9. VÝSLEDKY SUBSYSTÉMU 6: ZDRAVOTNÍ STAV A VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY |
9.1 Dotazník zdravotního stavu
9.1.1 Struktura dotazníku a organizace dotazníkového šetření
V návaznosti na pilotní studii HELEN 97 proběhlo na podzim roku 1998 dotazníkové šetření v šesti městech Systému monitorování (Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Karviné, Kolíně a Ústí n/L). Města byla vybrána tak, aby reprezentovala rozdílnou kvalitu životního prostředí a aby byly zachyceny rozdíly v demografických a socioekonomických ukazatelích.
Struktura dotazníku pilotní studie z roku 1997 byla zachována, dotazník měl 64 otázky a byl členěn do následujících oddílů: osobní údaje a zaměstnání, bydlení, osobní anamnéza, rodinná anamnéza, údaje o způsobu života, osobní názory, sociální a ekonomické podmínky, výživa a stravovací zvyklosti.
V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen). Oporou systematického náhodného výběru byly stejně jako v pilotní studii městské registry, věková hranice výběru byla zúžena na 45 - 54 let. Korespondenční zasílání dotazníků bylo nahrazeno kontaktem probanda tazatelem, který se zabýval všemi organizačními záležitostmi šetření, ale nesměl se podílet na vyplňování dotazníku ani ovlivňovat probanda. Tazatelé byli vybráni z řad pracovníků hygienické služby (Karviná, Kolín, České Budějovice), studentů vysokých škol (Brno, Hradec Králové), případně plnili tuto úlohu zaměstnanci agentury (Ústí n/L). Ve všech městech byli tazatelé jednotně zaškoleni a seznámeni se standardním postupem při sběru dotazníků. K lékařskému vyšetření, které probíhalo na hygienických stanicích, byla zvána polovina souboru (200 mužů a 200 žen v každém městě). Jeho organizace byla plně zajištěna pracovníky OHS. Vyšetření zahrnovalo změření krevního tlaku, tělesné výšky, hmotnosti, obvodu pasu a boků a stanovení koncentrace celkového cholesterolu v krvi.
Výsledná respondence dotazníku byla 63,0%, respondence lékařského vyšetření 40,3%. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v městech, kde byli tazateli pracovníci hygienické stanice. Metoda kontaktu respondenta tazatelem se jednoznačně osvědčila, v případě lékařského vyšetření je patrná podstatně menší ochota probandů dostavit se na vyšetření.
9.1.2 Metody zpracování údajů z dotazníku
Data byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro jednotlivá města a obě pohlaví. Aby mohl být proveden odhad prevalence sledovaných ukazatelů, byly výsledky popisující celý soubor a jednotlivá pohlaví váženy počtem obyvatel sledované věkové kategorie 45 - 54 let v šesti monitorovaných městech. Všechna uvedená porovnání měst a pohlaví vycházejí z výsledků logistické regrese. Výsledky regresních analýz jsou prezentovány ve formě odds ratio, tzv. poměru šancí (vysvětlení je popsáno v 11. kapitole).
9.1.3 Vybrané výsledky
Zdravotní stav:
Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění (obr. 9.3a):
Socioekonomické a psychosociální faktory:
Výživa a stravovací zvyklosti:
9.2 Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
V rámci pravidelné presentace vybraných demografických a zdravotních ukazatelů byla připravena aktualizace údajů o celkové standardizované úmrtnosti, kojenecké úmrtnosti a střední délce života při narození a nově byly zařazeny vybrané parametry věkového složení obyvatelstva. Ve všech ukazatelích je provedena prostá komparace údajů pro ČR se zeměmi EU a dalšími vybranými evropskými zeměmi, které měly podobný politický vývoj po roce 1989 jako naše země (Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Údaje o věkovém složení obyvatelstva a úmrtnosti v ČR byly poskytnuty Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Údaje pro mezinárodní srovnání byly převzaty z databáze, která je součástí programu Zdraví pro všechny do roku 2000 (WHO). Zpracování je prezentováno pro časové období 1981 - 1995, vývoj je hodnocen pouze v zemích, pro které jsou dostupné údaje za celé sledované období (tyto podmínky nesplňuje Belgie, Itálie, Německo a Slovensko).
9.2.1 Standardizovaná úmrtnost
Zpracování standardizované úmrtnosti (na tzv. Evropský standard) je aktualizované o další čtyřleté období (1994 - 1997) a navazuje na zprávy za rok 1994 (Souhrnná resp. Odborná). V EU došlo ve sledovaném období k poklesu celkové standardizované úmrtnosti u mužů ve všech sledovaných zemích, u žen téměř ve všech zemích, kromě Dánska a Islandu. Z ostatních zemí, které nejsou členy EU, došlo k významnému poklesu celkové standardizované úmrtnosti u obou pohlaví v ČR, u žen též v Polsku a Maďarsku. V ČR je celková standardizovaná úmrtnost po celé sledované období vyšší než v kterékoliv ze zemí EU (obr. 9.4a, 9.4b). V porovnání se zeměmi, které nejsou členy EU, je v ČR v roce 1995 úmrtnost u mužů nejnižší, u žen třetí nejnižší.
V ČR se na celkové standardizované úmrtnosti nejvíce podílely nemoci oběhové soustavy a zhoubné novotvary, na poklesu celkové úmrtnosti nemoci oběhové a dýchací soustavy. Pokles úmrtnosti byl zaznamenán u všech sledovaných dílčích diagnóz nemocí oběhové soustavy, močové a pohlavní soustavy, u sebevražd a u žen též u zevních příčin úmrtnosti. Úmrtnost na zhoubné novotvary stagnovala. Ze sledovaných dílčích diagnóz zhoubných novotvarů došlo k poklesu úmrtnosti u karcinomu žaludku a děložního čípku. U karcinomu plic byl zaznamenán pokles úmrtnosti u mužů, ale naopak vzestup úmrtnosti u žen. K vzestupu úmrtnosti došlo též u mužů v případě karcinomu tlustého střeva a konečníku.
Byly zaznamenány výrazné rozdíly mezi průměrnou úmrtností v ČR a úmrtností v jednotlivých monitorovaných okresech (v některých případech je rozdíl statisticky významný). V posledním čtyřletém období dosahoval u celkové standardizované úmrtnosti rozdíl mezi průměrnou hodnotou pro ČR a extrémní okresní hodnotou (maximum resp. minimum) cca 19%. U některých diagnostických skupin (např. u zhoubných novotvarů) jsou pak rozdíly mezi ČR a okresy ještě výraznější. Dlouhodobě vyšší byla celková standardizovaná úmrtnost vůči průměru ČR zjištěna v okresech Sokolov, Most, Děčín a Ústí n/L, dlouhodobě nižší celková úmrtnost pak v okresech Brno a Hradec Králové. V Praze a Hradci Králové je nižší celková úmrtnost dána především nižší úmrtností na nemoci oběhové soustavy. Úmrtnost na zhoubné novotvary v Praze je u mužů stabilně nižší ve srovnání s průměrem ČR, což je způsobeno pravděpodobně nižší úmrtností na karcinom žaludku a plic, zatímco u žen je úmrtnost stabilně vyšší, pravděpodobně v důsledku stabilně vyšší úmrtnosti na karcinom prsu a plic.
9.2.2 Kojenecká úmrtnost
Pokles kojenecké úmrtnosti byl zjišťován ve všech sledovaných zemích EU a také v téměř všech sledovaných zemích, které nejsou členy EU, s výjimkou Litvy, kde kojenecká úmrtnost stagnovala. V ČR kojenecká úmrtnost ve sledovaném období statisticky významně klesala. Ve srovnání s průměrnými hodnotami v zemích EU je však v ČR kojenecká úmrtnost dlouhodobě vyšší (obr. 9.5). V roce 1995 byla ze zemí EU vyšší kojenecká úmrtnost než v ČR pouze v Řecku. Ve srovnání se sledovanými zeměmi, které nejsou členy EU, byla v ČR v roce 1995 kojenecká úmrtnost nejnižší.
9.2.3 Střední délka života při narození
Vývoj střední délky života při narození odpovídá vývoji standardizované úmrtnosti v dané zemi. Ve sledovaných zemích EU i v ČR je patrný nárůst střední délky života, hodnoty v ČR jsou však trvale nižší, než v kterékoliv ze zemí EU (obr. 9.6a, 9.6b). Ze sledovaných zemí, které nejsou členy EU, roste střední délka života u mužů pouze v ČR a u žen v ČR, Maďarsku a Polsku.
9.2.4 Některé parametry věkového složení obyvatelstva
Věkové složení obyvatelstva je zde hodnoceno podílem osob v předproduktivním věku (mladší 15 let) resp. podílem osob v poproduktivním věku (65 a více let) a celkové populace. Údaje jsou zpracovány za období 1982 - 1997. V zemích EU i ve sledovaných evropských zemích, které nejsou členy EU, se projevuje stárnutí populace, charakterizované poklesem podílu osob mladších 15 let a nárůstem podílu osob ve věku 65 let a vyšším. Podíl dětí klesá ve většině zemí, s výjimkou Lucemburska a Velké Británie, podíl osob v poproduktivním věku stoupá ve všech sledovaných zemích.
V ČR je trend stárnutí populace patrný přibližně od roku 1985. Ve srovnání s hodnotami zemí EU je v ČR podíl osob mladších 15 let dlouhodobě vyšší a podíl osob ve věku 65 let a vyšším dlouhodobě nižší (obr. 9.7a, 9.7b). Věkové složení obyvatelstva v některých z monitorovaných okresů ČR se dlouhodobě statisticky významně liší od průměru ČR. Posun ve prospěch vyšších věkových skupin byl zaznamenán v okresech Praha, Brno a Kolín, posun ve prospěch nižších věkových skupin je konstatován zejména v okresech Sokolov, Děčín a Šumperk. V okresech Znojmo a Ústí n/O byl zjištěn vyšší podíl osob mladších 15 let, zatímco podíl osob v poproduktivním věku se nelišil od průměru ČR.
9.3 Dílčí závěry
Ze získaných výsledků lze prezentovat následující závěry pro hodnocení zdravotního stavu: