4. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 1: ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ

4.1 Organizace monitorovacích aktivit

Subsystém zahrnuje sledování vybraných ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a kvality ovzduší. Informace o zdravotním stavu obyvatelstva jsou získávány od praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost v ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízeních (akutní respirační onemocnění) a od rodičů vybraných skupin dětí (alergie a vnitřní ovzduší), a to dílem z běžné evidence a dílem dotazníkovým šetřením.

Výsledky měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší jsou získávány ze sítě manuálních a automatických stanic, které provozují hygienické stanice v monitorovaných městech a z vybraných měřících stanic, spravovaných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), jejichž umístnění vyhovuje požadavkům Monitoringu.

4.2 Incidence akutních respiračních onemocnění

Incidence akutních respiračních onemocnění byla v roce 1998 sledována stejným způsobem jako v předcházejících letech ve 25 městech (sledování bylo proti loňskému roku zastaveno v Kolíně a Klatovech a naopak započalo v Děčíně). V roce 1998 bylo do sběru dat zapojeno celkem 120 lékařů (z toho 75 dětských s 98 881 pacientem) a 45 praktických lékařů s 86 879 pacienty). Celkově je sledováno 185 760 pacientů (jedná se o přímé sledování nemocnosti, nikoliv pracovní neschopnosti).

Výsledky získané v roce 1998 se významně neliší od výsledků předchozích let. Distribuce akutních respiračních onemocnění podle věku zachycuje maximální výskyt ve věkových skupinách 0 - 1 rok a 1 - 5 let (obr. 4.1a, 4.1b). Měsíční incidence ARO kolísala od několika desítek do několika set případů na 1 000 osob dané věkové skupiny podle ročního období a aktuální epidemiologické situace. Toto kolísání je zvláště zřetelné u dětských věkových kategorií, jak plyne ze shrnutí za období posledních let na obr. 4.1c a 4.1d. Je možné konstatovat, že průměrná měsíční incidence v roce 1998 je ve většině sídel ve spodní polovině intervalu obdobných hodnot za roky 1995 - 1997. Tento jev je zřetelný zejména u věkové kategorie dospělých (obr. 4.1d).

Mezi ukazatelem zdravotního stavu (incidencí ARO) a ukazatelem znečištění ovzduší (ročního indexu kvality ovzduší) nebyla v roce 1998 ve sledovaných městech opět prokázána korelace, rozdělení hodnot je náhodné (obr. 4.1a, 4.1b). To lze vysvětlit tím, že se základní znečišťující látky v ovzduší nevyskytovaly dlouhodobě v koncentracích, které by v monitorovaných městech mohly tento ukazatel zřetelně ovlivnit. Na výslednou nemocnost mají spíše vliv individuální faktory, epidemiologická situace, klimatické podmínky, než vlivy znečištění ovzduší.

Obdobný obraz jako v minulých letech dává i zastoupení jednotlivých skupin diagnóz z celkového spektra sledovaných respiračních onemocnění. Záněty horních cest dýchacích jsou nejfrekventovanější příčinou respiračních onemocnění u všech věkových kategorií, průměrně 68 - 76%. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou diagnóz je chřipka (9 - 19%), kterou následují v četnosti výskytu záněty průdušek (4 - 13%). Zastoupení ostatních sledovaných diagnóz je již řídké: komplikace zánětů horních cest dýchacích (2 - 2,5%), záněty dolních cest dýchacích (0,4 - 1%) a astma (0,1 - 0,7%). V jednotlivých monitorovaných sídlech je distribuce diagnóz pro jednotlivé věkové skupiny podobná.

Incidence ARO je ukazatelem popisu zdravotního stavu. Odráží situaci ve výskytu respiračních onemocnění, která se stále, zejména u dětí, vyskytují nejčastěji.

4.3 Prevalence alergických onemocnění u dětí

V roce 1998 byly provedeny analýzy výsledků celkového souboru dětí, získaného opakovaným prevalenčním šetřením ve dvou po sobě následujících letech (1996 a 1997). Souhrnné výsledky uspořádané podle druhů alergií jsou pro věkové kategorie prezentovány na obr. 4.2a. Frekvenční analýza výsledků celého souboru 11 147 dětí z hlediska výskytu alergií podle jejich druhu, s ohledem na pohlaví, věk, začátek onemocnění a jeho ověření alergologem potvrdila výsledky obou samostatných zpracování v předchozích dvou letech: soubor je věkově vyrovnaný, s mírnou převahou chlapců, alergiků přibývá s věkem a výskyt jednotlivých onemocnění je velmi podobný pro šetření z jednotlivých let 1996 a 1997.

U 9 947 dětí, u kterých byly získány kompletní údaje ze specifického dotazníku, bylo dále provedeno statistické šetření (logistická regrese) z hlediska hodnocení korelací mezi faktory zevního a vnitřního prostředí bytů, údaji z osobní a rodinné anamnézy a vlastními alergickými onemocněními. Společné zpracování souborů z obou etap šetření potvrdilo, že:

4.4 Hospitalizace pro akutní respirační onemocnění

V roce 1998 pokračovala pilotní studie „Hospitalizace dětí pro respirační onemocnění“, které se stejně jako v roce 1997 zúčastnilo 9 hygienických stanic z monitorovaných měst: Ústí n/L, Brno, Kladno, Mělník, Příbram, Most, Havlíčkův Brod, Hodonín a Praha 5 a 10. Ve všech uvedených sídlech (kromě 5. pražského obvodu) byly sledovány příjmy pacientů na dětská oddělení. V Brně, Ústí n/L, Praze 5 a 10 bylo připojeno i sledování návštěv na dětské pohotovostní službě (v Ústí n/L byly sledovány i hospitalizace dospělých pacientů na odděleních interním a plicním).

Data za rok 1997 a 1998 byla zpracována pomocí popisných ukazatelů (obr. 4.2c). Výskyt nemocnosti v průběhu roku a dané lokalitě je vyjádřen incidencí vždy pro celkovou věkovou skupinu (0 - 19 let), pro děti předškolního věku (1 - 5 let) a školáky (6 - 14 let). Nejvyšší hodnoty měsíčních incidencí byly zaznamenány v Havlíčkově Brodě a Hodoníně. Rozpětí incidencí bylo značné, např. v Havlíčkově Brodě se pohybovaly mezi 4,24 až 33,07 pro děti ve věku 1 - 5 let, obdobně v Hodoníně v rozpětí 1,40 - 4,74 pro děti ve věku 6 - 14 let. Nejnižší hospitalizovaná nemocnost byla zjištěna pro všechny sledované věkové kategorie ve velkých městech (Praha 10 a Brno). K těmto nízkým hodnotám se přiblížil Mělník a naopak Ústí n/L se „přesunulo“ mezi města se středními hodnotami incidence. Došlo k ustálení výrazných výkyvů hospitalizované nemocnosti v rámci jednoho města a částečně i mezi sídly navzájem.

V roce 1998 bylo provedeno statistické zpracování dat z prvního roku sledování četností příjmu dětí na lůžko pro respirační onemocnění spolu s některými ukazateli znečištění ovzduší (SO2, NOx a polétavý prach). Při hodnocení byly odfiltrovány vlivy epidemiologické situace, venkovní teploty, počtu obyvatel v jednotlivých sídlech, pořadí dne v týdnu a v roce, včetně tzv. autokorelace dat. Pro soubor dat z let 1997 a 1998 dohromady bude provedeno finální statistické zpracování v roce 1999. Tak bude, kromě rozšíření časové řady, zajištěno i meziroční srovnání. Zpracování celé dvouleté studie bude publikováno samostatně.

4.5 Znečištění ovzduší

V roce 1998 byly koncentrace znečišťujících látek ve venkovním ovzduší měřeny ve 27 městech zahrnutých do Systému monitorování (tab. 3.1, obr. 4.3a, 4.3b, 4.3c, 4.3d, 4.3e, 4.3f, 4.3g, 4.3h, 4.3i). V rámci přípravy novelizace projektu monitoringu na období počínající rokem 1999 byla v první polovině roku 1998 zpracována optimalizace měřící sítě provozované hygienickou službou v 10 sídlech s více než 2 stanicemi (Praha, Brno, Ústí n/L, Kladno, Benešov, Kroměříž, Plzeň, Příbram, Děčín a Hradec Králové). Analýza vycházela ze zpracování základních měřených hodnot na jednotlivých stanicích za období 1991 - 1996 a do zpracování byly zahrnuty i stanice provozované ČHMÚ v uvedených sídlech. Závěry optimalizace (snížení požadavků o výsledky z 23 stanic) byly v druhé polovině roku 1998 diskutovány a výsledná jednání vedla k dalšímu zpřesnění, ke kontrolním měřením a v řadě případů přispěla ke zlepšení kvality měření.

V antropogenní vrstvě atmosféry je ve všech sídlech monitorován oxid siřičitý, polétavý prach (frakce TSP a frakce PM10), suma oxidů dusíku a ve vzorcích polétavého prachu hmotnostní koncentrace vybraných kovů (arzen, chrom, kadmium, olovo, nikl a zinek). V řadě monitorovaných měst jsou také výběrově sledovány imisní koncentrace polyaromatických uhlovodíků (PAH), ozónu, oxidu dusnatého, oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého a z kovů v polétavém prachu navíc berylium, mangan, měď, rtuť a vanad.

4.5.1 Kontaminanty monitorované ve všech městech Systému monitorování

V roce 1998 pokračoval již dlouhodoběji pozorovaný trend vývoje některých běžně sledovaných kontaminantů (obr. 4.4a, 4.4b, 4.4c, 4.4d, 4.4e, 4.4f, 4.4g, 4.4h):

4.5.2 Výběrově monitorované kontaminanty

V roce 1998 pokračovalo monitorování polyaromatických uhlovodíků (PAH) v sedmi městech (Praha, Brno, Plzeň, Ústí n/L, Benešov, Karviná a Žďár n/S). Bylo sledováno 12 uhlovodíků (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen a indeno(c,d)pyren), které patří z hygienického hlediska mezi nejvýznamnější. Pro tři z uvedených látek jsou stanoveny doporučené hodnoty přípustných koncentrací: pro fenantren (1 000 ng/m3), (benzo(a)antracen (10 ng/m3) a benzo(a)pyren (1 ng/m3).

Z výsledků (obr. 4.3i) je patrné, že v Karviné dosahují koncentrace polyaromatických uhlovodíků dvakrát vyšších hodnot než v ostatních sledovaných městech. Tento rozdíl se vůči roku 1997 prohloubil, neboť v Karviné došlo k nárůstu koncentrací PAH, zatímco v ostatních městech byly většinou měřeny hodnoty nižší.

V roce 1998 nebyla v žádném ze sledovaných měst překročena doporučená hodnota přípustné koncentrace pro fenantren. Doporučená hodnota přípustné koncentrace benzo(a)pyrenu byla překračována ve všech lokalitách téměř u poloviny analyzovaných vzorků. Nejhorší situace je v Karviné, kde 80% výsledků je vyšších než 1 ng/m3 a průměrná roční koncentrace této látky je zde 7,8 ng/m3. Na druhé straně, ve Žďáru n/S je roční koncentrace benzo(a)pyrenu téměř desetkrát nižší, 0,9 ng/m3. Rovněž u benzo(a)antracenu byly v roce 1998 zjištěny roční průměry v širokém rozpětí, od 1,2 ng/m3 ve Žďáru n/S do 17,4 ng/m3 v Karviné. Doporučená hodnota přípustné koncentrace pro tuto látku byla překračována jen výjimečně: v Praze u 7% vzorků, v ostatních městech do 5%, pouze v Karviné byla více než třetina analyzovaných vzorků vyšších než 10 ng/m3.

Význam sledování látek, které v ovzduší mohou způsobovat, za odpovídajících podmínek, vznik produktů fotochemických reakcí tj. oxidu dusnatého, dusičitého, ozónu a organických látek (obr. 4.4e, 4.4f, 4.4h) přetrvává, analýza trendů potvrzuje relativně stálou úroveň ve většině sídel.

4.5.3 Kovy v polétavém prachu

Hmotnostní koncentrace vybraných kovů byly získány analýzou čtrnáctidenních sumačních vzorků poletavého prachu. Výsledky (obr. 4.5a, 4.5b, 4.5c, 4.5d, 4.5e, 4.5f) lze stručně shrnout:

4.6 Hodnocení expozice základním kontaminantům

Podle hodnot ročního indexu kvality ovzduší, IKOr, (obr. 4.6) se 16 z 36 hodnocených sídel a pražských obvodů pohybuje ve třetí až čtvrté třídě (ovzduší mírně znečištěné až znečištěné) z toho 2 pražské obvody (Praha 5, 10) a Děčín ve třídě čtvrté (znečištěné ovzduší). Ostatní sledovaná sídla se pohybují ve třídě druhé a jedno hodnocené sídlo (Benešov v třídě první). Do zpracování indexu kvality ovzduší byly zahrnuty měřené koncentrace SO2, NOx, TSP a PM10. Porovnání s hodnotami z předchozích let (1994 - 1997) nelze pro změnu metodiky výpočtu IKO v roce 1998 provést.

Situaci v kvalitě ovzduší lze také vyjádřit jako potenciální expozici obyvatel dané lokality určité koncentrační hladině. Na obr. 4.7 je demonstrována průměrná dlouhodobá expozice základním znečišťujícím látkám, které mají stanoven roční imisní limit (IHr). Výsledkem je podíl z celkového počtu obyvatel v monitorovaných městech exponovaných kontaminantům venkovního ovzduší.

Průměrná dlouhodobá expozice oxidu siřičitému je nízká, pro 96% populace sledovaných sídel nepřesáhla v roce 1998 úroveň 20 µg/m3 tj. 1/3 expozičního limitu. To znamená další snížení proti roku 1997, kdy byla ještě více než polovina sledované populace charakterizována expoziční úrovní mezi 1/3 a 2/3 expozičního limitu. Expozice oxidům dusíku je vyšší než oxidu siřičitému. Pouze 20% populace ve sledovaných sídlech je exponováno koncentracím do 1/3, 41% koncentracím v rozsahu od 1/3 do 2/3, 37,3% koncentracím v rozsahu 2/3 - 1 IHr. 1,6% populace (Děčín) je exponováno koncentracím přesahujícím imisní limit. Distribuce expozičních úrovní lze v posledních letech považovat za stabilní. Nejvyšším průměrným koncentracím je populace vystavena v případě polétavého prachu, kde je 80% sledované populace exponováno koncentracím mezi 2/3 IHr a 1 IHr. Při porovnání s rokem 1997, kdy bylo 39,3% populace exponováno koncentracím nad ročním imisním limitem, je možno nabýt dojmu, že došlo k výraznému zlepšení. Hlavní příčinou tohoto rozdílu je mírné snížení střední hodnoty počítané sumárně za všechny pražské obvody, která osciluje kolem hodnoty ročního imisního limitu. Vzhledem k podílu počtu obyvatel Prahy na všech obyvatelích z měst Systému monitorování znamená každá taková změna, byť malá, výrazný posun v podílech exponované populace.

4.7 Mobilní měřící systémy

V roce 1998 pokračovalo zpracování výsledků získaných v první fázi měření mobilním systémem v Praze se zřetelem na vztah mezi měřenými lokalitami a existujícími stanicemi státní imisní sítě. Hlavní pozornost byla soustředěna na znečištění ovzduší související s dopravou. Cílem zpracování bylo:

Pro všechny stanice AIM byla ve spolupráci s ČHMÚ nalezena synchronní data oxidu dusičitého, pro ozón byla vybrána párovaná data ze stanic ČHMÚ: náměstí Republiky, Libuš a Vysočany. Pro obě látky byly zkonstruovány tzv. korelační mapy, na nichž je pole korelací vyznačeno izoliniemi. To umožnilo vyznačit ty části území Prahy, které mají významnou korelaci s alespoň jednou stanicí AIM. Za významnou byla v tomto případě považována hodnota korelačního koeficientu vyšší než 0,8. Pro vybrané měřící body, ležící uvnitř takových oblastí s vysokou korelací, byly vypočteny regresní vztahy mezi hodnotami z mobilních a stacionárních měření.

Bylo zjištěno, že na území Prahy existují poměrné rozsáhlé oblasti, kde jsou koncentrace ozónu těsně korelovány s údaji měřenými na stanicích AIM: náměstí Republiky, Libuš a Vysočany. Nízkou korelaci vykazovaly měřící body, ležící v lokalitách zatížených dopravou. Korelační pole pro oxid dusičitý jsou silně nehomogenní pro všechny stacionární stanice, výrazné singularity se objevily v okolí zatížených dopravních tahů.

Mimo komplexní proměření kvality ovzduší ve městě Děčín a přípravy procesu akreditace mobilního systému u ČIA byla další činnost mobilního systému soustředěna na zajištění správné funkce systému QA/QC, zejména přenosu správné hodnoty do sítě provozované hygienickou službou. Jedná se o proces souběžný s činností kalibrační laboratoře v SZÚ.

Zátěž venkovního prostředí v Brně byla v roce 1998 průběžně zjišťována na 12 měřících bodech měřící sítě. Původní rozsah měření v rektangulární síti tvořené celkem 64 měřícími body vymezující zájmové území o ploše cca 150 km2 byl po dvou letech měření zúžen na celkem 12 bodů lokalizovaných do středu města a jeho bezprostředního okolí. Nově definované zájmové území má plochu cca 20 km2. Systém měření v síti byl modifikován tak, aby zůstala zachována náhodnost odběru v relaci ke kalendářnímu týdnu a aby se zároveň rozšířila měřením pokrytá část dne.

Pravidelné měření bylo v těchto vybraných lokalitách započato 7. 1. 1998 a ukončeno 23. 12. 1998. V průběhu roku 1998 byly takto změřeny 593 třicetiminutové imisní koncentrace. Ze získaných výsledků vyplývá, že dosavadní soubory měření mají vysokou míru nesymetričnosti. Podrobné výsledky z měření této mobilní stanice budou publikovány v samostatné, specializované zprávě.

4.8 Hodnocení sezónních trendů

Pro hodnocení sezónních trendů (obr. 4.8a, 4.8b, 4.8c, pro lepší názornost byl na svislých osách zvolen identický modul čerpání limitu) byla vybrána tři sídla: Havlíčkův Brod, Děčín a Hradec Králové. Každé z nich zastupuje určitou relativně homogenní skupinu sídel ze Systému monitorování. Rozhodujícím pro výběr byl počet obyvatel ve městě (do 25 tisíc, nad 50 tisíc a nad 100 tisíc) a předpokládaná odlišná struktura zdrojů znečištění ovzduší (podíl dopravy, lokálních zdrojů a dálkového transportu škodlivin). V každém městě byly pro hodnocení použity základní verifikované a validované hodnoty všech měřených látek z jedné automatické stanice, která representuje střední hodnotu za celé město (stanice SZÚ č. 1200 v Havlíčkově Brodě a č. 396 v Hradci Králové a stanice ČHMÚ č. 1014 v Děčíně).

Hodnocení sezónnosti bylo provedeno ve třech sezónách kalendářního roku tj. v netopné (květen, červen, červenec a srpen), přechodné (březen, duben, září a říjen) a topné (leden, únor, listopad a prosinec). Pro každou sezónu byly ze základních třicetiminutových měření za období 1994 až 1998 vypočítány střední hodnoty čerpání třicetiminutového imisního limitu (v případě O3 byl použit jediný existující limit tj. 8hodinový).

Při interpretaci získaných trendů lze konstatovat, že:

Získané výsledky nasvědčují skutečnosti, že sezónní úroveň znečištění ovzduší souvisí s velikostí města. Tento poznatek v sobě skrývá i rozdíly ve vytápění, v druhu používaných paliv a v četnosti a významnosti průmyslových a dopravních zdrojů. V menších městech (zastoupených Havlíčkovým Brodem) je prioritním zdrojem znečištění vytápění objektů a jeho efekt se proto projevuje v topné sezóně. Ve větších sídlech, nad 100 000 obyvatel (Hradec Králové), se ukazuje úroveň expozice kontaminantů z ovzduší v průběhu kalendářního roku stabilnější, rozdíly mezi jednotlivými sezónami jsou méně výrazné. Výjimkou z těchto poznatků je město Děčín, zvláště jeho topná sezóna, která se výše uvedeným závěrům vymyká. Důvodem může být jeho lokalizace v průmyslově zatížené oblasti severních Čech (těžební a zpracovatelský průmysl) a také jeho specifická orografie, která zvyšuje pravděpodobnost výskytu nepříznivých imisních situací, zvláště v topné sezóně.

Aby bylo možno tyto závěry pro jednotlivé skupiny měst zobecnit, bude zapotřebí ověřit jejich platnost na datových souborech z dalších podobně skupinově uspořádaných sídel.

4.9 Kvalita vnitřního prostředí

V průběhu roku 1998 proběhla přípravná etapa projektu „Monitorování vnitřního prostředí“. Projekt navazuje na pilotní studii realizovanou v letech 1994 - 1997, která se zabývala deskripcí a hodnocením výskytu chemických, fyzikálních a biologických faktorů ve vnitřním prostředí a základními aspekty životního stylu sledované populace. Základní idea původního projektu je rozšířena o určení a popis expozice kontaminantům z vnitřního prostředí u dětí, které navštěvují mateřskou školu. Monitorování bude probíhat, stejně jako v pilotní studii, ve čtyřech městech ČR: Brně, Ostravě, Hradci Králové a Plzni.

Současný projekt má čtyři části. První částí projektu je dotazník, jehož cílem je popsat některé aspekty životního stylu a podmínek bydlení v rodinách s předškolními dětmi a proti dotazníku používaném v pilotní studii byl rozšířen o otázky, které se týkají nejčastějších zdravotních problémů a jejich možných souvislostí s prostředím bytu. Dotazník obsahuje 58 otázek, byl konzultován s pediatry, psychologem a terénními pracovníky HS monitorovaných měst. Je členěn na tři oddíly, které se zabývají režimem života dítěte, jeho obtížemi a zdravotní problémy a sledováním kvality vnitřního prostředí bytu.

Druhá a třetí část se týká měření vybraných faktorů vnitřního a venkovního ovzduší. V každém městě bude prováděno měření vnitřního prostředí v 15 bytech vybraných ze skupiny souhlasících respondentů a také bude sledována kvalita ovzduší mateřských škol, aby bylo možné hodnotit expozici nejen v bytě, ale celkovou expozici z vnitřního prostředí. V každém sídle bude vybráno 4 - 5 mateřských škol tak, aby byly zahrnuty jednotlivé typy zástavby.

Měření bude realizováno vždy 2krát ročně, v topné (listopad - únor) a netopné (květen - srpen) sezóně. V bytech a mateřských školách budou sledovány následující parametry:

Čtvrtá část projektu představuje sledování nemocnosti na akutní respirační onemocnění u dětí ve vybrané mateřské škole.

Protože určený jednotný časový interval pro měření ukazatelů kvality ovzduší ve vybraných bytech zachycuje expozici dítěte, na kterou je studie zaměřena, pouze částečně, je samostatnou částí tohoto projektu také sledování denní a týdenní variability koncentrací sledovaných látek. Tato část projektu bude realizována v Praze a Karviné.

Projekt Monitorování vnitřního ovzduší bude řešen po dobu dvou let, se zahájením měření v netopné sezóně 1999.

4.10 Dílčí závěry

Incidence ARO odráží situaci ve výskytu respiračních onemocnění, které se stále, zejména u dětí, vyskytují nejčastěji. Průměrná měsíční incidence v roce 1998 je ve většině sídel pod úrovní poloviny intervalu těchto hodnot za roky 1995 - 1997. Soubor dětí a výsledky prevalenčního šetření alergií z let 1996 a 1997 budou využity v dalším roce v návazné studii případů a kontrol, věnované dětem s kombinovanými závažnými alergiemi. Prevalenční šetření v celém rozsahu původní metodiky bude opakováno v roce 2001. Rok 1998 byl druhým rokem pilotní studie „Hospitalizace dětí pro respirační onemocnění“. Současně bylo provedeno statistické zpracování dat z prvního roku sledování, které prozatím nesvědčí o vhodnosti dalšího používání tohoto ukazatele v monitoringu. Proto nejsou hospitalizace zařazeny mezi ukazatele požadované ke sledování v roce 1999 a dále. Zpracování studie, která bude obsahovat závěry pro další využití, bude publikováno samostatně.

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého pouze ve třech městech (Děčín, Most a Ústí n/O) překročily hodnotu 20 µg/m3 tj. 1/3 imisního limitu. Znečištění oxidy dusíku se pohybuje okolo limitní hodnoty, kterou překračuje v Praze 5, 8 a Děčíně. Významné jsou i koncentrace znečištění polétavým prachem. Žádná hodnota ročního aritmetického průměru sledovaných kovů v monitorovaných městech nepřevýšila stanovené nebo doporučené hodnoty imisních limitů. Znečištění ovzduší polyaromatickými uhlovodíky v sedmi sídlech se blíží doporučeným hodnotám přípustných koncentrací a v případě benzo(a)pyrenu ji téměř v polovině měření překračují. Roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu byl v 6 sídlech ze 7 vyšší než 1 ng/m3 (doporučená hodnota přípustné koncentrace).

Při hodnocení trendů koncentrací jednotlivých kontaminantů v letech Systému monitorování lze konstatovat ve většině významný pokles koncentrací oxidu siřičitého, v polovině měst pokles koncentrací polétavého prachu. U ostatních kontaminantů je situace stabilizovaná, bez výrazných změn. Celkově lze konstatovat, že u žádného ze sledovaných kontaminantů nedochází k významnému nárůstu koncentrací či expozic. Změny zaznamenané zejména u kovů v polétavém prachu nelze v žádném směru zatím považovat za systémový trend.

Roční index kvality ovzduší, hodnocený ze tří základních kontaminantů, je ve většině sídel na úrovni třetí třídy, tj. mírně znečištěné ovzduší. Tři sídla jsou na úrovni čtvrté třídy, tj. znečištěné ovzduší. Potenciální expozice koncentracím přesahujícím hodnoty použitých expozičních limitů byly zjištěny u 1,67% sledované populace v případě sumy oxidů dusíku. V případě polétavého prachu (frakce TSP) bylo 69% obyvatel exponováno koncentracím mezi 2/3 limitu a limitem.

Získané výsledky nasvědčují skutečnosti, že sezónní úroveň znečištění ovzduší souvisí s velikostí sídla. Tato charakteristika v sobě skrývá i rozdíly ve vytápění, v používaných palivech a četnosti a významnosti průmyslových a dopravních zdrojů.

Byl připraven nový projekt Monitorování vnitřního prostředí, který navazuje na pilotní studii realizovanou v letech 1994 - 1997. Monitorování bude probíhat, stejně jako v pilotní studii, ve čtyřech městech: Brně, Ostravě, Hradci Králové a Plzni a bude se zabývat deskripcí a hodnocením výskytu chemických, fyzikálních a biologických faktorů ve vnitřním prostředí a základními aspekty životního stylu sledované populace. Základní idea je rozšířena o popis expozice kontaminantům z vnitřního prostředí u dětí, které navštěvují mateřskou školu.



Obr. 4.1a Akutní respirační onemocnění bez chřipky, děti předškolního věku, 1998
Obr. 4.1b Akutní respirační onemocnění bez chřipky, školáci a dospělí, 1998
Obr. 4.1c Přehled akutních respiračních onemocnění bez chřipky u dětí 1 - 5 let, 1995 - 1998
Obr. 4.1d Přehled akutních respiračních onemocnění bez chřipky u dospělých, 1995 - 1998
Obr. 4.2a Struktura alergických onemocnění, šetření z let 1996 a 1997
Obr. 4.2b Respirační alergie u dětí (šetření z let 1996 a 1997) a Index kvality ovzduší
Obr. 4.2c Hospitalizace pro akutní stavy respiračního ústrojí, 1998
Obr. 4.3a Imise oxidu siřičitého, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3b Imise polétavého prachu, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3c Imise polétavého prachu, frakce PM10, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3d Imise oxidů dusíku, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3e Imise oxidu dusnatého, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3f Imise oxidu dusičitého, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3g Imise oxidu uhelnatého, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3h Imise ozónu, 1998 - roční aritmetický průměr, denní imise
Obr. 4.3i Imise polyaromatických uhlovodíků (PAH), 1998 - roční aritmetický průměr
Obr. 4.4a Oxid siřičitý, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.4b Polétavý prach, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.4c Polétavý prach, frakce PM10, hodnocení ročních imisních hodnot, 1997 - 1998
Obr. 4.4d Oxidy dusíku, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.4e Oxid dusnatý, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.4f Oxid dusičitý, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.4g Oxid uhelnatý, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.4h Ozón, hodnocení ročních imisních hodnot, 1991 - 1998
Obr. 4.5a Arzen v polétavém prachu, hodnocení 1991 - 1998, roční aritmetický průměr
Obr. 4.5b Kadmium v polétavém prachu, hodnocení 1991 - 1998, roční aritmetický průměr
Obr. 4.5c Chrom v polétavém prachu, hodnocení 1991 - 1998, roční aritmetický průměr
Obr. 4.5d Nikl v polétavém prachu, hodnocení 1991 - 1998, roční aritmetický průměr
Obr. 4.5e Olovo v polétavém prachu, hodnocení 1991 - 1998, roční aritmetický průměr
Obr. 4.5f Zinek v polétavém prachu, hodnocení 1991 - 1998, roční aritmetický průměr
Obr. 4.6 Roční Index kvality ovzduší (IKOr), 1998
Obr. 4.7 Expozice základním škodlivinám z venkovního ovzduší, 1994 - 1998
Obr. 4.8a Čerpání 30ti minutového limitu SO2, NO, NO2, NOx, CO a PM10, Děčín (stanice ČHMÚ č. 1040), 1994 - 1998
Obr. 4.8b Čerpání 30ti minutového limitu SO2, NO, NO2, NOx, O3 a PM10, Hradec Králové (stanice SZÚ č. 396), 1994 - 1998
Obr. 4.8c Čerpání 30ti minutového limitu SO2, NO, NO2, NOx, CO a PM10, Havlíčkův Brod (stanice SZÚ č. 1200), 1994 - 1998

Hlavní strana

OBSAH