5. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 2: ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ PITNÉ VODY |
5.1 Organizace monitorovacích aktivit
Řešení úkolů v roce 1998 probíhalo ve všech 30 vybraných lokalitách, OHS Tábor, která ze spolupráce odstoupila byla nahrazena OHS Jindřichův Hradec. V dobrovolné spolupráci pokračovaly OHS Litoměřice a OHS Uherské Hradiště, nově se do řešení úkolů zapojila OHS Pardubice (tab. 3.1). Kvalita pitné vody se v rámci tohoto Subsystému také sleduje v dalších významných městech či vodovodních sítích okresů, jejichž sídelní města jsou účastníky Systému monitorování.
Každá ze spolupracujících hygienických stanic měla předepsán minimální počet komplexních rozborů pitné vody (8 - 20) a minimální soubor stanovovaných ukazatelů. Soubor stanovovaných ukazatelů jakosti pitné vody je pro všechny stanice stejný, minimální počet komplexních rozborů pitné vody byl stanoven pro každou stanici individuálně s přihlédnutím k počtu obyvatel monitorovaného města, zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu.
Jakost pitné vody je sledována jak ve vodovodní síti, tak na výstupu z vodárny. Do Systému monitorování jsou rovněž přebírány výsledky rozborů, které provádějí výrobci pitné vody (tzv. provozovatelé). Závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody je dosud platná norma ČSN 75 7111 „Pitná voda“, podkladem pro hodnocení radiologických ukazatelů je Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/97 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.
Součástí Systému monitorování je také okamžité hlášení havarijních případů ve změně jakosti vody, které by mohly způsobit zdravotní ohrožení obyvatelstva, či hlášení změn, které měly za následek zásadní opatření orgánů hygienické služby, včetně vyřazení vodovodu z provozu.
5.2 Monitoring indikátorů poškození zdraví
Je soustředěn na hlášení vybraných infekčních onemocnění s možným přenosem kontaminovanou pitnou vodou a na evidenci otrav, způsobených chemickou kontaminací pitné vody. Informace jsou získávány z epidemiologického informačního systému EPIDAT a z přímých hlášení spolupracujících hygienických stanic. Z rozboru situace vyplývá, že nebyl prokázán žádný případ, ve kterém by příjem vody z monitorovaných veřejných vodovodů byl označen jako příčina infekce či otravy. Z 33 308 infekčních onemocnění s možným přenosem vodou (tzv. waterborne diseases) registrovaných v monitorovaných okresech systémem EPIDAT byla pouze v 69 případech nalezena jako cesta přenosu voda. Laboratorně nebo epidemiologicky bylo prokázáno, že ani v jednom případě se nejednalo o pitnou vodu ze sledovaných veřejných vodovodů. Ve většině případů se jednalo o nákazy vodou ze soukromých studní nebo při koupání. V několika případech došlo k nákaze v zahraničí (Tunis, Egypt, Indie, apod.). Rovněž z hlášení spolupracujících hygienických stanic vyplývá, že v monitorovaných okresech nebyl v roce 1998 prokázán ani jeden případ nákazy pitnou vodou z monitorovaného veřejného vodovodu.
Z hlášení, které zasílají hygienické stanice také vyplynulo, že ve sledovaných okresech nebyl prokázán žádný případ, ve kterém by příjem vody z monitorovaných veřejných vodovodů byl označen jako příčina infekce či otravy.
5.3 Kvalita pitné vody
Celkově bylo rozborem 8 343 vzorků pitné vody odebraných v roce 1998 získáno téměř 188 000 údajů o jednotlivých ukazatelích jakosti pitné vody v monitorovaných veřejných vodovodech všech sledovaných okresů. Limity zdravotně významných ukazatelů jakosti, nejvyšší mezná hodnota (NMH) a mezná hodnota přijatelného rizika (MHPR) byly překročeny v 597 případech. Mezné hodnoty ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 3 370 nálezech. Celkem bylo zaznamenáno 10 420 případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti. Z porovnání hodnot získaných v průběhu let 1994 až 1998 je zřejmé, že ve sledovaném období se podíl překročení limitních hodnot u ukazatelů limitovaných NMH nebo MHPR snížil z 0,80% na 0,32%, u ostatních ukazatelů nedocházelo k výrazným změnám.
Hodnocení jakosti vyráběné pitné vody podle charakteru zdroje surové vody je prezentováno na obr. 5.1. Doporučené hodnoty ukazatelů jakosti jsou stále nejlépe plněny u vod vyráběných z podzemních zdrojů, zatímco u zdravotně závažných ukazatelů byla stejně jako v minulých letech četnost překročení NMH nebo MHPR nejmenší u pitné vody vyrobené z povrchových zdrojů.
Hodnocení jakosti pitné vody v sítích veřejných vodovodů monitorovaných měst je dokumentováno na obr. 5.2a. Z biologických a mikrobiologických ukazatelů jakosti byly stále nejčastěji překračovány limitní hodnoty u koliformních bakterií, i když postupný pokles četnosti jejich nálezů, zjištěný v letech 1996 a 1997, pokračoval i v roce 1998. U ukazatelů jakosti, jejichž limitní hodnota má charakter doporučené hodnoty (DH) nebo indikační (IH), jsou výsledky získané v roce 1998 srovnatelné s předchozími lety (obr. 5.2b). U ukazatelů ovlivňujících smyslově postižitelné vlastnosti vody (obr. 5.2c) klesl počet překračování limitu pro obsah hliníku pod 10%, překračování mezné hodnoty obsahu manganu vykazuje i nadále klesající tendenci. Plnění zdravotně významných ukazatelů ve vodovodních sítích sledovaných měst dokumentuje obr. 5.2d. Nález překročení limitních hodnot obsahů selenu z roku 1997 (3,10%) klesl v roce 1998 na 0,65%, také v případě chloroformu došlo k poklesu na hodnotu 3,7%. Nárůst překročení limitních hodnot obsahů berylia pokračoval i v roce 1998 a dosáhl hodnoty 1,3%.
Stejně jako v minulých letech, tak i v roce 1998 byla zjištěna vyšší četnost nedodržení limitních hodnot pro obsah aktivního chloru (obr. 5.2e). Zde je hodnoceno jak nedodržení mezné hodnoty minimálního obsahu (0,05 mg Cl/l), tak překročení doporučeného maximálního obsahu (0,3 mg Cl/l). Růst četnosti nedodržení minimálního obsahu aktivního chloru v distribučních sítích se zastavil, v roce 1998 klesl pod 20%. Rovněž podíl přechlorované vody na výstupu z vodáren v posledních letech klesá, v roce 1998 již činil méně než 50%.
Ve vodárenské síti jednotlivých monitorovaných měst (obr. 5.3) byly zdravotně nejvýznamnější ukazatelé s NMH a MHPR nejčastěji překročeny ve Svitavách (10 nálezů), Kroměříži (3), Sokolově (21), Havlíčkově Brodě (12) a Šumperku (11). V 9 městech nebylo překročení nalezeno vůbec (Benešov, České Budějovice, Děčín, Hodonín, Jindřichův Hradec, Karviná, Kladno, Olomouc a Praha). Nedodržení limitní hodnoty nejméně u jednoho ukazatele limitovaného NMH nebo MHPR bylo nalezeno ve 3% vzorků.
V tab. 5.1 je prezentováno statistické hodnocení trendů, které se týká podílu nedodržení limitních hodnot vybraných ukazatelů jakosti pitné vody v sítích veřejných vodovodů monitorovaných měst v letech 1994 - 1998. Výběr hodnocených ukazatelů byl proveden s přihlédnutím k jejich hygienické závažnosti a zjištěné frekvenci překračování limitní hodnoty. Statisticky významný nárůst nedodržení mezných hodnot pro obsah železa byl nalezen v Hradci Králové (z 12 na 20%) a nedodržení limitních hodnot pro koncentraci chloru v Ústí n/O (z 0 na 24%). V 18 případech došlo za období sledovaných pěti let k statisticky významnému poklesu. Při hodnocení souhrnu monitorovaných měst byl nalezen pokles podílu překračování limitních hodnot u enterokoků (z 1,3 na 0,5%) a u koliformních bakterií (z 4,5 na 1,8%).
Rok 1998 byl závěrečným rokem řešení dílčího úkolu Subsystému II, jehož cílem bylo zjistit výskyt vybraných stopových prvků v pitných vodách veřejného zásobování monitorovaných okresů ČR. V letech 1995 - 1998 bylo získáno 1 334 výsledků pro každý sledovaný prvek. Pouze 25 vzorků, tj. 1,9% obsahovalo více než 300 µg bóru/l, koncentrace přesahující limitní hodnotu evropské legislativy (1 000 µg B/l) byly nalezeny ve 4 vzorcích. I přes to, že získané výsledky potvrzují, že nálezy tohoto prvku v pitných vodách jsou pouze ojedinělé, je účelné obsahy bóru sledovat, neboť většina pracích prášků obsahuje optická bělidla na bázi sloučenin bóru. Limitní hodnota pro obsah berylia (1 µg/l) zaváděná v legislativě ČR byla překročena pouze v 9 případech (0,7%). Výsledky ukazují, že hlavně u malých vodovodů, s minimální vodárenskou úpravou, existuje zřetelná vazba mezi obsahem berylia v pitné vodě a obsahem tohoto prvku v geologickém podloží. Výsledky stanovení lithia potvrdily, že tento prvek se vyskytuje v pitných vodách ČR většinou jen v nízkých koncentracích. Téměř 75% vzorků obsahovalo méně než 10 µg Li/l a pouze v necelých 5% byl obsah větší než 50 µg Li/l. Nově navrhovaná limitní hodnota pro obsah niklu 20 µg/l byla překročena ve 20 případech (1,5%). Překročení zaváděného limitu pro antimon (5 µg Sb/l ) bylo zjištěno pouze v 29 případech (2,2%). V 1 334 vzorcích analyzovaných na obsah vanadu byla pouze v 8 případech nalezena koncentrace vyšší než 10 µg V/l. Zařazení tohoto prvku mezi ukazatele jakosti pitné vody v připravovaném legislativním předpisu není tedy nutné.
V roce 1998 pokračovala studie SZÚ, prováděná v rámci Subsystému II, jejímž cílem je sledování vybraných vedlejších produktů desinfekce, tzv. trihalogenmetanů (THM): trichlormetanu (chloroformu), bromdichlormetanu, dibromchlormetanu a tribrommetanu (bromoformu). Celkem bylo získáno 69 údajů o výskytu každé ze sledovaných látek v pitné vodě distribuované vodovodními sítěmi monitorovaných měst. Požadavku limitní hodnoty sumy THM (podle směrnice 98/83/EC) vyhovělo 100% odebraných vzorků. Avšak skutečnost, že v pitné vodě byla prokázána pouhá přítomnost těchto prioritních kontaminantů, odůvodňuje jejich další sledování.
5.4 Hodnocení expozice vybraným kontaminantům
U vybraných kontaminantů (baryum, chloroform, dusitany, dusičnany, hexachlorbenzen, hliník, kadmium, mangan, měď, nikl, olovo, rtuť, selen, tetrachlormethan, zinek a železo), pro které je stanoven expoziční limit, byla hodnocena zátěž obyvatelstva z příjmu pitné vody. Při hodnocení se vycházelo z předpokladu, že občan vypije denně v průměru 1 litr pitné vody z veřejné vodovodní sítě (Souhrnná zpráva 1995). Jako expoziční limit byl použit přípustný denní přívod (ADI), pouze v případech, kdy ADI není definován (mangan a selen) byl pro hodnocení použit limit U.S. EPA, referenční dávka (RfD). Výsledky jsou uvedeny na obr. 5.4a jako populační expozice z monitorovaných veřejných vodovodů pro medián a 90% kvantil. Stejně jako minulém období, i v roce 1998, jednoznačně dominuje expozice dusičnanům (medián = 7,5% ADI). Medián expozice baryu činí 1,3% ADI. Expozice stanovená z hodnot 90% kvantilu přesáhla 1% expozičního limitu kromě výše uvedených látek ještě v případě chloroformu, kadmia, niklu a olova. Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody a expozici těmto látkám již není možné exaktně hodnotit. Lze však říci, že nedosahuje 1% expozičního limitu.
Hodnocení expoziční zátěže s přihlédnutím k počtu obyvatel, zásobovaných jednotlivými vodárenskými sítěmi, je dokumentováno na obr. 5.4b. V případě dusičnanů vyčerpalo necelých 15% obyvatel, žijících v monitorovaných městech, více než 10% ADI příjmem z pitné vody. V ostatních případech střední hodnota expozice nepřesáhla 10% expozičního limitu v žádném ze sledovaných měst. Výsledky z předcházejících let, 1994 až 1997, jsou velmi podobné, bez výrazných změn.
V tab. 5.2 je uvedeno hodnocení trendů expozice obyvatel monitorovaných měst vybraným kontaminantům z příjmu pitné vody v období let 1994 - 1998. Hodnoceny byly závažné kontaminanty, pro které je stanoven expoziční limit a jejichž expozice v agregaci za všechna monitorovaná města přesáhla alespoň v jednom roce monitorování hodnotu 1% expozičního limitu. Z údajů v tabulce je zřejmé, že ve většině případů korelace nebyla nalezena a hypotéza náhodného rozdělení hodnot se nezamítá. V případě olova byl zaznamenán statisticky významný nárůst expozice pouze v Havlíčkově Brodě (z 0,2 na 1,1% ADI), ale pokles v Praze, Hradci Králové a Příbrami. U dusičnanů byl zaznamenán významný nárůst v Hodoníně (z 9,5 na 18,1% ADI) a v Kroměříži (z 3,3 na 5,5% ADI), naopak významný pokles v Děčíně, Mostě, Ostravě, Sokolově a Šumperku. U niklu došlo k významnému nárůstu expozice ve dvou městech, Klatovech a Olomouci. Obecně, tyto nárůsty expozice se, s výjimkou dusičnanů, realizují v oblasti do 1% ADI. Statisticky významný pokles expozice byl nalezen celkem ve 26 případech a týkal se vesměs selenu, barya a manganu a již zmíněných případů.
Přítomnost přírodních radionuklidů v pitné vodě má za následek ozáření obyvatel v průměru 0,02 mSv/r. Ingesce pitné vody způsobí asi 1% z celkového ozáření z přírodních zdrojů.
5.5 Hodnocení karcinogenního rizika
Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice kontaminantům z příjmu pitné vody byl použit lineární bezprahový model vztahu mezi dávkou a účinkem. Hodnoceny byly: 1,1,2,2- tetrachloreten, 1,1,2- trichloreten, 1,1- dichloreten, 1,2- dichloretan, 2,4,6- trichlorfenol, arzen, benzen, benzo(a)pyren, hexachlorbenzen, chloreten, chloroform, lindan, p,p-dichlordifenyltrichloretan, pentachlorfenol, polychlorované bifenyly a tetrachlormetan. Z mediánu zjištěných koncentrací byl pro každé monitorované město odhadnut příspěvek zvýšení rizika vzniku nádorového onemocnění pro sledované kontaminanty samostatně. V případě, že většina výsledků analytického stanovení některých kontaminantů byla pod mezí detekce analytické metody, nebyl příspěvek této látky do hodnocení zahrnut. Celkový odhad zvýšení rizika vzniku nádorového onemocnění pro uvažovanou lokalitu byl pak vypočten jako součet příspěvků všech hodnocených kontaminantů. Takto zjištěné odhady rizika pro jednotlivá města jsou uvedeny na obr. 5.5. Konzumace pitné vody mohla přispět v jednotlivých městech ke zvýšení rakovinového rizika v mezích 1 případ ročně na 1 milion až 1 miliardu obyvatel. Ve všech monitorovaných městech dohromady (3,4 miliony) je tedy možné očekávat z expozic v roce 1998 méně než 1 přídatný případ nádorového onemocnění způsobený pitnou vodou veřejného vodovodu.
5.6 Dílčí závěry
V roce 1998 nebyl prokázán žádný případ, ve kterém by byl příjem pitné vody z veřejných vodovodů monitorovaných měst označen jako příčina infekce či otravy.
Stejně jako v minulém roce, nejčetnější překročení limitních hodnot zdravotně významných chemických kontaminantů bylo nalezeno u chloroformu, z biologických a mikrobiologických ukazatelů jakosti pitné vody pak u koliformních bakterií. I přes určité zlepšení byla stále nalézána vyšší četnost nedodržení mezné hodnoty obsahu volného chloru v distribučních sítích.
Expoziční zátěž obyvatelstva vybraným anorganickým i organickým látkám nepředstavuje významné riziko. U dusičnanů je z ingesce pitné vody čerpáno 7,5% expozičního limitu, u barya 1,3% limitu. Pro ostatní kontaminanty expozice nepřesahuje 1% limitu. Výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 15 organickým látkám a sloučeninám arzenu z příjmu pitné vody ukázal, že ve všech monitorovaných městech dohromady lze očekávat z expozice v roce 1998 méně než 1 přídatný případ nádorového onemocnění způsobený ingescí pitné vody veřejného vodovodu.
Statistické vyhodnocení trendů vývoje vybraných monitorovaných ukazatelů za období let 1994 - 1998 v monitorovaných městech ukázalo, že ve valné většině případů se hypotéza náhodného rozdělení sledovaných hodnot nezamítá. Z této skutečnosti lze konstatovat, že ve sledovaném období nedocházelo k významným změnám v kvalitě pitné vody v distribučních sítích sledovaných měst.
Tab. 5.1 Trendy překročení limitních hodnot vybraných závažných ukazatelů jakosti
v síti veřejných vodovodů monitorovaných měst, 1994 - 1998
(Výběr ukazatelů podle hygienické závažnosti a frekvence překračování limitních hodnot)
Město |
Překročení limitní hodnoty [%] |
|||||||
Entero- |
Bakterie |
Bakterie |
Organismy |
Chlor |
Chloro- |
Hliník |
Železo |
|
Benešov |
0 |
0 |
n |
0 |
n |
0 |
0 |
n |
Brno |
n |
0 |
- |
n |
n |
0 |
0 |
- |
České Budějovice |
n |
n |
n |
0 |
n |
n |
0 |
n |
Děčín |
n |
- |
- |
n |
n |
0 |
n |
n |
Havlíčkův Brod |
n |
n |
n |
n |
n |
0 |
n |
n |
Hodonín |
n |
0 |
n |
0 |
- |
0 |
0 |
n |
Hradec Králové |
- |
n |
n |
n |
n |
0 |
n |
+ |
Jablonec n/N |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Jihlava |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
0 |
n |
Jindřichův Hradec |
0 |
0 |
n |
0 |
- |
0 |
0 |
- |
Karviná |
n |
0 |
n |
0 |
- |
n |
n |
n |
Kladno |
n |
0 |
n |
0 |
n |
0 |
0 |
n |
Klatovy |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Kolín |
n |
0 |
n |
n |
n |
n |
0 |
n |
Kroměříž |
0 |
n |
n |
n |
n |
n |
0 |
n |
Liberec |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Litoměřice |
n |
n |
- |
0 |
n |
0 |
0 |
n |
Mělník |
n |
n |
- |
0 |
n |
0 |
0 |
0 |
Most |
- |
0 |
0 |
n |
n |
n |
n |
n |
Olomouc |
0 |
0 |
0 |
0 |
n |
0 |
0 |
n |
Ostrava |
- |
n |
n |
n |
n |
- |
n |
- |
Pardubice |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Plzeň |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Praha |
n |
0 |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Příbram |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Sokolov |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Svitavy |
n |
n |
n |
0 |
n |
0 |
0 |
n |
Šumperk |
n |
n |
n |
n |
n |
0 |
n |
- |
Uherské Hradiště |
0 |
n |
- |
n |
n |
n |
0 |
n |
Ústí n/L |
n |
n |
n |
0 |
n |
n |
n |
n |
Ústí n/O |
n |
n |
n |
n |
+ |
0 |
n |
n |
Znojmo |
n |
n |
n |
0 |
n |
- |
0 |
n |
Žďár n/S |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Česká republika |
- |
n |
- |
n |
n |
n |
n |
n |
Význam použitých symbolů:
„+“ statisticky významný nárůst
„-“ statisticky významný pokles
„0“ ve sledovaném období překročení limitní hodnoty nenalezeno
„n“ korelace nenalezena, náhodné rozdělení hodnot v období monitorování
Tab. 5.2 Trendy expozice obyvatel monitorovaných měst vybraným závažným kontaminantům
z příjmu pitné vody, 1994 - 1998
Výběr pouze těch kontaminantů, jejichž expozice přesahuje 1% exp. limitu)
Město |
Denní přívod [% expozičního limitu] |
|||||
Baryum |
Dusičnany |
Mangan |
Nikl |
Olovo |
Selen |
|
Benešov |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Brno |
n |
n |
- |
n |
n |
- |
České Budějovice |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Děčín |
- |
- |
n |
n |
n |
n |
Havlíčkův Brod |
n |
n |
n |
n |
+ |
n |
Hodonín |
- |
+ |
- |
n |
n |
n |
Hradec Králové |
n |
n |
n |
n |
- |
n |
Jablonec n/N |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Jihlava |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Jindřichův Hradec |
n |
n |
n |
n |
n |
- |
Karviná |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Kladno |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Klatovy |
n |
n |
n |
+ |
n |
n |
Kolín |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Kroměříž |
n |
+ |
n |
n |
n |
n |
Liberec |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Litoměřice |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Mělník |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Most |
n |
- |
- |
n |
n |
n |
Olomouc |
n |
n |
n |
+ |
n |
n |
Ostrava |
n |
- |
- |
n |
n |
n |
Pardubice |
|
n |
n |
n |
n |
n |
Plzeň |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Praha |
n |
n |
n |
n |
- |
n |
Příbram |
n |
n |
n |
n |
- |
n |
Sokolov |
n |
- |
- |
n |
n |
n |
Svitavy |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Šumperk |
n |
- |
n |
n |
n |
n |
Uherské Hradiště |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Ústí n/L |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Ústí n/O |
n |
n |
n |
n |
n |
- |
Znojmo |
n |
n |
- |
n |
n |
n |
Žďár n/S |
- |
n |
n |
n |
n |
n |
Česká republika |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
Význam použitých symbolů:
„+“ statisticky významný nárůst
„-“ statisticky významný pokles
„n“ korelace nenalezena, náhodné rozdělení hodnot v období monitorování