9. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 6: ZDRAVOTNÍ STAV A VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY

9.1 Dotazník zdravotního stavu

9.1.1 Struktura dotazníku a organizace dotazníkového šetření

V návaznosti na pilotní studii HELEN 97 proběhlo na podzim roku 1998 dotazníkové šetření v šesti městech Systému monitorování (Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Karviné, Kolíně a Ústí n/L). Města byla vybrána tak, aby reprezentovala rozdílnou kvalitu životního prostředí a aby byly zachyceny rozdíly v demografických a socioekonomických ukazatelích.

Struktura dotazníku pilotní studie z roku 1997 byla zachována, dotazník měl 64 otázky a byl členěn do následujících oddílů: osobní údaje a zaměstnání, bydlení, osobní anamnéza, rodinná anamnéza, údaje o způsobu života, osobní názory, sociální a ekonomické podmínky, výživa a stravovací zvyklosti.

V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen). Oporou systematického náhodného výběru byly stejně jako v pilotní studii městské registry, věková hranice výběru byla zúžena na 45 - 54 let. Korespondenční zasílání dotazníků bylo nahrazeno kontaktem probanda tazatelem, který se zabýval všemi organizačními záležitostmi šetření, ale nesměl se podílet na vyplňování dotazníku ani ovlivňovat probanda. Tazatelé byli vybráni z řad pracovníků hygienické služby (Karviná, Kolín, České Budějovice), studentů vysokých škol (Brno, Hradec Králové), případně plnili tuto úlohu zaměstnanci agentury (Ústí n/L). Ve všech městech byli tazatelé jednotně zaškoleni a seznámeni se standardním postupem při sběru dotazníků. K lékařskému vyšetření, které probíhalo na hygienických stanicích, byla zvána polovina souboru (200 mužů a 200 žen v každém městě). Jeho organizace byla plně zajištěna pracovníky OHS. Vyšetření zahrnovalo změření krevního tlaku, tělesné výšky, hmotnosti, obvodu pasu a boků a stanovení koncentrace celkového cholesterolu v krvi.

Výsledná respondence dotazníku byla 63,0%, respondence lékařského vyšetření 40,3%. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v městech, kde byli tazateli pracovníci hygienické stanice. Metoda kontaktu respondenta tazatelem se jednoznačně osvědčila, v případě lékařského vyšetření je patrná podstatně menší ochota probandů dostavit se na vyšetření.

9.1.2 Metody zpracování údajů z dotazníku

Data byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro jednotlivá města a obě pohlaví. Aby mohl být proveden odhad prevalence sledovaných ukazatelů, byly výsledky popisující celý soubor a jednotlivá pohlaví váženy počtem obyvatel sledované věkové kategorie 45 - 54 let v šesti monitorovaných městech. Všechna uvedená porovnání měst a pohlaví vycházejí z výsledků logistické regrese. Výsledky regresních analýz jsou prezentovány ve formě odds ratio, tzv. poměru šancí (vysvětlení je popsáno v 11. kapitole).

9.1.3 Vybrané výsledky

Zdravotní stav:

Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění (obr. 9.3a):

Socioekonomické a psychosociální faktory:

Výživa a stravovací zvyklosti:

9.2 Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky

V rámci pravidelné presentace vybraných demografických a zdravotních ukazatelů byla připravena aktualizace údajů o celkové standardizované úmrtnosti, kojenecké úmrtnosti a střední délce života při narození a nově byly zařazeny vybrané parametry věkového složení obyvatelstva. Ve všech ukazatelích je provedena prostá komparace údajů pro ČR se zeměmi EU a dalšími vybranými evropskými zeměmi, které měly podobný politický vývoj po roce 1989 jako naše země (Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Údaje o věkovém složení obyvatelstva a úmrtnosti v ČR byly poskytnuty Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Údaje pro mezinárodní srovnání byly převzaty z databáze, která je součástí programu Zdraví pro všechny do roku 2000 (WHO). Zpracování je prezentováno pro časové období 1981 - 1995, vývoj je hodnocen pouze v zemích, pro které jsou dostupné údaje za celé sledované období (tyto podmínky nesplňuje Belgie, Itálie, Německo a Slovensko).

9.2.1 Standardizovaná úmrtnost

Zpracování standardizované úmrtnosti (na tzv. Evropský standard) je aktualizované o další čtyřleté období (1994 - 1997) a navazuje na zprávy za rok 1994 (Souhrnná resp. Odborná). V EU došlo ve sledovaném období k poklesu celkové standardizované úmrtnosti u mužů ve všech sledovaných zemích, u žen téměř ve všech zemích, kromě Dánska a Islandu. Z ostatních zemí, které nejsou členy EU, došlo k významnému poklesu celkové standardizované úmrtnosti u obou pohlaví v ČR, u žen též v Polsku a Maďarsku. V ČR je celková standardizovaná úmrtnost po celé sledované období vyšší než v kterékoliv ze zemí EU (obr. 9.4a, 9.4b). V porovnání se zeměmi, které nejsou členy EU, je v ČR v roce 1995 úmrtnost u mužů nejnižší, u žen třetí nejnižší.

V ČR se na celkové standardizované úmrtnosti nejvíce podílely nemoci oběhové soustavy a zhoubné novotvary, na poklesu celkové úmrtnosti nemoci oběhové a dýchací soustavy. Pokles úmrtnosti byl zaznamenán u všech sledovaných dílčích diagnóz nemocí oběhové soustavy, močové a pohlavní soustavy, u sebevražd a u žen též u zevních příčin úmrtnosti. Úmrtnost na zhoubné novotvary stagnovala. Ze sledovaných dílčích diagnóz zhoubných novotvarů došlo k poklesu úmrtnosti u karcinomu žaludku a děložního čípku. U karcinomu plic byl zaznamenán pokles úmrtnosti u mužů, ale naopak vzestup úmrtnosti u žen. K vzestupu úmrtnosti došlo též u mužů v případě karcinomu tlustého střeva a konečníku.

Byly zaznamenány výrazné rozdíly mezi průměrnou úmrtností v ČR a úmrtností v jednotlivých monitorovaných okresech (v některých případech je rozdíl statisticky významný). V posledním čtyřletém období dosahoval u celkové standardizované úmrtnosti rozdíl mezi průměrnou hodnotou pro ČR a extrémní okresní hodnotou (maximum resp. minimum) cca 19%. U některých diagnostických skupin (např. u zhoubných novotvarů) jsou pak rozdíly mezi ČR a okresy ještě výraznější. Dlouhodobě vyšší byla celková standardizovaná úmrtnost vůči průměru ČR zjištěna v okresech Sokolov, Most, Děčín a Ústí n/L, dlouhodobě nižší celková úmrtnost pak v okresech Brno a Hradec Králové. V Praze a Hradci Králové je nižší celková úmrtnost dána především nižší úmrtností na nemoci oběhové soustavy. Úmrtnost na zhoubné novotvary v Praze je u mužů stabilně nižší ve srovnání s průměrem ČR, což je způsobeno pravděpodobně nižší úmrtností na karcinom žaludku a plic, zatímco u žen je úmrtnost stabilně vyšší, pravděpodobně v důsledku stabilně vyšší úmrtnosti na karcinom prsu a plic.

9.2.2 Kojenecká úmrtnost

Pokles kojenecké úmrtnosti byl zjišťován ve všech sledovaných zemích EU a také v téměř všech sledovaných zemích, které nejsou členy EU, s výjimkou Litvy, kde kojenecká úmrtnost stagnovala. V ČR kojenecká úmrtnost ve sledovaném období statisticky významně klesala. Ve srovnání s průměrnými hodnotami v zemích EU je však v ČR kojenecká úmrtnost dlouhodobě vyšší (obr. 9.5). V roce 1995 byla ze zemí EU vyšší kojenecká úmrtnost než v ČR pouze v Řecku. Ve srovnání se sledovanými zeměmi, které nejsou členy EU, byla v ČR v roce 1995 kojenecká úmrtnost nejnižší.

9.2.3 Střední délka života při narození

Vývoj střední délky života při narození odpovídá vývoji standardizované úmrtnosti v dané zemi. Ve sledovaných zemích EU i v ČR je patrný nárůst střední délky života, hodnoty v ČR jsou však trvale nižší, než v kterékoliv ze zemí EU (obr. 9.6a, 9.6b). Ze sledovaných zemí, které nejsou členy EU, roste střední délka života u mužů pouze v ČR a u žen v ČR, Maďarsku a Polsku.

9.2.4 Některé parametry věkového složení obyvatelstva

Věkové složení obyvatelstva je zde hodnoceno podílem osob v předproduktivním věku (mladší 15 let) resp. podílem osob v poproduktivním věku (65 a více let) a celkové populace. Údaje jsou zpracovány za období 1982 - 1997. V zemích EU i ve sledovaných evropských zemích, které nejsou členy EU, se projevuje stárnutí populace, charakterizované poklesem podílu osob mladších 15 let a nárůstem podílu osob ve věku 65 let a vyšším. Podíl dětí klesá ve většině zemí, s výjimkou Lucemburska a Velké Británie, podíl osob v poproduktivním věku stoupá ve všech sledovaných zemích.

V ČR je trend stárnutí populace patrný přibližně od roku 1985. Ve srovnání s hodnotami zemí EU je v ČR podíl osob mladších 15 let dlouhodobě vyšší a podíl osob ve věku 65 let a vyšším dlouhodobě nižší (obr. 9.7a, 9.7b). Věkové složení obyvatelstva v některých z monitorovaných okresů ČR se dlouhodobě statisticky významně liší od průměru ČR. Posun ve prospěch vyšších věkových skupin byl zaznamenán v okresech Praha, Brno a Kolín, posun ve prospěch nižších věkových skupin je konstatován zejména v okresech Sokolov, Děčín a Šumperk. V okresech Znojmo a Ústí n/O byl zjištěn vyšší podíl osob mladších 15 let, zatímco podíl osob v poproduktivním věku se nelišil od průměru ČR.

9.3 Dílčí závěry

Ze získaných výsledků lze prezentovat následující závěry pro hodnocení zdravotního stavu:



Obr. 9.1a Osobní anamnéza, dlouhodobé obtíže oznamované respondentem, 1998
Obr. 9.1b Subjektivní hodnocení zdravotního stavu za posledních 6 měsíců, 1998
Obr. 9.2 Množství užívaných léků v posledním roce po dobu více než 14 dnů, 1998
Obr. 9.3a Rizikové faktory chronických neinfekčních onemocnění, 1998
Obr. 9.3b Osobní anamnéza, nemoci zjištěné lékařem, 1998
Obr. 9.4a Celková standardizovaná úmrtnost mužů, 1998 - srovnání se zeměmi EU
Obr. 9.4b Celková standardizovaná úmrtnost žen, 1998 - srovnání se zeměmi EU
Obr. 9.5 Kojenecká úmrtnost v ČR do 1 roku života, 1998 - srovnání se zeměmi EU
Obr. 9.6a Střední délka života mužů při narození, 1998 - srovnání se zeměmi EU
Obr. 9.6b Střední délka života žen při narození, 1998 - srovnání se zeměmi EU
Obr. 9.7a Podíl osob v poproduktivním věku, 1998 - srovnání se zeměmi EU
Obr. 9.7b Podíl osob mladších 15 let věku, 1998 - srovnání se zeměmi EU

Hlavní strana

OBSAH