9. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 6: ZDRAVOTNÍ STAV A VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY

9.1 Dotazník zdravotního stavu

9.1.1 Struktura dotazníku a organizace dotazníkového šetření

V návaznosti na studie HELEN 98 a 99 proběhlo na podzim roku 2000 dotazníkové šetření v šesti městech, která jsou zapojena do Systému monitorování (Klatovech, Kroměříži, Liberci, Mělníku, Mostě a Příbrami). Města účastnící se monitorování mají rozdílnou kvalitu životního prostředí a navzájem se odlišují v socioekonomických i demografických ukazatelích.

Struktura dotazníku studie pochází z roku 1998 a její dodržení je plánováno ve všech letech, kdy šetření bude probíhat. Dotazník v roce 2000 sestával z 65 otázek a byl členěn do následujících oddílů:

V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen). Oporou systematického náhodného výběru byly stejně jako v minulých letech městské registry, věková hranice výběru byla stanovena na 45–54 let. Vybrané osoby nejdříve obdržely první informační dopis, následně byly kontaktovány tazatelem. Ten předával dotazník, informoval o významu šetření, prováděl kontrolu úplnosti vyplnění a samotný sběr dotazníků. Jeho hlavním úkolem bylo navázat kontakt s respondentem a přesvědčit ho k účasti, nesměl se podílet na vyplňování dotazníku ani respondenta ovlivňovat. Tazatelé byli vybráni z velké většiny z řad pracovníků hygienické služby. Byly vypracovány písemné pracovní postupy pro zajištění šetření a tazatelé ve všech městech byli jednotně proškoleni.

K lékařskému vyšetření byla zvána polovina souboru (200 mužů a 200 žen v každém městě). Probíhalo na hygienických stanicích a jeho organizace byla plně zajištěna pracovníky OHS. Vyšetření zahrnovalo změření krevního tlaku, tělesné výšky, hmotnosti, obvodu pasu a boků, stanovení koncentrace celkového cholesterolu v krvi a orientační spirometrické vyšetření. Metodika je uvedena v Manuálu pro šetření HELEN.

Výsledná respondence dosažená v dotazníkové části šetření byla 76,2 %, respondence lékařského vyšetření byla 37,0 %. Metoda přímého kontaktu s respondentem se jednoznačně osvědčila, je patrná podstatně menší ochota vybraných osob dostavit se k vyšetření než vyplnit dotazník.

9.1.2 Metody zpracování údajů z dotazníku

Data byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro města a obě pohlaví. Aby mohl být proveden odhad prevalence sledovaných ukazatelů, byly výsledky popisující celý soubor a jednotlivá pohlaví váženy počtem obyvatel věkové kategorie 45–54 let v šesti sledovaných městech. Byla rovněž provedena analýza vztahu vybraných ukazatelů ke zdravotnímu stavu. Zvolenou metodou byla logistická regrese, adjustováno bylo pohlavím, věkem a městem. Výsledky regresních analýz jsou prezentovány ve formě odds ratio (poměr šancí), s uvedením p-hodnoty a 95% konfidenčního intervalu.

V závěrečném oddíle je uvedeno srovnání vybraných výsledků ze studií Helen 98 (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karviná, Kolín a Ústí nad Labem), Helen 99 (Kladno, Olomouc, Plzeň, Žďár nad Sázavou) a Helen 2000 (Klatovy, Kroměříž, Liberec, Mělník, Most a Příbram) Jsou porovnávány dvě skupiny vybraných výsledků: a) výskyt a kumulace pěti nejzávažnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, zvýšená hladina cholesterolu, obezita, nedostatek pohybu a kouření) a b) zastoupení některých pozitivních subjektivně vnímaných faktorů (spokojenost s finanční situací, kladné hodnocení vlastního zdraví, nízký pocit vyčerpanosti ze zaměstnání a spokojenost s vlastním životem) u respondentů šetření.

9.1.3 Vybrané výsledky za rok 2000

Zdravotní stav:

Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění (obr. 9.2a):

Socioekonomické a psychosociální faktory:

Výživa a stravovací zvyklosti:

9.1.4 Vztahy některých faktorů ke zdraví

Byl testován vztah některých socioekonomických ukazatelů, životního stylu či hodnocení životního prostředí k pozitivnímu hodnocení vlastního zdraví a nepřítomnosti dlouhodobých zdravotních obtíží.

Pozitivní hodnocení vlastního zdraví:

Nepřítomnost dlouhodobých zdravotních obtíží:

9.1.5 Vybrané výsledky dotazníkového šetření 1998–2000 (16 měst)

9.2 Vybrané ukazatele demografické statistiky

V rámci standardního zpracování vybraných demografických ukazatelů byly na základě údajů Národního onkologického registru ČR připraveny ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky informace o vývoji incidence zhoubných nádorů v České republice za období let 1979–1998. Údaje jsou prezentovány jako počet hlášených onemocnění na novotvary, přepočítané na 100 000 obyvatel.

Incidence vybraných skupin novotvarů jsou prezentovány v pěti čtyřletých obdobích (obr. 9.4a, 9.4b). U hodnot celkové incidence, která zahrnuje všechny sledované zhoubné novotvary, je zřetelný opakovaně pozorovaný stálý nárůst v čase s jednoznačným rozdílem mezi mužskou a ženskou populací v neprospěch mužů (obr. 9.4c).

Sumárně je možno konstatovat:

Podrobnější informace a hodnocení do úrovně okresů a vybraných jednotlivých diagnóz jsou uvedeny v Odborné zprávě subsystému 6.

9.3 Dílčí závěry

Při získávání vybraných osob ke spolupráci na dotazníkovém šetření se osvědčil osobní kontakt s tazateli.

Vybrané osoby byly snadněji získány k vyplnění dotazníku, než k lékařskému vyšetření.

Z výsledků vyplývá, že ve vybrané městské populaci byly prokázány signifikantní rozdíly sledovaných ukazatelů zdravotního stavu mezi muži a ženami.

Byl prokázán významný vztah hodnocení zdraví a socioekonomických a psychosociálních ukazatelů, zejména ekonomické aktivity, dosaženého vzdělání, uspokojivé finanční situace a spokojenosti se životem případně se životním prostředím.

U hodnot celkové incidence, která zahrnuje všechny sledované zhoubné novotvary, je zřetelný opakovaně pozorovaný stálý nárůst v čase s jednoznačným rozdílem mezi mužskou a ženskou populací v neprospěch mužů.

Obr. 9.1a Osobní anamnéza, obtíže oznamované respondentem, 2000
Obr. 9.1b Osobní anamnéza, nemoci zjištěné lékařem, 2000
Obr. 9.1c Subjektivní hodnocení zdravotního stavu za posledních 6 měsíců, 2000
Obr. 9.2a Rizikové faktory chronických neinfekčních onemocnění, 2000
Obr. 9.2b Vybrané faktory životního prostředí silně obtěžující respondenty, 2000
Obr. 9.3a Vybrané rizikové faktory současně se vyskytující u respondentů, 1999 + 2000
Obr. 9.3b Vybrané pozitivní faktory současně se vyskytující u respondentů, 1999 + 2000
Obr. 9.4a Incidence vybraných zhoubných novotvarů ve čtyřletých intervalech, muži, 1979–1998
Obr. 9.4b Incidence vybraných zhoubných novotvarů ve čtyřletých intervalech, ženy, 1979–1998
Obr. 9.4c Incidence zhoubných novotvarů v České republice celkem, 1979–1998

Hlavní strana

OBSAH