3. ORGANIZACE SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ |
3.1 Rozsah Systému monitorování
Systém monitorování je realizován ve třiceti lokalitách, kterými jsou hlavní město Praha a vybraná okresní města, včetně bývalých krajských měst, s možností i případného plošného rozšíření. Některé subsystémy nejsou v současnosti provozovány ve všech těchto lokalitách. Důvodem je zejména dostatečná reprezentativnost sledování již v nižším počtu lokalit (např. dietární expozice a biologický monitoring) a také hledisko ekonomické.
Celkový přehled realizace jednotlivých subsystémů je uveden na obr. 3.1 a v tab. 3.1, kde jsou shrnuty údaje o realizaci jednotlivých subsystémů a informace o kvalitě životních podmínek a životního prostředí (Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, 1992) v konkrétních městech spolu se základními demografickými údaji. Pozitivním výsledkem je, že v průběhu pěti let rutinního provozu nedošlo dosud ke změnám v základním počtu účastníků monitorování, takže celý systém je možné považovat z hlediska rozsahu monitorovacích aktivit za ustálený a pravidelný.
3.2 Sledované ukazatele ve složkách ŽP a jejich limity
V jednotlivých subsystémech je monitorována řada faktorů (cizorodých látek, kontaminantů, analytů a ukazatelů). Jejich seznam vyplývá z příslušných norem a specializovaných rozborů provedených před vlastním zahájením Systému monitorování a naposledy optimalizovaný v Novelizaci projektů subsystému Systému monitorování. V Příloze je uváděn seznam sledovaných kontaminantů a faktorů spolu s informacemi o tom, ve kterém subsystému je jejich monitorování prováděno. U jednotlivých kontaminantů jsou dále uvedeny příslušné kritické parametry resp. limitní hodnoty, jsou-li stanoveny.
Při hodnocení výsledků v jednotlivých subsystémech je používáno několik typů limitů. Jednak jsou to limity dané našimi normami a vyhláškami a jednak jsou to veličiny přebírané z nadnárodních institucí (např. Světová zdravotní organizace), které nemusejí mít vždy normativní platnost. Jedná se zejména o expoziční limity typu přípustný denní přívod (ADI) nebo doporučené denní přívody při hodnocení expozice škodlivinám či stopovým prvkům z příjmu poživatin nebo pitné vody či tolerovatelné interní dávky při hodnocení obsahu toxických látek v biologickém materiálu. V průběhu existence Systému monitorování dochází k přirozenému vývoji ve formulování těchto kritických hodnot či ve stanovování jejich číselných hodnot a proto v Odborných či Souhrnné zprávě jsou tyto aktuální změny reflektovány.
3.3 Informační systém a zpracování výsledků
Struktura používaných databází a navazujících počítačových programů zabezpečuje sběr výsledků u koncových uživatelů informačního systému (měřící laboratoře), transport ke garantům jednotlivých subsystémů a jejich samostatné zpracování podle požadavků uživatelů Systému monitorování. U garantů jsou archivovány všechny původní výsledky ve specializovaných databázích s možností opakovaného zpracování podle zadaných kritérií. Databáze jsou konstruovány v rámci standardních databázových produktů a umožňují realizovat běžně požadované rozsahy zpracování. Je také zabezpečena kompatibilita s jinými databázovými systémy a případné nadstavbové zpracování a hodnocení.
Kvantitativní zpracování souborů výsledků je založeno na výpočtech parametrických výběrových charakteristik (např. aritmetický a geometrický průměr resp. směrodatná odchylka) nebo neparametrických (medián, kvantil). Užití neparametrických charakteristik se většinou týká zpracování informací o koncentracích kontaminantů v nějakém médiu, jejichž statistické rozdělení nebývá normální, ale spíše se blíží logaritmickonormálnímu. To je obvykle z jedné strany cenzurováno mezí detekce resp. mezí stanovitelnosti analytické metody a na druhé straně se mohou vyskytovat extrémní hodnoty dané většinou bodovým zatížením lokality či populace (tzv. nesystematické změny). V takových případech popis výsledků aritmetickým průměrem nebývá objektivní (jeho používání je založeno na předpokladu normálního rozdělení) a zde může být zkreslující informací. V zásadě je účelnější a výhodnější používat neparametrické výběrové charakteristiky typu medián a kvantil a vyhnout se často nereálným předpokladům o konkrétním statistickém rozdělení zpracovávaných hodnot. Nutno podotknout, že výpočet jednotlivých výběrových charakteristik je limitován počtem hodnot ve zpracovávaném výběru a při malém počtu hodnot uvádíme jen příslušnou střední hodnotu (průměr či medián).
Jednoznačná aplikace navrhovaných neparametrických charakteristik však není v současné době ještě plně realizovatelná. Důvodem je skutečnost, že některé normativní či referenční hodnoty jsou stále ještě prezentovány aritmetickým průměrem, jehož použití dává obvykle nadhodnocující výsledky. V databázích Systému monitorování jsou běžně k dispozici všechny typy charakteristik a jedním z cílů při zpracování výsledků je postupný přechod k neparametrickým způsobům vyjadřování výsledků.
U některých monitorovaných kontaminantů (analytů) jsou řady údajů o jejich koncentraci v nějakém médiu (složce životního prostředí či biologickém materiálu) pod mezí stanovitelnosti použitých analytických metod (tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“). Takové situace není snadné kvantitativně hodnotit. Pokud je změřená koncentrace pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet výběrových charakteristik souborů takový údaj nahrazen hodnotou jedné poloviny udané meze stanovitelnosti (je zaveden předpoklad rovnoměrného rozdělení hodnot v oblasti pod mezí stanovitelnosti). Často také dochází k situaci, kdy v sadě měřených hodnot je počet výsledků pod mezí stanovitelnosti vyšší. Další zpracování takových údajů již může být zatíženo chybou, která je z hlediska hodnocení expozic sledovanému faktoru nepodstatná, protože se zásadně realizuje ve spodní hranici rozpětí expozičního limitu. V případě, že počet „negativních“ měření (tj. pod mezí stanovitelnosti) přesahuje 50% z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení, jsou takové údaje o výskytu analyzovaného kontaminantu popsány většinou jen verbálně a kvantitativní hodnocení výsledků již není běžně prováděno.
Pro zajištění lepší přehlednosti jsou v Souhrnné zprávě shrnuty dřívější údaje měření opět do tzv. „Rozpětí 1994/8“, které v příslušných grafech znázorňuje pro konkrétní kontaminanty (faktory) rozpětí mezi maximální a minimální hodnotou koncentrace resp. expozice nalezené v letech 1994 - 1998. Spolu s aktuálními výběrovými charakteristikami (např. medián a 90%ní kvantil) za rok 1998 je tak možné získat názornou představu o zátěži obyvatelstva jednotlivými kontaminanty za celé období rutinního provozu Systému monitorování.
Pro letošní Souhrnnou zprávu bylo poprvé provedeno hodnocení trendů sledovaných faktorů v jednotlivých sledovaných složkách za zmíněné období let 1994 - 1998. Hodnocení bylo realizováno korelačním koeficientem pro izolované hodnocení souboru údajů, např. o vývoji koncentrace nějakého kontaminantu v čase, nebo analýzou rozptylu pro složitější situace. Hodnocení se obvykle provádí na 5%ní hladině významnosti (p < 0,05), není-li uvedeno jinak. V příslušných grafech je pozitivní či negativní trend (statisticky významný vzestup či pokles hodnot v čase) označen symbolem („+“ resp. „-“) nad či pod rozpětím hodnocených údajů. Situace, kdy hypotézu o náhodném rozdělení hodnot v čase nezamítáme, označeny nejsou.
3.4 Systém QA/QC
Zabezpečení jakosti (Quality Assurance - QA) a řízení jakosti (Quality Control - QC) je zabezpečováno samotnými měřícími laboratořemi resp. organizacemi, kterým přísluší. Samostatnou činnost v tomto oboru činnosti vyvíjejí garanti jednotlivých subsystémů. Podrobné informace jsou uváděny v Odborných zprávách jednotlivých subsystémů. Významnou součástí zabezpečení jakosti analýz je účast laboratoří v mezilaboratorním porovnávání, používání referenčních materiálů a správném vedení dokumentace.
Dostatečné zajištění programů QA/QC měřícími laboratořemi je kontrolováno samostatnou pracovní skupinou, která provádí nezávislé posuzování. Posuzování kvality analýz laboratoří a z toho plynoucí důvěryhodnost a správnost prezentovaných výsledků je zásadně anonymní a závěry z takových kontrol nejsou běžně publikovány. Přístup k nim mají pouze laboratoře samotné a zadavatel. Postupy, které jsou v kontrolní činnosti používány, mají za cíl vést laboratoře k dobře sledovatelnému a kontrolovanému získávání výsledků.
Činnost pracovní skupiny byla v roce 1998 zaměřena na aktualizaci Příruček kontroly zabezpečení kvality analýz BIOLMON (dále jen PK) a na aktivní spolupráci s laboratořemi při zvyšování úrovně jejich práce.
Spolupracující měřící laboratoře postupně PK aktualizují podle změněné situace v jejich práci, jak z hlediska odborného tak organizačního. Průběžně a pravidelně PK aktualizuje (běžnou je roční frekvence) v současné době asi 30% laboratoří, jinak se aktualizace provádí na výzvu nebo upozornění před oznámeným auditem. Tuto aktivitu je nutné kladně hodnotit, protože se jedná o poměrně značné, převážně administrativní, zatížení laboratoří. Nicméně jedná se o důležitou a prospěšnou práci, kterou je nutné pravidelně sledovat.
Laboratoře také postupně připravují speciální Standardní operační postupy (dále jen SOP) pro odběry vzorků a pro předávání získaných výsledků k dalšímu zpracování. Cílem takového SOP (může být svým způsobem i jednoduchý) je standardizace mechanizmů kontroly bezchybnosti předávání konečných výsledků z laboratoře po uskutečnění analýzy. Pracovní skupina důsledně dbá na vypracovávání těchto speciálních SOP pro předávání výsledků.
V subsystému II., „Pitná voda“, předalo tyto SOP již 80% laboratoří. U subsystému V., „Biologický monitoring“, je pro výběr sledovaných osob a pro odběr, přepravu, distribuci a předávání vzorků biologického materiálu zpracován jediný SOP (tzv. Protokol), obecně platný pro celý subsystém. Tento typ SOP přispěje zásadně k lepší komunikaci mezi odpovědnými pracovišti a tím k zpřehlednění a odstranění možných chyb ve výsledcích. Subsystém IV., „Dietární expozice“, je řízen z jednoho pracoviště a od počátku má vlastní systém sběru vzorků a jejich přípravu pro analýzu. V obou vykonaných auditech byl tento postup shledán jako adekvátní.
Zlepšilo se zapojení laboratoří do programů vnější kontroly (tzv. mezilaboratorní porovnávání vzorků). V subsystému I., „Ovzduší“, je do programu vnější kontroly zapojeno 100% laboratoří. Analýza odběrů z manuálních stanic je takto profesionálně kontrolována pro stanovení koncentrací oxidu siřičitého, sumy oxidů dusíku a polycyklických aromatických uhlovodíků. Úspěšnost laboratoří je minimálně 90%. Práce automatických stanic je kontrolována a stabilizována kalibrační laboratoří SZÚ. Ovšem i toto pracoviště by mělo být pod dohledem odpovídajícího akreditačního orgánu. Připravují se podklady pro Příručky kontroly zajištění kvality analýz pro monitorování vnitřního ovzduší. V subsystému II., „Pitná voda“, je zapojeno do programu vnější kontroly 100% laboratoří, z toho minimálně 80% je úspěšných pro 55 sledovaných ukazatelů (pro některé ukazatele kontrola zatím neexistuje). V subsystému V., „Biologický monitoring“, je vnější kontrola laboratoří spolupracujících při analýze prvků zajišťována systémem okružních vzorků, pro mikroskopické hodnocení chromozómových aberací v rámci projektu pomocí referenční laboratoře. Laboratoře, provádějící analýzy na komerčním základě a některé laboratoře hygienické služby, jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Pracoviště subsystému IV. je akreditováno pro metody, které používá pro svou činnost v rámci Systému monitorování.
Řada laboratoří již obdržela akreditační osvědčení od ČIA. Souhrnně lze konstatovat, že zůstávají stále některá zjištění, kterým je nutno průběžně věnovat pozornost a finanční prostředky:
Za významný pokrok lze považovat skutečnost, že již existují laboratoře, které běžně pracují se SOP pro odběr a transport vzorků a pro předávání výsledků k dalšímu zpracování a že jsou připraveny podmínky pro stabilizaci výsledků rutinního monitorování vnitřního prostředí.
Tab. 3.1 Účastníci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Město |
Realizace |
Životní |
Životní |
Kód |
Počet obyvatel |
sídlo/ |
|||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
okres |
sídlo |
|||||
Základní účastníci: |
|||||||||||
Benešov |
x |
x |
x |
x |
A |
3 |
BN |
88,7 |
15,9 |
17,9 |
|
Brno |
x |
x |
x |
x |
C |
3 |
BM |
386,9 |
385,9 |
99,7 |
|
České Budějovice |
x |
x |
x |
x |
B |
4 |
CB |
177,9 |
99,5 |
55,9 |
|
Děčín |
x |
x |
x |
C |
5 |
DC |
133,6 |
53,3 |
39,9 |
||
Havlíčkův Brod |
x |
x |
x |
A |
2 |
HB |
95,8 |
24,7 |
25,8 |
||
Hodonín |
x |
x |
A |
4 |
HO |
161,7 |
28,1 |
17,4 |
|||
Hradec Králové |
x |
x |
x |
x |
C |
3 |
HK |
161,6 |
99,8 |
61,8 |
|
Jablonec n/N |
x |
x |
x |
x |
B |
4 |
JN |
88,6 |
46,1 |
52,0 |
|
Jihlava |
x |
x |
x |
A |
3 |
JI |
109,1 |
52,4 |
48,0 |
||
Jindřichův Hradec |
|
x |
A |
1 |
JH |
93,9 |
23,0 |
24,5 |
|||
Karviná |
x |
x |
C |
5 |
KI |
284,7 |
66,4 |
23,3 |
|||
Kladno |
x |
x |
x |
D |
4 |
KL |
150,1 |
71,7 |
47,8 |
||
Klatovy |
x |
x |
B |
2 |
KT |
88,6 |
23,2 |
26,2 |
|||
Kolín |
x |
x |
x |
C |
5 |
KO |
95,7 |
31,1 |
32,5 |
||
Kroměříž |
x |
x |
B |
3 |
KM |
108,8 |
29,9 |
27,5 |
|||
Liberec |
x |
x |
x |
C |
3 |
LB |
159,5 |
100,0 |
62,7 |
||
Mělník |
x |
x |
C |
4 |
ME |
94,9 |
19,6 |
20,7 |
|||
Most |
x |
x |
D |
5 |
MO |
119,8 |
70,6 |
58,9 |
|||
Olomouc |
x |
x |
x |
A |
3 |
OL |
225,9 |
103,8 |
45,9 |
||
Ostrava |
x |
x |
x |
x |
D |
5 |
OS |
323,2 |
323,2 |
100,0 |
|
Plzeň |
x |
x |
x |
x |
x |
D |
4 |
PM |
169,4 |
169,4 |
100,0 |
Praha |
x |
x |
x |
x |
C |
5 |
AB |
1 200,5 |
1 200,5 |
100,0 |
|
Příbram |
x |
x |
x |
B |
4 |
PB |
107,6 |
37,0 |
34,4 |
||
Sokolov |
x |
x |
D |
4 |
SO |
94,9 |
25,9 |
27,3 |
|||
Svitavy |
x |
x |
B |
2 |
SY |
102,5 |
17,4 |
17,0 |
|||
Šumperk |
x |
x |
x |
A |
2 |
SU |
127,3 |
30,2 |
23,7 |
||
Ústí n/L |
x |
x |
x |
x |
x |
D |
5 |
UL |
118,7 |
96,9 |
81,6 |
Ústí n/O |
x |
x |
x |
B |
2 |
UO |
139,1 |
15,3 |
11,0 |
||
Znojmo |
|
x |
x |
x |
B |
2 |
ZN |
114,2 |
36,2 |
31,7 |
|
Žďár n/S |
x |
x |
x |
x |
x |
A |
2 |
ZR |
125,8 |
24,5 |
19,5 |
Přidružení účastníci: |
|||||||||||
Frýdek-Místek |
x |
C |
4 |
FM |
228,7 |
62,5 |
27,3 |
||||
Litoměřice |
|
x |
C |
4 |
LT |
114,1 |
25,8 |
22,6 |
|||
Pardubice |
|
x |
C |
4 |
PU |
162,4 |
93,0 |
57,3 |
|||
Uherské Hradiště |
|
x |
A |
3 |
UH |
145,6 |
27,5 |
18,9 |
Poznámky:
IISŽP - Integrovaný informační systém životního prostředí.
Sídlo/okres - podíl obyvatel žijících ve městě z celkového počtu v okrese.
Jednotlivé pražské obvody jsou značeny kódem AB1 - AB10, resp. A1 - A10 (z technických důvodů).
Hodnocení životních podmínek resp. životního prostředí je popsáno v kap. 11.
Počet obyvatel je aktualizován k 1. 1. 1998 (Statistická ročenka ŽP ČR, 1998).
Obr. 3.1 Účastníci systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí