Shromážděné výsledky v Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel
ČR ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2000 představují již standardní
sadu informací, které byly získány rutinním a stabilizovaným souborem monitorovacích
aktivit sedmého roku provozu. Jsou závažným materiálem pro řízení a kontrolu
zdravotních rizik pro orgány státní správy i cennou informací pro širokou
veřejnost, neboť usnadňují činnosti spojené s přechodem k aktivní ochraně
zdraví. Svou komplexností představují také podklad pro objektivní informování
ostatních zemí Evropy a celého světa z pohledu obchodních a kulturních kontaktů.
Dokumentují úroveň zdravotního stavu naší populace a míru znečištění sledovaných
složek životního prostředí.
Výsledky získávané v monitorovaných lokalitách za jednotlivá roční období
jsou základním kamenem při vytváření časových řad o zdravotním stavu a znečištění
složek životního prostředí. Postupné hodnocení takto vznikajících řad umožní
odpovědně posuzovat trendy a závislosti trvalého či sezónního charakteru,
z kterých mohou vznikat případná doporučení a návrhy na opatření a změny.
Nejvýznamnější poznatky pozitivního i negativního rázu, zjištěné monitorováním
zdraví a životního prostředí v roce 2000:
Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého jsou na nízké úrovni a dále
mírně klesají. Ve všech sledovaných městech představuje průměrná koncentrace
za rok 2000 nejnižší roční průměr od roku 1991.
Přetrvává vyšší znečištění ovzduší oxidy dusíku, přestože došlo k mírnému
snížení imisí (roční imisní limit byl překročen v Praze 5, 8 a v Děčíně)
a oxidem uhelnatým v pražské aglomeraci. Významná je expozice obyvatel
měst polétavým prachem (TSP i frakcí PM10) (zejména v Praze).
V ovzduší Prahy mezi obdobím 1994–1996 a rokem 2000 došlo ke:
1. statisticky významnému poklesu imisí oxidu siřičitého,
2. méně výraznému, přesto statisticky významnému poklesu imisí oxidu uhelnatého,
oxidu dusičitého a oxidu dusnatého,
3. statisticky významnému nárůstu imisí ozónu.
Sledované toxické kovy se v ovzduší nevyskytují v množství,
překračujícím stanovené nebo doporučené hodnoty imisních limitů.
Ze směsi polycyklických aromatických uhlovodíků je benzo(a)pyren
nejzávažnějším kontaminantem v ovzduší; překročení doporučené nejvyšší přípustné koncentrace
bylo zjištěno ve všech sledovaných lokalitách. V Ostravě byl doporučený
denní imisní limit překročen v téměř 90 % měření; je tam nejvyšší karcinogenní
potenciál polyaromatických uhlovodíků, který převyšuje dvakrát hodnotu
zjištěnou v Karviné a šestkrát hodnotu v Praze, Plzni, Ústí nad Labem
a Hradci Králové.
Doporučené nejvyšší přípustné denní koncentrace těkavých organických látek
v ovzduší jsou ve sledovaných městech překračovány pouze výjimečně. Nejvyšší
hodnota sumy VOC (TVOC) byla nalezena Ústí nad Labem, kde koncentrace pětkrát
převyšuje hodnoty v ostatních sledovaných oblastech. Důvodem jsou především
vysoké koncentrace freonu 12 v jarních měsících.
Kvalita pitné vody ve veřejných vodovodních sítích sledovaných v rámci
Systému monitorování je trvale na dobré úrovni. Stejně jako v minulém roce
bylo nejčetnější překročení limitních hodnot nalezeno u chloroformu (četnost
překročení limitních hodnot obsahu v pitné vodě však klesá, v roce 2000 poklesla
pod 2 %) a nově také u dichlorbenzenů. Trvale je zjišťována vysoká četnost
nedodržení mezné hodnoty obsahu volného chloru v distribučních sítích, přičemž
četnost přechlorování má klesající trend.
Expozice škodlivinám z pitné vody je nízká, pouze v jednotkách procent
přijatelného denního přívodu (ADI). Nejvyšší je u dusičnanů, kde expozice
90-ti procent obyvatel monitorovaných měst dosahuje 15 % ADI.
Zvýšení rakovinového rizika konzumací pitné vody je velmi nízké
(v jednotlivých městech asi 1 případ ročně na 1 milion až 1 miliardu obyvatel).
Ve všech monitorovaných městech dohromady (téměř 3,5 milionu obyvatel) bylo možno
očekávat v roce 2000 méně než 1 přídatný případ nádorového onemocnění způsobený
pitnou vodou z veřejného vodovodu.
Z hlediska alimentárních onemocnění je významný nárůst onemocnění
kampylobakteriózou v dlouhodobém časovém tendu.
Průměrná chronická expozice populace sledovaným organickým ani anorganickým
látkám v potravinách nedosáhla v roce 2000 hodnot, které jsou spojovány
s nepřípustným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní
efekt). Roste zátěž dusičnany, kadmiem, olovem a manganem.
Rizikovou skupinou z hlediska výživy jsou děti ve věku 4–6 let.
Podle modelu doporučených dávek potravin mají nejvyšší odhadovanou expozici škodlivinám
z potravin. Expozice dusičnanům dosáhla asi 95 % přijatelného denního přívodu
(ADI), expozice dusitanům stoupla asi na 130 % ADI, expozice manganu pak
dokonce až téměř na 180 % RfD.
Odhad přívodu potřebných stopových prvků dosahuje nejnižších hodnot pro
kategorii starších osob ve věku nad 60 let (podle modelu doporučených dávek
potravin). Struktura spotřeby potravin v rozsahu doporučených dávek potravin
většinou nepokrývá u této věkové skupiny doporučený přívod minerálních látek.
Potvrzují se předpoklady o relativně častém výskytu producentů mykotoxinů –
aflatoxinů a ochratoxinu A (toxinogenních mikromycet)
v potravinách, obsah v krvi ukazuje na stálou, avšak mírnou zátěž.
Teoretický odhad pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění
v české populaci v důsledku roční expozice vybraným chemickým látkám z příjmu
potravin činil asi 76 případů pro ČR a rok 2000. Nejvyšší podíl na zvýšení
rizika představovaly již tradičně PCB a As. Odhad pro látky s dioxinovým
účinkem (PCB, dioxiny a dibenzofurany) činí asi 62 případy pro ČR a rok
2000. Odhad zvýšení počtu nádorových onemocnění pro populační skupinu dětí
mezi 4 a 6 lety činí asi 8 případů pro ČR a rok 2000.
Obsah chlorovaných pesticidů v mateřském mléce má sestupný trend.
Obsah selenu v krvi vykazuje pozvolný vzestupný trend, obsah
jódu signalizuje mírnou hyposaturaci dospělé populace.
Z monitorování koncentrací cizorodých chemických látek v tělních tkáních
a tekutinách vyplývá, že zátěž české populace škodlivinami z prostředí odpovídá
hodnotám evropského průměru.
Incidence nádorových onemocnění v České republice má rostoucí
trend s významným rozdílem mezi mužskou a ženskou populací v neprospěch mužů.
Výskyt alergických onemocnění v populační skupině 17-ti letých dětí je
23 %. Nejčastější alergií je v tomto věku pollinóza.
Byl prokázán významný vztah mezi zdravím a socioekonomickými a psychosociálními
ukazateli, zejména ekonomickou aktivitou, vyšším dosaženým vzděláním, uspokojivou
finanční situací a spokojeností se životem.
Nejvíce nemocí z povolání vzniklo při dobývání uhlí (severní Morava 34 %
případů ČR) a ve zdravotnictví. Nejčastěji hlášenými nemocemi z povolání
byly nemoci periferních nervů z jednostranného zatížení končetin. Počet
hlášených nemocí z povolání má pozvolně klesající trend.
Ve většině monitorovaných lokalit nedošlo za uplynulých 7 let k významným
změnám hlučnosti. Na většině sledovaných lokalit byly překračovány limitní
hodnoty hluku pro obytné oblasti.
K překračování limitních hodnot koncentrací škodlivin po dobu existence
Systému monitorování docházelo a dochází u některých kontaminantů v ovzduší,
relativně často zvláště v silně zatížených lokalitách (Praha, Ostrava, Karviná),
a jen ojediněle v pitné vodě. K překračování limitních hodnot hladin hluku
dochází pravidelně na většině sledovaných lokalit. Z hodnocení populační
expozice monitorovaným kontaminantům vyplývá, že povolené expoziční limity
(pro nekarcinogenní efekt) jsou v monitorovací síti čerpány „průměrným
člověkem“ jen v omezené míře, avšak toto zjištění nelze přeceňovat. Koncentrace
řady monitorovaných cizorodých látek vykazují vzestupný trend, navíc se v životním
prostředí vyskytuje mnoho škodlivin, které nejsou dosud předmětem soustavného
zkoumání. Pouze systematické monitorování, realizované jako otevřený rozvíjející
se systém, vedený snahou po odůvodnitelných minimalizacích všech expozic
(podle základního principu, že expozice je nutné udržovat tak nízké, jak
je to rozumně možné), může zabezpečit srovnatelné úrovně expozic cizorodým
látkám a srovnatelné parametry zdravotního stavu se zeměmi Evropské unie
a v budoucnu zajistit podmínky udržitelného rozvoje naší společnosti.