10. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 7: ZDRAVOTNÍ RIZIKA PRACOVNÍCH PODMÍNEK A JEJICH DŮSLEDKY

10.1 Organizace monitorovacích aktivit

Tento subsystém zahrnuje sledování zdravotního poškození zaměstnanců jako důsledku negativního vlivu faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí. Jedná se o nově zavedený subsystém, který obsahuje jednak údaje celostátního monitoringu výskytu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání (monitorování zdravotních účinků) a monitorování expozice (kategorizace pracovišť), dále pak sledování negativních vlivů vybraných faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců. Konkrétně se jedná o jednostrannou dlouhodobou a nadměrnou fyzickou zátěž a chemické karcinogeny, včetně založení registrů pracovišť a prací, kde se tyto látky vyskytují.

Členění subsystému 7:

• Monitorování zdravotních dat o nemocech z povolání a kategorizace prací

• Monitorování zdravotních účinků

– Centrální registr nemocí z povolání

– Centrální registr ohrožení nemocí z povolání

• Monitorování expozice

– Monitorování expozice na základě dat z kategorizace prací a pracovišť dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci a Vyhlášky č. 89/2001 Sb. stanovující podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

• Monitorování vybraných parametrů expozice škodlivinám a zdravotních účinků

• Sledování vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na zdraví

– Monitorování nadměrné jednostranné zátěže ve vztahu k poškození lokomočního aparátu

• Registr profesionálních expozic chemickým karcinogenům

Členění subsystému umožňuje doplnění o nové úkoly podle aktuálních potřeb a možností.

10.2 Monitorování zdravotních dat o nemocech z povolání a kategorizace prací

10.2.1 Monitorování zdravotních účinků

Monitorování zdravotních účinků probíhá již jedenáctým rokem a je plně stabilizováno. Výskyt nemocí z povolání, případně ohrožení nemocí z povolání dále pozvolna klesá. V roce 2001 bylo v České republice hlášeno celkem 1677 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1627 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání u celkem 1661 zaměstnanců (incidence na 100 000 pojištěnců je 37,1) (tab. 10.1). Přehled hlášených profesionálních onemocnění v roce 2001 a počtu nemocí z povolání za posledních 16 let je uveden na obr. 10.1. Nejvíce nemocí z povolání bylo, jako v předchozích letech, diagnostikováno z Moravskoslezského (24,3 % případů) a Středočeského kraje (13,7 % případů). Počty nemocí z povolání v krajích ČR znázorňuje obr. 10.2 a tab. 10.2. Nejvíce onemocnění vzniklo opět při dobývání uhlí (266 případů) a ve zdravotnictví (268 případů). Nejčastěji se vyskytovala profesionální onemocnění způsobená fyzikálními faktory, následovány kožními nemocemi, přenosnými a parazitárními nemocemi a nemocemi dýchacích cest a plic. Nemoci způsobené chemickými látkami se vyskytly ve 42 případech a nemoci způsobené ostatními faktory ve 2 případech. Výskyt jednotlivých nemocí z povolání v roce 2001 podle seznamu nemocí je uveden na obr. 10.3.

Mezi nejčastěji hlášené nemoci z povolání (podle Nařízení vlády č. 178/2001 Sb.) patřily:

• nemoci kožní (položka 4.1) – 400 případů

• nemoci z periferních nervů z vibrací (položka 2.7) – 170 případů.

Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (36 % případů) a také z Olomouckého kraje (30 % případů). Nejčastějším hlášeným onemocněním u ohrožení nemocí z povolání byla také v roce 2001 porucha sluchu způsobená hlukem (44 % případů).

10.2.2 Monitorování expozice

Monitorování expozice jednotlivým faktorům pracovních podmínek na základě dat z kategorizace prací a pracovišť

V průběhu roku 2001 byla odzkoušena a dokončena I. část informačního systému hygienické služby – Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky - Monitorování expozice na základě dat kategorizace prací a pracovišť (I. etapa), která umožňuje, na zaměstnavatelem předlo- ženou dokumentaci obsahující návrh na kategorizaci prací a pracovišť, vydat rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení prací a pracovišť do kategorií. V současné době je program dolaďován a jsou řešeny konkrétní nejasnosti.

Součástí rozhodnutí je, kromě základních údajů o provozovně, především stanovení kategorie práce do 2.–4. kategorie podle faktorů pracovních podmínek, stanovení náplně a termínů preventivních prohlídek, počtu exponovaných mužů a žen, opatření ke zlepšení pracovních podmínek a příp. další data podle uvážení zpracovatele rozhodnutí.

Jednotlivé kategorie jsou dány Vyhláškou č. 89/2001 Sb.:

2. kategoriepráce nemá charakter zdravotního rizika (expozice danému faktoru je nízká, nehrozí poškození zdraví, vyjma zvlášť citlivých osob).

2R. kategorie – práce 2. kategorie, o které orgán veřejného zdraví rozhodl, že jde o práci rizikovou (hodnoty faktorů pracovních podmínek oscilují okolo povolených limitů a nelze vyloučit občasné překročení - práce potenciálně riziková).

3. a 4. kategorie – riziková práce (nutno sledovat zdravotní stav zaměstnanců opakovaně). 4. kategorie by měla být postupně odstraňována.

Současně byla zahájena a je testována II. etapa programu, tj. centrální datové zpracování vybraných informací tak, aby bylo možno sledovat a zhodnotit úroveň expozice jednotlivým faktorům podle pracovních podmínek v jednotlivých okresech, krajích až po celostátní souhrny (obr. 10.4a). Význam tohoto způsobu monitorování tkví především v zachycení počtu osob exponovaných jednotlivým škodlivým faktorům a jejich kategorizaci do výše uvedených kategorií dle závažnosti expozice při výkonu určité práce. Aktuální počet osob v kategoriích rizikovosti práce a pracovišť 2R a 3+4 k 31. 5. 2002 podle faktorů je uveden na obr. 10.4b. Podklady z „Centrálního registru“ budou využitelné pro zpracování přehledů regionálních a celostátních statistik, plánování příslušných zdravotnických aktivit včetně počtu zdravotnických pracovníků, kapacit odborných vyšetření či odhadů možnosti globálního poškození zdraví. Poměr jednotlivých kategorií podle faktorů může sloužit i jako ukazatel úrovně péče o zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů.

10.3 Monitorování vybraných parametrů expozice a zdravotních účinků

10.3.1 Sledování vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na zdraví

Monitorování nadměrné jednostranné zátěže ve vztahu k poškození lokomočního aparátu

Lokální svalová zátěž představuje zdravotní problém, který může za určitých okolností vyústit v profesionální onemocnění končetin z nadměrného jednostranného zatěžování. Jedná se o onemocnění, při kterých jsou postiženy organické struktury horních končetin a ruky, tj. nervy, šlachy, úponový aparát svalů, tíhové váčky apod. Je známo, že se na rozvoji tohoto, v současné době nejfrekventovanějšího profesionálního onemocnění, podílí celá řada faktorů. Z hlediska možnosti prevence je nezbytné znát význam a podíl jednotlivých faktorů. Proto se subsystém 7 při řešení tohoto úkolu zaměřuje zejména na monitorování vlivu a míry významu jednotlivých faktorů práce, které s lokální svalovou zátěží souvisí. Cílem je odhalit jejich význam pro vznik jednotlivých typů chorob z povolání z nadměrného jednostranného zatěžování, potvrdit oprávněnost používaných limitů a vytvořit kritéria posuzování jednotlivých nemocí z povolání, jakož i zohlednit význam ostatních vlivů pro rozvoj onemocnění pohybového aparátu, jako jsou individuální charakteristiky pracovníků a další mimopracovní faktory. Výsledky by měly rovněž sloužit k posuzování dlouhodobé i krátkodobé únosnosti práce, k vypracování kritérií pro posuzování pracovní způsobilosti pro práci v riziku lokální svalové zátěže a pro posuzování „profesionality“ jednotlivých nemocí z povolání z jednostranné zátěže. Řešit je třeba i otázku možnosti znovuzařazování pracovníků po léčení choroby z povolání z přetěžování do rizika lokální svalové zátěže. V neposlední řadě je řešení úkolu zaměřeno na vytipování rizikových činností a profesí. Nejvýznamnějším výstupem by se mělo stát vypracování zásad prevence a možnosti intervence onemocnění svalově-kosterního aparátu při práci v jednostranné nadměrné pracovní zátěži.

Monitoring, zabývající se vlivem práce na zdraví u pracovníků pracujících v podmínkách lokální svalové zátěže, byl v roce 2001 zaměřen na 3 typy pracovní činnosti: elektronavíječky (12 osob), bílí zedníci (12 osob) a montážní dělníci pracující při kompletaci elektroinstalačního materiálu pro automobilový průmysl (50 osob). U všech třech skupin bylo provedeno:

1. měření a hodnocení lokální svalové zátěže metodou integrované elektromyografie,

2. hygienické šetření na pracovišti,

3. metodou řízeného rozhovoru byl vyplněn validovaný a v loňském roce v pilotní studii vyzkoušený dotazník zdravotního stavu.

Na základě získaných výsledků byly všechny typy sledovaných pracovních činností hodnoceny z hlediska lokální svalové zátěže jako rizikové a byly zařazeny v rámci kategorizace prací dle Vyhlášky 89/2001 Sb. do 3. kategorie. Zařazení odpovídá intenzitě práce a technologickému postupu v době provedených fyziologických měření. V rámci úkolu bylo u všech osob jednotlivých souborů provedeno dotazníkové šetření zdravotního stavu se zaměřením na postižení lokomočního aparátu, zvýšená pozornost pak byla věnována subjektivním obtížím v oblasti horních končetin, zejména ruky.

Z hodnocení dotazníku vyplývá, že subjektivně uvádí potíže pohybového aparátu 74 % osob, z nichž téměř 62 % mělo již pro tyto potíže pracovní neschopnost – z toho 18 % dokonce opakovaně. Jednoznačně nejčastěji je uváděnou oblastí subjektivních obtíží krční páteř, což nepochybně souvisí s trvalou vnucenou pracovní polohou spojenou s výrazným předklonem hlavy (obr. 10.5). Tato skutečnost je ovlivněna zrakovou náročností pracovní činnosti spojenou s vysokými nároky na přesnost.

Vysoké procento respondentů udává obtíže v oblasti horních končetin, zejména ruky. Téměř 38 % má obtíže v této oblasti. Jejich intenzita je uváděna nejčastěji středně velká (u 40 % osob), 12 % však udává vysokou intenzitu obtíží a 4 % osob vnímá své obtíže dokonce jako nesnesitelné.

V rámci vyšetření pohybového aparátu závodním lékařem byly u 8 % osob jako objektivní nálezy zjištěny kloubní odchylky, u 4 % osob shodně otoky a bolestivosti kloubů a u 2 % drásoty a citlivost šlach. V oblasti páteře mělo 62 % osob fyziologický nález, 28 % kyfózu páteře a 10 % osob skoliózu páteře.

10.3.2 Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX

Z hlediska zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů byly vztahy centrálního pracoviště registru SZÚ se spolupracujícími organizacemi řešeny Smlouvou o zpracování osobních údajů pro Registr podle § 6 tohoto zákona.

V roce 2001 probíhalo vytváření (OHS Karviná, OHS Frýdek-Místek) a aktualizace souborů dat (KHS Ústí nad Labem, KHS Pardubice, KHS České Budějovice) na 5 regionálních pracovištích na základě platnosti Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., které nově upravuje seznam karcinogenů a pracovních procesů s rizikem chemické karcinogenity. Byla provedena aktualizace seznamu karcinogenů, který je přizpůsoben praktickým potřebám vedení databáze, a předána participujícím pracovištím. Dosud vytvořená databáze (Ústí nad Labem, České Budějovice, Pardubice, Karviná, Frýdek-Místek) obsahuje celkem 1327 registrovaných pracovníků. Vyšší nároky jsou kladeny na data osob exponovaných chemickým látkám, čemuž odpovídá rozsah a počet údajů z měření (kombinovaná expozice několika karcinogenům), relativně jednodušší situace je u expozic např. cytostatikům u zdravotníků. Kritickým okamžikem při vedení databáze se jeví ukončení expozice (odchod ze závodu – změna zaměstnání, odchod do starobního nebo invalidního důchodu), dodatečně byl zpracován informativní list pro předání lékaři, který přebírá následnou péči.

10.4 Dílčí závěry

Monitorování zdravotních účinků pracovního prostředí, tj. Centrální registr nemocí z povolání a Centrální registr ohrožení nemocí z povolání, prokazuje další pokles výskytu nemocí z povolání o 4,2 %, což představuje celkem 1677 případů. Incidence poklesla z 38,3 na 37,1 případů na 100 000 pojištěnců. Přetrvává tedy klesající trend celkového počtu i incidence hlášených profesionálních onemocnění.

Potvrdil se nejvyšší výskyt onemocnění z účinků fyzikálních faktorů, poprvé za dobu statistického sledování bylo nejvíce onemocnění hlášeno v resortu zdravotnictví, o málo méně při dobývání uhlí. Mezi nejčastěji hlášená onemocnění patřila kožní onemocnění a onemocnění periferních nervů z vibrací.

Konkrétní výsledky lze vysledovat na úkolu monitorování expozice na základě dat z kategorizace prací, kde již probíhá kromě základní evidence i analytická část (II. etapa) poskytující souhrnné údaje podle regionů, faktorů pracovních podmínek a počtu exponovaných osob podle kategorií prací a faktorů a podle pohlaví.

Rozšířen byl monitoring nadměrné zátěže ve vztahu k poškození lokomočního aparátu o další spolupracující hygienické stanice a byly získány první poznatky na vybraných pracovnících a to jak vyšetřením, tak pomocí dotazníku.

Monitoring profesionálních expozic chemickým karcinogenům doznal rozšíření na prakticky všechny kraje, byl zpracován materiál k seznamu karcinogenů a doplnění systému REGEX.

Tab. 10.1 Hlášené nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 1996–2000

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Nemoci z povolání celkem

2 543

2 376

2 111

1 885

1 751

1 677

– nemoci z povolání

2 519

2 350

2 054

1 844

1 691

1 627

– ohrožení nemocí z povolání

24

26

57

41

60

50

Nemoci z povolání - muži

1 565

1 551

1 261

1 192

1 104

1 034

Nemoci z povolání – ženy

978

825

850

693

647

643

Incidence na 100 000 pojištěnců

55,2

51,6

45,8

40,9

38,3

37,1

Tab. 10.2 Nemoci z povolání hlášené v roce 2001 – rozdělení podle krajů a seznamu nemocí z povolání

Kraj

Seznam nemocí z povolání*

Celkem

1

2

3

4

5

6

Jihomoravský

3

15

29

18

20

0

85

Jihočeský

1

40

4

26

41

0

112

Vysočina

1

13

6

16

41

1

78

Karlovarský

0

5

2

8

30

0

45

Královéhradecký

5

19

14

40

9

0

87

Liberecký

1

15

5

10

13

1

45

Olomoucký

1

58

16

33

13

0

121

Moravskoslezský

2

242

75

58

31

0

408

Pardubický

12

14

14

49

15

0

104

Plzeňský

1

45

16

43

18

0

123

Praha

1

26

6

34

18

0

85

Středočeský

13

54

115

35

13

0

230

Ústecký

1

33

4

20

42

0

100

Zlínský

0

30

5

10

9

0

54

Celkem

42

609

311

400

313

2

1 677

* 1 – Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami
2 – Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
3 – Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
4 – Nemoci z povolání kožní
5 – Nemoci z povolání přenosné a parazitární
6 – Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli

Obr. 10.1 Vývoj nemocí z povolání, 1985-2001
Obr. 10.2 Nemoci z povolání v krajích, 2001
Obr. 10.3 Rozdělení nemocí z povolání podle seznamu nemocí z povolání, 2001
Obr. 10.4a Počet exponovaných zaměstnanců v kategorii 2R + 3 + 4 podle krajů
Obr. 10.4b Počet exponovaných zaměstnanců v kategorii 2R + 3 + 4 podle faktorů
Obr. 10.5 Frekvence výskytu obtíží pohybového aparátu v souboru pracujících s nadměrnou lokální svalovou zátěží, 2001

Obsah

Hlavní strana souhrnné zprávy

Hlavní strana CD