3. ORGANIZACE SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ |
3.1 Rozsah Systému monitorování
Systém monitorování je realizován ve třiceti lokalitách, kterými jsou hlavní město Praha a vybraná okresní města, včetně bývalých krajských měst, s možností i případného plošného rozšiřování. Některé subsystémy nejsou v současnosti provozovány ve všech těchto lokalitách. Důvodem je zejména dostatečná reprezentativnost sledování již v nižším počtu lokalit (např. subsystém dietární expozice a biologického monitoringu) a také hledisko ekonomické.
Celkový přehled realizace jednotlivých subsystémů je uveden na obr. 3.1 a v tab. 3.1, kde jsou shrnuty údaje o jejich realizaci a informace o kvalitě životních podmínek a životního prostředí (Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, 1992) v konkrétních městech spolu se základními demografickými údaji. Pozitivním faktem je, že v průběhu sedmi let rutinního provozu nedošlo ke změnám v základním počtu a struktuře účastníků monitorování, takže celý systém je možné považovat z hlediska rozsahu monitorovacích aktivit za ustálený a pravidelný.
3.2 Sledované faktory a ukazatele a jejich limity
V jednotlivých subsystémech je monitorována řada faktorů (cizorodých látek, kontaminantů, analytů a ukazatelů). Jejich seznam, optimalizovaný v Novelizaci projektů subsystémů Systému monitorování, vyplývá z příslušných norem a specializovaných rozborů provedených před vlastním zahájením Systému monitorování. V Příloze této zprávy je uveden seznam sledovaných faktorů spolu s informacemi o tom, ve kterém subsystému je jejich monitorování prováděno. U jednotlivých kontaminantů jsou dále uvedeny příslušné kritické parametry resp. limitní hodnoty, jsou-li stanoveny.
Při hodnocení výsledků v jednotlivých subsystémech je používáno několik typů limitů. Jednak jsou to limity dané českými normami a vyhláškami a jednak jsou to veličiny přebírané z nadnárodních institucí (např. Světová zdravotní organizace), které obvykle nemají normativní platnost. Jedná se zejména o expoziční limity typu přípustný denní přívod (ADI) nebo doporučené denní přívody při hodnocení expozice škodlivinám či stopovým prvkům z příjmu poživatin nebo pitné vody, event. tolerovatelné interní dávky při hodnocení obsahu toxických látek v biologickém materiálu. V průběhu existence Systému monitorování dochází k přirozenému vývoji ve formulování těchto limitních hodnot nebo ve stanovování jejich číselných hodnot, v Odborných zprávách či Souhrnné zprávě jsou tyto aktuální změny reflektovány.
3.3 Informační systém a zpracování výsledků
Struktura používaných databází a navazujících počítačových programů zabezpečuje sběr výsledků u koncových uživatelů informačního systému (měřící laboratoře), transport ke garantům jednotlivých subsystémů a jejich samostatné zpracování podle požadavků uživatelů Systému monitorování. U garantů jsou archivovány všechny původní výsledky ve specializovaných databázích s možností opakovaného zpracování podle zadaných kritérií. Databáze jsou konstruovány v rámci standardních databázových produktů a umožňují realizovat běžně požadované rozsahy zpracování. Je také zabezpečena kompatibilita s jinými databázovými systémy a případné nadstavbové zpracování a hodnocení.
Kvantitativní zpracování souborů výsledků je založeno na výpočtech parametrických (např. aritmetický průměr) nebo neparametrických (medián, kvantil) výběrových charakteristik. Užití neparametrických charakteristik se většinou týká zpracování informací o koncentracích kontaminantů v nějakém médiu, jejichž statistické rozdělení nebývá normální, ale spíše se blíží logaritmickonormálnímu. To je obvykle z jedné strany limitováno mezí detekce resp. mezí stanovitelnosti použité analytické metody a na druhé straně se mohou vyskytovat extrémní hodnoty dané většinou bodovým zatížením lokality či populace (tzv. nesystematické změny). V takových případech popis výsledků aritmetickým průměrem nebývá objektivní (jeho používání je založeno na předpokladu normálního rozdělení) a zde může být zkreslující informací. V zásadě je účelnější a výhodnější používat neparametrické výběrové charakteristiky typu medián a kvantil a vyhnout se často nereálným předpokladům o konkrétním statistickém rozdělení zpracovávaných hodnot. Nutno podotknout, že výpočet jednotlivých výběrových charakteristik je limitován počtem hodnot ve zpracovávaném výběru a při jejich malém počtu uvádíme jen příslušnou střední hodnotu (průměr či medián).
Jednoznačná aplikace navrhovaných neparametrických charakteristik však není v současné době stále ještě plně realizovatelná. Důvodem je skutečnost, že některé normativní či referenční hodnoty jsou prezentovány aritmetickým průměrem, jehož použití dává obvykle nadhodnocující výsledky. V databázích Systému monitorování jsou běžně k dispozici všechny typy charakteristik.
U některých monitorovaných kontaminantů (analytů) jsou řady údajů o jejich koncentraci v nějakém médiu (složce životního prostředí či biologickém materiálu) pod mezí stanovitelnosti použitých analytických metod (tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“). Takové situace není snadné kvantitativně hodnotit. Pokud je změřená koncentrace pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet výběrových charakteristik souborů takový údaj nahrazen hodnotou jedné poloviny udané meze stanovitelnosti (je zaveden předpoklad rovnoměrného rozdělení hodnot v oblasti pod mezí stanovitelnosti). Často také dochází k situaci, kdy v sadě měřených hodnot je počet výsledků pod mezí stanovitelnosti vyšší. Další zpracování takových údajů již může být zatíženo chybou, která je z hlediska hodnocení expozic sledovanému faktoru nepodstatná, protože se zásadně realizuje ve spodní hranici rozpětí expozičního limitu. V případě, že počet „negativních“ měření (tj. pod mezí stanovitelnosti) přesahuje 50 % z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení, jsou takové údaje o výskytu analyzovaného kontaminantu popsány většinou jen verbálně a kvantitativní hodnocení výsledků již není běžně prováděno.
Trendy vývoje kvality sledovaných složek životního prostředí a zdravotního stavu budou v jednotlivých subsystémech zpracovávány vždy v určitých časových intervalech; jejich hodnocení, které bude postihovat případné nelineární časové průběhy expozic či zátěží obyvatelstva škodlivnami ze životního prostředí, je připravováno na příští monitorovací období. Hodnocení trendů sledovaných faktorů v jednotlivých složkách životního prostředí za období 1994–1999, realizované korelačním koeficientem pro izolované hodnocení souboru údajů, je možno nalézt v Souhrnné zprávě za rok 1999.
3.4 Systém QA/QC
Zabezpečení jakosti (QA – Quality Assurance) a řízení jakosti (QC – Quality Control) práce analytických laboratoří, které jsou účastníky Systému monitorování, je součástí programů práce samotných laboratoří za podpory organizací, kterým přísluší (hygienické stanice, soukromé laboratoře). Informace o kontrolní a zajišťovací činnosti garantů jednotlivých subsystémů jsou uváděny v Odborných zprávách. Hlavní součástí zabezpečení jakosti analýz laboratoří Systému monitorování je jejich účast v mezilaboratorním porovnávání vzorků (analýza kruhových vzorků), používání referenčních materiálů pro vnitřní kontrolu a vedení regulačních diagramů a dokumentace.
Dostatečné zajištění programu QA/QC je kontrolováno samostatnou pracovní skupinou, která provádí posuzování nezávislými komisemi. Závěry posuzovacích návštěv (auditů) nejsou běžně publikované a slouží účastnickým laboratořím pro zlepšení jejich práce. Postupy, které pracovní skupina využívá, vedou pracovníky laboratoří k dobře sledovatelnému a kontrolovanému získávání výsledků. Pokud laboratoř má akreditované metody již před návštěvou posuzovací komise, prověřuje komise jejich vhodnost pro použití v rámci monitoringu. Připravuje se posuzování laboratoří, které pracují v projektu „Kvalita vnitřního prostředí“ a pro nově zaváděné subsystémy 7 a 8 je připravován systém kontroly kvality dat a jejího zajištění.
Pro kontrolu zajištění kvality práce laboratoří využívá pracovní skupina Příručku kontroly zajištění jakosti pro laboratoře, která byla sestavena rozšířenou pracovní skupinou na počátku její činnosti. Příručka kontroly (neztotožňovat s Příručkou jakosti pro akreditační jednání) usměrňuje pracovníky laboratoře k vytváření podmínek pro zprůhlednění jejich činnosti, pro zajištění kvalitních výsledků, pro zajištění dohledání osudu vzorků zpracovávaných v minulosti a jejich zajištění v případných arbitrážních jednáních. Přestože je jednodušší než Příručka jakosti, obsahuje její prvky a laboratoře využívají Příručku kontroly k získání dalších osvědčení o správné laboratorní praxi. Vypracování Příručky kontroly bylo provedeno všemi účastněnými laboratořemi.
V předstihu k normám o akreditaci počala pracovní skupina QA/QC vyžadovat Standardní operační postupy (SOP) pro odběr, uchování a transport vzorků a pro předávání získaných výsledků Ústředí monitoringu jako přílohy k Příručce kontroly. Jejich vypracování a dodání pracovní komisi ze všech dosavadních subsystémů je prakticky dokončeno. Subsystém „Hluk“ má vlastní systém QA/QC a tedy i přístup k výběru míst pro měření a k zacházení se získanými údaji.
Podle informací a částečných aktualizací Příruček kontroly lze odhadnout, že nejméně jedna třetina laboratoří vlastní osvědčení o akreditaci. Na příští rok je připravován jejich přehled k publikaci.
Tab. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Město |
Realizace |
Životní |
Životní |
Kód |
Počet obyvatel |
sídlo/ |
|||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
okres |
sídlo |
|||||
Základní účastníci: |
|||||||||||
Benešov |
x |
x |
|
x |
x |
A |
3 |
BN |
88,7 |
16,1 |
18,2 |
Brno |
x |
x |
x |
x |
|
C |
3 |
BM |
383,6 |
383,6 |
100,0 |
České Budějovice |
x |
x |
x |
x |
|
B |
4 |
CB |
178,3 |
98,9 |
55,5 |
Děčín |
x |
x |
x |
|
|
C |
5 |
DC |
133,8 |
53,0 |
39,6 |
Havlíčkův Brod |
x |
x |
x |
|
|
A |
2 |
HB |
95,6 |
24,7 |
25,8 |
Hodonín |
x |
x |
|
|
|
A |
4 |
HO |
161,1 |
27,9 |
17,3 |
Hradec Králové |
x |
x |
x |
x |
|
C |
3 |
HK |
161,1 |
98,7 |
61,3 |
Jablonec n/N |
x |
x |
x |
x |
|
B |
4 |
JN |
88,3 |
45,6 |
51,7 |
Jihlava |
x |
x |
x |
|
|
A |
3 |
JI |
108,9 |
51,8 |
47,6 |
Jindřichův Hradec |
|
x |
|
|
|
A |
1 |
JH |
93,6 |
23,1 |
24,6 |
Karviná |
x |
x |
|
|
|
C |
5 |
KI |
283,1 |
65,6 |
23,2 |
Kladno |
x |
x |
x |
|
|
D |
4 |
KL |
150,5 |
71,5 |
47,5 |
Klatovy |
x |
x |
|
|
|
B |
2 |
KT |
88,1 |
23,1 |
26,2 |
Kolín |
x |
x |
x |
|
|
C |
5 |
KO |
95,6 |
30,6 |
32,0 |
Kroměříž |
x |
x |
|
|
|
B |
3 |
KM |
108,7 |
29,9 |
27,5 |
Liberec |
x |
x |
x |
|
|
C |
3 |
LB |
159,4 |
99,6 |
62,5 |
Mělník |
x |
x |
|
|
|
C |
4 |
ME |
95,0 |
19,5 |
20,6 |
Most |
x |
x |
|
|
|
D |
5 |
MO |
119,2 |
69,9 |
58,6 |
Olomouc |
x |
x |
x |
|
|
A |
3 |
OL |
225,5 |
103,0 |
45,7 |
Ostrava |
x |
x |
x |
x |
|
D |
5 |
OS |
321,3 |
321,3 |
100,0 |
Plzeň |
x |
x |
x |
x |
x |
D |
4 |
PM |
167,5 |
167,5 |
100,0 |
Praha |
x |
x |
x |
x |
|
C |
5 |
AB |
1 186,9 |
1 186,9 |
100,0 |
Příbram |
x |
x |
x |
|
|
B |
4 |
PB |
107,6 |
36,8 |
34,2 |
Sokolov |
x |
x |
|
|
|
D |
4 |
SO |
94,9 |
25,6 |
27,0 |
Svitavy |
x |
x |
|
|
|
B |
2 |
SY |
102,3 |
17,3 |
16,9 |
Šumperk |
x |
x |
|
x |
|
A |
2 |
SU |
127,1 |
29,8 |
23,5 |
Ústí n/L |
x |
x |
x |
x |
x |
D |
5 |
UL |
118,6 |
96,1 |
81,0 |
Ústí n/O |
x |
x |
x |
|
|
B |
2 |
UO |
139,3 |
15,1 |
10,9 |
Znojmo |
|
x |
x |
x |
|
B |
2 |
ZN |
114,2 |
35,9 |
31,4 |
Žďár n/S |
x |
x |
x |
x |
x |
A |
2 |
ZR |
125,6 |
24,4 |
19,4 |
Přidružení účastníci: |
|||||||||||
Frýdek-Místek |
x |
|
|
|
|
C |
4 |
FM |
228,3 |
61,7 |
27,0 |
Litoměřice |
|
x |
|
|
|
C |
4 |
LT |
114,2 |
25,5 |
22,4 |
Pardubice |
|
x |
|
|
|
C |
4 |
PU |
161,6 |
92,1 |
57,0 |
Poznámky:
IIS ŽP – Integrovaný informační systém životního prostředí.
Sídlo/okres – podíl obyvatel žijících ve městě z celkového počtu v okrese.
Jednotlivé pražské obvody jsou značeny kódem AB1–AB10, resp. A1–A10 (z technických důvodů).
Hodnocení životních podmínek, resp. životního prostředí je popsáno v kap. 13.
Počet obyvatel je aktualizován k 1. 1. 2000 (Pohyb obyvatelstva ČR v roce 1999, ČSÚ 2000).
Nové subsystémy 7 a 8 nejsou dosud v rutinním provozu monitorování, proto nejsou
zahrnuty do tab. 3.1.
Obr. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí