Výsledky Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu
prostředí za rok 2003 představují ucelenou standardní sadu informací, které
byly získány souborem monitorovacích aktivit desátého roku provozu. Jsou
důležitým materiálem pro řízení a kontrolu zdravotních rizik pro orgány
státní správy i cennou informací pro širokou veřejnost, usnadňující aktivní
ochranu zdraví. Svou komplexností představují také podklad pro objektivní
informování ostatních zemí Evropy a celého světa z pohledu obchodních a kulturních
kontaktů, neboť dokumentují míru znečištění sledovaných složek životního
prostředí a návazně úroveň zdravotního stavu české populace.
Jako nejvýznamnější poznatky Systému monitorování lze uvést:
Dlouhodobě představují významnou zdravotní zátěž ve sledovaných sídlech
látky, jejichž emise do ovzduší jsou spojeny s dopravou. Jedná se především
o suspendované částice frakce PM10 (v roce 2003 bylo již přes 80 % obyvatel
monitorovaných měst vystaveno potenciální expozici překračující imisní
limity), oxid dusičitý (ve většině měst byl prokázán rostoucí trend), a
látky vázané na povrchu částic – koncentrace benzo(a)pyrenu na většině stanic
dlouhodobě překračují cílový imisní limit (do r. 2010).
Výsledky sledování genotoxicity ovzduší ukazují na vzestupnou tendenci
od počátku sledování v roce 1997.
Počet ošetřených akutních respiračních onemocnění, dávaných do možné souvislosti
s koncentracemi sledovaných znečišťujících látek, klesá v průběhu posledních
10ti let ve všech věkových skupinách. Mezi příčiny lze mimo nízké citlivosti
sledovaného faktoru a významnému poklesu měřených koncentrací některých
škodlivin započítat i snížení počtu a frekvence výskytu všech typů smogových
situací. Naopak se zvyšuje výskyt alergických onemocnění, a to všech druhů.
Multifaktoriální příčiny vzrůstu alergií nejsou dosud uspokojivě objasněny,
z hlediska vlivu životního prostředí k jejich vyvolání patrně může napomáhat
chronické působení i stávajících stabilních hladin dráždivých látek v ovzduší.
Z výsledků měření kvality vnitřního ovzduší ve velikostně nejfrekventovanějších
bytech v ČR se jako nejzávažnější jeví relativně častý výskyt vyšších koncentrací
formaldehydu a benzenu; koncentrace suspendovaných částic, ostatních těkavých
organických látek a oxidu dusičitého nejsou podle těchto výsledků problémovými
faktory.
Kvalita pitné vody ve veřejných vodovodních sítích sledovaných v rámci
Systému monitorování je stabilně na dobré úrovni. Nejvýraznější expozice
z příjmu pitné vody je u dusičnanů, tento přívod však pro obyvatele monitorovaných
měst představuje méně než desetinu přijatelného denního přívodu. Spolu s
přívodem z konzumace potravin byla průměrnou osobou čerpána jedna čtvrtina denního
přijatelného přívodu dusičnanů. U ostatních zdravotně závažných látek v pitné
vodě jsou expoziční limity čerpány jen v omezené míře (do 1 %).
Po dobu monitoringu nebyl zjištěn žádný případ infekčního onemocnění či
otravy z požití vody ze sledované vodovodní sítě (zásobující 3,5 mil. obyvatel).
Chronická expozice chemickým látkám z konzumace potravin pro průměrnou
osobu nepřekračovala expoziční limity a lze ji hodnotit jako poměrně příznivou.
V nedostatečné míře jsou zastoupeny některé esenciální prvky jako vápník,
hořčík, měď a železo.
Hodnocení pomocí modelu doporučených dávek potravin ukazuje na možnost
zdravotních rizik pro dětskou populaci v důsledku vyšší expozice škodlivinám
nebo i benefitním látkám (v budoucnu z fortifikovaných potravin), a také
pro starší osoby nedostatečným přívodem minerálních látek.
Na trhu s potravinami se nevyskytuje prakticky žádná potravina s označením
obsahu geneticky modifikovaných organismů nebo surovin z nich (s obsahem
geneticky modifikovaných organismů nad úroveň pro povinné značení). GMO
byly identifikovány pouze v několika procentech analyzovaných vzorků. Z výsledků
šetření výskytu GMO na trhu nevyplývá zvýšené zdravotní riziko.
Trend výskytu salmonelóz, nejčastější alimentární nákazy bakteriálního
původu, vykazuje od roku 1999 plynulou klesající tendenci. Naopak výskyt
kampylobakterióz má v průběhu monitoringu tendenci stoupající.
Teoretický odhad zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění
pitím pitné vody z veřejného vodovodu v důsledku obsahu cizorodých chemických
látek byl velmi nízký; pro obyvatele všech monitorovaných měst (3,5 milionu
obyvatel) představoval méně než 1 přídatný případ nádorového onemocnění.
Podobný odhad pro populaci ČR v důsledku expozice chemickým látkám z potravin
činil 65 případů. U potravin mají nejvyšší podíl na zvýšení rizika onemocnění
rakovinou tradičně polychlorované bifenyly a arzen.
Hladiny cizorodých látek v krvi, moči, mateřském mléce a tkáních české
populace jsou podobné hodnotám ve vyspělých evropských zemích.
V mateřském mléce klesá obsah polychlorovaných bifenylů a pesticidních
látek, jejichž rezidua jsou zároveň nejčastěji detekována v potravinách rostlinného
charakteru (DDT a hexachlorbenzen). Toto zjištění koresponduje s trvale klesajícím
výskytem polychlorovaných bifenylů a DDT v mléčných výrobcích v tržní síti.
Dlouhodobé zdravotní obtíže udává nadpoloviční část městské populace ve
věku 45–54 let. Jednoznačně nejčastější příčinou jsou obtíže spojené s
pohybovým aparátem. Desetina osob v tomto věku hodnotí svůj zdravotní stav
jako špatný. Rozdíly mezi městy ve většině ukazatelů zdravotního stavu
obyvatel, jakož i v hodnocení sociálního i životního prostředí jsou statisticky
významné.
Významný je vztah mezi socioekonomickými faktory a zdravím. Lidé s vyšším
vzděláním a dobrou ekonomickou situací mají vyšší šanci netrpět dlouhodobými
zdravotními obtížemi a být spokojeni se svým zdravotním stavem.
Z odhadu orální expozice (expozice z potravin a pitné vody) chemickým látkám
vyplývá, že doporučené expoziční limity jsou v monitorovací síti čerpány
„průměrnou osobou“ jen v omezené výši. Hodnocení inhalační expozice je
komplikováno značnou variabilitou v závislosti na koncentracích látek v
různých lokalitách (město, venkov) a prostředích (různé typy venkovního
a vnitřního), na povolání, životním stylu atd. Z hodnocení potenciální
expozice obyvatel průměrné koncentrační hladině v ovzduší monitorovaných
měst vyplývá, že určitá část městského obyvatelstva je trvale vystavena
zdraví škodlivým látkám v míře překračující expoziční (imisní) limity.
Pro látky s mutagenními a karcinogenními účinky nelze vzhledem k bezprahovosti
jejich působení stanovit žádnou bezpečnou koncentraci, resp. expoziční
limit, pouze společensky přijatelnou hranici velikosti zdravotního rizika.
Pro řadu chemických látek nejsou zatím podrobně známy a prokázány účinky
na zdraví, přestože o nich existuje důvodné podezření. Z těchto důvodů
je třeba snižovat, eventuelně udržet expozice populace těmto látkám na
tak nízké úrovni, jak je to rozumně možné.
Aby bylo možno uplatňovat takovou strategii v těch oblastech, kde je to
skutečně nejpotřebnější, je nezbytné systematické sledování výskytu zdraví
škodlivých látek v životním prostředí a již projevených zdravotních efektů,
doplněné o odhady pravděpodobných zdravotních rizik z monitoringem zjištěných
skutečností. Monitorování životního prostředí a zdraví tak napomůže k postupnému
dosahování srovnatelné úrovně expozice cizorodým látkám a srovnatelných
parametrů zdravotního stavu se zeměmi Evropské unie a k zabezpečení podmínek
trvale udržitelného života společnosti.