10. ZDRAVOTNÍ RIZIKA PRACOVNÍCH PODMÍNEK A JEJICH DŮSLEDKY

10.1 Organizace monitorovacích aktivit

Tento subsystém zahrnuje sledování zdravotního poškození zaměstnanců jako důsledek negativního vlivu faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí. Jedná se o relativně nový subsystém, který obsahuje údaje celostátního monitoringu výskytu nemocí z povolání, monitorování expozice, sledování negativních vlivů vybraných faktorů na zdraví zaměstnanců a založení registrů pracovišť a prací, kde se vyskytují karcinogeny.

Členění subsystému 7 je následující:

• Monitorování zdravotních dat o nemocech z povolání a expozice, vyplývající z kategorizace prací

• Monitorování zdravotních účinků

– Centrální registr nemocí z povolání

– Centrální registr ohrožení nemocí z povolání

• Monitorování expozice

– Monitorování expozice na základě dat z kategorizace prací a pracovišť dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci a vyhlášky č. 432/2003 Sb. kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

• Monitorování vybraných parametrů expozice a zdravotních účinků

• Sledování vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na zdraví

• Monitorování nadměrné jednostranné zátěže ve vztahu k poškození lokomočního aparátu

• Registr profesionálních expozic chemickým karcinogenům.

10.2 Monitorování zdravotních dat o nemocech z povolání a kategorizaci prací

10.2.1 Monitorování zdravotních účinků

Registr nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání

V roce 2003 bylo v České republice hlášeno u 1506 pracovníků celkem 1558 profesionálních onemocnění (972 u mužů a 586 u žen), z toho bylo 1486 nemocí z povolání a 72 ohrožení nemocí z povolání. Ve srovnání s lety 1996–2002 nadále přetrvával klesající trend incidence i celkového počtu hlášených profesionálních onemocnění. Incidence profesionálních onemocnění (35,5 na 100 000 pojištěnců) klesla proti roku 2002 o 0,3 případu. Pokles se týkal nemocí z povolání, jichž bylo hlášeno o 45 případů (2,9 %) méně než v roce 2002. Počet ohrožení nemocí z povolání v roce 2003 vzrostl o 3 případy (4,3 %). Vývoj hlášených nemocí z povolání v minulých letech je zobrazen v tab. 10.1 a na obr. 10.1.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2003 opět hlášeno z Moravskoslezského kraje (307, tj. 19,7 % případů). Zde vznikla onemocnění zejména v důsledku působení fyzikálních faktorů (182 případů). Jednalo se především o nemoci z vibrací (100 případů) a o nemoci z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (55 případů).

Stejně jako v roce 2002 nejvíce profesionálních onemocnění vzniklo v odvětví ekonomické činnosti zdravotnictví (OKEČ N85 – 225, tj. 14,4 % případů). Odvětví těžba uhlí (OKEČ CA10) s 218, tj. 14,0 % hlášených případů bylo na druhém místě. Největší nárůst profesionálních onemocnění (o 28, tj. o 38,4 % případů) byl v roce 2003 zaznamenán v odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ DA15). Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2003 vyvoláno působením fyzikálních faktorů. V sestupném pořadí následovaly nemoci dýchacích cest a plic, nemoci kožní, nemoci přenosné a parazitární, nemoci způsobené chemickými látkami, nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli. Podíl jednotlivých nemocí podle Seznamu nemocí z povolání na celkovém počtu je dokumentován na obr. 10.2, zastoupení nemocí z povolání v krajích v tab. 10.2 a na obr. 10.3a a 10.3b.

U nemocí z povolání byly nejčastěji diagnostikovány pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 3.1 – 168 případů) a poškození periferních nervů z přetěžování končetin (158 případů) a z vibrací (132 případů). U ohrožení nemocí z povolání byla nejčastěji hlášena porucha sluchu z hluku (22, tj. 30,6 % případů) a poškození periferních nervů z vibrací (20, tj. 27,8 % případů).

10.2.2 Monitorování expozice

Monitorování expozice jednotlivým faktorům pracovních podmínek na základě dat z kategorizace prací a pracovišť

V průběhu roku 2003 pokračovalo zpracování návrhů na kategorizaci prací a pracovišť předložených zaměstnavateli a vydávání rozhodnutí orgány veřejného zdraví. Ukončení této fáze kategorizace prací lze očekávat v průběhu roku 2004 vzhledem k nahrazení vyhlášky č. 89/2001 Sb. vyhláškou č. 432/2003 Sb., která částečně mění pravidla kategorizace.

Bylo provedeno centrální datové zpracování vybraných informací tak, aby bylo možno sledovat a zhodnotit úroveň expozice jednotlivým faktorům podle pracovních podmínek v jednotlivých okresech, regionech až po celostátní souhrny. Na základě analýz pořízených v Informačním systému Kategorizace prací vyplývá, že k datu 13. 5. 2004 bylo zařazeno do kategorií 2, 2R, 3, 4 celkem 1 548 636 osob, tj. 32 % všech zaměstnanců, což je 49 853/100 000 obyvatel. V rizikových pracích (2R, 3, 4) bylo evidováno 351 900 osob, což představuje 11 350/100 000 obyvatel. Do kategorie 4, což jsou pracoviště vysoce riziková, je v ČR zařazeno 17 519 osob, tj. 565/100 000 obyvatel, z toho je 1920 žen.

Nejvíce exponovaných zaměstnanců v absolutních číslech je v Praze 193 857, v Ústeckém kraji – 162 195, dále kraji Středočeském – 150 912, Jihomoravském – 147 727 a Olomouckém – 144 189. V relativních číslech, tj. v přepočtu na 100 000 obyvatel, nepřevyšují celostátní průměr 49 951 zaměstnanců pouze čtyři kraje. Počet exponovaných zaměstnanců v kategoriích rizikové práce 2R, 3, 4 v krajích je popsán v tab. 10.3 a zobrazen na obr. 10.4a.

Nejvíce exponovaných zaměstnanců ve všech kategoriích (2, 2R, 3, 4) je evidováno ve faktoru Fyzická zátěž – 672 776 osob, Psychická zátěž – 591 691 osob a Hluk – 563 815 osob. V rizikové práci (2R, 3, 4) je nejvíce evidovaných zaměstnanců v riziku faktoru Hluk (obr. 10.4b).

V tabulce 10.4 je uveden počet osob exponovaných současně 1–4 faktorům a více než 4 faktorům. Z uvedených čísel vyplývá, že zhruba jedna třetina zaměstnanců je exponována více než jednomu faktoru, 7 % je exponováno více než čtyřem faktorům.

Z celkového počtu zaměstnanců 4 764 900 (Statistická ročenka ČR 2003) je evidováno 32,5 % zaměstnanců v kategoriích 2, 2R, 3, 4 a 7,41 % v rizikové práci (2R, 3, 4). Uvedená čísla je nutno považovat za předběžná, neboť evidence prací není dosud ukončena.

10.3 Monitorování vybraných parametrů expozice a zdravotních účinků

10.3.1 Sledování vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na zdraví

Monitorování nadměrné jednostranné zátěže ve vztahu k poškození lokomočního aparátu

V průběhu roku 2003 pokračoval úkol zaměřený na monitorování profesí s přepokládaným rizikem lokální svalové zátěže. Pozornost byla věnována činnostem, které jsou v současné době diskutovány v souvislosti s přetěžováním lokomočního aparátu při práci. Monitorované typy prací vycházely zejména z požadavků hygienické služby v souvislosti s kategorizací prací ve faktoru lokální svalová zátěž.

V průběhu roku 2003 byly v rámci monitoringu nově posouzeny a vyhodnoceny tyto typy pracovních činností: skladnice ve velkoskladech, řezník v bourárnách masa, pokladní v supermarketech, konstruktér a zapisovatelky u soudu. Vedle objektivizace pracovní zátěže a pracovních podmínek byl u výše uvedených profesí monitorován výskyt subjektivních a objektivně potvrzených obtíží pohybového aparátu, u kterých je předpokládán velký význam profesionální etiologie.

Na vybraných pracovištích bylo provedeno měření a hodnocení lokální svalové zátěže flexorů a extenzorů předloktí metodou integrované elektromyografie. Se všemi osobami na vytipovaných pracovištích byl metodou řízeného rozhovoru vyplněn dotazník zaměřený na subjektivní zdravotní obtíže pohybového aparátu, aby bylo možno vyhodnotit vzájemné souvislosti mezi jejich výskytem a pracovními podmínkami. Jedním z cílů této části monitoringu je ověřit možnost využití zvýšeného výskytu subjektivních obtíží u pracovníků jako pomocného ukazatele zvýšené rizikovosti práce. Součástí úkolu bylo také vyšetření pohybového aparátu tak, jak je prováděno v ordinaci závodních lékařů za účelem využití zjištěných informací pro stanovení frekvence a náplně preventivních prohlídek na rizikových pracovištích z hlediska lokální svalové zátěže. Zkoumán je rovněž vliv časových faktorů práce (směnnost, přesčasová práce, 12ti hodinové směny) na výskyt subjektivních obtíží, objektivních nálezů i případnou manifestaci onemocnění.

V roce 2003 bylo dále provedeno proměření a vyhodnocení lokální svalové zátěže horních končetin a celkové vyhodnocení výskytu subjektivních a objektivních obtíží pohybového aparátu v souvislosti s různým typem pracovní činnosti ve dvou průmyslových závodech (subdodavatelé automobilového průmyslu). V jednom je z hlediska zdravotního rizika klíčovou problematikou přetěžování pohybového aparátu, ve druhém je to charakteristická práce na linkách montážního typu spojená s vysokou opakovatelností úkolů a vysokými počty, vnuceným pracovním tempem a monotonií.

Podobné vyhodnocení bylo provedeno také u kontrolního souboru osob, které nepracují za podmínek lokálního přetěžování pohybového aparátu. Kontrolní soubor byl vybrán s ohledem na stejné základní charakteristiky jako je životní styl, lokalita bydliště, věková struktura apod., jako má exponovaná skupina. Výsledky hodnocení kontrolního souboru by měly sloužit k porovnání výskytu jednotlivých typů obtíží pohybového aparátu u osob s předpokládanou profesionální zátěží a bez ní.

Získané výsledky měření a hodnocení lokální svalové zátěže a pracovních podmínek s ohledem na přetěžování lokomočního aparátu byly využity zejména jako podklady při práci dozorového orgánu ochrany veřejného zdraví k provádění kategorizace prací u uvedených typů prací. Zároveň byly a jsou využívány k formulování příslušných náhradních opatření u těchto typů prací ke snížení pracovní zátěže zaměstnanců. Souhrnné zpracování a zhodnocení výsledků monitoringu nadměrné jednostranné zátěže ve vztahu k poškození lokomočního aparátu bude provedeno v roce 2005.

10.3.2 Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX

V r. 2003 probíhal program REGEX, provozovaný v rámci Monitoringu – subsystému VII – úkol 2.1.5.2 „Registr profesionálních expozic karcinogenům“ (REGEX) v rámci práce zdravotních ústavů se sídlem v Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Karlovy Vary, Hradec Králové, Jihlava, Zlín, Olomouc a Ostrava. Rozsah dat zaváděných do registru odvisel tak jako v předchozím roce od kapacitních možností příslušných pracovišť, nikoliv od rozsahu expozic karcinogenům v regionu.

Počet exponovaných osob v centrálním registru profesionálních expozic karcinogenům k 31. 12. 2003 činil 3876 osob (v předchozím roce 3360 osob), 5253 záznamy (v předchozím roce 3889 záznamů). V tab. 10.5 je uveden počet registrovaných osob k 31. 12. 2003 v jednotlivých krajích, kde program probíhal. Tab. 10.6 obsahuje počet registrovaných zaměstnanců podle látek, faktorů nebo pracoviště, kde dochází k expozici karcinogenům.

Z hlediska cílů systému je žádoucí zapojení dosud se neúčastnících krajů. Systém REGEX bude plně funkční pro využití ve zdravotní prevenci a pro analýzu objektivního rizika při profesionální expozici karcinogenům po pokrytí všech regionů v ČR.

Tab. 10.1 Hlášené nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 1996–2003

Profesionální onemocnění v roce:

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Celkem

2 543

2 376

2 111

1 885

1 751

1 677

1 600

1 558

Nemoci z povolání

2 519

2 350

2 054

1 844

1 691

1 627

1 531

1 486

Ohrožení nemocí z povolání

24

26

57

41

60

50

69

72

Profesionální onemocnění  – muži

1 565

1 551

1 261

1 192

1 104

1 034

977

972

Profesionální onemocnění  – ženy

978

825

850

693

647

643

623

586

Incidence na 100 000 zaměstnanců

55,2

51,6

45,8

40,9

38,3

37,1

35,7

35,5

Tab. 10.2 Profesionální onemocnění hlášená v roce 2003 – rozdělení podle krajů a Seznamu nemocí z povolání

Kraj

Nemoci podle Seznamu nemocí z povolání

Celkem

A

B

C

D

E

F

Hl.m.Praha

3

10

7

25

19

1

65

Jihočeský

6

43

7

23

22

1

102

Jihomoravský

4

27

37

20

22

1

111

Karlovarský

 

 1

 5

 5

 1

 

 12

Královéhradecký

 2

 29

 20

 30

 16

 

 97

Liberecký

 1

 14

 4

 17

 38

 

 74

Moravskoslezský

 1

 182

 71

 22

 31

 

 307

Olomoucký

 3

 72

 10

 57

 15

 

 157

Pardubický

 11

 7

 15

 35

 32

 1

 101

Plzeňský

 3

 59

 15

 18

 11

 

 106

Středočeský

 2

 57

 118

 29

 13

 

 219

Ústecký

 1

 23

 3

 12

 41

 

 80

Vysočina

 1

 30

 9

 14

 19

 

 73

Zlínský

 

 22

 8

 16

 8

 

 54

 Celkem

 38

 576

 329

 323

 288

 4

 1 558

A – Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami 
B – Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
 
C – Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice    
 D – Nemoci z povolání kožní 
E – Nemoci z povolání přenosné a parazitární
 
 F – Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli 

Tab. 10.3 Počet exponovaných zaměstnanců v kategoriích riziková práce (kategorie 2R + 3 + 4) podle krajů k 13. 5. 2004

 Kraj

 Ženy

 Muži

 Celkem

Karlovarský

 2 843

 6 439

 9 282

Zlínský

 4 731

 8 766

 13 497

Olomoucký

 7 413

 14 507

 21 920

Vysočina

 3 560

 9 794

 13 354

Moravskoslezský

 8 052

 36 821

 44 873

Plzeňský

 4 268

 12 875

 17 143

Jihomoravský

 10 860

 16 070

 26 930

Liberecký

 8 052

 12 223

 20 275

Královéhradecký

 9 123

 14 010

 23 133

Pardubický

 6 242

 13 825

 20 067

Jihočeský

 8 500

 20 168

 28 668

Praha

 15 931

 22 227

 38 158

Středočeský

 11 246

 27 101

 38 347

Ústecký

 13 250

 24 332

 37 582

ČR

 114 071

 239 158

 353 229

Tab. 10.4 Osoby exponované několika faktorům současně (podle kategorizace prací a pracovišť)

 Počet rizikových faktorů

 Počet zaměstnanců

1

569 796

2

 418 663

3

 313 480

4

136 816

Více

109 487

Celkem

1 548 242

Tab. 10.5 Počet zaměstnanců v registru expozic karcinogenům z pracovního prostředí
k 31. 12. 2003

 Kraj

 Počet osob

Moravskoslezský

 742

Jihočeský

 644

Zlínský

 460

Ústecký

 377

Plzeňský

 364

Vysočina

 306

Pardubický

 260

Středočeský

 203

Královéhradecký

 175

Karlovarský

 154

Olomoucký

 107

Tab. 10.6 Počet zaměstnanců v Registru expozic karcinogenům podle nejčastější expozice

 Látka, pracoviště, faktor

 Počet osob

 Muži (%)

 Ženy (%)

Cytostatika

 946

 14

 86

Slévárny železa a oceli

 495

 84,6

 15,4

Benzen

 472

 84,1

 15,9

Formaldehyd

 247

 25

 75

Epichlorhydrin

 183

 81,4

 18,6

Kadmium a sloučeniny kadmia

 173

 45,1

 54,9

Zplyňování uhlí

 160

 80,6

 19,4

Beta-naftylamin

 153

 76,5

 23,5

Produkty zpracování černého uhlí

 113

 100

 0

Vinylchlorid

 67

 91

 9

Ethylénoxid

 60

 30

 70

Azbest

 55

 80

 20

Obr. 10.1 Vývoj nemocí z povolání, 1985-2003
Obr. 10.2 Frekvence nemocí z povolání podle seznamu nemocí z povolání, 2003
Obr. 10.3a Nemoci z povolání v krajích, 2003
Obr. 10.3b Podíl nemocí z povolání v krajích, 2003
Obr. 10.4a Počet exponovaných zaměstnanců v kategorii 2R + 3 + 4 podle krajů, stav k 13. 5. 2004
Obr. 10.4b Počet exponovaných zaměstnanců v kategorii 2R + 3 + 4 podle faktorů, stav k 20. 5. 2004

Titulní strana

OBSAH

Předchozí strana

Další strana