5. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 2: ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÉ PITNÉ VODY |
5.1 Organizace monitorovacích aktivit
Řešení úkolů subsystému II probíhalo v roce 2001 ve všech 30 vybraných lokalitách. V dobrovolné spolupráci pokračovaly OHS Litoměřice a KHS Pardubice (tab. 3.1). Kvalita pitné vody se v rámci tohoto subsystému sleduje také v dalších významných městech či vodovodních sítích okresů, jejichž sídelní města jsou účastníky Systému monitorování.
Každá ze spolupracujících hygienických stanic měla předepsaný minimální počet komplexních rozborů pitné vody (8–20) a minimální soubor stanovovaných ukazatelů. Celkový soubor stanovovaných ukazatelů jakosti pitné vody je pro všechny stanice jednotný, minimální počet komplexních rozborů pitné vody byl stanoven pro každou stanici individuálně s přihlédnutím k počtu obyvatel monitorovaného sídelního města, kteří jsou zásobováni pitnou vodou z veřejného vodovodu.
Jakost pitné vody je sledována jak ve vodovodní síti, tak na výstupu z vodárny. Do Systému monitorování jsou rovněž přebírány výsledky rozborů, které provádějí výrobci pitné vody (tzv. provozovatelé).
V minulých letech byla závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody norma ČSN 75 7111 „Pitná voda“, platná od roku 1991. Účinnost tohoto předpisu skončila 31. 12. 2000. Od 1. 1. 2001 jsou hygienické požadavky na pitnou vodu stanoveny Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 376/2000 Sb., která respektuje doporučení WHO z roku 1993 a je již částečně harmonizována se směrnicí 98/83/EC o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Tento platný předpis byl použit jako podklad pro hodnocení výsledku získaných v roce 2001. Podkladem pro hodnocení radiologických ukazatelů byla Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany. Hodnoceno je dodržování směrných hodnot objemové aktivity.
Součástí monitoringu je také okamžité hlášení havarijních případů ve změně
jakosti vody, které by mohly způsobit zdravotní ohrožení obyvatelstva,
či hlášení změn, které měly za následek zásadní opatření orgánů hygienické
služby, včetně vyřazení vodovodu z provozu.
5.2 Monitorování indikátorů poškození zdraví
Sledování indikátorů poškození zdraví je soustředěno na hlášení vybraných
infekčních onemocnění s možným přenosem kontaminovanou pitnou vodou a na
evidenci otrav, způsobených chemickou kontaminací pitné vody. Informace
jsou získávány z epidemiologického informačního systému EPIDAT a z přímých
hlášení spolupracujících hygienických stanic. Z rozboru situace vyplývá,
že nebyl prokázán žádný případ, ve kterém by byl příjem vody z monitorovaných
veřejných vodovodů označen jako příčina infekce či otravy. Ze 33 938 registrovaných
nákaz byla pouze v 39 případech označena voda jako cesta přenosu. Laboratorně
nebo epidemiologicky bylo však prokázáno, že ani v jednom případě se nejednalo
o pitnou vodu ze sledovaných veřejných vodovodů. Ve většině případů se
jednalo o nákazy vodou ze soukromých studní nebo při koupání, v několika
případech došlo k nákaze v zahraničí. Rovněž z hlášení spolupracujících hygienických
stanic vyplývá, že v monitorovaných okresech nebyl v roce 2001 prokázán ani
jeden případ nákazy pitnou vodou z monitorovaného veřejného vodovodu, a
ve sledovaných okresech nedošlo k žádné otravě pitnou vodou z veřejných
vodovodů v důsledku její chemické kontaminace.
5.3 Kvalita pitné vody
Celkově bylo v roce 2001 rozborem 4792 vzorků pitné vody odebraných ze sítí (z kohoutku u spotřebitele) nebo na výtoku z vodáren získáno 96 482 údajů o jednotlivých ukazatelích jakosti pitné vody v monitorovaných veřejných vodovodech všech sledovaných okresů. Limity zdravotně významných ukazatelů jakosti, nejvyšší mezná hodnota (NMH) a mezná hodnota přijatelného rizika (MHPR) byly překročeny v 121 případech (0,13 %). Mezné hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizující především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 2844 nálezech (2,9 %). Celkem bylo zaznamenáno 3490 případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti (3,6 %). Z porovnání hodnot získaných v průběhu let 1994 až 2001 je zřejmé, že ve sledovaném období podíl překročení limitních hodnot u ukazatelů limitovaných NMH nebo MHPR mírně klesá (z 0,8 % na 0,1 %), u ostatních ukazatelů nedochází k výrazným změnám. Změny v limitních hodnotách některých ukazatelů kvality pitné vody po změně hygienických předpisů se v tomto směru tedy prakticky neprojevily.
Největší četnost překročení mezných hodnot byla nalezena v pitné vodě vyrobené z povrchových zdrojů, překročení zdravotně závažných ukazatelů s NMH nebo MHRR bylo v roce 2001 nalezeno pouze ojediněle.
Hodnocení jakosti pitné vody v sítích veřejných vodovodů monitorovaných měst je dokumentováno na obr. 5.1a-d a na obr. 5.2. Z biologických a mikrobiologických ukazatelů jakosti byly opět nejčastěji překračovány limitní hodnoty u koliformních bakterií (obr. 5.1a). U ukazatelů ovlivňujících smyslově postižitelné vlastnosti vody (obr. 5. 1b) v roce 2001 pokračoval vzrůst nedodržení limitních hodnot obsahu volného chloru. Vzrůst četnosti překračování mezné hodnoty obsahu železa je převážně způsoben snížením limitu z 0,3 na 0,2 mg/l. Chloritany a TOC jsou nově zavedené ukazatele. Plnění zdravotně významných ukazatelů ve vodovodních sítích sledovaných měst dokumentuje obr. 5.1c. Uvedené četnosti překročení limitních hodnot reprezentují ojedinělé nálezy.
Stejně jako v minulých letech, i v roce 2001 byla zjištěna vysoká četnost nedodržení limitních hodnot pro obsah chloru. U tohoto ukazatele jakosti pitné vody je hodnoceno jak nedodržení mezné hodnoty minimálního obsahu 0,05 mg Cl/l, tak překročení doporučené hodnoty maximálního obsahu 0,3 mg Cl/l (5.1d). Přestože podíl přechlorované vody na výtoku z vodáren vzrostl v roce 2001 na 69 %, četnost nedodržení minimálního obsahu chloru v distribučních sítích dosáhla hranici 40 %. Závažnost nedodržení limitních hodnot pro chlor by však neměla být posuzována samostatně, bez vazby na ostatní související ukazatele. Pokud je mikrobiální kvalita, obsah vedlejších produktů chlorace, pach a chuť vody v pořádku, nelze z nedodržení předepsaného obsahu chloru vyvozovat žádné negativní závěry. Nalézané maximální hodnoty chloru (okolo 2 mg/l) nepředstavují podle současných poznatků žádné přímé zdravotní riziko.
Ze sítí monitorovaných měst bylo odebráno 1997 vzorků pitné vody. Nedodržení NMH nebo MHPR alespoň u jednoho ukazatele bylo nalezeno v 21 vzorcích. Hodnocení jakosti pitné vody v distribučních sítích monitorovaných měst, vztažené na celkový počet stanovení, je znázorněno na obr. 5.2. Zdravotně nejvýznamnější ukazatelé s NMH a MHPR byly nejčetněji překročeny v Kolíně, Mělníku, Znojmě, Havlíčkově Brodu a Šumperku. Ve 20 městech nebylo překročení těchto ukazatelů nalezeno.
Zhodnocení vývoje nedodržení jednotlivých typů limitních hodnot v sítích veřejných vodovodů monitorovaných sídelních měst za období posledních pěti let (1997–2001) umožňuje tab. 5.1. Lze konstatovat, že ve sledovaném období nedocházelo k výrazným změnám v kvalitě pitné vody v distribučních sítích monitorovaných měst. Při hodnocení časového trendu korelačním koeficientem na hladině významnosti 5 %, nebyl v případě zdravotně nejvýznamnějších ukazatelů limitovaných NMH nebo MHRR nalezen statisticky významný nárůst, k poklesu došlo ve 3 městech. U ukazatelů limitovaných MH byl nalezen nárůst ve dvou městech, k poklesu došlo v Ústí nad Orlicí.
V roce 2001 pokračovala studie SZÚ, prováděná v rámci subsystému II, jejímž
cílem je sledování obsahu vybraných produktů dezinfekce ve vodovodních
sítích monitorovaných měst (obr. 5.4). Sledovány jsou látky doporučené
WHO (Guidelines for drinking water quality, second edition, Volume 1, World
Health Organization, Geneva 1993) a zařazené do Směrnice EU (Council directive
98/83/EC) i Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se
stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Odběry
vzorků, ve kterých byly stanovovány trihalogenmethany (trichlormethan –
chloroform, dibromchlormethan, bromdichlormethan a tribrommethan – bromoform),
bromičnany a chloritany, byly prováděny třikrát ročně podle předem stanoveného
časového harmonogramu (únor, květen, říjen). Celkem bylo získáno 97 údajů
o výskytu každé ze sledovaných látek v pitné vodě distribuované vodovodními
sítěmi monitorovaných měst. Požadavkům WHO, EU i Vyhlášky č. 376/2000 Sb.
vyhovělo 100 % odebraných vzorků. Skutečnost, že tyto kontaminanty jsou zařazeny
do souboru ukazatelů jakosti pitné vody odůvodňuje jejich další sledování.
5.4 Hodnocení expozice vybraným cizorodým látkám
Zátěž obyvatelstva kontaminanty z příjmu pitné vody byla hodnocena pro vybrané látky (arsen, dusičnany, dusitany, hliník, chlor volný, chloreten, chloroform, kadmium, mangan, měď, nikl, olovo, rtuť, selen, tetrachlormetan, železo), pro které byl doporučen Světovou zdravotnickou organizací WHO či agenturou US EPA expoziční limit. Při hodnocení expozice byla uvažována konzumace 1 litru pitné vody z vodovodní sítě denně, potvrzená údaji z dotazníkového šetření SZÚ HELEN. Výsledky jsou uvedeny na obr. 5.3a-b jako procento čerpání expozičního limitu pitím pitné vody z monitorovaných veřejných vodovodů pro mediánovou hodnotu expozice a 90%ní kvantil. Mediánová hodnota znamená, že polovina obyvatel monitorovaných měst je exponována danému kontaminantu do uvedené hodnoty, 90 % obyvatel do hodnoty 90%ního kvantilu. Stejně jako v celém minulém období monitorování je z pitné vody nejvýraznější expozice dusičnanům, která však pro obyvatele monitorovaných měst představuje hodnotu jen 6,5 % přijatelného přívodu (obr. 5.3a). Pro žádnou jinou látku nepřesáhla střední hodnota čerpání expozičního limitu 1 % přijatelného přívodu. Expozice stanovená pro 90 % obyvatel přesáhla tuto hranici jen pro chlor volný a chloroform (obr. 5.3b). Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody (ve více než 50 % případů) a expozici těmto látkám není možno exaktně hodnotit, s jistotou lze však říci, že je menší než 1 % expozičního limitu.
Hodnocení zdravotní zátěže s přihlédnutím k počtu obyvatel, zásobovaných jednotlivými vodárenskými sítěmi, je dokumentováno na obr. 5.3c. Necelých 13 % obyvatel, žijících v monitorovaných městech, vyčerpalo 10–20 % celkového přijatelného přívodu dusičnanů pitím pitné vody a 0,5 % více než 20 %. Z ostatních látek pouze u kadmia byl nalezen malý podíl obyvatel – 1,5 %, jejichž zátěž přesáhla 10 % expozičního limitu. Výsledky z minulých let jsou velmi podobné, bez výrazných změn.
V tab. 5.2 je uvedeno hodnocení trendů expozice obyvatel monitorovaných měst vybraným kontaminantům z příjmu pitné vody v období let 1997–2001. Hodnoceny byly kontaminanty, pro které je stanoven expoziční limit a jejichž expozice v agregaci za všechna monitorovaná města se blížila alespoň v jednom roce hodnotě 1 % expozičního limitu. Z údajů v tabulce je zřejmé, že ve většině případů korelace nalezena nebyla a hypotéza náhodného rozdělení hodnot se nezamítá. V případě dusičnanů byl nalezen statisticky významný pokles v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Mostě, Sokolově, Svitavách, Šumperku, a při hodnocení monitorovaných měst jako celku. V případě dalších hodnocených kontaminantů se většinou jedná o nárůst či pokles na úrovni desetin procenta v oblasti okolo 1 % přijatelného přívodu a méně.
Přítomnost přírodních radionuklidů v pitné vodě má za následek ozáření obyvatel v průměru 0,02 mSv/r. Požívání pitné vody způsobí asi 1 % z celkového ozáření z přírodních zdrojů.
5.5 Hodnocení karcinogenního rizika
Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových
onemocnění v důsledku chronické expozice cizorodým chemickým látkám z příjmu
pitné vody byl použit lineární bezprahový model vztahu mezi dávkou a účinkem.
Z ukazatelů jakosti pitné vody Vyhlášky č. 376/2000 Sb. byly k hodnocení
vybrány látky, pro které je k dispozici směrnice rakovinného rizika pro
orální přívod (carcinogenic potency oral slope factor): 1,2-dichloretan,
1,2-dichloreten, arsen, benzen, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten,
bromdichlormetan, bromoform, dibromchlormetan, chloreten (vinylchlorid),
chloroform, indeno(1,2,3-cd)pyren, rtuť, tetrachloreten (PCE), tetrachlormetan,
trichloreten. Z mediánu zjištěných koncentrací byl pro každé monitorované
město vypočten odhad příspěvku zvýšení rizika vzniku nádorového onemocnění
pro sledované kontaminanty. V případě, že většina výsledků stanovení některé
cizorodé látky ležela pod mezí detekce analytické metody, nebyl příspěvek
této látky do hodnocení zahrnut. Celkový odhad zvýšení rizika vzniku nádorového
onemocnění pro uvažovanou lokalitu byl pak vypočten jako součet příspěvků
všech hodnocených kontaminantů. Takto vypočtené odhady rizika pro jednotlivá
města jsou uvedeny na obr. 5.5. Konzumace pitné vody představuje velmi
nízké riziko vzniku nádorových onemocnění; v jednotlivých městech mohla
přispět ke zvýšení rakovinového rizika v mezích 1 případ ročně na 1 milion
až 1 miliardu obyvatel. Ve všech monitorovaných městech dohromady (téměř
3,5 milionu obyvatel) bylo možno očekávat v roce 2001 méně než 1 přídatný
případ nádorového onemocnění způsobený pitnou vodou z veřejného vodovodu.
5.6 Dílčí závěry
Z rozboru epidemiologické situace ve sledovaných lokalitách vyplývá, že v roce 2001, tak jako v předchozích letech, nebyl prokázán žádný případ přenosu infekce vodou z monitorovaného veřejného vodovodu. Rovněž nebyl zaznamenán žádný případ otravy z konzumace pitné vody v důsledku její chemické kontaminace.
Stejně jako v minulém roce, k překročení limitních hodnot zdravotně významných chemických škodlivin došlo pouze v ojedinělých případech. Nejčetnější překračování limitů biologických a mikrobiologických ukazatelů jakosti pitné vody bylo nalezeno pro koliformní bakterie.
Dlouhodobá expoziční zátěž obyvatelstva vybraným anorganickým i organickým látkám nepředstavuje významné riziko. U dusičnanů je příjmem pitné vody čerpáno 6,5 % celkového expozičního limitu, pro ostatní cizorodé látky zátěž nepřesahuje 1 % limitu. Výpočet teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 15-ti organickým látkám a sloučeninám arsenu a rtuti z příjmu pitné vody ukázal, že v roce 2001 lze očekávat ve všech monitorovaných městech dohromady méně než 1 přídatný případ nádorového onemocnění způsobený příjmem pitné vody z veřejného vodovodu.
Statistické vyhodnocení trendů časového vývoje vybraných monitorovaných ukazatelů za období let 1997 až 2001 v monitorovaných městech ukázalo že ve valné většině případů se hypotéza náhodného rozdělení sledovaných hodnot nezamítá. Lze proto konstatovat, že za sledované období nedochází k výrazné změně v kvalitě pitné vody v distribučních sítích sledovaných měst.
Tab. 5.1 Hodnocení kvality pitné vody v síti veřejných vodovodů monitorovaných
měst,
1997-2001
Překročení MH [%] |
Překročení NMH a MHPR [%] |
|||||||||
Město/Kalendářní rok |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
Benešov |
0,88 |
0,84 |
1,32 |
1,01 |
1,51 |
0,14 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Brno |
2,40 |
1,33 |
1,10 |
1,52 |
2,54 |
0,10 |
0,03 |
0,01 |
0,00 |
0,01 |
České Budějovice |
1,07 |
1,33 |
3,45 |
4,85 |
3,17 |
0,24 |
0,00 |
0,00 |
0,13 |
0,10 |
Děčín |
5,36 |
4,89 |
4,86 |
2,80 |
4,14 |
0,44 |
0,00 |
0,10 |
0,07 |
0,00 |
Havlíčkův Brod |
3,09 |
1,11 |
0,85 |
0,31 |
0,65 |
0,07 |
0,46 |
0,09 |
0,00 |
0,24 |
Hodonín |
2,03 |
0,89 |
1,60 |
1,79 |
1,36 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Hradec Králové |
2,39 |
2,57 |
3,78 |
3,20 |
3,11 |
0,18 |
0,03 |
0,00 |
0,04 |
0,00 |
Jablonec nad Nisou |
4,02 |
2,57 |
1,25 |
1,90 |
1,32 |
0,09 |
0,15 |
0,05 |
0,18 |
0,05 |
Jihlava |
2,02 |
1,58 |
1,95 |
1,13 |
5,26 |
0,18 |
0,02 |
0,05 |
0,38 |
0,13 |
Jindřichův Hradec |
0,42 |
0,50 |
0,56 |
2,10 |
4,41 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,38 |
0,00 |
Karviná |
0,82 |
0,73 |
0,83 |
0,74 |
0,16 |
0,05 |
0,00 |
0,09 |
0,00 |
0,00 |
Kladno |
1,88 |
2,01 |
2,03 |
1,37 |
0,33 |
0,00 |
0,00 |
0,48 |
0,00 |
0,00 |
Klatovy |
1,62 |
2,22 |
0,49 |
0,49 |
1,73 |
0,41 |
0,16 |
0,16 |
0,00 |
0,00 |
Kolín |
2,25 |
0,84 |
1,55 |
1,10 |
4,26 |
0,17 |
0,34 |
0,56 |
1,25 |
1,16 |
Kroměříž |
0,00 |
1,20 |
2,14 |
1,52 |
1,84 |
0,00 |
1,20 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Liberec |
3,30 |
2,05 |
1,48 |
0,43 |
3,62 |
0,28 |
0,22 |
0,15 |
0,48 |
0,10 |
Litoměřice |
1,14 |
0,55 |
0,38 |
0,65 |
2,52 |
0,16 |
0,13 |
0,19 |
0,14 |
0,00 |
Mělník |
1,39 |
1,91 |
1,43 |
0,67 |
1,19 |
0,00 |
0,21 |
0,00 |
0,00 |
0,79 |
Most |
0,71 |
1,84 |
1,06 |
0,45 |
0,86 |
0,04 |
0,05 |
0,10 |
0,08 |
0,00 |
Olomouc |
0,41 |
0,86 |
0,99 |
3,33 |
4,14 |
0,00 |
0,00 |
0,20 |
0,00 |
0,00 |
Ostrava |
2,14 |
1,79 |
1,17 |
1,28 |
5,41 |
0,16 |
0,18 |
0,05 |
0,04 |
0,00 |
Pardubice |
0,37 |
0,79 |
6,33 |
6,55 |
7,80 |
0,50 |
0,10 |
0,06 |
0,00 |
0,00 |
Plzeň |
3,22 |
1,68 |
1,20 |
2,43 |
3,62 |
1,49 |
0,10 |
0,00 |
0,02 |
0,04 |
Praha |
0,22 |
1,83 |
1,73 |
1,10 |
0,33 |
0,01 |
0,00 |
0,00 |
0,07 |
0,08 |
Příbram |
1,97 |
2,55 |
2,92 |
4,84 |
1,09 |
0,43 |
0,36 |
0,75 |
0,22 |
0,00 |
Sokolov |
3,41 |
3,62 |
2,83 |
2,67 |
0,00 |
0,68 |
0,62 |
0,36 |
0,00 |
0,00 |
Svitavy |
5,37 |
4,30 |
5,22 |
6,30 |
8,22 |
0,58 |
0,96 |
1,03 |
0,19 |
0,00 |
Šumperk |
0,80 |
0,38 |
0,49 |
0,16 |
1,74 |
0,85 |
0,32 |
0,38 |
0,64 |
0,31 |
Ústí nad Labem |
1,16 |
1,17 |
1,49 |
1,52 |
1,78 |
0,14 |
0,17 |
0,56 |
0,51 |
0,00 |
Ústí nad Orlicí |
1,74 |
1,82 |
1,77 |
1,39 |
0,85 |
0,27 |
0,12 |
0,24 |
0,12 |
0,00 |
Znojmo |
2,17 |
3,81 |
4,34 |
2,58 |
8,30 |
0,36 |
0,15 |
0,00 |
0,74 |
0,90 |
Žďár nad Sázavou |
0,28 |
0,66 |
1,23 |
1,93 |
0,49 |
0,04 |
0,06 |
0,11 |
0,14 |
0,00 |
Vysvětlivky:
MH - mezná hodnota
NMH - nejvyšší mezná hodnota
MHPR - mezná hodnota přijatelného
rizika
1997-2000 hodnocení počtu překročení limitních hodnot podle ČSN 75 71 11 Pitná voda
2001 hodnocení podle Vyhlášky MZ č. 376/2000 Sb.
Tab. 5.2 Trendy expozice vybraným kontaminantům z pitné vody, 1997-2001
Město |
Denní přívod [% expozičního limitu] |
||||||
Chlor |
Dusičnany |
Mangan |
Nikl |
Olovo |
Selen |
Chloroform |
|
Benešov |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Brno |
N |
N |
N |
N |
+ |
N |
N |
České Budějovice |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
Děčín |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Havlíčkův Brod |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Hodonín |
N |
N |
- |
- |
N |
N |
N |
Hradec Králové |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
Jablonec nad Nisou |
N |
N |
N |
- |
N |
N |
N |
Jihlava |
N |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
Jindřichův Hradec |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Karviná |
N |
N |
N |
- |
N |
N |
N |
Kladno |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Klatovy |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Kolín |
+ |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Kroměříž |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Liberec |
+ |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Litoměřice |
N |
N |
N |
N |
+ |
N |
N |
Mělník |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Most |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
Olomouc |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
+ |
Ostrava |
N |
N |
N |
N |
N |
- |
N |
Pardubice |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Plzeň |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
+ |
Praha |
N |
N |
- |
N |
N |
+ |
N |
Příbram |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Sokolov |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
Svitavy |
N |
- |
N |
N |
+ |
N |
N |
Šumperk |
- |
- |
N |
N |
N |
N |
N |
Ústí nad Labem |
N |
N |
N |
- |
N |
N |
N |
Ústí nad Orlicí |
N |
N |
N |
N |
N |
+ |
N |
Znojmo |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Žďár nad Sázavou |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
ČR |
N |
- |
- |
- |
N |
N |
N |
Význam použitých symbolů:
„+“ - statisticky významný vzrůst (testováno korelačním koeficientem na
5%ní hladině významnosti)
„-“ - statisticky významný pokles (testováno korelačním
koeficientem na 5%ní hladině významnosti)
„N“ - náhodné rozdělení hodnot