Olovo v pitné vodě je nebezpečné především pro děti a jejich vyvíjející se nervový systém. V pitné vodě distribuované vodárnami není olovo prakticky přítomno – v naprosté většině vzorků není zjištěno vůbec, ve zbytku na úrovni zlomku limitní hodnoty – ale jeho obsah v pitné vodě vytékající z kohoutku může být zvýšen v domech, které dosud mají staré olověné domovní rozvody vody. Odhaduje se, že takových domů je v ČR ještě asi 5 %. I když jeho obsah lze snížit např. odpouštěním vody, nejjistější způsob, jak se tomuto riziku vyhnout, je nevyhovující rozvody vyměnit za nové, nezávadné. Neexistuje ani selektivní technologie úpravy vody, která by dokázala olovo z pitné vody u spotřebitele odstranit.

Z toho důvodu byl v České republice od roku 2004 každoročně vyhlašován národní program na podporu výměny olověného potrubí vnitřních vodovodů, který realizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (naposledy v roce 2017).