Příčiny, které vedou ke vzniku nádorových onemocnění, jsou jednak dány a těžko je ovlivníme - rodová (genetická) zátěž, různá onemocnění snižující odolnost vůči nádorům a věk. Dalšími, částečně ovlivnitelnými faktory, jsou chemické látky v životním a pracovním prostředí. Jsou ale i taková rizika, která známe, a kterým se můžeme relativně snadno vyhnout. Mezi ně patří především kouření, nevhodná strava a nedostatek pohybu.

Co dělat proto, abychom riziko onemocnění maximálně snížili?

Statistika, zkušenosti a vědecké poznatky hovoří jasně o tom, že:

• vhodnou skladbou stravy je možné některým nádorům předejít
• po úspěšné léčbě některých nádorů je možné stravou snížit riziko jejich opakování.
• nehledě na to, že správnou výživou můžeme zároveň snížit riziko onemocnění srdce a cév, cukrovky a dalších.

A to snad stojí za trochu uvažování o skladbě jídelníčku!

Obecné zásady vhodného stravování:

• Strava, která chrání zdraví, není vůbec jednotvárná ani málo chutná - obava z toho , že vhodné stravování ochuzuje člověka o jednu z největších rozkoší, není na místě. Nabídka vhodných poživatin i kuchařských předpisů je nepřeberná.
• Strava musí být co nejpestřejší - vhodnou skladbou stravy, zajistíme dostatečný přívod všech potřebných živin, vitamínů, minerálů a dalších látek
• Základem zdraví je přiměřená tělesná hmotnost - obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky některých nádorů. Omezujeme množství jídla přiměřeně k energetické spotřebě. Rozhodně zařaďme do denního programu pravidelný pohyb.
• Vybírejme potraviny s nízkým obsahem tuku - zejména živočišné tuky jsou značným rizikem. Ale i ty rostlinné bychom měli užívat jen málo. Tuky by měly být zdrojem z celkové přijímané energie jen z jedné čtvrtiny. Domašťování jídel je zbytečné a škodlivé, omezme zásadně spotřebu uzenin, nejezme tučná masa a máslové moučníky.
• Jezme dostatek zeleniny - týdenní dávka zeleniny by měla přesahovat 2 kg. Zelenina by měla být součástí každého jídla. Vhodnou přílohou jsou brambory a výrobky z nich. Přednost dávejme syrovým zeleninovým salátům s olejovou zálivkou. Pozor, nakládaná zelenina vhodná není. Z hlediska obsahu ochranných látek jsou nejvhodnějšími druhy brokolice, růžičková kapusta, hlávkový kapusta, zelí, kedlubny, špenát, květák, mrkev, hlávkový salát, česnek, cibule, pažitka a kopr.
• Jezme dostatek ovoce - ovoce, stejně jako zelenina, by mělo být každodenní součást jídelníčku. Týdenní dávka ovoce by měla přesáhnout 1,5 kg. Nahrazujme zákusky ovocem.
• Nezapomínejme na luštěniny - týdně bychom měli sníst alespoň 0,5 kg luštěnin (soja, čočka, hrách, fazole, boby)
• Jezme maso, ale pečlivě vybírejme - týdenní dávka masa by neměla přesáhnout 1,5 kg. Dáváme přednost masu libovému, převážně kuřecímu, krůtímu a králičímu. Tučné maso není vhodné vůbec. Důležitá je i způsob, jakým maso připravujeme. Vhodné je zejména vaření , dušení i úprava masa v mikrovlnné troubě. Nevhodné je maso uzené, smažené a grilované. Nejméně vhodnou formou masitého pokrmu jsou uzeniny.
• Nezbytnou součástí jídelníčku by měly být ryby a výrobky z nich - ryby a výrobky z nich bychom měli zařazovat do jídelníčku 2-3x týdně.Maso z ryb připravujeme stejně jako ostatní masa.
• Nízkotučné mléčné výrobky jsou důležité pro každý věk - týdně bychom měli přijmout nejméně 4l mléka, a to buď ve formě nízkotučného zejména zakysaného nápoje, nebo ve formě nízkotučných jogurtů, tvarohů a sýrů.
• Součástí všech jídel by měly být výrobky z obilovin, zejména celozrných - denně by neměl na stole chybět celozrný tmavý chléb nebo pečivo (dalamánky, cornspice apod.), kterým bychom měli dávat přednost před bílým pečivem. Dalšími vhodnými obilnými výrobky jsou těstoviny, rýže, knedlíky nebo cornflakes.
• Používáme jen čerstvé potraviny - dáváme pozor, v jakém stavu potraviny přijímáme. Delším a nevhodným skladováním se potraviny kazí. Mohou být napadeny plísní a hnilobou, které produkují jedovaté látky, tzv. mykotoxiny, které patří mezi rizikové faktory nádorových onemocnění. Zejména rizikové mohou být nevhodně skladované burské ořechy, rýže, obilí, nahnilé části ovoce a zeleniny, či plesnivé pečivo. Orientačním ukazatelem hniloby a plísní je změna barvy, či zápach. U balených potravin si všímejme doby použitelnosti, která by měla být vždy viditelně uvedená na výrobku.
• Přípravky pro doplnění stravy jen výjimečně a se souhlasem lékaře - pokud je to nezbytné, a to by měl rozhodnout lékař, je možné stravu doplnit vitaminy (C, E, A, D, B, kyseliny listové, kyseliny pangamové, karotenů, karotenoidů, bioflavonoidů), minerály (vápník, selen, zinek, měd, mangan) nebo přípravky s vyšším obsahem nerozpustné vlákniny. Na trhu je celá řada multivitaminových přípravků, obsahujících všechny výše uvedené doplňky stravy. Aby byl zachován význam použití těchto přípravků, je třeba se vždy poradit s lékařem a jeho radami se i řídit. Zejména je třeba dodržovat dávkován

Pro jednoduchou orientaci a názornost byla vytvořena

PYRAMIDA VÝŽIVY,

která představuje ideální složení každodenní stravy a jejího množství vyjádřeného v obvyklých porcích

Tuky, sůl, cukry- sladkosti -užívejte jen střídmě

Mléko a mléčné výrobky

• 2 - 3 porce denně
• 3 - 4 porce denně (dospívající, těhotné a kojící ženy)
• 1 porce = 250 ml mléka
• 150 ml jogurtu
• 50 g sýrů
• vybíráme nízkotučné výrobky

Zelenina

• 3 - 5 porcí denně
• 1 porce = 1 rajské jablo, paprika, mrkev
• 100 g listové zeleniny

Přílohy

• Brambory, obilniny, těstoviny, rýže,
• pečivo, luštěniny, ořechy
• 5 - 9 porcí denně
• 1 porce = 1 krajíc (60 g) chleba, rohlík, houska
• 125 g vařených brambor, rýže, těstovin, knedlíků

Ryby, drůbež, maso, masné výrobky, vejce

• 1 - 2 porce denně
• 1 porce = 125 g
• vybíráme drůbež, ryby a libová masa
• vejce 3 - 5 v týdnu

Ovoce

• 2 - 4 porce denně
• 1 porce = 1 střední jablko, banán, kiwi, mandarinka
• 125 ml neslazeného džusu