10. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 7: ZDRAVOTNÍ RIZIKA PRACOVNÍCH PODMÍNEK A JEJICH DŮSLEDKY |
10.1 Organizace monitorovacích aktivit
Tento subsystém zahrnuje sledování zdravotního poškození zaměstnanců jako důsledku negativního vlivu faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí. Jedná se o nový subsystém, který obsahuje údaje celostátního monitoringu výskytu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání (monitorování zdravotních účinků), monitorování expozice (kategorizace prací a pracovišť), dále sledování negativních vlivů vybraných faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců. Konkrétně se jedná o jednostrannou dlouhodobou a nadměrnou fyzickou zátěž a chemické karcinogeny, včetně založení registrů pracovišť a prací, kde se tyto látky vyskytují.
Členění subsystému 7:
Členění subsystému umožňuje doplnění o nové úkoly dle aktuálních potřeb a možností.
10.2 Monitorování zdravotních dat o nemocích z povolání a kategorizaci prací
10.2.1 Monitorování zdravotních účinků
Monitorování zdravotních účinků existuje prakticky 10 let a je již plně stabilizováno. Výskyt nemocí z povolání, případně ohrožení nemocí z povolání, byl v roce 2000 nižší než v předchozích letech (tab. 10.1). Celkový počet nemocí z povolání byl 1751, z toho bylo 1691 nemocí a 60 ohrožení nemocí z povolání u celkem 1713 zaměstnanců (incidence na 100 000 pojištěnců je 38,3); diagnóza nemoci z povolání byla stanovena u 1104 mužů a 647 žen. Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno ze severní Moravy (34 % případů). Nejvíce onemocnění vzniklo při dobývání uhlí (389 případů) a ve zdravotnictví (246 případů). Nejčastěji se vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (698 případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci dýchacích cest a plic (363 případy), nemoci kožní (363 případy), nemoci přenosné a parazitární (287 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (36 případů) a nemoci způsobené ostatními faktory (4 případy).
Mezi nejčastěji hlášené nemoci z povolání patřily (podle Přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. – Seznam nemocí z povolání):
Také nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno ze severní Moravy (52 %). Nejčastějším hlášeným onemocněním u ohrožení byla porucha sluchu způsobená hlukem (kapitola II.4 – 23 případů). Přehled výskytu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v roce 2000 podle regionů a vývoj počtu nemocí z povolání za posledních 15 let jsou uvedeny na obr. 10.1 a 10.2.
10.2.2 Monitorování expozice
10.3 Monitorování vybraných parametrů expozice a zdravotních účinků
10.3.1 Sledování vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na zdraví
10.3.2 Registr profesionálních expozic chemickým karcinogenům
V rámci projektu monitoringu byla na rok 2001 plánována jednak aktualizace již zavedených dat a rozšíření na exponované pracovníky v ostatních závodech v těch regionech, kde již byl registr založen v letech 1998–1999 v rámci úkolu hlavního hygienika podpora zdraví (Ústí nad Labem, České Budějovice, Pardubice), jednak založení regionálních registrů v dalších krajích podle nového správního uspořádání tak, aby byla pokryta pracoviště s tímto rizikem v celé České republice.
Z finančních důvodů není možno přistoupit k úplnému pokrytí všech regionů. Je nutno poznamenat, že v celostátním měřítku může být systém plně využit a sloužit zamýšleným cílům pouze při úplném pokrytí pracovišť s profesionálním rizikem karcinogenů. Proto by bylo potřebné toto celostátní pokrytí maximálně urychlit.
Souběžně se zaváděním registru byl na úrovni SZÚ – MZ – Úřad pro ochranu osobních údajů řešen problém oprávněnosti přístupu k osobním a zvláště k tzv. citlivým údajům. Tento problém se týká pracoviště SZÚ, kde má být etablován centrální stupeň Registru profesionálních expozic, soustřeďující data z regionálních registrů. Tento problém není prozatím vyřešen.
10.4 Dílčí závěry
S výjimkou části Monitorování zdravotních účinků, tj. Centrálního registru nemocí z povolání a Centrálního registru ohrožení nemocí z povolání, jsou ostatní části subsystému nově vznikající projekty, kde nejsou dosud k dispozici relevantní výstupy.
Monitorování zdravotních účinků, nemocí z povolání, je ve stabilizovaném chodu již prakticky 10 let. Celkový počet nemocí z povolání dosáhl v roce 2000 počtu 1751, z toho bylo 1691 nemocí a 60 ohrožení nemocí z povolání u celkem 1713 zaměstnanců. Nejčastěji se vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory. Mezi nejčastěji hlášené nemoci z povolání patřily nemoci periferních nervů z jednostranného nadměrného dlouhodobého zatížení končetin, pneumokoniózy a nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací.
Tab. 10.1 Hlášené nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 1996–2000
|
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
Profesionální onemocnění celkem |
2 543 |
2 376 |
2 111 |
1 885 |
1 751 |
– nemoci z povolání |
2 519 |
2 350 |
2 054 |
1 844 |
1 691 |
– ohrožení nemocí z povolání |
24 |
26 |
57 |
41 |
60 |
Profesionální onemocnění – muži |
1 565 |
1 551 |
1 261 |
1 192 |
1 104 |
Profesionální onemocnění – ženy |
978 |
825 |
850 |
693 |
647 |
Incidence na 100 000 zaměstnanců |
55,2 |
51,6 |
45,8 |
40,9 |
38,3 |
Obr. 10.1 | Nemoci z povolání rozdělení podle regionů a pohlaví, 2000 |
Obr. 10.2 | Vývoj počtu nemocí z povolání, 1985–2000 |