3. ORGANIZACE SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ |
3.1 Rozsah Systému monitorování
Systém monitorování je v zásadě realizován ve třiceti lokalitách, kterými jsou hlavní město Praha a vybraná okresní a krajská města. Některé subsystémy nejsou v současnosti provozovány ve všech těchto lokalitách. Důvodem je zejména dostatečná reprezentativnost sledování již v nižším počtu lokalit (např. subsystém dietární expozice a biologického monitoringu) a také hledisko ekonomické. Naopak, u některých subsystémů je monitorování prováděno také spolupracujícími účastníky.
Celkový přehled účastnických měst jednotlivých subsystémů je uveden na
obr. 3.1 a v tab. 3.1, kde jsou shrnuty údaje o jejich realizaci a informace
o kvalitě životních podmínek a životního prostředí (Atlas životního prostředí
a zdraví obyvatelstva ČSFR, 1992) spolu se základními demografickými údaji.
Pozitivním faktem je, že v průběhu osmi let rutinního provozu nedošlo k
výrazným změnám v základním počtu a struktuře účastníků monitorování, takže
celý systém je možné považovat z hlediska rozsahu monitorovacích aktivit
za ustálený a pravidelný.
3.2 Sledované faktory a ukazatele a jejich limity
V jednotlivých subsystémech je monitorována řada faktorů (cizorodých látek, kontaminantů, analytů a ukazatelů). Jejich seznam, optimalizovaný v „Novelizaci projektů subsystémů Systému monitorování 1999“, vyplývá z příslušných předpisů a specializovaných rozborů provedených před vlastním zahájením Systému monitorování. V Příloze této zprávy je uveden seznam sledovaných faktorů spolu s informacemi o tom, ve kterém subsystému je jejich monitorování prováděno. U jednotlivých kontaminantů jsou dále uvedeny příslušné kritické parametry resp. limitní hodnoty, jsou-li stanoveny.
Při hodnocení výsledků v jednotlivých subsystémech je používáno několik
typů limitů. Jednak jsou to limity dané národními předpisy a jednak jsou
to veličiny přebírané z nadnárodních institucí (např. Světová zdravotní
organizace, agentura US EPA), které obvykle nemají normativní platnost.
Jedná se zejména o expoziční limity typu přijatelný denní přívod (ADI)
nebo doporučené denní přívody při hodnocení expozice škodlivinám či stopovým
prvkům z příjmu poživatin nebo pitné vody, event. tolerovatelné interní dávky
při hodnocení obsahu toxických látek v biologickém materiálu. V průběhu
existence Systému monitorování dochází k přirozenému vývoji ve formulování
nebo ve stanovování limitních hodnot, v Odborných zprávách či Souhrnné zprávě
jsou tyto aktuální změny reflektovány.
3.3 Informační systém a zpracování výsledků
Struktura používaných databází a navazujících počítačových programů zabezpečuje sběr výsledků u koncových uživatelů informačního systému (měřící laboratoře), transport ke garantům jednotlivých subsystémů a jejich samostatné zpracování podle požadavků uživatelů Systému monitorování. U garantů jsou archivovány všechny původní výsledky ve specializovaných databázích s možností opakovaného zpracování podle zadaných kritérií. Databáze jsou konstruovány v rámci standardních databázových produktů a umožňují realizovat běžně požadované rozsahy zpracování. Je také zabezpečena kompatibilita s jinými databázovými systémy a případné nadstavbové zpracování a hodnocení.
Kvantitativní zpracování souborů výsledků je založeno na výpočtech parametrických (např. aritmetický průměr) nebo neparametrických (medián, kvantil) výběrových charakteristik. Užití neparametrických charakteristik se většinou týká zpracování informací o koncentracích kontaminantů v nějakém médiu, jejichž statistické rozdělení nebývá normální, ale spíše se blíží logaritmickonormálnímu. To je obvykle z jedné strany limitováno mezí detekce resp. mezí stanovitelnosti použité analytické metody a na druhé straně se mohou vyskytovat extrémní hodnoty dané většinou bodovým zatížením lokality či populace (tzv. nesystematické změny). V takových případech popis výsledků aritmetickým průměrem nebývá objektivní (jeho používání je založeno na předpokladu normálního rozdělení) a zde může být zkreslující informací. V zásadě je účelnější a výhodnější používat neparametrické výběrové charakteristiky typu medián a kvantil a vyhnout se často nereálným předpokladům o konkrétním statistickém rozdělení zpracovávaných hodnot. Výpočet jednotlivých výběrových charakteristik je limitován počtem hodnot ve zpracovávaném souboru a při jejich malém počtu jsou uvedeny jen příslušné střední hodnoty (průměr či medián).
Jednoznačná aplikace navrhovaných neparametrických charakteristik však není v současné době stále ještě plně realizovatelná. Důvodem je skutečnost, že některé normativní či referenční hodnoty jsou prezentovány aritmetickým průměrem, jehož použití dává obvykle nadhodnocující výsledky. V databázích Systému monitorování jsou běžně k dispozici všechny typy charakteristik.
U některých monitorovaných kontaminantů (analytů) jsou řady údajů o jejich koncentraci v médiu (složce životního prostředí či biologickém materiálu) pod mezí stanovitelnosti použitých analytických metod (tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“). Takové situace není snadné kvantitativně hodnotit. Pokud je změřená koncentrace pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet výběrových charakteristik souborů takový údaj nahrazen hodnotou jedné poloviny udané meze stanovitelnosti (je zaveden předpoklad rovnoměrného rozdělení hodnot v oblasti pod mezí stanovitelnosti). Tím mohou být získané výsledky nadhodnoceny, vyjadřují však vyšší míru bezpečnosti než v případě, že by byly považovány za nulové. Často také dochází k situaci, kdy v sadě měřených hodnot je vysoký počet výsledků pod mezí stanovitelnosti. Další zpracování takových údajů již může být zatíženo chybou (z hlediska hodnocení expozic sledovanému faktoru nepodstatnou, protože se zásadně realizuje ve spodní hranici rozpětí expozičního limitu). V případě, že počet „negativních“ měření (tj. pod mezí stanovitelnosti) přesahuje 50 % z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení, jsou takové údaje o výskytu analyzovaného kontaminantu popsány většinou jen verbálně a kvantitativní hodnocení výsledků není prováděno.
Trendy vývoje kvality sledovaných složek životního prostředí a zdravotního
stavu jsou v jednotlivých subsystémech zpracovávány pro různé kontaminanty
vždy v určitých časových intervalech; v roce 2001 byly provedeny statistické
analýzy trendu výskytu alergických onemocnění u dětí v roce 2001 oproti roku
1996, zhodnocení trendu koncentrací polyaromatických uhlovodíků v ovzduší
za pětileté období 1997–2001 a vývoj obsahu polychlorovaných bifenylů v mateřském
mléku od roku 1994.
3.4 Systém QA/QC
Zabezpečení jakosti (QA – Quality Assurance) a řízení jakosti (QC – Quality Control) práce analytických laboratoří, které jsou účastníky Systému monitorování, je součástí programů práce samotných laboratoří za podpory organizací, kterým přísluší (hygienické stanice, soukromé laboratoře). Informace o kontrolní a zajišťovací činnosti garantů jednotlivých subsystémů jsou uváděny v Odborných zprávách. Hlavní součástí zabezpečení jakosti analýz laboratoří Systému monitorování je jejich účast v mezilaboratorním porovnávání vzorků (analýza kruhových vzorků), používání referenčních materiálů pro vnitřní kontrolu a vedení regulačních diagramů a dokumentace.
Dostatečné zajištění programu QA/QC je kontrolováno samostatnou pracovní skupinou, která provádí posuzování nezávislými komisemi. Závěry posuzovacích návštěv (auditů) nejsou běžně publikované a slouží účastnickým laboratořím pro zlepšení jejich práce. Postupy, které pracovní skupina využívá, vedou pracovníky laboratoří k dobře sledovatelnému a kontrolovanému získávání výsledků. Pokud laboratoř má akreditované metody již před návštěvou posuzovací komise, prověřuje komise jejich vhodnost pro použití v rámci monitoringu.
Pro kontrolu zajištění kvality práce laboratoří využívá pracovní skupina Příručku kontroly zajištění jakosti pro laboratoře, která usměrňuje pracovníky laboratoře k vytváření podmínek pro zprůhlednění jejich činnosti, pro zajištění kvalitních výsledků, pro zajištění dohledání osudu vzorků zpracovávaných v minulosti a jejich zajištění v případných arbitrážních jednáních.
V předstihu k normám o akreditaci (ČSN EN ISO/ICE 17 025) počala pracovní skupina QA/QC vyžadovat Standardní operační postupy (SOP) pro odběr, uchování a transport vzorků a pro předávání získaných výsledků Ústředí monitoringu jako přílohy k Příručce kontroly. Většina laboratoří je již vypracovala a SOP pro odběr vzorků a pro předávání dat se staly součástí jejich Příruček kontroly. Subsystém „Hluk“ má vlastní systém QA/QC a tedy i přístup k výběru míst pro měření a k zacházení se získanými údaji.
K 31. 12. 2001 pracovalo pro Systém monitorování 38 stanic (kromě Subsystému III), z nichž vlastnilo osvědčení o akreditaci ČIA 28 stanic (v jedné hygienické stanici má osvědčení o akreditaci často více pracovišť).
Pro subsystém I má ze 32 pracovišť hygienické služby 26 osvědčení o akreditaci
Laboratoře hygienických stanic, které osvědčení o akreditaci nemají nebo není vhodné pro analýzy pro Systém monitorování mají většinou kladná osvědčení o účasti v mezilaboratorních porovnávacích zkouškách („okružní vzorky“).
Spolupracující laboratoře pro nově zaváděný subsystém VIII (Zdravotní rizika kontaminace půdy v městských aglomeracích) a laboratoře, spolupracující na projektu „Kvalita vnitřního prostředí“ subsystému I, prošly auditem pracovní skupiny pro kontrolu zajištění kvality analýz.
Tab. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve
vztahu
k životnímu prostředí
Město |
Realizace v subsystému: |
Životní |
Životní |
Kód IIS ŽP |
Počet obyvatel |
|||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
|||||
Základní účastníci: |
||||||||||
Benešov |
x |
x |
|
x |
x |
A |
3 |
BN |
16 154 |
|
Brno |
x |
x |
x |
x |
|
x |
C |
3 |
BM |
381 862 |
České Budějovice |
x |
x |
x |
x |
|
x |
B |
4 |
CB |
98 186 |
Děčín |
x |
x |
x |
|
|
x |
C |
5 |
DC |
52 758 |
Havlíčkův Brod |
x |
x |
x |
|
|
x |
A |
2 |
HB |
24 626 |
Hodonín |
x |
x |
|
|
|
A |
4 |
HO |
27 720 |
|
Hradec Králové |
x |
x |
x |
x |
|
x |
C |
3 |
HK |
98 080 |
Jablonec n/N |
x |
x |
x |
x |
|
B |
4 |
JN |
45 428 |
|
Jihlava |
x |
x |
x |
|
|
x |
A |
3 |
JI |
51 408 |
Jindřichův Hradec |
|
x |
|
|
|
A |
1 |
JH |
22 986 |
|
Karviná |
x |
x |
|
|
|
x |
C |
5 |
KI |
65 019 |
Kladno |
x |
x |
x |
|
|
x |
D |
4 |
KL |
71 572 |
Klatovy |
x |
x |
|
|
|
x |
B |
2 |
KT |
23 100 |
Kolín |
x |
x |
x |
|
|
x |
C |
5 |
KO |
30 382 |
Kroměříž |
x |
x |
|
|
|
x |
B |
3 |
KM |
29 995 |
Liberec |
x |
x |
x |
|
|
x |
C |
3 |
LB |
99 155 |
Mělník |
x |
x |
|
|
|
x |
C |
4 |
ME |
19 514 |
Most |
x |
x |
|
|
|
x |
D |
5 |
MO |
69 588 |
Olomouc |
x |
x |
x |
|
|
x |
A |
3 |
OL |
102 702 |
Ostrava |
x |
x |
x |
x |
|
D |
5 |
OS |
320 041 |
|
Plzeň |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
D |
4 |
PM |
166 759 |
Praha |
x |
x |
x |
x |
|
C |
5 |
AB |
1 181 126 |
|
Příbram |
x |
x |
x |
|
|
x |
B |
4 |
PB |
36 636 |
Sokolov |
x |
x |
|
|
|
D |
4 |
SO |
25 565 |
|
Svitavy |
x |
x |
|
|
|
x |
B |
2 |
SY |
17 255 |
Šumperk |
x |
x |
|
x |
|
|
A |
2 |
SU |
29 632 |
Ústí n/L |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
D |
5 |
UL |
95 491 |
Ústí n/O |
x |
x |
x |
|
|
x |
B |
2 |
UO |
15 079 |
Znojmo |
|
x |
x |
x |
|
x |
B |
2 |
ZN |
35 778 |
Žďár n/S |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
A |
2 |
ZR |
24 387 |
Přidružení účastníci: |
||||||||||
Frýdek-Místek |
x |
|
|
|
|
C |
4 |
FM |
61 322 |
|
Litoměřice |
|
x |
|
|
|
C |
4 |
LT |
25 417 |
|
Pardubice |
|
x |
|
|
|
C |
4 |
PU |
91 309 |
Poznámky:
IIS ŽP – Integrovaný informační systém životního prostředí.
Jednotlivé pražské
obvody jsou značeny kódem AB1–AB10, resp. A1–A10 (z technických důvodů).
Hodnocení
životních podmínek, resp. životního prostředí je popsáno v kap. 13.
Počet
obyvatel je aktualizován k 1. 1. 2001 (Pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000,
ČSÚ 2001).
Nové subsystémy 7 a 8 nejsou dosud v rutinním provozu monitorování,
proto nejsou v tabulce zahrnuty.
Obr. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí