9. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 6: ZDRAVOTNÍ STAV A VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY

9.1 Sledování zdravotního stavu obyvatelstva

Zdravotní stav obyvatelstva je v rámci Systému monitorování sledován na základě dotazníkového šetření (Studie HELEN – Health, Life Style and Environment). Toto šetření se v letech 1998–2000 uskutečnilo celkem v 16 městech ČR. V roce 2001 bylo stejnou metodikou provedeno šetření v dalších šesti městech zapojených do Systému monitorování a to v Děčíně, Havlíčkově Brodu, Jihlavě, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Znojmě. Města účastnící se šetření mají rozdílnou kvalitu životního prostředí a navzájem se liší i v socioekonomických a demografických ukazatelích.

9.1.1 Struktura dotazníku a organizace šetření

Struktura dotazníku pochází z roku 1998 a její dodržení je plánováno i v dalším roce šetření. Dotazník obsahoval 65 otázek a byl členěn do následujících oddílů:

V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen) ve věku 45–54 let. Oporou systematického náhodného výběru byly stejně jako v minulých letech městské registry obyvatelstva. Vybrané osoby obdržely první informační dopis, následně byly kontaktovány tazatelem. Ten předával dotazník, informoval o významu šetření, prováděl kontrolu úplnosti vyplnění a samotný sběr dotazníků. Jeho hlavním úkolem bylo navázat kontakt s respondentem a přesvědčit ho k účasti, nesměl se podílet na vyplňování dotazníku ani respondenta ovlivňovat. Tazatelé byli vybráni převážně z řad pracovníků hygienické služby. Byly vypracovány písemné pracovní postupy pro zajištění šetření a tazatelé ve všech městech byli jednotně proškoleni.

Součástí studie bylo také lékařské vyšetření, ke kterému byla pozvána polovina souboru (200 mužů a 200 žen v každém městě). Zahrnovalo měření krevního tlaku, změření tělesné výšky, hmotnosti, obvodu pasu a boků, stanovení koncentrace celkového cholesterolu v krvi a orientační spirometrické vyšetření. Vyšetření bylo zajištěno pracovníky hygienické služby. Metodika je uvedena v Manuálu pro šetření HELEN.

9.1.2 Metody zpracování údajů z dotazníku

Data z šetření byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro města a obě pohlaví. Výsledky popisující celý soubor a jednotlivá pohlaví byly váženy počtem obyvatel věkové kategorie 45–54 let v šesti sledovaných městech, aby mohl být proveden odhad prevalence sledovaných ukazatelů. Byla rovněž provedena analýza vztahu vybraných ukazatelů ke zdravotnímu stavu. Zvolenou metodou byla logistická regrese, adjustováno bylo pohlavím, věkem a městem. Výsledky regresních analýz jsou prezentovány poměrem šancí (OR; odds ratio), s uvedením hladiny významnosti (p-hodnoty) a 95% intervalu spolehlivosti.

9.1.3 Vybrané výsledky šetření

Dotazník vyplnilo celkem 3348 osob (46,8 % mužů, 53,2 % žen), celková respondence dotazníkového šetření byla 72,8 % (v jednotlivých městech se pohybovala od 60,4 % v Ústí nad Orlicí po 90,0 % ve Svitavách). Lékařského vyšetření se zúčastnilo 968 osob (43,8 % mužů, 56,2 % žen). Respondence vyšetření byla 42,2 % (od 37 % v Jihlavě do 45 % ve Svitavách).

Zdravotní stav:

• Za dobrý nebo velmi dobrý pokládalo svůj zdravotní stav 48,3 % respondentů, 40,3 % jej hodnotilo jako průměrný, za špatný nebo velmi špatný ho považovalo 9,5 % osob. Ženy hodnotily své zdraví obdobně jako muži. Nejvíce osob nespokojených se svým zdravím bylo zjištěno ve Svitavách (15,0 %) a Děčíně (12,3 %), nejméně v Havlíčkově Brodu (5,7 %) a v Jihlavě (5,9 %) (obr. 9.3).

• Na zdravotní obtíže trvající déle než 6 měsíců si stěžovalo celkem 50,4 % osob (47,8 % mužů a 52,7 % žen). Nejčastěji se dlouhodobé obtíže týkaly pohybového ústrojí a oběhového systému. Nejčastěji uváděli dlouhodobé zdravotní obtíže respondenti ze Svitav (57,0 %), nejméně často respondenti z Havlíčkova Brodu (47,0 %). Frekvenci jednotlivých typů dlouhodobých zdravotních obtíží podle pohlaví ukazuje obr. 9.1a.

• V dlouhodobé lékařské péči bylo celkem 40,5 % sledované populace (33,0 % mužů a 47,0 % žen). Nejčastější příčinou dlouhodobého sledování lékařem bylo onemocnění srdce a cév (16,6 %). V Děčíně bylo dlouhodobě sledováno lékařem 47,7 % respondentů, nejméně respondentů v dlouhodobé péči lékaře bylo v Havlíčkově Brodu (30,8 %).

• Léky déle než čtrnáct dní v posledním roce užívalo 45,5 % osob (36,7 % mužů a 53,2 % žen). Nejčastěji byly užívány léky určené k terapii onemocnění kardiovaskulárního systému (25,1 % osob), následovaly léky muskuloskeletárního systému (9,5 % osob) a léky k určené k terapii onemocnění trávicího systému a poruch metabolismu (8,0 % osob). Nejčastěji dlouhodobě užívali léky obyvatelé Děčína, nejméně respondenti z Havlíčkova Brodu.

• Nejčastěji zjištěnými chorobami byly u obou pohlaví nemoci pohybového aparátu, hypertenze a onemocnění žlučníku. Přehled prevalence vybraných chronických neinfekčních onemocnění uvádí obr. 9.1b.

Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění (obr. 9.2a):

• Ve sledovaném souboru bylo zjištěno 22,1 % obézních mužů a 23,5 % obézních žen. Významný je rovněž výskyt nadváhy u obou pohlaví – nadváhu mělo 56,4 % mužů a 34,1 % žen.

• Hypertenze (systolický tlak > 140, nebo diastolický tlak > 90 mm Hg) byla při vyšetření zjištěna u 51,2 % mužů a 30,4 % žen. Zvýšený krevní tlak v osobní anamnéze uvedlo 29,3 % mužů a 27,7 % žen, z nich se léčilo přes polovinu mužů a tři čtvrtiny žen.

• Zvýšená hladina cholesterolu (vyšší než 5,2 mmol/l) byla zjištěna u 46,3 % mužů a 44,8 % žen. Nejvíce takových osob bylo zachyceno v Jihlavě (65,0 %), nejméně v Havlíčkově Brodu (35,9 %).

• Ve sledované populaci bylo 35,2 % pravidelných kuřáků, více mužů (40,8 %) než žen (30,4 %). Pravidelní kuřáci – muži vykouří nejčastěji 15 cigaret za den, ženy nejčastěji 10 cigaret. Nejvíce současných pravidelných kuřáků bylo zjištěno v Děčíně (38,9 %), nejméně v Havlíčkově Brodu (30,8 %).

• Riziku pasivního kouření (pobyt v zakouřené místnosti déle než hodinu denně) bylo vystaveno 33,8 % mužů a 19,3 % žen. Nejvíce pasivních kuřáků bylo v Děčíně (30,8 %), nejméně ve Svitavách (22,0 %).

• Sportu a turistice se respondenti věnovali v průměru 4 hodiny týdně. Cílenou fyzickou aktivitu alespoň 3,5 hodiny týdně (doporučení American Heart Assotiation) vykonávalo 43,6 % mužů a 41,2 % žen.

• Pozitivní rodinná anamnéza kardiovaskulárních onemocnění se vyskytovala u 31,6 % osob, nádorových onemocnění u 33,2 % osob a diabetu mellitu u 31,7 % osob. Alergické onemocnění u některého z blízkých příbuzných uvedlo 7,0 % osob.

• V zastoupení současného výskytu více rizikových faktorů u jedné osoby (vybrány byly čtyři rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění: hypertenze, zvýšená hladina cholesterolu, nedostatek pohybu a kouření) se muži a ženy lišili. Žádný nebo jeden z vybraných rizikových faktorů byl zjištěn u 50,5 % mužů a 56,2 % žen, dva rizikové faktory byly prokázány u 33,0 % mužů a 32,0 % žen a kombinace tří nebo všech čtyř rizikových faktorů byla zjištěna u 16,5 % mužů a 11,9 % žen. Přehled společného výskytu několika sledovaných rizikových faktorů u respondentů v jednotlivých městech ukazuje obr. 9.2b.

Socioekonomické a psychosociální faktory:

• V souboru bylo zjištěno 12,3 % osob se základním vzděláním, 43,5 % vyučených bez maturity, 32,8 % středoškoláků a 11,4 % vysokoškolsky vzdělaných osob. Procento vysokoškoláků se pohybovalo od 6,1 % ve Svitavách po 17,3 % v Havlíčkově Brodu.

• V partnerském vztahu žilo 82,1 % mužů a 76,2 % žen. Mezi ženami bylo vyšší procento rozvedených (15,1 % žen, 11,4 % mužů) a ovdovělých (5,4 % vdov, 1,4 % vdovců).

• V souboru bylo zjištěno 88,3 % ekonomicky aktivních osob (91,1 % mužů a 85,9 % žen). Skupina ekonomicky neaktivních (celkem 11,7 % osob) byla tvořena z nezaměstnaných osob (4,2 %), invalidních důchodců (6,4 %) a žen v domácnosti (1,1 %). Nejméně nezaměstnaných bylo v Jihlavě (1,9 %), nejvíce ve Znojmě (6,6 % osob).

• 68,1 % respondentů hodnotilo svoji finanční situaci příznivě. Častým nedostatkem peněz (potíže při placení účtů, nedostatek peněz na jídlo či ošacení) trpělo 6,4 % osob. Nejlépe hodnotili svoji finanční situaci respondenti z Jihlavy, nejhůře respondenti ze Znojma.

• Ve dne se v okolí svého bydliště cítí bezpečně 89,8 % respondentů, v noci pouze 61,5 %. V pomoc sousedů v případě potřeby věří 69,6 % respondentů, důvěru mezi lidmi v místě bydliště pociťuje 46,6 % osob, ale důvěru v lidi obecně má pouze 25,2 % respondentů.

• Sociální prostředí v místě bydliště nejlépe hodnotí obyvatelé Jihlavy (spokojeno je zde 58,7 % respondentů), nejhůře obyvatelé Děčína (spokojeno pouze 47,1 % respondentů).

• Se svým životem je v zásadě spokojeno 52,2 % osob (muži i ženy obdobně). Spokojeni se svým životem se nejčastěji cítili obyvatelé Jihlavy (56,1 %), nejméně obyvatelé Děčína (47,6 %).

• Spoluzodpovědnost za své zdraví pociťovalo 55,0 % respondentů, 36,7 % poskytlo neutrální a 8,4 % negativní odpověď. Názor, že sám/a mohu snížit riziko vzniku infarktu myokardu zastávalo 69,2 % respondentů, u rakoviny mělo tento názor pouze 36,4 % respondentů (obr. 9.4).

• Přehled, jak podle názorů respondentů ovlivňují vybrané faktory zdraví, ukazuje obr. 9.5.

• Životní prostředí v místě svého bydliště nejlépe hodnotili obyvatelé Havlíčkova Brodu, spokojeno zde bylo 46,4 % respondentů. Nejvíce nespokojených osob bylo nalezeno ve Znojmě (11,2 %) a v Děčíně (10,6 %).

• Ve všech městech byla jako nejvíce obtěžující faktor životního prostředí hodnocena automobilová doprava. Výjimkou byl Děčín, kde respondentům nejvíce vadilo znečištění veřejných prostranství. Přehled obtěžujících faktorů v jednotlivých městech ukazuje obr. 9.6.

Výživa a stravovací zvyklosti:

• Průměrný denní příjem tekutin činil u mužů 3,1 litru, u žen 2,3 litru. Méně než 2 litry tekutin za den přijímalo 9,3 % mužů a 25,3 % žen.

• Alkoholické nápoje požívalo nadměrně 29,4 % mužů (více než 30 g čistého alkoholu/den) a 5,9 % žen (více než 20 g čistého alkoholu/den). Muži v průměru konzumovali 3,9 litrů piva 2 dcl vína a 6 cl destilátů na osobu a týden, ženy 0,5 litrů piva 1,5 dcl vína a 2 cl destilátů.

• Živočišné tuky omezovalo (tzn. konzumovalo je maximálně 2 krát týdně) 36,5 % mužů a 39,8 % žen.

• Více než 500 g ovoce a zeleniny (včetně brambor) za den (doporučení American Heart Assotiation) konzumovalo podle údajů z dotazníku 74,4 % mužů a 84,1 % žen.

9.1.4 Vztahy některých faktorů ke zdraví

Vztah vybraných socioekonomických ukazatelů a faktorů životního stylu byl testován k pozitivnímu hodnocení vlastního zdraví a nepřítomnosti dlouhodobých zdravotních obtíží.

Pozitivní hodnocení vlastního zdraví:

• mezi muži a ženami nebyl zjištěn významný rozdíl, s narůstajícím věkem šance pozitivně hodnotit své zdraví klesala,

• šance pozitivně hodnotit své zdraví se zvyšovala s rostoucím vzděláním; pro VŠ až na OR = 2,7 (p < 0,001, CI95% = 1,97–3,60),

• nejvýznamnější vztah k pozitivnímu hodnocení zdraví ze sledovaných faktorů měla dobrá finanční situace OR = 3,0 (p < 0,001, CI95% = 2,18–4,06),

• vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré a velmi dobré mají lidé ekonomicky aktivní (oproti osobám nezaměstnaným) OR = 2,3 (p < 0,001, CI95% = 1,63–3,31) a respondenti zastávající vysoké řídící funkce (oproti osobám pracujícím na pozicích bez podřízených) OR = 2,2 (p = 0,001, CI95% = 1,39–3,46),

• byl prokázán významný vztah k pozitivnímu hodnocení zdraví u některých faktorů životního stylu: dostatečné fyzické aktivity OR = 1,4 (p < 0,001, CI95% = 1,24–1,64) a u nekuřáctví OR = 1,2 (p = 0,008, CI95% = 1,05–1,41).

Nepřítomnost dlouhodobých zdravotních obtíží:

• statisticky významné vztahy mezi výskytem dlouhodobých zdravotních obtíží a socioekonomickými ukazateli byly prokázány obdobné jako v případě pozitivního hodnocení vlastního zdraví, síly vazeb však byly slabší,

• statisticky významný vztah mezi faktory životního stylu a výskytem zdravotních obtíží se neprokázal.

9.2 Vybrané ukazatele demografické statistiky

Z demografických a zdravotních ukazatelů byly zhodnoceny údaje o střední délce života a výskytu vrozených vad. Zdrojem dat pro zpracování střední délky života byly materiály Českého statistického úřadu (Zkrácené úmrtnostní tabulky za okresy České republiky, ČSÚ 2001), pro mezinárodní srovnání databáze „Zdraví pro všechny“ Světové zdravotnické organizace a databáze OECD Health Data, 2001. V části věnované vrozeným vadám byla data přejata z materiálů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (Vrozené vady, ÚZIS 2001). Počty všech živě narozených dětí s vrozenou vadou jsou vztaženy na 10 000 živě narozených dětí.

9.2.1 Střední délka života

V roce 2000 dosáhla v České republice střední délka života při narození u mužů 71,6 roku, u žen 78,3 roku. Vzrůst střední délky života při narození činil u mužů v roce 2000 oproti roku 1981 4,4 roku, u žen 4,0 roky. Střední délka života mužů je trvale nižší než střední délka života žen (obr. 9.7a). Při narození činí rozdíl průměrně 6,7 roku a během života mírně klesá. Mezi okresy s vysokou střední délkou života patří Brno – město, Hradec Králové a Žďár nad Sázavou. Mezi okresy s nízkou střední délkou života patří Most a Sokolov. Ve sledovaném období 1981–2000 došlo ve všech věkových kategoriích a ve všech okresech ke zvýšení střední délky života. Mezi okresy ve kterých byl nárůst střední délky života alespoň v některé věkové kategorii největší patří Kladno, Hradec Králové, Plzeň – město, Sokolov, Znojmo a Praha. Naopak, v okresech Děčín, Benešov, Jablonec nad Nisou, Jindřichův Hradec, Karviná, Most, Ostrava, Svitavy a Žďár nad Sázavou byl nárůst střední délky života alespoň v některé věkové kategorii nejmenší.

V dlouhodobém vývoji střední délka života při narození v České republice roste. Přesto je stále nižší než nejnižší dosažená hodnota v zemích Evropské unie Portugalsku. Za evropskými zeměmi s nejvyšší střední délkou života při narození zaostávají muži o 5–6 let, ženy o 4–5 let. Nejvyšších hodnot tohoto ukazatele dosahují muži ve Švédsku a Švýcarsku, ženy ve Švýcarsku a Francii (obr. 9.7b).

Průměr za země střední a východní Evropy činil v roce 1999 u mužů 66,7 let a u žen 75,1 let. Česká republika, hodnotou 71,4 let pro muže a 78,1 let pro ženy, zaujímá druhé místo za Slovinskem.

9.2.2 Vrozené vývojové vady

Z údajů prezentovaných na obr. 9.8a a 9.9a, b je patrné, že dochází k plynulému zvyšování relativních počtů živě narozených dětí s vrozenou vadou. Oproti roku 1981 byl zaznamenán v roce 2000 nárůst o téměř 170 případů na 10 000 živě narozených dětí.

Z hlášených vad byly vybrány nejdůležitější skupiny strukturálních vad, vznikajících embryotoxickým působením na zárodek. Tyto vady byly zařazeny do jednotlivých morfogenetických systémů a jsou uvedeny jako podíl vybraných vrozených vad zařazených do systému k celkovému počtu dětí s vadou (obr. 9.8b).

Z vybraných skupin vrozených vad se během celého sledovaného období nejčastěji vyskytovaly vrozené vady srdce, na druhém a třetím místě se střídaly vrozené vady končetin a vrozené vady urogenitálního systému, následované rozštěpovými vadami obličeje. Ostatní vrozené vady se vyskytují s výrazně nižší frekvencí. Při hodnocení údajů, týkajících se jednotlivých typů vad, bylo třeba brát v úvahu, že v roce 1994 došlo ke změně způsobu evidence kombinovaných vad a k úpravě diagnostických skupin vrozených vad podle MKN – 10. revize. Způsob hlášení celkového počtu živě narozených dětí s vrozenou vadou se nezměnil.

Vzestup počtu hlášených srdečních vad může být způsoben jednak reálným zvyšováním výskytu těchto vad, ale také zlepšením diagnostických možností vlivem zavádění nových vyšetřovacích metod či využíváním nových genetických metodik založených na principu technologie rekombinantní DNA.

9.3 Dílčí závěry

Ve vybrané věkové kategorii městské populace 45–54 let existují významné rozdíly ve sledovaných ukazatelích zdravotního stavu mezi muži a ženami. Ženy signifikantně častěji než muži trpí dlouhodobými zdravotními obtížemi, jsou častěji dlouhodobě sledovány lékařem a častěji užívají dlouhodobě léky. Dlouhodobými obtížemi (ať již léčenými či nikoliv) trpí polovina populace sledované věkové skupiny, nejčastěji obtížemi pohybového aparátu. Nejčastější příčinou dlouhodobého sledování lékařem je v tomto věku onemocnění srdce a cév.

Polovina mužů a třetina žen ve sledované populaci trpí nadváhou. Lidí obézních, tedy se závažným rizikovým faktorem vzniku např. kardiovaskulárních onemocnění, je přibližně 20 %. Zvýšený krevní tlak v osobní anamnéze má necelá třetina respondentů, z nich se léčilo přes polovinu mužů a tři čtvrtiny žen. V této věkové skupině je asi 40 % aktivních kuřáků – mužů, žen – kuřaček je o deset procent méně. Významná část žen – čtvrtina – přijímá denně méně tekutin, než je doporučováno.

Se svým životem je v zásadě spokojeno 52 % osob. Téměř polovina populace ve sledovaném věku hodnotila své zdraví jako dobré, téměř deset procent jako špatné. Spoluzodpovědnost za své zdraví pociťuje 55 % lidí, naopak 8 % lidí žádný pocit zodpovědnosti za své zdraví nemá. Jako faktor nejzávažněji ovlivňující lidské zdraví označovali lidé nejčastěji trvalé psychické vypětí a kuřáctví, vlivy životního prostředí byly v pořadí důležitosti až na šestém místě za faktory životního stylu.

Byl prokázán statisticky významný vztah mezi subjektivním hodnocením vlastního zdraví a socioekonomickými ukazateli; větší šanci pozitivně hodnotit své zdraví mají lidé s vyšším vzděláním, lepší finanční situací, resp. na vyšších vedoucích funkcích. Statisticky významné, avšak méně silné vztahy byly nalezeny i mezi socioekonomickými ukazateli a výskytem dlouhodobých zdravotních obtíží.

Střední délka života při narození v České republice vzrůstá, v roce 2000 dosáhla u mužů 71,6 roku, u žen 78,3 roku, u mužů je střední délka života trvale nižší, než u žen. I přes tento nárůst je stále nižší než v zemích Evropské unie.

Relativní počty živě narozených dětí s vrozenou vývojovou vadou se zvyšují. Nejčastějšími vývojovými vadami jsou vrozené vady srdce.

Obr. 9.1a Osobní anamnéza, dlouhodobé zdravotní riziko
Obr. 9.1b Osobní anamnéza, nemoci zjištěné lékařem, 2000
Obr. 9.2a Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění, 2000
Obr. 9.2b Vybrané rizikové faktory současně se vyskytující u respondentů
Obr. 9.3 Subjektivní vnímání vlastního zdraví v posledních šesti měsících
Obr. 9.4 Přístup k aktivnímu snižování vlastního rizika vzniku závažných onemocnění
Obr. 9.5 Vnímání rizikovosti faktorů pro lidské zdraví
Obr. 9.6 Vybrané faktory životního prostředí silně obtěžující respondenty
Obr. 9.7a Vývoj střední délky života při narození (Česká republika), 1981–2000
Obr. 9.7b Střední délka života při narození, evropské země, 1998 a 1999
Obr. 9.8a Vrozené vývojové vady u dětí, 1981–2000
Obr. 9.8b Výskyt vybraných druhů vrozených vývojových vad u dětí, 1981–2000
Obr. 9.9a Živě narození s vrozenou vadou na 10 000 živě narozených dětí, 1996
Obr. 9.9b Živě narození s vrozenou vadou na 10 000 živě narozených dětí, 2000

Obsah

Hlavní strana souhrnné zprávy

Hlavní strana CD