9. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 6: ZDRAVOTNÍ STAV A VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ
A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY
9.1 Dotazník zdravotního stavu
9.1.1 Struktura dotazníku a organizace dotazníkového šetření
V návaznosti na studie HELEN 98 a 99 proběhlo na podzim roku 2000 dotazníkové
šetření v šesti městech, která jsou zapojena do Systému monitorování (Klatovech,
Kroměříži, Liberci, Mělníku, Mostě a Příbrami). Města účastnící se monitorování
mají rozdílnou kvalitu životního prostředí a navzájem se odlišují v socioekonomických
i demografických ukazatelích.
Struktura dotazníku studie pochází z roku 1998 a její dodržení je plánováno
ve všech letech, kdy šetření bude probíhat. Dotazník v roce 2000 sestával
z 65 otázek a byl členěn do následujících oddílů:
osobní údaje a zaměstnání,
bydlení,
osobní anamnéza,
rodinná anamnéza,
údaje o způsobu života,
osobní názory, sociální a ekonomické podmínky,
výživa a stravovací zvyklosti.
V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost
vzorku vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen). Oporou systematického náhodného
výběru byly stejně jako v minulých letech městské registry, věková hranice
výběru byla stanovena na 45–54 let. Vybrané osoby nejdříve obdržely první
informační dopis, následně byly kontaktovány tazatelem. Ten předával dotazník,
informoval o významu šetření, prováděl kontrolu úplnosti vyplnění a samotný
sběr dotazníků. Jeho hlavním úkolem bylo navázat kontakt s respondentem
a přesvědčit ho k účasti, nesměl se podílet na vyplňování dotazníku ani respondenta
ovlivňovat. Tazatelé byli vybráni z velké většiny z řad pracovníků hygienické
služby. Byly vypracovány písemné pracovní postupy pro zajištění šetření
a tazatelé ve všech městech byli jednotně proškoleni.
K lékařskému vyšetření byla zvána polovina souboru (200 mužů a 200 žen v každém
městě). Probíhalo na hygienických stanicích a jeho organizace byla plně
zajištěna pracovníky OHS. Vyšetření zahrnovalo změření krevního tlaku,
tělesné výšky, hmotnosti, obvodu pasu a boků, stanovení koncentrace celkového
cholesterolu v krvi a orientační spirometrické vyšetření. Metodika je uvedena
v Manuálu pro šetření HELEN.
Výsledná respondence dosažená v dotazníkové části šetření byla 76,2 %,
respondence lékařského vyšetření byla 37,0 %. Metoda přímého kontaktu s
respondentem se jednoznačně osvědčila, je patrná podstatně menší ochota
vybraných osob dostavit se k vyšetření než vyplnit dotazník.
9.1.2 Metody zpracování údajů z dotazníku
Data byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro města a obě pohlaví.
Aby mohl být proveden odhad prevalence sledovaných ukazatelů, byly výsledky
popisující celý soubor a jednotlivá pohlaví váženy počtem obyvatel věkové
kategorie 45–54 let v šesti sledovaných městech. Byla rovněž provedena analýza
vztahu vybraných ukazatelů ke zdravotnímu stavu. Zvolenou metodou byla
logistická regrese, adjustováno bylo pohlavím, věkem a městem. Výsledky
regresních analýz jsou prezentovány ve formě odds ratio (poměr šancí),
s uvedením p-hodnoty a 95% konfidenčního intervalu.
V závěrečném oddíle je uvedeno srovnání vybraných výsledků ze studií Helen
98 (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karviná, Kolín a Ústí nad Labem),
Helen 99 (Kladno, Olomouc, Plzeň, Žďár nad Sázavou) a Helen 2000 (Klatovy,
Kroměříž, Liberec, Mělník, Most a Příbram) Jsou porovnávány dvě skupiny
vybraných výsledků: a) výskyt a kumulace pěti nejzávažnějších rizikových
faktorů kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, zvýšená hladina cholesterolu,
obezita, nedostatek pohybu a kouření) a b) zastoupení některých pozitivních
subjektivně vnímaných faktorů (spokojenost s finanční situací, kladné hodnocení
vlastního zdraví, nízký pocit vyčerpanosti ze zaměstnání a spokojenost s
vlastním životem) u respondentů šetření.
9.1.3 Vybrané výsledky za rok 2000
Zdravotní stav:
za dobrý nebo velmi dobrý pokládalo svůj zdravotní stav 47,0 % respondentů,
41,3 % ho hodnotilo jako průměrný, za špatný nebo velmi špatný ho považovalo
11,6 % osob. Ženy hodnotily své zdraví obdobně jako muži, nejvíce osob
nespokojených se svým zdravím bylo zjištěno v Mostě (13,8 %) a Příbrami
(13,1 %) (obr. 9.1c),
na zdravotní obtíže trvající déle než 6 měsíců si stěžovalo celkem 56,6
% osob. Nejčastěji se dlouhodobé obtíže týkaly pohybového ústrojí, druhé
nejčastější byly obtíže oběhového systému, dále následovaly obtíže trávicího
a dýchacího traktu. Frekvenci jednotlivých typů dlouhodobých zdravotních
obtíží podle pohlaví dokumentuje obr. 9.1a. Nejčastěji
dlouhodobé zdravotní obtíže uváděli obyvatelé Liberce (59,7 %), nejméně často
obyvatelé Klatov (47,0 %),
v dlouhodobé lékařské péči bylo celkem 43,5 % sledované populace. Nejčastější
příčinou dlouhodobého sledování lékařem bylo onemocnění srdce a cév (16,0 %),
déle než čtrnáct dní užívalo v posledním roce léky 44,9 % mužů a 59,5 %
žen. Celkem se podrobovalo dlouhodobé farmakoterapii 52,6 % osob. Nejčastěji
jsou konzumovány léky k terapii onemocnění kardiovaskulárního systému (25,2 %),
následují léky k terapii poruch metabolismu (9,7 %), muskuloskeletálního
(10,7 %) a nervového systému (7,5 %),
nejčastějšími chorobami jsou u obou pohlaví nemoci pohybového aparátu,
hypertenze, onemocnění žlučníku, vředová choroba gastroduodenální a chronická
onemocnění kůže. Přehled prevalence vybraných chronických neinfekčních
onemocnění uvádí obr. 9.1b.
Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění (obr. 9.2a):
ve sledované populaci bylo zjištěno 26,7 % obézních mužů a 22,1 % obézních
žen. Významná je rovněž prevalence nadváhy u obou pohlaví – mužů s nadváhou
bylo zachyceno 46,7 % a žen 36,6 %.
hypertenze (systolický tlak > 140, nebo diastolický tlak > 90) byla při
vyšetření zjištěna u 62,7 % mužů a 37,8 % žen. Zvýšený krevní tlak v osobní
anamnéze uvedlo 30,7 % mužů a 26,3 % žen,
zvýšená hladina cholesterolu (vyšší než 5 mmol/l) byla zjištěna u 68,3
% mužů a 66,4 % žen. Nejvíce takových osob bylo zachyceno v Mostě (73,6 %)
nejméně v Liberci (61,6 %),
ve sledované populaci bylo 38,3 % pravidelných kuřáků, častěji mužů (43,3 %)
než žen (33,8 %). Pravidelní kuřáci-muži vykouří nejčastěji 20 cigaret
za den, kuřačky nejčastěji 10. Nejvíce současných pravidelných kuřáků bylo
zjištěno v Mostě, nejméně v Kroměříži,
riziku pasivního kouření byli nejvíce vystaveni obyvatelé v Mostě (37,0 %),
nejméně v Kroměříži (18,3 %) a v Klatovech (19,0 %),
sportu a turistice se respondenti šetření věnovali v průměru 4,2 hodiny
týdně. Fyzickou aktivitu alespoň půl hodiny denně vykonávalo 41,0 % mužů
a 39,8 % žen,
pozitivní rodinná anamnéza kardiovaskulárních onemocnění se vyskytovala
u 34,8 % osob, nádorových onemocnění u 32,3 % osob a diabetu mellitu u 32,4 % osob.
Alergické onemocnění u některého z blízkých příbuzných uvedlo 7,3 % osob.
Socioekonomické a psychosociální faktory:
v souboru bylo zjištěno 11,3 % osob se základním vzděláním, 43,7 % vyučených
bez maturity, 33,2 % středoškoláků a 11,9 % vysokoškolsky vzdělaných osob,
v partnerském vztahu žilo 82,4 % mužů a 72,6 % žen. Nejvyšší počet byl zjištěn
v Kroměříži (86,9 % a 79,3 %), nejnižší v Mostě (78,5 a 71,4 %),
v souboru bylo zjištěno 87,2 % ekonomicky neaktivních osob. Skupina ekonomicky
neaktivních byla tvořena z 36,4 % nezaměstnanými, z 56,6 % invalidními a starobními
důchodci a ze 7 % ženami v domácnosti,
60,0 % respondentů hodnotilo svou situaci příznivě, více muži (65,4 %)
než ženy (55,7 %). Častějším nedostatkem peněz na jídlo či ošacení trpělo
14,9 % respondentů,
86,1 % respondentů se cítí v okolí svého bydliště bezpečně ve dne, v noci
pouze 49,2 % osob. V pomoc sousedů v případě potřeby věří 64,9 % respondentů,
důvěru v místě pociťuje pouze 40,0 % osob ale důvěru v lidi obecně cítí pouze
20,5 % respondentů,
se svým životem spokojeni se cítí muži i ženy obdobně. Spokojenost se
vyskytovala v jednotlivých městech v rozpětí 43,9 % (Most)
a 43,3 % (Klatovy),
spoluzodpovědnost za své zdraví cítilo 55,1 % respondentů, 37,3 % poskytlo
neutrální a 7,6 % negativní odpověď,
životní prostředí hodnotilo jako uspokojivé 30,1 % osob, průměrné 54,9 %
osob a neuspokojivé 14,9 % osob. Nejvíce respondentů spokojených s životním
prostředím bylo nalezeno v Klatovech (39,6 %) a Kroměříži (37,2 %), nejvíce
nespokojených osob bylo v Mostě (19,7 %) a Mělníku (19,0 %).
Na obr. 9.2b jsou uvedena procenta respondentů silně
obtěžovaných jednotlivými faktory životního prostředí.
Výživa a stravovací zvyklosti:
průměrný denní příjem tekutin činil u mužů 3,0 litry a 2,2 litru u žen.
Méně než 2 litry tekutin za den přijímalo 9,9 % mužů a 28,8 % žen,
alkoholické nápoje požívalo nadměrně 31,7 % mužů (více než 30 g čistého
alkoholu/den) a 7,0 % žen (více než 20 g čistého alkoholu/den). Muži v průměru
konzumovali 4,7 litrů piva, 2 dcl vína a 6 cl destilátů na osobu a týden,
ženy 0,5 litrů piva, 1,7 dcl vína a 2 cl destilátů,
mezi pravidelné konzumenty vitaminů a minerálů bylo zařazeno 13,0 % mužů
a 19,9 % žen, nejčastěji v Mostě a Příbrami,
více než 500 g ovoce a zeleniny za den (včetně brambor) konzumovalo 59,6 %
mužů a 75,2 % žen.
9.1.4 Vztahy některých faktorů ke zdraví
Byl testován vztah některých socioekonomických ukazatelů, životního stylu
či hodnocení životního prostředí k pozitivnímu hodnocení vlastního zdraví
a nepřítomnosti dlouhodobých zdravotních obtíží.
Pozitivní hodnocení vlastního zdraví:
nejvýznamnější vztah byl prokázán u ekonomické aktivity: OR = 4,7 (p <
0,001, CI95% = 3,61–6,03),
šance pozitivně hodnotit své zdraví se zvyšovala s rostoucím vzděláním;
pro VŠ: OR = 3,90 (p < 0,001, CI95% = 2,86–5,31),
významně vyšší šanci hodnotit své zdraví pozitivně mají rovněž lidé spokojení
se svým životem: OR = 3,33 (p < 0,001, CI95% = 2,89–3,85),
s narůstajícím věkem šance hodnotit své zdraví pozitivně klesala, mezi
muži a ženami nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. Významný rozdíl byl zjištěn mezi
městy Příbramí a Mělníkem (OR = 0,65 oproti 1,00, p = 0,001, CI95% = 0,50–0,84),
šanci k pozitivnímu hodnocení zdraví rovněž zvyšovala vyšší pozice v zaměstnání
(OR = 1,9 oproti osobám bez podřízených), uspokojivé hodnocení finanční situace (OR = 2,0),
spokojenost s životním prostředím (OR = 1,7) či dostatečná fyzická aktivita (OR = 1,5).
Nepřítomnost dlouhodobých zdravotních obtíží:
byly prokázány obdobné statisticky významné vztahy se socioekonomickými
ukazateli, životním stylem a hodnocením životního prostředí, jako v případě
pozitivního hodnocení vlastního zdraví, vazby však byly slabší.
9.1.5 Vybrané výsledky dotazníkového šetření 1998–2000 (16 měst)
žádný z pěti rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze,
zvýšená hladina cholesterolu, obezita, nedostatek pohybu a kouření) nebyl
prokázán u 12,3 % (Mělník) až 37,5 % (Plzeň) respondentů. 1 rizikový faktor
byl zjištěn u 29,7 % (Most) až 43,9 % (Č. Budějovice); 2 rizikové faktory
se vyskytovaly v rozpětí 18,6 % (Kolín) až 36,6 % (Most); zastoupení osob
se 3 a více rizikovými faktory se pohybovalo mezi 6,8 % (Olomouc) a 20,9 %
(Příbram) (obr. 9.3a),
zastoupení vybraných pozitivních faktorů (spokojenost s finanční situací,
spokojenost s vlastním zdravím, nízký pocit vyčerpanosti ze zaměstnání a
spokojenost s vlastním životem) se ve vybraných deseti městech příliš neliší.
Žádný z uvedených faktorů nebyl prokázán u 3,2 % (Kolín) až 12,2 % (Most)
respondentů. Přítomnost jednoho faktoru se pohybovala mezi 9,9 % (Č. Budějovice)
a 22,8 % (Most), dvou v rozmezí 21,4 % (Č. Budějovice) a 31,3 % (H. Králové),
tři faktory uvedli respondenti mezi 22,4 % (Mělník) a 36,9 % (Č. Budějovice).
Všechny čtyři příznivé faktory se vyskytovaly u 14,1 % (Příbram) až 27,2 %
(Č. Budějovice) (obr. 9.3b).
9.2 Vybrané ukazatele demografické statistiky
V rámci standardního zpracování vybraných demografických ukazatelů byly
na základě údajů Národního onkologického registru ČR připraveny ve spolupráci
s Ústavem zdravotnických informací a statistiky informace o vývoji incidence
zhoubných nádorů v České republice za období let 1979–1998. Údaje jsou prezentovány
jako počet hlášených onemocnění na novotvary, přepočítané na 100 000 obyvatel.
Incidence vybraných skupin novotvarů jsou prezentovány v pěti čtyřletých
obdobích (obr. 9.4a, 9.4b).
U hodnot celkové incidence, která zahrnuje všechny sledované zhoubné novotvary,
je zřetelný opakovaně pozorovaný stálý nárůst v čase s jednoznačným rozdílem
mezi mužskou a ženskou populací v neprospěch mužů
(obr. 9.4c).
Sumárně je možno konstatovat:
vyšší incidenci u mužů ve srovnání s ženami v případě zhoubných novotvarů
(ZN): žaludku, tlustého střeva a konečníku, plic, ledvin a močovodu, močového
měchýře, ZN kůže, leukémie a ostatní ZN,
vzrůstající incidenci u mužů i žen u ZN ledvin a ZN močového měchýře a
novotvarů: tlustého střeva, kůže, ostatních. Jen u žen v případě novotvarů
prsu, plic a vaječníku, jen u mužů v případě prostaty,
klesající incidenci novotvarů žaludku, více u mužů než u žen.
Podrobnější informace a hodnocení do úrovně okresů a vybraných jednotlivých
diagnóz jsou uvedeny v Odborné zprávě subsystému 6.
9.3 Dílčí závěry
Při získávání vybraných osob ke spolupráci na dotazníkovém šetření se osvědčil
osobní kontakt s tazateli.
Vybrané osoby byly snadněji získány k vyplnění dotazníku, než
k lékařskému vyšetření.
Z výsledků vyplývá, že ve vybrané městské populaci byly prokázány signifikantní
rozdíly sledovaných ukazatelů zdravotního stavu mezi muži a ženami.
Byl prokázán významný vztah hodnocení zdraví a socioekonomických a psychosociálních
ukazatelů, zejména ekonomické aktivity, dosaženého vzdělání, uspokojivé
finanční situace a spokojenosti se životem případně se životním prostředím.
U hodnot celkové incidence, která zahrnuje všechny sledované zhoubné novotvary,
je zřetelný opakovaně pozorovaný stálý nárůst v čase s jednoznačným rozdílem
mezi mužskou a ženskou populací v neprospěch mužů.