3. ORGANIZACE SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ |
3.1 Rozsah Systému monitorování
Systém monitorování je v zásadě realizován ve třiceti lokalitách, kterými jsou hlavní město Praha, krajská města a vybraná bývalá okresní města. Některé subsystémy nejsou provozovány ve všech těchto lokalitách z ekonomických a technických důvodů. U některých subsystémů je monitorování prováděno naopak ještě dalšími spolupracujícími účastníky.
Celkový přehled účastnických měst jednotlivých subsystémů je uveden na
obr. 3.1 a v tab. 3.1, kde jsou shrnuty údaje o jejich realizaci a informace
o kvalitě životních podmínek a životního prostředí spolu s počtem obyvatel.
Pozitivním faktem je, že v průběhu deseti let rutinního provozu nedošlo
k výrazným změnám v základním počtu a struktuře účastníků monitorování, takže
celý systém je možné považovat z hlediska rozsahu monitorovacích aktivit
za ustálený a pravidelný.
3.2 Sledované faktory a ukazatele a jejich limity
V jednotlivých subsystémech je monitorována řada faktorů (cizorodých látek, kontaminantů, analytů a ukazatelů). Jejich seznam vyplývá z příslušné legislativy a specializovaných rozborů provedených jak před vlastním zahájením, tak i za chodu Systému monitorování. V příloze této zprávy je uveden seznam sledovaných faktorů spolu s informacemi o tom, ve kterém subsystému je jejich monitorování prováděno. U jednotlivých kontaminantů jsou dále uvedeny příslušné limitní nebo referenční hodnoty, jsou-li stanoveny.
Při hodnocení výsledků v jednotlivých subsystémech je používáno několik
typů limitů. Jednak jsou to limity dané národními předpisy, dále jsou to
veličiny přebírané z nadnárodních institucí (např. Světová zdravotní organizace,
agentura US EPA), které nemají v ČR normativní platnost. Jedná se zejména
o expoziční limity typu přijatelný denní přívod (ADI) nebo doporučené denní
přívody při hodnocení expozice škodlivinám či stopovým prvkům z příjmu poživatin
nebo pitné vody, eventuelně tolerovatelné interní dávky při hodnocení obsahu
toxických látek v biologickém materiálu. V průběhu existence Systému monitorování
dochází k přirozenému vývoji ve formulování nebo ve stanovování limitních
hodnot, v Odborných zprávách či Souhrnné zprávě jsou tyto aktuální změny
reflektovány.
3.3 Informační systém a zpracování výsledků
Struktura používaných databází a navazujících počítačových programů zabezpečuje sběr výsledků u koncových uživatelů informačního systému (měřící laboratoře), transport ke garantům jednotlivých subsystémů a jejich samostatné zpracování podle požadavků uživatelů Systému monitorování. U garantů jsou archivovány všechny původní výsledky ve specializovaných databázích s možností opakovaného zpracování podle variabilních kritérií. Databáze jsou konstruovány v rámci standardních databázových produktů a umožňují realizovat běžně požadované rozsahy zpracování. Je také zabezpečena kompatibilita s jinými databázovými systémy a případné nadstavbové zpracování a hodnocení.
Kvantitativní zpracování souborů výsledků je založeno na výpočtech parametrických (např. aritmetický průměr) nebo neparametrických (medián, kvantil) výběrových charakteristik. Užití neparametrických charakteristik se většinou týká zpracování informací o koncentracích kontaminantů v médiu, jejichž statistické rozdělení nebývá normální, ale spíše se blíží logaritmickonormálnímu. To je obvykle z jedné strany ohraničeno mezí detekce resp. mezí stanovitelnosti použité analytické metody a na druhé straně se mohou vyskytovat extrémní hodnoty dané většinou bodovým zatížením lokality či populace (tzv. nesystematické změny). V takových případech popis výsledků aritmetickým průměrem nebývá objektivní (jeho používání je založeno na předpokladu normálního rozdělení) a zde může být zkreslující informací. V zásadě je účelnější a výhodnější používat neparametrické výběrové charakteristiky typu medián a kvantil a vyhnout se často nereálným předpokladům o konkrétním statistickém rozdělení zpracovávaných hodnot. Jednoznačná aplikace navrhovaných neparametrických charakteristik však není v současné době stále ještě plně realizovatelná. Důvodem je skutečnost, že některé normativní či referenční hodnoty jsou prezentovány aritmetickým průměrem, jehož použití dává obvykle nadhodnocující výsledky. V databázích Systému monitorování jsou běžně k dispozici všechny typy charakteristik.
Výpočet jednotlivých výběrových charakteristik je limitován počtem hodnot ve zpracovávaném souboru a při jejich malém počtu jsou uvedeny jen příslušné střední hodnoty (průměr či medián). U některých monitorovaných kontaminantů (analytů) jsou řady údajů o jejich koncentraci v médiu (složce životního prostředí či biologickém materiálu) pod mezí stanovitelnosti použitých analytických metod (tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“). Pokud je změřená koncentrace pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet výběrových charakteristik souborů takový údaj nahrazen hodnotou jedné poloviny udané meze stanovitelnosti (je zaveden předpoklad rovnoměrného rozdělení hodnot v oblasti pod mezí stanovitelnosti). Tím mohou být získané výsledky nadhodnoceny, vyjadřují však vyšší míru bezpečnosti než v případě, že by byly považovány za nulové. Často také dochází k situaci, kdy v sadě měřených hodnot je vysoký počet výsledků pod mezí stanovitelnosti. Další zpracování takových údajů již může být zatíženo chybou (z hlediska hodnocení expozic sledovanému faktoru nicméně nepodstatnou, protože se zásadně realizuje ve spodní hranici rozpětí expozičního limitu). V případě, že počet „negativních“ měření (tj. pod mezí stanovitelnosti) přesahuje 50 % z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení, jsou takové údaje o výskytu analyzovaného kontaminantu popsány většinou jen verbálně a kvantitativní hodnocení výsledků není prováděno.
Trendy vývoje kvality sledovaných složek životního prostředí a zdravotního
stavu jsou v jednotlivých subsystémech zpracovávány vždy v určitých časových
intervalech; jejich hodnocení, které postihuje případné lineární i nelineární
časové průběhy koncentrací či expozic obyvatelstva škodlivinám ze životního
prostředí, je průběžně prezentováno v rámci jednotlivých subsystémů.
3.4 Systém QA/QC
Zabezpečení jakosti (QA – Quality Assurance) a řízení jakosti (QC – Quality Control) práce analytických laboratoří, které jsou účastníky Systému monitorování, je součástí programů práce samotných laboratoří za podpory organizací, kterým přísluší. Jedná se o analytické laboratoře, které jsou po reorganizaci hygienické služby součástí Zdravotních ústavů, a dále o soukromé laboratoře a laboratoře jiných institucí.
Hlavními částmi systému zabezpečení jakosti analýz u laboratoří v Systému monitorování zůstávají prvky procesu akreditace, které:
• používají standardní operační postupy pro všechny fáze procesu získávání a předávání dat
• používají referenční nebo certifikované referenční materiály pro vnitřní kontrolu, vedou regulační diagramy
• pro vnější kontrolu se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (MPZ) pořádaných v ČR i na mezinárodní úrovni (analýza kruhových vzorků)
• splňují požadavky na vedení dokumentace.
Informace o kontrolní a zajišťovací činnosti garantů jednotlivých subsystémů jsou uváděny v Odborných zprávách Systému monitorování.
Většina spolupracujících laboratoří hygienické služby má akreditované metody podle ČSN EN ISO/ICE 17025. Tak jako v předchozích letech byla do kontroly zajištění kvality analýz zahrnuta i kontrola spolehlivosti a správnosti odběru vzorků a předávání dat odborným skupinám subsystémů monitoringu a Ústředí Monitoringu SZÚ. Při SZÚ rozvíjí činnost Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví, zabývající se udělováním auditů laboratořím. Tím doznala změnu činnost pracovní skupiny pro kontrolu zabezpečení kvality práce laboratoří spolupracujících se Systémem monitorování.
Tab. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve
vztahu
k životnímu prostředí
Sídlo |
Realizace v subsystému: |
Kód sídla |
Počet obyvatel |
||||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
8 |
|||
Základní účastníci: |
|||||||||
Benešov |
x |
x |
|
x |
x |
x |
|
BN |
16 277 |
Brno |
x |
x |
x |
x |
|
x |
|
BM |
370 505 |
České Budějovice |
x |
x |
x |
x |
|
x |
|
CB |
95 986 |
Děčín |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
DC |
52 155 |
Havlíčkův Brod |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
HB |
24 320 |
Hodonín |
x |
x |
|
|
|
|
|
HO |
26 575 |
Hradec Králové |
x |
x |
x |
x |
|
x |
x |
HK |
95 755 |
Jablonec nad Nisou |
x |
x |
x |
x |
|
x |
|
JN |
44 991 |
Jihlava |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
JI |
50 174 |
Jindřichův Hradec |
|
x |
|
|
|
x |
|
JH |
22 795 |
Karviná |
x |
x |
|
|
|
x |
x |
KI |
64 146 |
Kladno |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
KL |
70 328 |
Klatovy |
x |
x |
|
|
|
x |
x |
KT |
22 873 |
Kolín |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
KO |
29 817 |
Kroměříž |
x |
x |
|
|
|
x |
x |
KM |
29 180 |
Liberec |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
LB |
97 677 |
Mělník |
x |
x |
|
|
|
x |
|
ME |
19 077 |
Most |
x |
x |
|
|
|
x |
|
MO |
68 028 |
Olomouc |
x |
x |
x |
|
|
x |
x |
OL |
101 624 |
Ostrava |
x |
x |
x |
x |
|
|
|
OV |
314 102 |
Plzeň |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
PM |
164 703 |
Praha |
x |
x |
x |
x |
|
x1) |
|
A |
1 161 938 |
Příbram |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
PB |
35 508 |
Sokolov |
x |
x |
|
|
|
|
|
SO |
24 999 |
Svitavy |
x |
x |
|
|
|
x |
|
SY |
17 538 |
Šumperk |
x |
x |
|
x |
|
x |
|
SU |
29 073 |
Ústí nad Labem |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
UL |
94 544 |
Ústí nad Orlicí |
x |
x |
x |
|
|
x |
|
UO |
15 082 |
Znojmo |
|
x |
x |
x |
|
x |
|
ZN |
35 552 |
Žďár nad Sázavou |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
ZR |
24 028 |
Přidružení účastníci: |
|||||||||
Litoměřice |
|
x |
|
|
|
|
|
LT |
24 608 |
Pardubice |
|
x |
|
|
|
|
|
PU |
89 725 |
Poznámky:
1) Praha 10
Jednotlivé pražské obvody jsou značeny kódem A1–A10
Počet obyvatel je aktualizován k 1. 1. 2003 (Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2003, ČSÚ 2004)
Subsystém 7 probíhá celostátně.
Obr. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí