5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÉ PITNÉ VODY |
5.1 Organizace monitorovacích aktivit
Řešení úkolů subsystému II probíhalo v roce 2003 ve všech 30 vybraných městech (Tab. 3.1). V dobrovolné spolupráci pokračovaly územní pracoviště zdravotních ústavů v Litoměřicích a Pardubicích.
Každé ze spolupracujících územních pracovišť zdravotních ústavů mělo předepsáno minimální počet komplexních rozborů pitné vody (8–20) a minimální soubor stanovovaných ukazatelů. Celkový soubor stanovovaných ukazatelů kvality pitné vody je pro všechny pracoviště jednotný, minimální počet komplexních rozborů pitné vody byl stanoven pro každé pracoviště individuálně s přihlédnutím k počtu obyvatel monitorovaného sídelního města, kteří jsou zásobováni pitnou vodou z veřejného vodovodu.
Kvalita pitné vody je sledována jak ve vodovodní síti, tak na výstupu z vodárny. Do Systému monitorování jsou rovněž přebírány výsledky rozborů, které provádějí výrobci pitné vody (tzv. provozovatelé).
Od 1. 1. 2001 do 30. 4. 2004 byly hygienické požadavky na pitnou vodu stanoveny Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 376/2000 Sb., která respektovala doporučení WHO z roku 1993 a byla již částečně harmonizována se směrnicí 98/83/EC o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Tento předpis byl použit jako podklad pro hodnocení výsledků získaných v roce 2003 z hlediska frekvence překročení limitních hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Podkladem pro hodnocení radiologických ukazatelů byla Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany. Hodnoceno je dodržování směrných hodnot objemové aktivity.
Součástí monitoringu je také okamžité hlášení havarijních případů ve změně
jakosti vody, které by mohly způsobit zdravotní ohrožení obyvatelstva, či
hlášení změn, které měly za následek zásadní opatření orgánů hygienické
služby, včetně vyřazení vodovodu z provozu.
5.2 Monitorování indikátorů poškození zdraví
Sledování indikátorů poškození zdraví je soustředěno na hlášení vybraných
infekčních onemocnění s možným přenosem kontaminovanou pitnou vodou, a na
evidenci otrav způsobených chemickou kontaminací pitné vody. Informace
jsou získávány z epidemiologického informačního systému EPIDAT a z přímých
hlášení spolupracujících hygienických stanic. Z rozboru situace vyplývá,
že nebyl prokázán žádný případ, ve kterém by byl příjem vody z monitorovaných
veřejných vodovodů označen jako příčina infekce či otravy. Ze 30 291 registrovaných
nákaz byla pouze v 109 případech označena voda jako cesta přenosu. Laboratorně
nebo epidemiologicky bylo však prokázáno, že ani v jednom případě se nejednalo
o pitnou vodu ze sledovaných veřejných vodovodů. Rovněž z hlášení spolupracujících
hygienických stanic vyplývá, že v monitorovaných okresech nebyl v roce 2003
prokázán ani jeden případ nákazy pitnou vodou z monitorovaného veřejného
vodovodu, a ve sledovaných okresech nedošlo k žádné otravě pitnou vodou
z veřejných vodovodů v důsledku její chemické kontaminace.
5.3 Kvalita pitné vody
Celkově bylo v roce 2003 rozborem 2200 vzorků pitné vody odebraných z vodovodních sítí (z kohoutku u spotřebitele) monitorovaných měst nebo na výtoku z vodáren získáno 48 553 údajů o jednotlivých ukazatelích jakosti pitné vody v monitorovaných veřejných vodovodech všech měst Systému monitorování. Celkem bylo zaznamenáno 1020 případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti (mezní hodnoty MH, nejvyšší mezní hodnoty NMH a mezní hodnoty referenčního rizika MHRR).
Z vodovodních sítí u spotřebitele bylo odebráno 2068 vzorků pitné vody. Z celkového počtu 44 908 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody stanovených v síti byly limity zdravotně závažných ukazatelů jakosti – nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty referenčního rizika (NMH nebo MHRR) – překročeny ve 27 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů kvality charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 980 nálezech. Z porovnání hodnot získaných v průběhu let 1994 až 2002 je zřejmé, že ve sledovaném období podíl překročení hodnot u ukazatelů limitovaných NMH nebo MHRR mírně klesá (z 0,8 % pod 0,1 %), u ostatních ukazatelů nedocházelo k výrazným změnám.
Největší četnost překročení mezních hodnot byla nalezena v pitné vodě vyrobené z povrchových zdrojů (vztaženo k celkovému počtu stanovených hodnot ukazatelů bez ohledu na typ limitní hodnoty).
Hodnocení kvality pitné vody v sítích veřejných vodovodů monitorovaných měst z hlediska četnosti překračování limitních hodnot je dokumentováno na obr. 5.1a-d a na obr. 5.2. Z biologických a mikrobiologických ukazatelů kvality byly opět nejčastěji překračovány limitní hodnoty pro koliformní bakterie (obr. 5.1a), podíl nadlimitních vzorků činil 2,8 %. Mezi ukazateli limitovanými mezní hodnotou, ovlivňujícími kvalitu pitné vody zejména po stránce organoleptických vlastností (obr. 5.1b), nejčastěji překračoval limitní hodnotu obsah volného chloru (36,8 % stanovení), chloritany (11,6 % stanovení) a železo (7 %). Obsah dusičnanů, od 1. 5. 2004 limitovaných již nejvyšší mezní hodnotou, překročil limitní hodnotu celkem v 0,7 %, resp. ve 12 případech z celkového počtu 1704 odběrů. Frekvence překračování hodnot ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou a mezní hodnotou referenčního rizika, zahrnujících převážně zdravotně významné látky, byla nejvyšší u extrahovatelných látek nepolárních (indikátor ropného znečištění pitné vody), avšak činila pouze 2,3 % celkového počtu stanovení. U ostatních ukazatelů byly překračovány limitní hodnoty ojedinělými nálezy (např. u rtuti 2 nadlimitní nálezy z 359). Překračování ukazatelů limitovaných NMH a MHRR ve vodovodních sítích sledovaných měst dokumentuje obr. 5.1c.
Stejně jako v minulých letech, také v roce 2003 byla zjištěna vysoká četnost nedodržení limitních hodnot pro obsah chloru (obr. 5.1d). U tohoto ukazatele kvality pitné vody je hodnoceno jak nedodržení mezní hodnoty minimálního obsahu 0,05 mg Cl/l, tak překročení doporučené hodnoty maximálního obsahu 0,3 mg Cl/l. Četnost nedodržení minimálního obsahu chloru v distribučních sítích přesáhla hranici 40 % v roce 2002. Stoupající trend pozorovaný od roku 1998 se v roce 2003 zastavil. Závažnost nedodržení limitních hodnot pro chlor by však neměla být posuzována samostatně, bez vazby na ostatní související ukazatele. Pokud je mikrobiální kvalita, obsah vedlejších produktů chlorace, pach a chuť vody v pořádku, nelze z nedodržení předepsaného obsahu chloru vyvozovat žádné negativní závěry. Podíl vzorků s naopak přechlorovanou vodou v posledních letech má mírně stoupající tendenci, v roce 2003 činil 7 % odběrů. Nalézané maximální hodnoty chloru (okolo 2 mg/l) nepředstavují podle současných poznatků žádné přímé zdravotní riziko.
Nejvyšší četnost nadlimitních nálezů u ukazatelů s mezní hodnotou byla v roce 2003 zjištěna v Ústí nad Orlicí (5 %), nejnižší pak v Jihlavě, Havlíčkově Brodu a v Praze (viz tab. 5.1, obr. 5.2). Překročení limitů zdravotně závažných ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou nebo mezní hodnotou referenčního rizika bylo v roce 2003 stejně jako v předchozích letech nalezeno pouze ojediněle, maximálně do 0,5 % v Pardubicích. V 15 městech nebylo překročení limitů u těchto ukazatelů nalezeno ani v jednom případě.
V průběhu 10 let monitorování se střední roční koncentrace dusičnanů v pitné
vodě z vodovodní sítě pohybovaly v širokém rozpětí od 0,05 mg/l (Jablonec
nad Nisou, 2002) do 50 mg/l (Svitavy, 1999, 2000), tedy do výše limitní
hodnoty, dané vyhláškou č. 376/2000 (obr. 5.3). V roce 2003 byly koncentrace
dusičnanů zjištěny na horní hranici intervalu středních ročních hodnot
1998–2003 v Praze, Kladně, Kroměříži a Jihlavě. V Hodoníně došlo v roce 2001
k uzavření staré vodárny a napojení města na nový zdroj Bzenec – komplex.
5.4 Hodnocení expozice vybraným cizorodým látkám
Zátěž obyvatelstva kontaminanty z příjmu pitné vody byla hodnocena pro vybrané látky (arzen, dusičnany, dusitany, hliník, chlor volný, chloreten, chloroform, kadmium, mangan, měď, nikl, olovo, rtuť, selen, tetrachlormetan, železo), pro které existuje expoziční limit doporučený Světovou zdravotnickou organizací WHO či agenturou US EPA. Při hodnocení expozice byla uvažována denní konzumace 1 litru pitné vody z vodovodní sítě, potvrzená údaji z dotazníkového šetření zdravotního stavu a životního stylu městské populace (kap. 9). Stejně jako v celém minulém období monitorování byl v porovnání s expozičním limitem zjištěn nejvýraznější přívod z pitné vody dusičnanů. Tento přívod však pro obyvatele monitorovaných měst představuje jen asi 8 % celkového přijatelného denního přívodu dusičnanů (obr. 5.4a). Mírně nad 1 % celkového přijatelného denního přívodu se pohybuje expozice chloroformu. Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody a expozici těmto látkám není možno exaktně hodnotit. S jistotou lze však říci, že přívod je menší než 1 % expozičního limitu. Výše expozice vybraným látkám je uvedena na obr. 5.4a a 5.4b jako procento čerpání denního expozičního limitu z pitné vody monitorovaných veřejných vodovodů, získané pomocí hodnoty mediánu a 90%ního kvantilu koncentrace látek, oboje váženo počtem zásobovaných obyvatel v jednotlivých městech.
Rozdělení obyvatel měst v Systému monitorování podle velikosti expozice cizorodým látkám z pitné vody je dokumentováno na obr. 5.4c. V roce 2003 čerpalo pitím pitné vody do výše 10 % přijatelného denního přívodu dusičnanů necelých 60 % obyvatel. Tento podíl expozice z pitné vody 10 % na celkovém orálním přívodu dusičnanů je doporučen jako hraniční Světovou zdravotnickou organizací. Mírně nad 40 % obyvatel sledovaných měst čerpalo pitím vody z vodovodu více než 10 % přijatelného denního přívodu dusičnanů, z toho 0,4 % obyvatel nad 20 %. Denní expoziční limit mezi 1 % a 10 % čerpal vyšší podíl obyvatel u chloroformu (40 %), u ostatních kontaminantů měla naprostá většina obyvatel monitorovaných měst pitím pitné vody přívod do 1 % denního expozičního limitu.
Tabulka 5.2 obsahuje hodnocení časových trendů expozice obyvatel monitorovaných měst vybraným kontaminantům z příjmu pitné vody v období minulých pěti let 1999–2003. Hodnoceny byly kontaminanty, pro které je stanoven expoziční limit a jejichž expozice v agregaci za všechna monitorovaná města se blížila alespoň v jednom roce hodnotě 1 % expozičního limitu. Trendy byly hodnoceny pomocí korelačního koeficientu na hladině významnosti 5 %. Z údajů v tabulce je zřejmé, že ve většině případů korelace nalezena nebyla a hypotézu náhodného rozdělení hodnot nelze zamítnout. V případě ojedinělé kladné či záporné zjištěné korelace se většinou jedná o nárůst či pokles expozice na úrovni desetin procenta v oblasti okolo 1 % přijatelného přívodu a méně.
Přítomnost přírodních radionuklidů v pitné vodě má za následek ozáření
obyvatel v průměru 0,03 mSv/r. Požívání pitné vody způsobí asi 1 % z celkového
ozáření z přírodních zdrojů.
5.5 Hodnocení karcinogenního rizika
Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových
onemocnění v důsledku chronické expozice cizorodým chemickým látkám z příjmu
pitné vody byl použit lineární bezprahový model vztahu mezi dávkou a účinkem.
Z ukazatelů jakosti pitné vody Vyhlášky č. 376/2000 Sb. byly k hodnocení
vybrány látky, pro které je k dispozici směrnice rakovinného rizika pro orální
přívod (carcinogenic potency oral slope factor): 1,2-dichloretan, 1,2-dichloreten,
arzen, benzen, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, bromdichlormetan,
bromoform, dibromchlormetan, chloreten (vinylchlorid), chloroform, indeno(1,2,3-cd)pyren,
rtuť, tetrachloreten (PCE), tetrachlormetan, trichloreten. Z mediánu zjištěných
koncentrací byl pro každé monitorované město vypočten odhad příspěvku zvýšení
rizika vzniku nádorového onemocnění pro sledované kontaminanty. V případě,
že většina výsledků stanovení některé cizorodé látky ležela pod mezí detekce analytické metody,
nebyl příspěvek této látky do hodnocení zahrnut. Celkový odhad zvýšení rizika
vzniku nádorového onemocnění pro jednotlivá města byl vypočten jako součet
příspěvků všech hodnocených kontaminantů (obr. 5.5). Konzumace pitné vody
představuje velmi nízké riziko vzniku nádorových onemocnění; ve všech monitorovaných
městech dohromady (téměř 3,5 milionu obyvatel) bylo možno očekávat v roce
2003 méně než jeden přídatný případ nádorového onemocnění způsobený pitnou
vodou z veřejného vodovodu.
5.6 Dílčí závěry
Z rozboru epidemiologické situace ve sledovaných lokalitách vyplývá, že v roce 2003, stejně jako i v předchozích letech, nebyl prokázán žádný případ přenosu infekce vodou z monitorovaného veřejného vodovodu. Rovněž nebyl zaznamenán žádný případ otravy z konzumace pitné vody v důsledku její chemické kontaminace.
Nejčetnější překračování limitů biologických a mikrobiologických ukazatelů kvality pitné vody bylo nalezeno pro koliformní bakterie. K překročení limitních hodnot zdravotně významných chemických látek došlo stejně jako v předchozím roce pouze v ojedinělých případech.
Dlouhodobá expoziční zátěž obyvatelstva vybraným anorganickým i organickým látkám nepředstavuje významné zdravotní riziko. Příjmem pitné vody je čerpáno 8 % celkového denního přijatelného přívodu dusičnanů, chloroformu mírně nad 1 %. Pro ostatní kontaminanty střední hodnota populační expozice nepřesahuje 1 % přijatelného přívodu. Teoretické zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 15-ti organickým látkám a sloučeninám arzenu a rtuti z příjmu pitné vody je velmi nízké. V roce 2003 lze očekávat ve všech monitorovaných městech dohromady méně než jeden přídatný případ nádorového onemocnění způsobený pitím pitné vody z vodovodu.
Statistické vyhodnocení trendů časového vývoje koncentrace vybraných monitorovaných ukazatelů za období let 1999 až 2003 v městech Systému monitorování ukázalo, že ve valné většině případů nedochází k významnému nárůstu koncentrací a tedy expozice. Lze konstatovat, že za sledované období nedošlo k výrazné změně kvality pitné vody v distribučních sítích sledovaných měst, přičemž tuto kvalitu je možno obecně hodnotit jako velmi dobrou.
Tab. 5.1 Hodnocení kvality pitné vody v síti veřejných vodovodů monitorovaných
měst,
1999–2003
Překročení MH [%] |
Překročení NMH A MHRR [%] |
|||||||||
Město/Kalendářní rok |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
Benešov |
1,32 |
1,01 |
1,51 |
2,24 |
0,69 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,22 |
0,00 |
Brno |
1,10 |
1,52 |
2,54 |
2,52 |
2,24 |
0,01 |
0,00 |
0,01 |
0,04 |
0,05 |
České Budějovice |
3,45 |
4,85 |
3,17 |
5,83 |
2,10 |
0,00 |
0,13 |
0,10 |
0,00 |
0,08 |
Děčín |
4,86 |
2,80 |
4,14 |
3,41 |
2,62 |
0,10 |
0,07 |
0,00 |
0,05 |
0,04 |
Havlíčkův Brod |
0,85 |
0,31 |
0,65 |
0,18 |
0,17 |
0,09 |
0,00 |
0,24 |
0,09 |
0,08 |
Hodonín |
1,60 |
1,79 |
1,36 |
2,35 |
2,01 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Hradec Králové |
3,78 |
3,20 |
3,11 |
2,00 |
3,71 |
0,00 |
0,04 |
0,00 |
0,00 |
0,08 |
Jablonec nad Nisou |
1,25 |
1,90 |
1,32 |
3,68 |
1,45 |
0,05 |
0,18 |
0,05 |
0,00 |
0,21 |
Jihlava |
1,95 |
1,13 |
5,26 |
1,37 |
0,00 |
0,05 |
0,38 |
0,13 |
0,11 |
0,00 |
Jindřichův Hradec |
0,56 |
2,10 |
4,41 |
2,29 |
1,57 |
0,00 |
0,38 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Karviná |
0,83 |
0,74 |
0,16 |
0,35 |
1,10 |
0,09 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,11 |
Kladno |
2,03 |
1,37 |
0,33 |
0,44 |
0,35 |
0,48 |
0,00 |
0,00 |
0,44 |
0,17 |
Klatovy |
0,49 |
0,49 |
1,73 |
12,64 |
4,26 |
0,16 |
0,00 |
0,00 |
0,14 |
0,10 |
Kolín |
1,55 |
1,10 |
4,26 |
1,67 |
1,26 |
0,56 |
1,25 |
1,16 |
0,00 |
0,42 |
Kroměříž |
2,14 |
1,52 |
1,84 |
2,69 |
2,53 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,27 |
0,00 |
Liberec |
1,48 |
0,43 |
3,62 |
1,84 |
1,68 |
0,15 |
0,48 |
0,10 |
0,06 |
0,08 |
Litoměřice |
0,38 |
0,65 |
2,52 |
1,24 |
1,35 |
0,19 |
0,14 |
0,00 |
0,52 |
0,00 |
Mělník |
1,43 |
0,67 |
1,19 |
0,50 |
0,34 |
0,00 |
0,00 |
0,79 |
0,33 |
0,00 |
Most |
1,06 |
0,45 |
0,86 |
1,57 |
1,47 |
0,10 |
0,08 |
0,00 |
0,05 |
0,00 |
Olomouc |
0,99 |
3,33 |
4,14 |
5,05 |
4,51 |
0,20 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,18 |
Ostrava |
1,17 |
1,28 |
5,41 |
2,75 |
1,52 |
0,05 |
0,04 |
0,00 |
0,14 |
0,00 |
Pardubice |
6,33 |
6,55 |
7,80 |
5,22 |
3,48 |
0,06 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,50 |
Plzeň |
1,20 |
2,43 |
3,62 |
2,94 |
3,30 |
0,00 |
0,02 |
0,04 |
0,06 |
0,04 |
Praha |
1,73 |
1,10 |
0,33 |
0,31 |
0,19 |
0,00 |
0,07 |
0,08 |
0,06 |
0,00 |
Příbram |
2,92 |
4,84 |
1,09 |
4,44 |
0,93 |
0,75 |
0,22 |
0,00 |
0,44 |
0,00 |
Sokolov |
2,83 |
2,67 |
0,00 |
3,79 |
2,28 |
0,36 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Svitavy |
5,22 |
6,30 |
8,22 |
6,25 |
3,11 |
1,03 |
0,19 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Šumperk |
0,49 |
0,16 |
1,74 |
4,65 |
3,37 |
0,38 |
0,64 |
0,31 |
0,66 |
0,28 |
Ústí nad Labem |
1,49 |
1,52 |
1,78 |
1,33 |
1,21 |
0,56 |
0,51 |
0,00 |
0,00 |
0,07 |
Ústí nad Orlicí |
1,77 |
1,39 |
0,85 |
1,78 |
4,82 |
0,24 |
0,12 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Znojmo |
4,34 |
2,58 |
8,30 |
7,87 |
2,68 |
0,00 |
0,74 |
0,90 |
1,31 |
0,00 |
Žďár nad Sázavou |
1,23 |
1,93 |
0,49 |
0,41 |
1,34 |
0,11 |
0,14 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Vysvětlivky:
MH – mezní hodnota
NMH – nejvyšší mezní hodnota
MHRR – mezní hodnota referenčního rizika
1997–2000 hodnocení počtu překročení limitních hodnot podle ČSN 75 71 11 Pitná voda
od r. 2001 hodnocení podle Vyhlášky MZ č. 376/2000 Sb.
Tab. 5.2 Trendy expozice vybraným kontaminantům z pitné vody, 1999-2003
Město |
Denní přívod [% expozičního limitu] |
|||||
Chlor |
Dusičnany |
Mangan |
Nikl |
Olovo |
Chloroform |
|
Benešov |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Brno |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
České Budějovice |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Děčín |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Havlíčkův Brod |
N |
N |
N |
N |
- |
N |
Hodonín |
N |
- |
N |
- |
N |
- |
Hradec Králové |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Jablonec nad Nisou |
+ |
N |
N |
N |
N |
N |
Jihlava |
N |
N |
N |
N |
N |
- |
Jindřichův Hradec |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
Karviná |
N |
N |
N |
N |
- |
N |
Kladno |
N |
N |
0 |
0 |
N |
N |
Klatovy |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Kolín |
N |
N |
0 |
N |
N |
N |
Kroměříž |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Liberec |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Litoměřice |
N |
N |
N |
N |
N |
0 |
Mělník |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Most |
N |
- |
N |
N |
N |
N |
Olomouc |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Ostrava |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Pardubice |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Plzeň |
N |
N |
N |
N |
N |
+ |
Praha |
- |
N |
N |
N |
N |
+ |
Příbram |
N |
N |
N |
N |
N |
0 |
Sokolov |
N |
N |
N |
N |
N |
0 |
Svitavy |
+ |
N |
+ |
N |
N |
0 |
Šumperk |
N |
N |
N |
+ |
N |
N |
Ústí nad Labem |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Ústí nad Orlicí |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
Znojmo |
N |
N |
N |
0 |
N |
+ |
Žďár nad Sázavou |
N |
N |
N |
N |
N |
N |
ČR |
- |
N |
N |
N |
N |
+ |
Význam použitých symbolů:
„+“ - statisticky významný vzrůst
„-“ - statisticky významný pokles
„N“ -
korelace nenalezena
„0“ - ve sledovaném období překročení limitní hodnoty
nenalezeno