Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) vytvořily v reakci na pandemii SARS-CoV-2 pracovní skupinu s názvem inkubátor HERA – Health Emergency Prepardness and Response. HERA zahájila řadu aktivit, které mají pomoci posílit kapacitu členských států pro detekci variant SARS-CoV-2 v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Dne 1. 6. 2021 vypsala HERA výzvu Grant/2021/PHF/23776 právě na podporu sekvenačních kapacit a rychlé detekce.

„Do tohoto programu mohou být zahrnuty investice do všech kroků nezbytných pro celogenomovou sekvenaci a PCR testování, případně lze penězi podpořit i další technologie umožňující rychlou detekci mutací variant viru. Mezi příklady patří systémy pro správu a archivaci laboratorních vzorků, nebo pro analýzu dat. Grant podporuje především investice do přístrojového vybavení a do vybudování udržitelného systému,“ vysvětluje možné využití peněz ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

Každá země smí podat jediný projekt a hlavním žadatelem musí být instituce přímo spadající do státem řízené struktury ochrany veřejného zdraví. Za Českou republiku tedy SZÚ. Do projektu pak mohou být zapojeny i další subjekty, které svým zaměřením splňují vědeckou a odbornou způsobilost vyžadovanou pro úspěšné řešení projektu.

Hlavním řešitelem a odborným garantem je RNDr. Helena Jiřincová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění SZÚ, odbornými garanty a spoluřešiteli za SZÚ jsou MUDr. Hana Orlíková a MUDr. Monika Liptáková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí a RNDr. Alena Fialová, Ph.D. z Oddělení biostatistiky.

Spoluřešiteli a odbornými garanty ve spolupracujících institucích jsou:

• Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ing. Eduard Ježo a Mgr. Jakub Mrázek
• Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Ing. Eduard Ježo a RNDr. Vlastimil Král
• Ústav molekulární a translační medicíny LF UP, doc. MUDr. Marián Hajdúch, PhD.
• Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky – Mgr.Michal Kolář, Ph.D., Mgr. Jan Pačes, Ph.D. 
• Přírodovědecká fakulta UK BIOCEV, doc. Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D., RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.
• Biologické centrum Akademie věd České republiky, Mgr. Martin Kolísko, Ph.D.
• Centrum infekčních nemocí zvířat, Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze, RNDr. Jiří Černý, Ph.D.

„Projekt by měl pomoci celkově v České republice zvýšit sekvenační kapacitu a zrychlit dobu odezvy jednotlivých laboratoří. Cílem je podpořit budování kapacit, materiální a technické sítě laboratorní infastruktury. Jde především o to umožnit rychlou a automatickou tvorbu výstupů pro usnadnění přípravy zpráv národním autoritám.  Stejně tak jde o zrychlení a automatizaci přenosu dat do laboratorních a epidemiologických databází na národní i mezinárodní úrovni,“ vysvětluje hlavní cíle vedoucí NRL RNDr. Helena Jiřincová.

Infrastruktura, kterou se v případě úspěchu České republiky v žádosti o grant podaří vybudovat, nebude cílena jen úzce na detekci SARS-CoV-2 a jeho variant. Vzhledem k potřebě trvalé udržitelnosti bude existovat možnost využít stejnou infrastrukturu pro detekci dalších infekčních agens a pro vyšetřování antivirotické rezistence.

Celkový rozpočet pro všechny země EU/EEA je 83 000 000 EUR, přičemž se předpokládá, že jednotlivé členské země budou žádat 2 až 5 miliónů Euro. ECDC může přispět úspěšným žadatelům podílem maximálně 90 % z požadované částky, tudíž příjemce musí pokrýt zbývajících minimálně 10 % nákladů.

Úspěšní kandidáti budou vyrozuměni kolem 31. srpna 2021. Realizace projektu pak musí proběhnout během 13 měsíců, předpokládaný termín ukončení je 30. září 2022.