
PAU

OLOMOUC

Medián

0,07

0,48

0,12

1,55

1,19

0,58

0,60

0,75

8,06

Aritmetický průměr

0,26

1,83

0,39

5,21

3,80

1,71

1,58

2,25

25,84

Xmax

1,90

12,00

2,80

28,00

20,00

9,20

6,80

12,00

125,00

Xmin

0,03

0,08

0,04

0,20

0,16

0,12

0,14

0,15

1,97

Obsah v nekontami-
novaných půdách+

0,10

0,10

0,01

0,10

*

0,01

1,00

0,10

1,00

KARVINÁ

Medián

< 0,05

0,16

0,04

0,43

0,42

0,14

0,25

0,27

2,37

Aritmetický průměr

< 0,05

0,22

0,11

1,00

0,95

0,27

0,53

0,48

5,09

Xmax

0,07

0,61

0,57

4,64

4,61

1,21

2,39

1,82

20,52

Xmin

< 0,05

0,04

0,02

0,16

0,14

0,05

0,09

0,10

0,95

Obsah v nekontami-
novaných půdách+

0,10

0,10

0,01

0,10

*

0,01

1,00

0,10

1,00

+ podle návrhu vyhlášky MZ o zdravotnických požadavcích na umístění a provozování pískovišť, rekreačních, sportovních a jiných hracích ploch a jejich zařízení
* dosud nebyl navržen příslušný limit

Tab. 11.3 Výsledky stanovení indikátorů mikrobiálního a parazitárního znečištění půdy mateřských škol v Olomouci a Karviné

 

Rozdělení školek podle úrovně mikrobiální kontaminace půdy

< 101 KTJ

< 102 KTJ *

< 103 KTJ

< 104 KTJ

< 105 KTJ

> 105 KTJ

OLOMOUC

Termotolerantní kolif. bakterie

-

7

3

-

-

-

Enterokoky

-

7

2

1

-

-

Kvasinky a plísně

-

-

-

-

4

6

KARVINÁ

Termotolerantní kolif. bakterie

-

6

3

1

-

-

Enterokoky

-

7

-

3

-

-

Kvasinky a plísně

-

-

-

-

10

-

Ve všech případech stanovení byly nálezy pro salmonelu a vajíčka geohelmintů negativní.

* hygienická limitní hodnota pro termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky, stanovená ve vyhlášce MZ č. 464/2000 Sb příloze č. 8 pro hodnocení fekálního znečištění hracích ploch


Hlavní strana

OBSAH