V Evropě má nedostatečný přísunu jódu dosud polovina obyvatel. V ČR je přívod jódu v současné době dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán dle kriterií WHO za zvládnutý. Řešení jodového deficitu je ale dynamický proces, zkušenosti naše i ostatních zemí ukazují, že sledování úrovně zásobení jodem je nutno věnovat trvalou systematickou pozornost.

Primární a rozhodující příčinou jódového deficitu je nízká hladina jódu v prostředí, resp. v potravě. ČR patří vzhledem ke své geologické poloze k zemím s jeho nedostatkem. Situace se již od padesátých let minulého století řeší jódovou profylaxí založenou na suplementaci jedlé soli. Na počátku 90. let ovšem výsledky šetření endokrinologů a pediatrů prokázaly, že se v ČR začíná opět vyskytovat jódový deficit (výskyt strumy u dospívajících), protože obohacování jedlé soli a problematika jodového deficitu nebyla řešena komplexně a systematicky. To byl jeden z hlavních důvodů, proč byla v roce 1995 založena Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (MKJD) při Státním zdravotním ústavu v Praze, ve které jsou zastoupeni odborníci z resortu zdravotnictví, zemědělství, potravinářského i farmaceutického průmyslu. Práce komise, která spolupracuje s  ICCIDD (International Council for the Control of Iodine Deficiency Disorders) Mezinárodní organizací pro prevenci chorob z nedostatku jódu - institucí WHO, je úspěšná.