Hygiena, 2013; 58(3):100-105

Dvě desetiletí monitorování hluku: vývoj hluku v městských lokalitách České republiky

Zdeňka Vandasová, Ondřej Vencálek, Ondřej Dobisík

Abstrakt

Ve vybraných městských lokalitách v ČR byl dlouhodobě monitorován vývoj hluku. Časové řady byly zkoumány metodou lineárního regresního modelu. V období 1994–2006 došlo ke statisticky významnému vývoji hluku (vyjádřeného pomocí hlukového ukazatele pro den-večer-noc L_dvn) v necelé polovině ze 40 monitorovaných lokalit. V 10 z nich se jednalo o pokles a v 7 z nich o nárůst L_dvn. Změny v jednotlivých lokalitách se pohybovaly v rozpětí od mínus 4 dB/10 let (pokles) do plus 5,5 dB/10 let (růst). V období 2009–2011 bylo hodnoceno 15 lokalit, ke změně dříve zjištěných trendů vývoje došlo ve dvou z nich. Za celé časové období 1994–2011 došlo k meziroční změně hluku o více než 4 dB ve třech případech. Při celkovém hodnocení všech monitorovaných lokalit za celé časové období nebyl zjištěn významný rostoucí ani klesající trend vývoje hlučnosti. Zjišťované změny jsou charakteristické pro městské dlouhodobě obydlené lokality ležící uvnitř zástavby, nelze je celostátně zobecňovat na lokality jiného charakteru. Zhodnocení dlouhodobého monitorování hluku ukazuje, že toto monitorování umožňuje nejen zachycení lokálních změn hlučnosti, ale též celkové hodnocení trendu vývoje.

 Úplný text: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2013-3-02-.pdf

Noise &Health, 2016; 18: 338 - 46

Particular and combined subjective responses to noise and their association with Cardiovascular diseases

Jednotlivé a kombinované subjektivní odpovědi na hluk a jejich vztah s kardiovaskulárními nemocemi

 Zdeňka Vandasová, Ondřej Vencálek, Vladimíra Puklová

Abstrakt

Úvod: Hluk je jedním z nejrozšířenějších faktorů životního prostředí působící na celou populaci. Tato studie je zaměřená na vztahy mezi diskomfortem způsobeným hlukem a výskytem některých onemocnění (ischemicá choroba srdeční, infarkt a hypertenze). Metodika: Průřezové dotazníkové šetření v 10 městech ČR mělo dvě fáze se 3592 získanými dotazníky v první fázi a 762 ve druhé fázi. Dvanáct proměnných popisuje subjektivní odpovědi na hluk z různých zdrojů a v různé denní době. Sílu asociace mezi proměnnými vyjadřuje korelační koeficient. Logistická regrese je použita pro vytvoření modelu pro nemocnost, jsou zařazeny matoucí faktory jako věk a socioekonomický stav. Hypotézy z první fáze byly nezávisle validovány pomocí dat z druhé fáze. Výsledky: Celkové míry obtěžování / rušení spánku hlukem jsou více korelovány s proměnnými pro dopravní hluk než s proměnnými pro sousedký hluk. Signifikantní asociace s nemocemi byla nalezena u těchto faktorů: pro hypertenzi - obtěžování dopravním hlukem (senioři, OR 1,4) a rušení spánku dopravnímm i sousedským hlukem (senioři, OR 1,6); pro ischemickou chorobu srdeční – celková míra obtěžování hlukem (všichni respondenti, OR 1,5 a dospělí 30 – 60 let, OR 1,8) a celková míra obtěžování a rušení spánku (všichni respondenti, OR 1,3), pro mrtvici – obtěžování a rušení spánku dopravním i sousedským hlukem (všichni respondenti, OR 1.8). Závěr: Faktory obsahující více zdrojů hluku nebo nespecifický hluk jsou se studovanými nemocemi asociovány častěji než zdrojově specifický hluk.

Úplný text: http://www.noiseandhealth.org/text.asp?2016/18/85/338/195800