V příloze jsou uvedeny dlouhodobé trendy nemocnosti, případně úmrtnosti, v ČR před a po zavedení pravidelného očkování proti variole (pravé neštovice), záškrtu, tetanu, pertusi (dávivému kašli), poliomyelitidě (dětské obrně), spalničkám, zarděnkám, příušnicím, závažným hemofilovým onemocněním, akutní hepatitidě B.

Infekční nemoci podléhájí v České republice povinnému hlášení a historicky patří k dlouhodobě sledovaným onemocněním. Některá infekční nemocnění patřila mezi povinně hlášená již od dob Rakouska-Uherska.

Údaje o nemocnosti a počtech zemřelých na infekční onemocnění v české populaci jsou proto získávány z několika různých informačních zdrojů.

V archivu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsou dostupná ojedinělá unikátní data o úmrtnosti na některá infekční onemocnění na území historických českých zemí počínaje rokem 1890 [Pelc, H. Zdravotní stav obyvatelstva Československé republiky v jejím prvním desetiletí. Praha: 1929. 183 s.].

Data o počtech zemřelých od roku 1919 jsou dostupná na stránkách Českého statistického úřadu, ČSÚ (Zemřelí podle podrobného seznamu příčin smrti a věku).

Údaje o celkové nemocnosti na pertusi v letech 1945–1964 jsou archivovány v Národním referenčním centru pro analýzu epidemiologických dat, SZÚ.

Každý rok informace o infekčních nemocech zveřejňuje Ústav zdravotnických informací v publikaci Infekční nemoci. Podkladem pro zpracování statistických údajů obsažených v publikaci jsou povinná "Hlášení infekční nemoci" sbíraná místními Orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) a předávaná Koordinačnímu středisku pro resortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS). Údaje o infekčních nemocech jsou tříděny podle diagnóz, věkových skupin, pohlaví, území a měsíce onemocnění.

Data z let 1965–1981 jsou použita z Ústavu zdravotnických informací v Praze, z let 1982–1992 z Informačního systému přenosných onemocnění a od roku 1992 z informačního systému přenosných onemocnění EPIDAT.

   2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf (310,58 KB)

Revize textu 4.4.2017