3. ORGANIZACE SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ

3.1 Rozsah Systému monitorování

Systém monitorování je v zásadě realizován ve třiceti lokalitách, kterými jsou hlavní město Praha, krajská města a vybraná bývalá okresní města. Některé subsystémy nejsou provozovány ve všech těchto lokalitách z ekonomických a technických důvodů. U některých subsystémů je monitorování prováděno naopak ještě dalšími spolupracujícími účastníky.

Celkový přehled účastnických měst jednotlivých subsystémů je uveden na obr. 3.1 a v tab. 3.1, kde jsou shrnuty údaje o jejich realizaci a informace o kvalitě životních podmínek a životního prostředí spolu s počtem obyvatel. Pozitivním faktem je, že v průběhu deseti let rutinního provozu nedošlo k výrazným změnám v základním počtu a struktuře účastníků monitorování, takže celý systém je možné považovat z hlediska rozsahu monitorovacích aktivit za ustálený a pravidelný.

3.2 Sledované faktory a ukazatele a jejich limity

V jednotlivých subsystémech je monitorována řada faktorů (cizorodých látek, kontaminantů, analytů a ukazatelů). Jejich seznam vyplývá z příslušné legislativy a specializovaných rozborů provedených jak před vlastním zahájením, tak i za chodu Systému monitorování. V příloze této zprávy je uveden seznam sledovaných faktorů spolu s informacemi o tom, ve kterém subsystému je jejich monitorování prováděno. U jednotlivých kontaminantů jsou dále uvedeny příslušné limitní nebo referenční hodnoty, jsou-li stanoveny.

Při hodnocení výsledků v jednotlivých subsystémech je používáno několik typů limitů. Jednak jsou to limity dané národními předpisy, dále jsou to veličiny přebírané z nadnárodních institucí (např. Světová zdravotní organizace, agentura US EPA), které nemají v ČR normativní platnost. Jedná se zejména o expoziční limity typu přijatelný denní přívod (ADI) nebo doporučené denní přívody při hodnocení expozice škodlivinám či stopovým prvkům z příjmu poživatin nebo pitné vody, eventuelně tolerovatelné interní dávky při hodnocení obsahu toxických látek v biologickém materiálu. V průběhu existence Systému monitorování dochází k přirozenému vývoji ve formulování nebo ve stanovování limitních hodnot, v Odborných zprávách či Souhrnné zprávě jsou tyto aktuální změny reflektovány.

3.3 Informační systém a zpracování výsledků

Struktura používaných databází a navazujících počítačových programů zabezpečuje sběr výsledků u koncových uživatelů informačního systému (měřící laboratoře), transport ke garantům jednotlivých subsystémů a jejich samostatné zpracování podle požadavků uživatelů Systému monitorování. U garantů jsou archivovány všechny původní výsledky ve specializovaných databázích s možností opakovaného zpracování podle variabilních kritérií. Databáze jsou konstruovány v rámci standardních databázových produktů a umožňují realizovat běžně požadované rozsahy zpracování. Je také zabezpečena kompatibilita s jinými databázovými systémy a případné nadstavbové zpracování a hodnocení.

Kvantitativní zpracování souborů výsledků je založeno na výpočtech parametrických (např. aritmetický průměr) nebo neparametrických (medián, kvantil) výběrových charakteristik. Užití neparametrických charakteristik se většinou týká zpracování informací o koncentracích kontaminantů v médiu, jejichž statistické rozdělení nebývá normální, ale spíše se blíží logaritmickonormálnímu. To je obvykle z jedné strany ohraničeno mezí detekce resp. mezí stanovitelnosti použité analytické metody a na druhé straně se mohou vyskytovat extrémní hodnoty dané většinou bodovým zatížením lokality či populace (tzv. nesystematické změny). V takových případech popis výsledků aritmetickým průměrem nebývá objektivní (jeho používání je založeno na předpokladu normálního rozdělení) a zde může být zkreslující informací. V zásadě je účelnější a výhodnější používat neparametrické výběrové charakteristiky typu medián a kvantil a vyhnout se často nereálným předpokladům o konkrétním statistickém rozdělení zpracovávaných hodnot. Jednoznačná aplikace navrhovaných neparametrických charakteristik však není v současné době stále ještě plně realizovatelná. Důvodem je skutečnost, že některé normativní či referenční hodnoty jsou prezentovány aritmetickým průměrem, jehož použití dává obvykle nadhodnocující výsledky. V databázích Systému monitorování jsou běžně k dispozici všechny typy charakteristik.

Výpočet jednotlivých výběrových charakteristik je limitován počtem hodnot ve zpracovávaném souboru a při jejich malém počtu jsou uvedeny jen příslušné střední hodnoty (průměr či medián). U některých monitorovaných kontaminantů (analytů) jsou řady údajů o jejich koncentraci v médiu (složce životního prostředí či biologickém materiálu) pod mezí stanovitelnosti použitých analytických metod (tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“). Pokud je změřená koncentrace pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet výběrových charakteristik souborů takový údaj nahrazen hodnotou jedné poloviny udané meze stanovitelnosti (je zaveden předpoklad rovnoměrného rozdělení hodnot v oblasti pod mezí stanovitelnosti). Tím mohou být získané výsledky nadhodnoceny, vyjadřují však vyšší míru bezpečnosti než v případě, že by byly považovány za nulové. Často také dochází k situaci, kdy v sadě měřených hodnot je vysoký počet výsledků pod mezí stanovitelnosti. Další zpracování takových údajů již může být zatíženo chybou (z hlediska hodnocení expozic sledovanému faktoru nicméně nepodstatnou, protože se zásadně realizuje ve spodní hranici rozpětí expozičního limitu). V případě, že počet „negativních“ měření (tj. pod mezí stanovitelnosti) přesahuje 50 % z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení, jsou takové údaje o výskytu analyzovaného kontaminantu popsány většinou jen verbálně a kvantitativní hodnocení výsledků není prováděno.

Trendy vývoje kvality sledovaných složek životního prostředí a zdravotního stavu jsou v jednotlivých subsystémech zpracovávány vždy v určitých časových intervalech; jejich hodnocení, které postihuje případné lineární i nelineární časové průběhy koncentrací či expozic obyvatelstva škodlivinám ze životního prostředí, je průběžně prezentováno v rámci jednotlivých subsystémů.

3.4 Systém QA/QC

Zabezpečení jakosti (QA – Quality Assurance) a řízení jakosti (QC – Quality Control) práce analytických laboratoří, které jsou účastníky Systému monitorování, je součástí programů práce samotných laboratoří za podpory organizací, kterým přísluší. Jedná se o analytické laboratoře, které jsou po reorganizaci hygienické služby součástí Zdravotních ústavů, a dále o soukromé laboratoře a laboratoře jiných institucí.

Hlavními částmi systému zabezpečení jakosti analýz u laboratoří v Systému monitorování zůstávají prvky procesu akreditace, které:

• používají standardní operační postupy pro všechny fáze procesu získávání a předávání dat

• používají referenční nebo certifikované referenční materiály pro vnitřní kontrolu, vedou regulační diagramy

• pro vnější kontrolu se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (MPZ) pořádaných v ČR i na mezinárodní úrovni (analýza kruhových vzorků)

• splňují požadavky na vedení dokumentace.

Informace o kontrolní a zajišťovací činnosti garantů jednotlivých subsystémů jsou uváděny v Odborných zprávách Systému monitorování.

Většina spolupracujících laboratoří hygienické služby má akreditované metody podle ČSN EN ISO/ICE 17025. Tak jako v předchozích letech byla do kontroly zajištění kvality analýz zahrnuta i kontrola spolehlivosti a správnosti odběru vzorků a předávání dat odborným skupinám subsystémů monitoringu a Ústředí Monitoringu SZÚ. Při SZÚ rozvíjí činnost Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví, zabývající se udělováním auditů laboratořím. Tím doznala změnu činnost pracovní skupiny pro kontrolu zabezpečení kvality práce laboratoří spolupracujících se Systémem monitorování.

Tab. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu
k životnímu prostředí

Sídlo

Realizace v subsystému:

Kód sídla

Počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

8

Základní účastníci:

Benešov

x

x

 

x

x

x

 

BN

16 277

Brno

x

x

x

x

 

x

 

BM

370 505

České Budějovice

x

x

x

x

 

x

 

CB

95 986

Děčín

x

x

x

 

 

x

 

DC

52 155

Havlíčkův Brod

x

x

x

 

 

x

 

HB

24 320

Hodonín

x

x

 

 

 

 

 

HO

26 575

Hradec Králové

x

x

x

x

 

x

x

HK

95 755

Jablonec nad Nisou

x

x

x

x

 

x

 

JN

44 991

Jihlava

x

x

x

 

 

x

 

JI

50 174

Jindřichův Hradec

 

x

 

 

 

x

 

JH

22 795

Karviná

x

x

 

 

 

x

x

KI

64 146

Kladno

x

x

x

 

 

x

 

KL

70 328

Klatovy

x

x

 

 

 

x

x

KT

22 873

Kolín

x

x

x

 

 

x

 

KO

29 817

Kroměříž

x

x

 

 

 

x

x

KM

29 180

Liberec

x

x

x

 

 

x

 

LB

97 677

Mělník

x

x

 

 

 

x

 

ME

19 077

Most

x

x

 

 

 

x

 

MO

68 028

Olomouc

x

x

x

 

 

x

x

OL

101 624

Ostrava

x

x

x

x

 

 

 

OV

314 102

Plzeň

x

x

x

x

x

x

 

PM

164 703

Praha

x

x

x

x

 

x1)

 

A

1 161 938

Příbram

x

x

x

 

 

x

 

PB

35 508

Sokolov

x

x

 

 

 

 

 

SO

24 999

Svitavy

x

x

 

 

 

x

 

SY

17 538

Šumperk

x

x

 

x

 

x

 

SU

29 073

Ústí nad Labem

x

x

x

x

x

x

 

UL

94 544

Ústí nad Orlicí

x

x

x

 

 

x

 

UO

15 082

Znojmo

 

x

x

x

 

x

 

ZN

35 552

Žďár nad Sázavou

x

x

x

x

x

x

 

ZR

24 028

Přidružení účastníci:

Litoměřice

 

x

 

 

 

 

 

LT

24 608

Pardubice

 

x

 

 

 

 

 

PU

89 725

Poznámky:

1) Praha 10

Jednotlivé pražské obvody jsou značeny kódem A1–A10  

Počet obyvatel je aktualizován k 1. 1. 2003 (Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2003, ČSÚ 2004)

Subsystém 7 probíhá celostátně.

Obr. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí


Titulní strana

OBSAH

Předchozí strana

Další strana