Cílem Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu
prostředí je zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování státní správy
a samosprávy v oblasti politiky jak zdravotní, v rámci řízení a kontroly
zdravotních rizik, tak i ochrany životního prostředí. Vytváří podklady
k legislativním opatřením, pro stanovování a účelnou korekci limitů znečišťujících
látek, jakož i pro informování široké odborné veřejnosti. Hlavním záměrem
systému je sledovat a hodnotit časové řady vybraných ukazatelů kvality
složek životního prostředí a zdravotního stavu populace, hodnotit velikost
expozice obyvatel škodlivinám a vyplývající zdravotní dopady a rizika.
Výsledky představují svou komplexností informační zdroj také pro ostatní
země o úrovni zdravotního stavu naší populace a o rizicích ze znečištění
složek životního prostředí v České republice.
Výsledky získávané v monitorovaných lokalitách za jednotlivá období jsou
základním kamenem při vytváření časových řad o zdravotním stavu a znečištění
složek životního prostředí. Postupné hodnocení takto vznikajících řad umožňuje
odpovědně posuzovat trendy a závislosti trvalého či sezónního charakteru,
ze kterých mohou vznikat případná doporučení a návrhy na opatření.
Systém monitorování respektuje důležité obecné principy monitorování. Znamená
to, že:
má stanoveny konkrétní cíle,
je komplexní, vícesložkový a integrovaný,
je koncipován jako dlouhodobé sledování přesně stanovených ukazatelů v přesně
stanovených místech,
prostředky jsou vynakládány účelně a jsou maximálně využívány stávající
kapacity,
tvorba dat je podřízena systematické kontrole kvality,
výsledky interpretuje po odborném auditu,
respektuje mezinárodní úmluvy a doporučení.
Systém monitorování probíhal v roce 2003 v osmi subsystémech (projektech):
zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší (subsystém I),
zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody (subsystém II),
zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku (subsystém III),
zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových
řetězců, dietární expozice (subsystém IV),
zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního
prostředí, biologický monitoring (subsystém V),
zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
(subsystém VI)
zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky (subsystém VII)
zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací (subsystém VIII).
Postupně s rozvojem Systému monitorování byly formulovány ve smyslu Usnesení
vlády ČR č. 369/1991 Sb. tzv. specializované studie. Tyto studie navazují
na dosavadní výsledky monitorování a zabývají se problémy, které jsou nad
rámec základních úkolů Systému monitorování, jejichž řešení je však nutné
pro další rozvoj monitorovacích aktivit. Výsledky jsou postupně publikovány
buď ve zprávách monitoringu či samostatně v odborném tisku.
Činnost Systému monitorování a jeho záměry a koncepce jsou v současnosti
posuzovány Poradním sborem hlavního hygienika ČR.