Zdroje hluku a jeho měření
Hluková zátěž naší populace je způsobena přibližně ze 40 % z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí. Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava, dále se uplatňuje hluk související s bydlením a s trávením volného času.
- Zdroje hlukové zátěže v naší populaci se uvádějí přibližně ze 40 % z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí. Na úrovni jednotlivce jsou zdroje hlukové zátěže zcela individuální.
- Ve městech je častým zdrojem hluku doprava, na hlavních dopravních tazích hluk dosahuje přibližně hladin 70-85 dB.
- Ve stavbách jsou stížnosti obyvatel obvykle směrovány na vnitřní zdroje (výtahy, kotelny, trafostanice, vytápění, chlazení, větrání) a sousedský hluk (hlasité projevy obyvatel, reprodukční zvuková zařízení, provoz koupelen, WC, kanalizace, chladniček, digestoří apod.), ale objektivně nejzávažnější je podíl hluku přicházející zvenčí.
- Značná část hlukové zátěže pochází z volnočasových aktivit, např. z poslechu reprodukované hudby a zvuku nebo sportovní činnosti (aktivní i pasivní kolektivní sporty, motorismus, střelba).
- V pracovním prostředí je hluková situace komplikovaná, některé technologie jsou značně hlučné.
Hlavní zdroje hluku
1. dopravní hluk - automobilová, kolejová a letecká doprava
2. hluk v pracovním prostředí - ruční mechanizované nářadí (motorové pily, pneumatická kladiva apod.), důlní stroje, hutnictví, strojírenství (obráběcí stroje), textilní průmysl (tkalcovské stavy), vzduchotechnická zařízení, mobilní zařízení, zemědělství, lesnictví aj.
3. hluk související s bydlením - vestavěné technické vybavení domu (výtahy, kotelny, klimatizace), sanitárně-technické vybavení domu (koupelny, WC), činnost osob v bytě (hovor, rozhlas, TV, vysavač, kuchyňské stroje, myčky, pračky aj.)
4. hluk související s trávením volného času - kulturní a společenská zařízení (divadla, kina, koncertní sály, kluby, poutě aj.), sportovní zařízení (např. hřiště, bazény, střelnice), individuální reprodukce a poslech hudby (přehrávače s reproduktory nebo sluchátky).
Měření hluku
Měření hluku se řídí obecně platnými metodikami schválenými Ministerstvem zdravotnictví. Metodické vedení při provádění měření v mimopracovním prostředí zajišťuje Národní referenční laboratoř pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí v Ústí nad Orlicí.
Měření pro účely zdravotního dozoru provádějí zdravotní ústavy (ZÚ se sídlem v Ústí n. Labem a ZÚ se sídlem v Ostravě) na základě objednávky orgánů ochrany veřejného zdraví.
Pro potřeby provádění 24-hodinových měření hluku v rámci Monitoringu zdraví a životního prostředí jsou obecné metodiky měření hluku upřesněny v následujícím manuálu.
Manuál měření hluku 2010 (205,83 KB)