13. ZÁVĚR

Výsledky Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2001 představují standardní sadu informací, které byly získány rutinním a stabilizovaným souborem monitorovacích aktivit osmého roku provozu. Jsou důležitým materiálem pro řízení a kontrolu zdravotních rizik pro orgány státní správy i cennou informací pro širokou veřejnost, neboť usnadňují činnosti spojené s přechodem k aktivní ochraně zdraví. Svou komplexností představují také podklad pro objektivní informování ostatních zemí Evropy a celého světa z pohledu obchodních a kulturních kontaktů. Dokumentují úroveň zdravotního stavu naší populace a míru znečištění sledovaných složek životního prostředí.

Výsledky získávané v monitorovaných lokalitách za jednotlivá roční období jsou základním kamenem při vytváření časových řad o zdravotním stavu a znečištění složek životního prostředí. Postupné hodnocení takto vznikajících řad umožní odpovědně posuzovat trendy a závislosti trvalého či sezónního charakteru, ze kterých mohou vznikat případná doporučení a návrhy na opatření a změny.

13.1 Významné poznatky monitoringu v roce 2001

Jako nejvýznamnější poznatky pozitivního i negativního rázu, zjištěné v Systému monitorování zdraví a životního prostředí v roce 2001, lze uvést:

• Výsledky sledování incidence ošetřených akutních respiračních onemocnění jsou v roce 2001 obdobné jako v předchozích letech. Nedochází k jejich poklesu ani nárůstu.

• Alergické onemocnění diagnostikované dětským lékařem se vyskytlo u 25 % městských dětí ve věku 5–17 let. Nejčastější diagnózou byla alergická rýma pylová. V roce 2001 byl zjištěn statisticky významný nárůst počtu dětí – alergiků oproti roku 1996. Také byl zaznamenán nárůst všech typů sledovaných diagnóz.

• Znečištění ovzduší měst standardně měřenými škodlivinami (oxid siřičitý, oxidy dusíku, polétavý prach) má setrvalý charakter.

• Úroveň znečištění ovzduší sledovanými kovy v polétavém prachu v období 1995 až 2001 zvolna klesá (olovo, arsen) nebo je víceméně stabilní (kadmium, chrom) s výjimkou niklu s výrazně vysokou variabilitou hodnot. Žádná hodnota ročního aritmetického průměru sledovaných kovů kromě niklu nepřevýšila v roce 2001 platné, nově navrhované nebo doporučené hodnoty imisních limitů.

• Výše karcinogenního potenciálu sledované sumy polyaromatických uhlovodíků (PAU) v ovzduší se ve sledovaných městech liší: nejvyšší je v Ostravě a v Karviné, v těchto sídlech je třikrát vyšší než v Praze a Plzni a pětkrát vyšší než v Ústí nad Labem a Hradci Králové. Vývoj koncentrací PAU v posledních pěti letech nemá klesající ani rostoucí trend, výrazný je sezónní charakter s letním minimem. Ze směsi polyaromatických uhlovodíků je benzo(a)pyren nejzávažnějším kontaminantem v ovzduší; překročení doporučené nejvyšší přípustné koncentrace bylo zjištěno ve všech sledovaných lokalitách.

• Pokračuje vzestup mutagenní aktivity polétavého prachu v ovzduší, pozorovaný od roku 1997.

• Kvalita pitné vody ve veřejných vodovodních sítích sledovaných v rámci Systému monitorování je trvale na dobré úrovni. Změny v limitních hodnotách některých ukazatelů kvality pitné vody po změně hygienických předpisů v roce 2000 se v četnosti překračování limitních hodnot prakticky neprojevily.

• Průměrná chronická expozice populace sledovaným organickým ani anorganickým látkám v potravinách nedosáhla ani v roce 2001 hodnot, které jsou spojovány s nepřípustným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní efekt). Expozice chemickým látkám odhadovaná podle modelu doporučených dávek potravin signalizuje potřebu sledovat a důkladněji zkoumat situaci dětí ve věku 4 až 6 let.

• Ve výživě populace jsou podle skutečné spotřeby relativně málo zastoupeny některé potřebné prvky, jako vápník, hořčík, draslík a železo. U starších lidí nad 60 let struktura spotřeby potravin v rozsahu doporučených dávek potravin nepokrývá doporučený přívod některých minerálních látek.

• Z pravidelného měření hlučnosti ve městech je patrné ze srovnání výsledků s požadavky Nařízení vlády ČR 502/2000 Sb., že většina lokalit neodpovídala hygienickým limitům hluku v obytných oblastech. Byly potvrzeny nepříznivé účinky hluku na zdraví, zejména ve vztahu k „civilizačním chorobám“.

• Dlouhodobými obtížemi (ať již léčenými či nikoliv) trpí polovina populace ve věku 45–54 let, nejčastěji obtížemi pohybového aparátu, kterých se týkalo rovněž nejčastější lékařem zjištěné onemocnění.

• U městské populace ve věku mezi 45 a 54 lety existují statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami v ukazatelích zdravotního stavu. Ženy častěji než muži trpí dlouhodobými zdravotními obtížemi, jsou častěji dlouhodobě sledovány lékařem a častěji užívají dlouhodobě léky.

• Téměř polovina městské populace ve věku 45–54 let hodnotí své zdraví jako dobré, deset procent jako špatné.

• Byl prokázán významný vztah mezi zdravím a socioekonomickými ukazateli, zejména ekonomickou aktivitou, vyšším dosaženým vzděláním, uspokojivou finanční situací.

• Jako faktor nejzávažněji ovlivňující lidské zdraví považují lidé ve věku 45–54 let nejčastěji trvalé psychické vypětí a kuřáctví, vlivy životního prostředí byly v pořadí důležitosti až na šestém místě za faktory životního stylu.

• Střední délka života při narození v České republice vzrůstá, u mužů je trvale nižší než u žen. I přes tento nárůst je její úroveň v ČR stále nižší než v zemích Evropské unie.

• Relativní počty živě narozených dětí s vrozenou vývojovou vadou se zvyšují. Nejčastějšími vývojovými vadami jsou vrozené vady srdce.

• Počet nemocí z povolání v roce 2001 opět potvrdil klesající trend jejich výskytu.

K překračování limitních či doporučených hodnot koncentrací po dobu existence Systému monitorování docházelo a dochází u některých kontaminantů relativně často v ovzduší, zvláště v silně zatížených lokalitách, jako je Praha, Ostrava či Karviná. V pitné vodě dochází k nedodržení limitních hodnot zdravotně závažných kontaminantů jen ojediněle. Z odhadů dietární expozice (i expozice z pitné vody) monitorovaným chemickým látkám vyplývá, že doporučené expoziční limity (pro nekarcinogenní účinky) jsou v monitorovací síti čerpány „průměrnou osobou“ jen v omezené míře. Pro karcinogenně působící látky však nelze vzhledem k bezprahovosti jejich účinku stanovit žádnou bezpečnou koncentraci, resp. expoziční limit. Pro řadu chemických látek nejsou zatím podrobně známy a prokázány účinky na zdraví, přestože o nich existuje důvodné podezření. Z těchto důvodů je třeba snižovat, event. udržet expozice populace na tak nízké úrovni, jak je to rozumně možné. Aby bylo možno uplatňovat tuto strategii tam, kde je to skutečně nejpotřebnější, je nezbytné systematické sledování výskytu zdraví škodlivých látek v životním prostředí a již projevených zdravotních efektů, doplněné o odhady pravděpodobných zdravotních rizik z monitoringem zjištěných skutečností. Monitorování životního prostředí a zdraví tak napomůže k postupnému dosahování srovnatelné úrovně expozice cizorodým látkám a srovnatelných parametrů zdravotního stavu se zeměmi Evropské unie a k zabezpečení podmínek trvale udržitelného života společnosti.


Obsah

Hlavní strana souhrnné zprávy

Hlavní strana CD