11. ZDRAVOTNÍ RIZIKA KONTAMINACE PŮDY MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍ |
11.1 Organizace monitorovacích aktivit
Subsystém VIII zahrnuje monitorování městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z konzumace půdy a půdního prachu. Vzhledem k tomu, že největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace, je projekt zaměřen na hrací plochy mateřských škol.
V letech 2001 a 2002 byly provedeny odběry a hodnocení kontaminace půdy celkem v 99 mateřských školách v Olomouci, Karviné, Klatovech, Kroměříži a v Hradci Králové. Sledovanými látkami v povrchové vrstvě půdy na hracích plochách školek byly toxické kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky, sledována byla také mikrobiologická kontaminace půdy.
V roce 2003 byly provedeny v rámci subsystému sledování kontaminace půdy opakované odběry a analýzy vzorků půdy pro mikrobiologická a parazitologická stanovení v Hradci Králové (2 školky), v Olomouci (2 školky), Karviné (2 školky) a Kroměříži (5 školek pro výskyt indikátorových bakterií a 3 školky pro výskyt helmintů). Pro monitoring byly vybrány školky, kde byla v předcházejících letech zaznamenána mikrobiální kontaminace.
Metodika odběru vzorků půdy byla v roce 2003 stejná jako v předchozích letech
a to do hloubky 10 cm z pěti odběrových bodů v každé části školky. Po homogenizaci
vzorků z odběrových bodů byla provedena analýza kompozitních vzorků na vybrané
indikátorové organismy. U opakovaných odběrů půdy v Hradci Králové, Karviné
a Olomouci byly analyzovány jak směsné vzorky, tak dílčí vzorky. V každém
ze sledovaných měst byl ve všech školkách formou dotazníků zjišťován původ
a možný způsob kontaminace jak mikrobiálním a parazitárním znečištěním,
tak vybranými sledovanými chemickými látkami. Dále byl formou dotazníků
zjišťován vliv zjištěné kontaminace na zdraví dětí ve školkách, kde byla
opakovaně potvrzena mikrobiologická a parazitární kontaminace a ve školkách, kde
nebyla nikdy zjištěna.
11.2 Obsah anorganických a organických kontaminantů v půdě
Z výsledků odběrů povrchové vrstvy půdy v mateřských školách, získaných v letech 2001–2002 vyplývá, že nejvýznamnějšími anorganickými kontaminanty povrchové půdy na hracích plochách v městském prostředí je kadmium, arzen a olovo, jejichž koncentrace překračovaly ve všech městech návrhy limitů v novele vyhlášky MZ č. 464/2000 Sb. pro nekontaminovanou půdu. Z hlediska nekarcinogenního působení kovů však nebylo potvrzeno zvýšené zdravotní riziko při nezáměrné konzumaci půdy v žádné z hodnocených lokalit. Podle odhadu podílu čerpání přijatelného denního přívodu kovů z půdy byl ve všech pěti hodnocených městech zjištěn teoreticky nejvyšší denní přívod olova a arzenu; možná resorpce trávicím traktem v půdě vázaných forem těchto prvků však nebyla zkoumána. Relativně vyšší zatížení olovem bylo nalezeno v Olomouci a Karviné, arzenem pak v Klatovech, Hradci Králové, Olomouci a Kroměříži. Na základě výpočtu teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku expozice arzenu při nezáměrné konzumaci půdy bylo vyšší zdravotní riziko zjištěno v Klatovech.
Četné překročení navrhovaných limitů obsahu kontaminantů pro hrací plochy bylo zjištěno u zástupců polyaromatických uhlovodíků klasifikovaných jako prokázané či pravděpodobné karcinogeny. Ve všech sledovaných městech byly překročeny navržené limity pro benzo(a)pyren – v Kroměříži ve 100 % školek, v Olomouci v 96 %, v Karviné v 90 %, v Klatovech v 80 % a v Hradci Králové ve 48 % sledovaných školek. Vyšší teoretický odhad pravděpodobnosti zvýšení výskytu nádorových onemocnění v důsledku expozice karcinogenním polyaromatickým uhlovodíkům z nezáměrné konzumace půdy byl zjištěn v Klatovech, Karviné a Hradci Králové. Ze sledovaných zástupců karcinogenních PAU byly v těchto lokalitách vyhodnoceny podle míry rizika v sestupném pořadí benzo(a)pyren, di-benzo(a,h)anthracen a benzo(a)anthracen.
Mikrobiální a parazitární kontaminace vyšší než připouští vyhláška MZ č.
464/2000 Sb. se vyskytovala téměř u poloviny sledovaných mateřských školek.
Nejčastější kontaminace byla způsobena enterokoky. Výskyt salmonel nebyl
zaznamenán ani v jednom případě.
11.3 Sledované faktory v roce 2003
V povrchové vrstvě půdy hracích ploch v mateřských školách byly sledovány:
• indikátory mikrobiálního znečištění – termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky, salmonela, kvantita kvasinek a plísní, vajíčka geohelmintů.
Vzorky povrchové půdy byly odebrány a zpracovány podle Standardních operačních postupů vypracovaných v rámci asociační studie, a to pro odběr, uchování a transport půd, pro mikrobiologická stanovení vybraných mikroorganismů a parazitologické vyšetření půdy. Vzorky půdy pro mikrobiologický a parazitologický rozbor byly odebírány v období květen–listopad 2003.
Dotazník pro zjištění původu kontaminace ve školkách byl zaměřen na: umístění školky v městské aglomeraci, velikost školky a pozemku, na počet dětí ve školce, na dřívější kontaminaci pozemku, na informace o rekonstrukci a sanaci pozemku, na informace o navážkách půdy, na původ závlahových vod, na kontaminaci z ovzduší a na zábrany proti vnikání psů a koček.
Dotazník pro zjištění vlivu kontaminace na zdravotní stav dětí ve školkách
byl proveden jednak výpisem ze zdravotní dokumentace a jednak vyplněním
dotazníku rodiči. Sledovala se zejména tato fakta: akutní průjmová a parazitologická
onemocnění dětí a dlouhodobé obtíže dětí docházejících do školky.
11.4 Indikátory mikrobiologické kontaminace půdy
Vzhledem k výsledkům získaným ze sledování mikrobiální kontaminace během minulých let způsobem odběru směsného vzorku se jevilo jako vhodné v další etapě studie dokončit dohledání kontaminace na ploše školky formou sítě individuálních vzorků a zároveň zjistit přetrvávání a původ kontaminace dotazníky. Proto byly v roce 2002 provedeny rozbory povrchových půd pro ukazatele mikrobiologického znečištění ve 2 školkách v Hradci Králové, 2 školkách v Olomouci, 2 školkách v Karviné a 8 školkách v Kroměříži. Rozbory byly prováděny v dílčích a směsných vzorcích. Ve školkách v Olomouci, Hradci Králové a Karviné bylo zjišťováno přetrvávání kontaminace a vliv náhodného odběru kontaminace v dílčím vzorku na výsledné hodnoty směsného vzorku. Ve vzorcích povrchových půd ze školek v Kroměříži bylo sledováno přetrvávání kontaminace u směsných vzorků. Odběry byly provedeny v období duben–listopad 2003. Byla sledována přítomnost salmonely, kvantita kvasinek a plísní, termotolerantních koliformních bakterií, enterokoků a vajíček geohelmintů. Výsledky odběrů půd jsou uvedeny v tabulce 11.1.
Pro určení kontaminace byl počet 102 KTJ považován za hygienickou limitní hodnotu pro termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky, která byla převzata z vyhlášky MZ č. 464/2000 Sb., přílohy č. 8 pro hodnocení fekálního znečištění hracích ploch. Výsledky v této etapě řešení potvrdily, že kontaminace může přetrvávat i několik let, jako příklad lze uvést školku v Karviné, kde kontaminace helminty je zjišťována soustavně ve směsném vzorku po dobu 4 let. Ve vzorcích povrchových půd ze školek v Kroměříži byla také opakovanými rozbory v ročním intervalu potvrzena kontaminace u dvou z 9 sledovaných školek. Kontaminace indikátorovými bakteriemi ve směsných vzorcích ze školky v Kroměříži, Olomouci a Hradci Králové potvrzena nebyla na rozdíl od Karviné, kde směsný vzorek limitní hodnotě pro indikátorové bakterie nevyhověl. Lze konstatovat, že výsledky zjištěné v roce 2003 korespondují s výsledky, které byly získány v minulých letech, kdy byly provedeny odběry směsných a dílčích vzorků v 10 školkách v Olomouci a ve dvou školkách v Karviné.
Směsným vzorkem byla potvrzena přetrvávající kontaminace po roce nebo dvou letech v 7 případech z 11 sledovaných kontaminovaných lokalit. Po vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že nejreprezentativnější výsledky byly získány analýzou směsných vzorků odebraných po celém povrchu zařízení.
Původ a přetrvávání mikrobiální a parazitární kontaminace byl zjišťován
formou dotazníků na všech sledovaných školkách. Při sledování možného původu
kontaminace nebyly zjištěny v žádném případě souvislosti s navážkou materiálu
jako jsou komposty, vyrovnávací nebo nově navezená zemina či substrát, nebyla
zjištěna ani souvislost s lokalitou umístění školky ani s možným zatravněním hrací
plochy. Lze se tedy s určitostí domnívat, že kontaminace byla způsobena
fekáliemi volně se pohybujících zvířat nebo ptáků.
11.5 Zdravotní stav dětí v souvislosti s kontaminací půdy
Vliv kontaminace povrchové vrstvy půdy hracích ploch na zdravotní stav dětí byl sledován ve všech městech, vždy v jedné školce, kde byla zjištěna kontaminace indikátorovými organismy a jedné školce, kde kontaminace zjištěna nebyla. Byl sledován soubor nejméně 68, nejvíce 80 dětí v každém městě. Zdravotní stav byl sledován po dobu 6 měsíců a to jak výpisem od ošetřujícího lékaře, tak na základě informací rodičů, které byly uvedeny v dotazníku.
Z hodnot uvedených v tabulce 11.2 je patrné, že nebyl zjištěn rozdíl mezi
počty onemocnění dětí ze školek s kontaminovanou plochou indikátorovými
organismy a nekontaminovanou. Při sledování zdravotního stavu dětí byla
zjištěna onemocnění rotaviry, parazity a další nespecifikovaná průjmová onemocnění,
avšak z provedených dotazníkových studií nebylo možné zjistit souvislosti
se zjištěnou kontaminací hracích ploch v mateřských školkách.
11.6 Dílčí závěry
Byl potvrzen přetrvávající výskyt kontaminace půdy sledovanými indikátory až po čtyři roky, a to hlavně u parazitární kontaminace. Přetrvávající kontaminace byla potvrzena u víc než 40 % hracích ploch sledovaných mateřských školek, ve kterých byla nalezena bakteriální či parazitární kontaminace. Výskyt salmonel ve vzorcích půdy nebyl zaznamenán ani v jednom případě. Při studiu vlivu kontaminace dílčího vzorku na vzorek směsný bylo zjištěno, že rozbor směsného vzorku zajišťoval nejreprezentativnější výsledky, což je v souladu s publikovanými výsledky studií. Ani v jednom případě nebyly zjištěny souvislosti mezi možným původem kontaminace a navážkou materiálu jako jsou komposty, vyrovnávací nebo nově navezená zemina či substráty. Při sledování zdravotního stavu dětí byla zjištěna onemocnění rotaviry, parazity a další nespecifikovaná průjmová onemocnění, avšak z provedených dotazníkových studií nebylo možné zjistit souvislosti se zjištěnou kontaminací hracích ploch v mateřských školkách. Je třeba konstatovat, že tyto závěry mohou být ovlivněny relativně krátkou dobou sledování nemocnosti dětí a danou velikostí souboru dětí.
V současné době existuje jen velmi málo prací, které by hodnotily vliv kontaminace půdy na nemocnost dětí. Poznání těchto souvislostí má podstatný význam pro posouzení významu monitoringu biologických indikátorů v půdě a písku dětských zařízení a zejména pro posouzení potřeby provedení desinfekčních nebo jiných ochranných zákroků.
Tab. 11.1 Výsledky stanovení indikátorů mikrobiálního znečištění půdy sledovaných mateřských škol v dílčích a směsných vzorcích
Město, školka |
Počet |
Počet |
Počet kontaminovaných vzorků |
|||||||
TKB* |
Enterokoky |
Salmonela |
Helminti |
|||||||
Dílčí |
Směsný |
Dílčí |
Směsný |
Dílčí |
Směsný |
Dílčí |
Směsný |
|||
Olomouc I |
23 |
1 |
3 |
0 |
3 |
0 |
0 |
0 |
– |
– |
Olomouc II |
16 |
1 |
– |
– |
– |
– |
0 |
0 |
0 |
0 |
Karviná I |
9 |
1 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
6 |
1 |
Karviná II |
10 |
1 |
4 |
1 |
2 |
1 |
0 |
0 |
– |
– |
Hradec Králové I |
12 |
2 |
0 |
0 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Hradec Králové II |
0 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Kroměříž I |
– |
1 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
– |
Kroměříž II |
– |
1 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
– |
Kroměříž III |
– |
1 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
– |
Kroměříž IV |
– |
1 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
– |
Kroměříž V |
– |
1 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
0 |
– |
– |
Kroměříž VI |
– |
1 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
1 |
Kroměříž VII |
– |
1 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
1 |
Kroměříž VIII |
– |
1 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
0 |
Kroměříž IX |
– |
1 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
0 |
Pozn.: * termotolerantní koliformní bakterie
Tab. 11.2 Výsledky dotazníkového šetření zdravotního stavu dětí v souvislosti s mikrobiální kontaminací půdy v mateřských školách
Město, školka |
Počet dětí |
Průjmové onemocnění |
Parazitární onemocnění |
||
Identifikováno |
Neidentifikováno |
Identifikováno |
Neidentifikováno |
||
Olomouc kontaminovaná |
39 |
0 |
2 |
1 |
0 |
Olomouc nekontaminovaná |
39 |
1 |
8 |
0 |
0 |
Karviná kontaminovaná |
29 |
0 |
2 |
0 |
0 |
Karviná nekontaminovaná |
39 |
0 |
1 |
2 |
0 |
Hradec Králové kontaminovaná |
39 |
2 |
1 |
0 |
0 |
Hradec Králové nekontaminovaná |
41 |
1 |
1 |
0 |
0 |
Kroměříž kontaminovaná |
40 |
1 |
1 |
0 |
0 |
Kroměříž nekontaminovaná |
40 |
0 |
2 |
0 |
0 |