Problém se dost točil okolo definice hodnocené účinné látky verzus přípravků (pesticidů). Ukazuje se totiž, že genotoxický efekt nemá nejspíše ani tak samotná čistá látka glyphosate (hodnocení z EFSA), ale spíše doprovodné látky v komerčních přípravcích, kterých je známo až 500, např. POA tallowamine (zahrnuté v hodnocení IARC). To je podstatné pro případné hodnocení "pravděpodobný karcinogen".

Účinná látka (glyphosate) byla z hlediska zdravotní bezpečnosti nedávno znovu hodnocena BfR (Německo), následně se k hodnocení vyjádřily ČS a konečně EFSA. Ta stanovila příslušné toxikologické referenční dávky (ARfD, ADI, AOEL). 

Vášnivá diskuse odborníků, která ještě neskončila, vyústila na úrovni EK v hlasování členských zemí, z nichž 20 podpořilo prodloužení schválení o 12-18 měsíců, ale Francie, Itálie a Německo byly proti nebo se zdržely hlasování. Prodloužení dává čas na nové hodnocení ze strany Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), které by mělo být dokončeno v roce 2017. (V této souvislosti je povšimnutí hodné, že Evropský parlament se spíše kloní k zákazu, včetně poslanců z ČR.)

Když EK prodlouží schválení, jsou členské země i tak odpovědné za národní registraci přípravků na ochranu rostlin. Mohou tak například v podmínkách registrace ovlivnit použití na veřejných prostranstvích nebo v zahradách nebo zakázat neprofesionální užití.

Například Francie údajně již přípravek stahuje z trhu. Uvidíme, jak k problému nyní přistoupí ČR, kde se pesticidy s glyphosatem poměrně široce využívají v zemědělské výrobě, ale i malospotřebiteli. Například v Registru přípravků na ochranu rostlin (MZe) lze nalézt 240 přípravků s obsahem glyphosatu (viz http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/Vyhledavani.aspx).

V Brně dne 29.6.2016      Terminologicky, lexikálně i věcně korigovaná verze z 8.7.2016

J.Ruprich