4. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 1: ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ

4.1 Organizace monitorovacích aktivit

Subsystém zahrnuje sledování vybraných ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a kvality ovzduší. Informace o zdravotním stavu obyvatelstva pocházejí od praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost v ambulantních zdravotnických zařízeních (akutní respirační onemocnění) a od rodičů vybraných skupin dětí (alergie a vnitřní ovzduší), a to část z běžné evidence a část dotazníkovým šetřením.

Výsledky měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší jsou získávány ze sítě manuálních a automatických stanic, které provozují hygienické stanice v monitorovaných městech a z vybraných měřících stanic, které spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jejichž umístění vyhovuje požadavkům Systému monitorování.

V průběhu roku 2000 byly v rámci průběžné kontroly centrální databáze „MONARO“ validovány a opraveny redundantní záznamy. Všechny dále uváděné výsledky již vycházejí z upravené databáze.

4.2 Incidence ošetřených akutních respiračních onemocnění

Sledování ošetřených akutních respiračních onemocnění (ARO) probíhá ve vybraných městech již šestým rokem. V loňském roce byla zpracována základní statistická analýza dat za první pětileté období (podrobně viz zpráva za rok 1999). Zdrojem informací jsou záznamy lékařů o prvním ošetření pacienta s akutním respiračním onemocněním. V roce 2000 bylo ve 25 městech do sběru dat zapojeno 75 dětských a 45 praktických lékařů, kteří mají ve své péči celkem 186 500 pacientů. Získaná informace je vyjadřována jako incidence, tj. počet nových onemocnění na 1000 osob sledované populace nebo populační skupiny.

Výsledky za rok 2000 se výrazně neliší od výsledků z minulých let. Na obr. 4.1a4.1c jsou prezentovány jak maximální, minimální i průměrné hodnoty měsíční incidence za rok 2000, tak i rozpětí průměrných měsíčních incidencí za všechny roky sledování tohoto ukazatele. Průměrná měsíční incidence se v roce 2000 až na výjimky pohybovala ve všech věkových kategoriích na spodní hranici zobrazeného rozpětí. Měsíční incidence ARO se u dětí do 15 let pohybovala v širokém rozmezí od hodnoty 11 případů/1000 osob (Příbram) až do hodnoty 489 případů/1000 osob (Hradec Králové). Nejvyšší ošetřená nemocnost se i v roce 2000 vyskytovala ve věkové skupině 1 až 5 let. Průběh měsíčních incidencí ARO během roku představuje ve většině měst typický obraz sezonality s poklesem v letních měsících.

Měsíční incidence onemocnění dolních cest dýchacích (bronchitidy a pneumonie) se u dětí do 15 let pohybovala v jednotlivých městech od 0 (většinou v letních měsících) do 117 (Plzeň). Tato onemocnění, jejichž výskyt může být více ovlivněn některými znečišťujícími látkami v ovzduší, například oxidy dusíku, se na celkové nemocnosti ARO podílejí v jednotlivých městech velmi rozdílně. Jejich podíl kolísá od 2 do 17 %. Celková vysoká incidence ARO neznamená ve všech případech také vysokou incidenci pneumonií a bronchitid (např. v Liberci). Naopak, v některých městech byla i přes relativně nízkou celkovou incidenci zjištěna vysoká incidence onemocnění dolních cest dýchacích (Svitavy). V Plzni byla zaznamenána vysoká celková incidence společně s vysokou incidencí pneumonií.

Distribucí sledovaných diagnóz v rámci ARO do šesti diagnostických skupin byla zjištěna podobná frekvence zastoupení jednotlivých diagnóz na celkové nemocnosti ARO jako v minulých letech. Nejvíce frekventovanou skupinou respiračních onemocnění ve všech věkových skupinách a všech sídlech jsou onemocnění horních cest dýchacích s ročním průměrným zastoupením 75 %. Druhou skupinou je chřipka (12 %), za kterou následují záněty dolních cest dýchacích (9,5 %). Pořadí ostatních sledovaných diagnóz je následující: záněty středního ucha, vedlejších nosních dutin a bradavčitého výběžku (2 %), záněty plic (0,9 %) a astma (0,4 %).

4.3 Prevalence alergických onemocnění u dětí

V roce 2000 proběhlo v šestnácti městech šetření prevalence alergických onemocnění v populaci 17-ti letých dětí. Byl použit upravený dotazník z roku 1999 (studie případů a kontrol, údaje získané z lékařské dokumentace a od rodičů), který byl rozšířen o informace o životním stylu přímo od 17-ti letého respondenta. Cílem bylo získat informace nejen o prevalenci alergických onemocnění v populaci dospívajících, ale také o některých faktorech rodinné a osobní anamnézy a o způsobu bydlení a životním stylu. Část souboru dětí byla dotazníkem oslovena opakovaně (v roce 1996 jako 13-ti leté). Celkem se šetření zúčastnilo 1801 dětí, z toho 50,5 % chlapců. Respondence byla vyšší než 90 %.

Výsledky šetření jsou popsány pomocí frekvenční analýzy, hypotézy o shodě procentuálního zastoupení hodnocených kategorií v kontingenční tabulce pomocí c 2 testu nezávislosti. Testy byly prováděny na 5% hladině významnosti. Sílu vazby vzájemných vztahů popisuje poměr šancí (OR) exponovaných určitému vlivu ku neexponovaným. Hodnoty OR jsou adjustovány pohlavím, okresem a rodinnou anamnézou. Hladiny významnosti jsou v textu označeny následujícím způsobem: * p < 0,05, ** p < 0,01, *** p < 0,001.

Celoživotní prevalence alergických onemocnění u 17-ti letých dětí je 23,2 %, s mírnou převahou u chlapců. Nejčastěji zastoupenou diagnózou v tomto věku je pollinóza (obr. 4.2a). Během čtyř let došlo k nárůstu alergií celkově o 8 %. Začátek alergického onemocnění nejčastěji spadá do školního věku. Zajímavá je informace o prevalenci příznaků signalizujících přítomnost průduškové hyperreaktivity a astmatu. Ve sledované populaci se fenomény hvízdavého a ztíženého dýchání při infekci vyskytují u 15 % z celkového počtu sledované populace 17-ti letých, u 27 % alergiků a dokonce u 12 % dětí bez alergie. Ještě závažnější je přítomnost těchto příznaků v době mimo nachlazení – 6 % celkově; 3,8 % u zdravých dětí (bez alergie). Jen třetina dětí, které přítomnost příznaku uvedly, mají diagnostikováno astma. Dlouhodobě je pro jiné chronické onemocnění než alergické sledováno 23,5 % dětí. Mezi nejčastější důvody sledování lékařem v tomto věku patří oční vady (poruchy akomodace a refrakce), onemocnění svalové a kosterní soustavy (obr. 4.2b).

Při hodnocení vlivu abnormalit v perinatálním období na budoucí rozvoj alergického onemocnění byly zvažovány tyto faktory: rizikové těhotenství, kouření v těhotenství, termín porodu, komplikace při porodu, kříšení při porodu, porodní hmotnost a léčba v porodnici a byl zohledněn jejich vzájemný vliv.

V poslední části dotazníku byly zjišťovány některé faktory životního stylu. Přiznaná prevalence aktivního kouření je 26 %. Prevalence obezity je 14,7 % u chlapců a 9,2 % u dívek. Větší sklon k obezitě mají ti, kteří nikdy nesportovali nebo začali sportovat až v posledních dvou letech života. Vůbec nesportuje 20 % dětí a stejné procento má dlouhodobé zdravotní problémy, kde na prvním místě dominují (subjektivně) obtíže s pohybovým aparátem. Lepší rysy životního stylu vykazují dospívající, kteří studují na střední škole (gymnázia, střední odborné školy), než mládež na učňovských školách.

4.4 Znečištění ovzduší

V roce 2000 byly koncentrace znečišťujících látek ve venkovním ovzduší měřeny ve 27 městech zahrnutých do Systému monitorování (tab. 3.1 a obr. 3.1).

V roce 2000 byly provedeny následující změny v monitorovacích aktivitách:

Ve všech sídlech byl v roce 2000 monitorován oxid siřičitý (v manuálních stanicích bylo měření omezeno pouze na topnou sezónu), suma oxidů dusíku, polétavý prach (frakce TSP a/nebo frakce PM10) a ve vzorcích polétavého prachu hmotnostní koncentrace vybraných kovů (arsen, chrom, kadmium, mangan, nikl a olovo).

Výběrově jsou nadále v řadě monitorovaných měst sledovány imisní koncentrace některých dalších kovů v polétavém prachu (berylium, měď, rtuť, vanad a zinek), oxidu uhelnatého, ozónu, oxidu dusnatého a oxidu dusičitého.

4.4.1 Kontaminanty monitorované ve všech městech Systému monitorování

V roce 2000 pokračoval dlouhodobě pozorovaný trend vývoje některých běžně sledovaných škodlivin.

U frakce PM10 polétavého prachu byla odvozená hodnota doporučené přípustné roční koncentrace (30 µg/m3) v roce 2000 překročena u 11 ze sledovaných sídel (Praha 10 – 46,9, Praha 1 – 39,2, Karviná – 39,1, Ostrava – 37,7, Praha 5 – 37,6, Ústí nad Labem – 36,1, Praha 9 – 35,6, Praha 4 – 33,7, Olomouc – 31,3, Praha 6 – 30,8 a Praha 2 – 30,6 µg/m3). Ve všech ostatních hodnocených sídlech, s výjimkou Mostu, kde dosahuje cca 18 µg/m3, se roční aritmetický průměr pohybuje v rozmezí 20 až 30 µg/m3 (obr. 4.3e a 4.3f).

4.4.2 Výběrově monitorované kontaminanty

Význam sledování látek, které v ovzduší mohou způsobovat za odpovídajících podmínek vznik produktů fotochemických reakcí, tj. oxidu dusnatého, dusičitého, ozónu a organických látek, přetrvává (obr. 4.3i4.3l a 4.3o a 4.3p).

4.4.3 Kovy v polétavém prachu

Hmotnostní koncentrace vybraných kovů byly získány analýzou čtrnáctidenních sumačních vzorků polétavého prachu. Výsledky pro jednotlivé kovy lze stručně shrnout:

4.5 Hodnocení expozice základním škodlivinám

4.5.1 Index kvality ovzduší

Do zpracování indexu kvality ovzduší (IKOr) byly zahrnuty naměřené koncentrace SO2, NOx, TSP a PM10. Z 35 hodnocených sídel a pražských obvodů se 15 pohybuje ve třetí třídě (ovzduší mírně znečištěné), z toho Praha 5 na hranici třídy čtvrté (znečištěné ovzduší). Pro ostatní sledovaná sídla bylo zaznamenáno ovzduší vyhovující (druhá třída), viz obr. 4.4.

4.5.2 Expozice škodlivinám z ovzduší

Situaci ve znečištění ovzduší lze také vyjádřit jako potenciální expozici obyvatel dané lokality určité koncentrační hladině. Tímto způsobem je demonstrována průměrná dlouhodobá expozice základním znečišťujícím látkám, které mají stanoven roční imisní limit (IHr). Výsledkem je podíl obyvatel z celkového počtu obyvatel monitorovaných měst vystavených určité expozici škodlivinám z venkovního ovzduší (obr. 4.5). Do výpočtu podílu exponovaných obyvatel je zahrnuta i neměřená lokalita Šumperk (0,9 % obyvatel monitoringu).

4.6 Mobilní systém provozovaný SZÚ

V roce 2000 pokračovala aktualizace datových souborů získaných v první fázi měření mobilním systémem v Praze. Bylo proměřeno dvacet lokalit v Praze. Zároveň byly statistickou analýzou testovány vztahy mezi datovými soubory z první etapy měření a z aktualizace v roce 2000. Cílem bylo:

Mobilní systém SZÚ úspěšně prošel v prosinci roku 2000 kontrolním auditem ČIA pro měření imisních koncentrací oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, ozónu, polétavého prachu frakce TSP, oxidu dusnatého, oxidu dusičitého a některých meteorologických parametrů kvality venkovního ovzduší (tlak, teplota, relativní vlhkost). Další činnost mobilního systému byla soustředěna na zajištění správné funkce systému QA/QC, zejména přenosu správné hodnoty do měřící sítě provozované hygienickou službou v oblastech. Jedná se o proces souběžný s činností kalibrační laboratoře v SZÚ.

4.7 Kvalita vnitřního prostředí

V monitoringu kvality vnitřního prostředí, který je zaměřený na deskripci a hodnocení výskytu chemických, fyzikálních a biologických faktorů ve vnitřním prostředí a základní aspekty životního stylu, bylo v období 1999 až 2001 proměřeno 120 bytů, náhodně vybraných ze souboru souhlasících respondentů dotazníku (dotazníkové šetření bylo realizováno v roce 1999, viz předchozí Souhrnná zpráva). Cílem projektu je určit a popsat expozici škodlivinám z vnitřního prostředí u dětí – byla sledována populační skupina dětí v předškolním věku navštěvujících mateřskou školu. Vzorky ovzduší byly odebírány v dětském pokoji a v kuchyni, harmonogram měření pokrýval sezónnost (topná sezóna – listopad až únor a netopná sezóna – květen až srpen). Sledovány byly následující parametry:

Komplexní statistická analýza získaných hodnot koncentrací škodlivin ve vnitřním ovzduší pro splnění vytčených cílů je dlouhodobým procesem. Na základě deskripce souborů hodnot naměřených v období 1999 až 2001 v dětských pokojích a v kuchyních lze konstatovat:

Samostatnou součástí projektu byla asociovaná studie zaměřená na popis variability koncentrací škodlivin ve vnitřním ovzduší bytu během dne a týdne, realizovaná ve spolupráci s OHS Karviná. Důvodem byla skutečnost, že v bytech je standardně měřen interval mezi 15:00 a 20:00 hodinou ve všedních dnech. Cílem bylo ověřit reprezentativnost časového úseku odběru vzorků ovzduší vzhledem k ostatní denní době, neboť při hodnocení expozice je nutno vycházet ze střední celkové zátěže. Proměřen byl denní a týdenní profil koncentrací v 10 bytech v topné a netopné sezóně. Byla hodnocena variabilita sledovaných parametrů kvality vnitřního ovzduší a zvážen význam intervalu používaného pro měření v bytech ve vztahu k celkové zátěži.

Statistická analýza potvrdila, že interval mezi 15:00 a 20:00 hodinou ve všedních dnech charakterizuje, v některých případech nevýznamně nadhodnocuje, střední hodnoty koncentrací. Navíc byly prokázány významné vztahy mezi koncentracemi oxidu dusičitého v dětském pokoji a kuchyni, které dokumentují transport znečištění v rámci bytu.

4.8 Dílčí závěry

Incidence ošetřených akutních respiračních onemocnění (ARO) má obdobný charakter jako v minulých letech. Měsíční incidence ARO u dětí kolísala v širokém rozmezí a její průběh během roku představoval ve většině měst typický obraz sezonality s poklesem v letních měsících. Průměrná měsíční incidence ARO se až na výjimky pohybovala ve všech věkových kategoriích na spodní hranici rozpětí průměrných měsíčních incidencí za všechny roky sledování. Průměrný podíl incidencí onemocnění dolních cest dýchacích u dětí na celkové ošetřené nemocnosti ARO byl 10,4 % a kolísal v jednotlivých městech od 5 do 17 %.

Dotazníkové šetření na vzorku 1801 17-ti letých dětí ze 16 měst ukázalo, že prevalence alergických onemocnění v této skupině je 23 %. Nejčastější diagnózou je v tomto věku pollinóza. Byla nalezena vysoká frekvence fenoménů hvízdavého dýchání a pískotů při nachlazení u zdravé populace (děti bez alergie) a vysoká prevalence kuřáctví, a to i u astmatiků. U části dětí, které byly vyšetřeny opakovaně (v roce 1996 jako 13-ti leté), došlo během 4 let k nárůstu alergických onemocnění o 8 %. Z anamnestických údajů byly vyhodnocovány možné rizikové faktory, z nichž kromě již prokázaných (pozitivní rodinná anamnéza, častá respirační nemocnost v raném dětství) byla zjištěna významnost některých perinatálních abnormalit a také vliv vybraných faktorů bydlení v útlém dětství na rozvoj budoucího alergického onemocnění.

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého v žádném sídle nepřekročily 15 µg/m3. Znečištění oxidy dusíku se mírně snížilo, přesto, shodně s roky 1998 a 1999, v Praze 5, Praze 8 a Děčíně překročila průměrná roční koncentrace doporučenou nejvyšší hodnotu. Přetrvává vyšší zátěž ovzduší oxidem uhelnatým v pražské aglomeraci. Významné je znečištění ovzduší polétavým prachem frakce TSP a PM10. Žádná hodnota ročního aritmetického průměru sledovaných kovů nepřevýšila stanovené nebo doporučené hodnoty imisních limitů.

Benzo(a)pyren zůstává nejzávažnějším kontaminantem z polycyklických aromatických uhlovodíků; překročení nejvyšší doporučené přípustné koncentrace pro benzo(a)pyren bylo naměřeno ve všech lokalitách a pro benzo(a)antracen ve třech oblastech. Karcinogenní potenciál měřených PAU v Ostravě je dvakrát vyšší než v Karviné a šestkrát vyšší než v Praze, Plzni, Ústí nad Labem a Hradci Králové. Doporučené nejvyšší přípustné koncentrace těkavých organických látek – benzenu, toluenu, sumy xylenů, styrenu, trimetylbenzenu – jsou překračovány pouze výjimečně.

Hodnoty ročního indexu kvality ovzduší zůstávají relativně stálé. Potenciální expozice koncentracím přesahujícím hodnoty expozičních limitů byly zjištěny u 1,7 % sledované populace v případě sumy oxidů dusíku, kde je i zastoupení expozičních úrovní po výrazném zhoršení mezi roky 1994 a 1995 v dalších letech stabilní. Nejvyšším průměrným koncentracím (plošně) je stále populace vystavena v případě polétavého prachu. U frakce PM10 je 90 % obyvatel ve sledovaných sídlech vystaveno koncentracím nad 20 µg/m3 ročního průměru.

V roce 2000 pokračovala aktualizace datových souborů získaných v první fázi měření mobilním systémem v Praze. Vyhodnocení změn trendů sledovaných škodlivin mezi léty 1994–1996 a rokem 2000 nalezlo statisticky významný pokles imisních hodnot u oxidu siřičitého (SO2), oxidu uhelnatého (CO), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO) a statisticky významný nárůst imisních hodnot ozónu (O3). Nebyl potvrzen ani nalezen žádný statisticky významný posun středních hodnot u sumy oxidů dusíku (NOx) a u hodnot poměru oxidu dusnatého (NO) k oxidu dusičitému (NO2).

V monitoringu vnitřního prostředí bylo v období 1999 až 2001 proměřeno 120 bytů. Byla potvrzena významnost zátěže oxidem dusičitým, benzenem, formaldehydem a mikroklimatickými faktory. Nezanedbatelný význam má i expozice polétavému prachu frakce TSP a PM10. Asociovaná studie potvrdila, že standardně měřený interval mezi 15:00 a 20:00 hodinou ve všedních dnech charakterizuje, v některých případech nevýznamně nadhodnocuje, střední hodnoty koncentrací. Byly prokázány významné vztahy mezi koncentracemi oxidu dusičitého v dětském pokoji a v kuchyni, dokumentující transport znečištění v rámci bytu.

Obr. 4.1a Akutní respirační onemocnění bez chřipky, děti 1-5 let, 1995-2000
Obr. 4.1b Akutní respirační onemocnění bez chřipky, děti 6-14 let, 1995-2000
Obr. 4.1c Akutní respirační onemocnění bez chřipky, dospělí, 1995–2000
Obr. 4.1d Podíl vybraných diagnostických skupin na ošetřené nemocnosti ARO (všechny věkové kategorie)
Obr. 4.2a Struktura alergických onemocnění v souboru 17-ti letých alergiků
Obr. 4.2b Vybrané příčiny dlouhodobého sledování lékařem (kromě alergií) populace 17-ti letých
Obr. 4.3a Imise oxidu siřičitého – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3b Rozpětí koncentrací oxidu siřičitého v letech 1991–2000 – roční aritmetický průměr
Obr. 4.3c Imise polétavého prachu, TSP – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3d Rozpětí koncentrací polétavého prachu, TSP, v letech 1991-2000 - roční aritmetický průměr
Obr. 4.3e Imise polétavého prachu, frakce PM10 – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3f Rozpětí koncentrací polétavého prachu, frakce PM10, v letech 1995–2000 – roční aritmetický průměr
Obr. 4.3g Imise sumy oxidů dusíku – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3h Rozpětí koncentrací sumy oxidů dusíku v letech 1991-2000 – roční aritmetický průměr
Obr. 4.3i Imise oxidu dusnatého – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3j Rozpětí koncentrací oxidu dusnatého v letech 1995–2000 – roční aritmetický průměr
Obr. 4.3k Imise oxidu dusičitého – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3l Rozpětí koncentrací oxidu dusičitého v letech 1995–2000 – roční aritmetický průměr
Obr. 4.3m Imise oxidu uhelnatého – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.3n Rozpětí koncentrací oxidu uhelnatého v letech 1995–2000 – roční aritmetický průměr
Obr. 4.3o Imise ozónu - roční aritmetický průměr a 95%ní kvantil denních koncentrací, 2000
Obr. 4.3p Rozpětí koncentrace ozónu v letech 1995–2000 - roční aritmetický průměr
Obr. 4.4 Roční index kvality ovzduší (IKOr), 1995–2000
Obr. 4.5 Rozdělení obyvatel podle potenciální expozice vybraným škodlivinám z venkovního ovzduší, 1995-2000 (v intervalech podílu ročního imisního limitu IHr)
Obr. 4.6a Imise polyaromatických uhlovodíků (PAU) – roční aritmetický průměr sumy PAU a toxického ekvivalentu TEQ (BaP), 2000
Obr. 4.6b Imise vybraných polyaromatických uhlovodíků – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.6c Imise těkavých organických látek (VOC) – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.7a Arzen v polétavém prachu – roční aritmetický průměr, 1991–2000
Obr. 4.7b Kadmium v polétavém prachu – roční aritmetický průměr, 1991–2000
Obr. 4.7c Chrom v polétavém prachu - roční aritmetický průměr, 1991–2000
Obr. 4.7d Nikl v polétavém prachu - roční aritmetický průměr, 1991–2000
Obr. 4.7e Olovo v polétavém prachu - roční aritmetický průměr, 1991–2000
Obr. 4.7f Mangan v polétavém prachu – roční aritmetický průměr, 2000
Obr. 4.8a Procentuální zastoupení měřených bytů podle hodnoty relativní vlhkosti
Obr. 4.8b Procentuální zastoupení měřených bytů podle koncentrace oxidu dusičitého
Obr. 4.8c Procentuální zastoupení měřených bytů podle koncentrace formaldehydu
Obr. 4.8d Procentuální zastoupení měřených bytů podle koncentrace benzenu

Hlavní strana

OBSAH