Omega-3 mastné kyseliny a měkkýši, korýši, krabi

Pokud jíte studenovodní ryby, jako je losos, kvůli omega-3, pak měkkýši a korýši nemusí být jejich obsah z hlediska omega-3 mastných kyselin menší. Krevety a třeba slávky obsahují jen velmi málo omega-3. Kalamáři, krabi a ústřice mají obvykle asi čtvrtinový obsah omega-3 oproti lososu z akvakultury. Středně velká porce mořských plodů o velikosti 170 g vám dodá asi gram omega-3, což není vůbec špatné.

Bílkoviny v jídelníčku

Pokud hledáte bílkoviny, pak si vystačíte s krevetami nebo různými mořskými škeblemi. V přepočtu na gramy jsou na tom skoro stejně jako losos (škeble jsou na tom trochu hůř). Pokud to ale s bílkovinami myslíte opravdu vážně, dejte si třeba chobotnici. Má dostatek bílkovin, jako běžné ryby.

Cholesterol

Nasycené tuky mají na hladinu cholesterolu v krvi větší vliv než samotný cholesterol, který si organizmus sám i vytváří. V živočišných potravinách je běžně cholesterol. Přesto jsou někteří lidé, kteří snědí velké množství živočišného tuku a s ním také cholesterolu. To výrazně ovlivňuje jejich hladinu cholesterolu v krvi. Problémem by mohla být častá konzumace krevet, které mají často okolo 170 mg cholesterolu, u kalamárů dokonce často 220 mg na 85 g malou porci. Ale pozor, škeble, krabi, mušle nebo ústřice mohou hladinu cholesterolu i trochu snížit. Částečně proto, že obsahují sloučeniny zvané steroly, které brání vstřebávání cholesterolu.

Energetická hodnota jídla - počítání kalorií

Počet kalorií se samozřejmě zvyšuje u všeho, co je obalené v mouce, ve strouhance a pak smažené. Většina korýšů a měkkýšů je poměrně nízkokalorická. Například u vařených krevet je na porci 85 g asi 90 kcal. V nutričních tabulkách si jednoduše srovnáte kalorické hodnoty (viz internet).

Zajímavosti z výživy

Mezi mořskými plody se vyskytují některé nutriční zajímavosti. Ústřice jsou pravděpodobně nejlepším zdrojem zinku, který můžete v potravinách najít. Někteří mlži obsahují velké množství železa a vitaminu B12. Korýši jsou přeborníci v dodávkách cholinu, který urychluje syntézu acetylcholinu, neurotransmiteru důležitého pro paměť a ovládání svalů.

Pozor na toxiny

Kromě nutričních kladů a záporů mají mořské plody i další problémy. Problémem mohou být toxiny. Červenohnědé mořské organismy, zvané dinoflageláty, vytvářejí toxiny. Hromadí se pak v mnoha různých mořských druzích, včetně škeblí, mušlí a hřebenatek, ale i dalších, včetně krabů. Pokud sníte některé měkkýše obsahující vysokou koncentraci toxinu, onemocníte paralytickou otravou. Toto onemocnění může být i smrtelné. Způsobuje stav nazývaný „neurotoxická otrava měkkýši“. Příznaky paralytické otravy z měkkýšů jsou ale v praxi obvykle mírné. Příznaky jsou často necitlivost, brnění, které mohou být následovány bolestí hlavy, závratěmi nebo podivným pocitem vznášení. Toho se asi u nás doma moc nebojíme. Spíše se můžete setkat s otravou v zahraničí. Podobně druh mikroskopické řasy zvané Pseudo-nitzschia (EN) produkují toxiny, které také mohou způsobovat podobnou otravu z měkkýšů.

Informace o alergiích

Lidé mohou onemocnět i z konzumace mořských plodů také kvůli alergiím. Předpokládá se, že asi 2 % dospělých osob trpí potravinovými alergiemi, přičemž alergie na korýše a měkkýše patří mezi nejčastější. Reakce se liší. Bývají spíše závažné. V lékařských časopisech se objevují zprávy o případech, kdy korýši způsobili anafylaktický šok a dokonce známe i určitých počet úmrtí. Někteří lidé jsou alergičtí na krevety a další korýše, ale ne na měkkýše a naopak. Existuje však i značné překrývání u různých osob. Z praktického hlediska se lidem, kteří jsou alergičtí na jeden druh měkkýšů nebo korýšů, se doporučuje, aby se vyhýbali preventivně všem.

Zdroj: Harvard Medical School, 2022; Wikipedia; Wiky; (pozn. korekce textu)

prof.J.Ruprich, CZVP SZÚ, 2.8.2022