SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail pro elektronická podání:
podatelna@szu_cz
E-mail pro elektronickou fakturaci:
fakturace@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Tisková mluvčí:
Štěpánka Čechová
Tel.: 725 191 383
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

‹‹   Předchozí   6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16   Následující   ››

Tak už nám chtějí omezit i ty glutamáty! Nebolí vás po nich někdy hlava?

Dne 12.7.2017 publikovala EFSA stanovisko ke glutamátům (populární dochucovadlo, dodávající oblíbenou chuť masa „umami“), které jsou často používány jako přídavek do potravin, ale současně se tyto látky přirozeně vyskytují v různých druzích potravin. Podle agentury Mintel GNPD (tuzemská databáze neexistuje) monitorující nové potravinářské výrobky, se na trhu v Evropě objevilo již na 900.000 druhů potravin, z nichž 3,3 % obsahovalo přídatné látky ve formě glutamátů. Jde o poměrně významný podíl. Co nám tedy EFSA doporučuje?


 

Víte, že houby mohou být zdrojem vitaminu D? Ale pozor, není houba jako houba!

Dlouhodobý národní program monitoringu dietární expozice člověka organizovaný CZVP-SZÚ ukázal, že většina (více jak 99 %) české populace ve věku 4 - 90 let nekonzumuje ve své obvyklé stravě dostatečné množství vitaminu D (vitamin D 2 + D 3 ). Měl by být spíše považován za hormon, protože ovlivňuje obrovskou plejádu funkcí organizmu, od zdravých kostí až po výkonnou imunitu. I když se jedná o mikronutrient, který si organismus dokáže vyrobit sám z cholesterolu v kůži díky UV záření, nelze na tento způsob po značnou část roku, zejména u některých populačních skupin (malé děti, starší lidé…), plně spoléhat. Pokrytí potřeby vitaminu D potravinami, hlavně od října do dubna, je proto velmi významné. Bohužel je obsažen jen v málo potravinách, často v malém množství. Abychom přispěli k lepšímu pochopení této problematiky a případně vyvrátili některé mylné informace, které se kolem tohoto vitaminu šíří, rozhodli jsme začít uveřejňovat krátké články o zdrojích vitaminu D v potravinách. Tento článek bude věnován HOUBÁM, které během léta a podzimu tak rádi sbíráme a konzumujeme čerstvé, ale i sušené během zimních měsíců. Aby bylo jasno, každý den bychom podle nových doporučení měli v potravinách přijmout 10 – 20 µg. To je 2-4x více, než ve starých českých doporučeních.


 

Dusičnany a dusitany v masných výrobcích a sýrech stále vyvolávají neshody odborníků

Nedávno publikované zprávy EFSA k potravinovým doplňkům (aditiva, Éčka) na bázi dusičnanů a dusitanů vyvolaly kritickou odezvu spotřebitelských organizací v Evropě. EFSA ve svých dokumentech nově konstatuje bezpečnost stanovených zdravotních referenčních hodnot látek, které se přidávají zejména do masných výrobků a sýrů a konstatují, že expoziční dávky zřídka překračují doporučené hodnoty zdravotních limitů (ADI). Spotřebitelé kritizují EFSA za přístup, protože se vymezila proti dřívějším výsledkům Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která pro hodnocení nebezpečnosti konzumace červeného masa a výrobků z nich, v roce 2015, použila zejména epidemiologické údaje. Kritika říká, že epidemiologické studie sledují reálné spotřebitele v reálných životních situacích a ty vedou k závěrům o spojitosti dusitanů, potažmo dusičnanů s dvěma různými typy nádorů (kolorektální nádory a nádory žaludku).


 

Trans-mastné kyseliny v mateřském mléce žen v ČR

Tiskem proběhla zpráva, že uvádět obsah trans-mastných kyselin (TFA) na obalu potravin je v EU nyní zakázáno.  Ne, že se nemusí značit, ale že se značit nesmí. Mátlo by to asi spotřebitele, kterému se na druhou stranou předkládá informace o jednoznačné zdravotní škodlivosti těchto látek, které mohou být přirozenou nebo uměle tvořenou složkou tuků. SZÚ se proto, ve spolupráci s Hygienickou službou, rozhodlo, prostřednictvím analýz vzorků mateřského mléka odhadnout, jak velké množství TFA je v současné obvyklé české dietě a zda se potravinářskému průmyslu opravdu daří jejich obsah snižovat. Paradoxně, nikdo jiný než výrobci a obchodníci dnes nemají nástroj k účinnému snížení obsahu TFA a tedy omezení jejich vlivu na zdraví. Hygienické limity pro obsah TFA v potravinách nejsou v ČR stanoveny.


 

Ve spotřebě zeleniny, ovoce a ryb Česko zaostává za doporučením

Jeden z projektů EU, program HORIZON 2020, na kterém se CZVP SZÚ podílí, si vytkl za cíl modelově propočítat odchylky běžné diety od ideálu doporučení z hlediska výhod pro zdraví a životní prostředí. Základní důraz je kladen na spotřebitele a jeho volbu ve výběru potravin, která je kombinována s dostupností potravin na trhu. To silně ovlivňuje výrobce a dovozce. V rámci projektu jsou také reformulována základní dietární doporučení.


 

Vlastnosti školních obědů důležité pro občany v ČR

Školní obědy jsou věčné téma. Nebude asi nikdy dořešeno, protože co člověk to názor. Dá se ale změřit, čemu většina dává přednost. Nová filosofie péče o školní stravování ze strany státu asi neexistuje, ale je možné vyjít z celoevropských názorů, které jsou naopak poměrně dobře známé. Zeptali jsme se proto občanů, jaké vlastnosti by měl mít školní oběd především. Nabídli jsme jim výběr 6 nejčastěji požadovaných vlastností. Zahrnuta není cena. Má se zato, že ekonomika vychází z platné legislativy v současné době.


 

Zdravotní riziko zearalenonu, atropinu a skopolaminu v bylinném čaji Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou

Na základě telefonických dotazů veřejnosti, po zveřejnění identifikace výrobku a obsahu kontaminantů ze strany SZPI, zveřejňuje SZÚ výtah informací týkajících se rychlého hodnocení zdravotního rizika. CZVP SZÚ tento výrobek neoznačil za "zdraví škodlivý" pro spotřebitele, ale v souladu s platnými odbornými poznatky a legislativou označil výrobek za "nevhodný pro lidskou spotřebu" (hygienicky závadný). Nikdy neoznačil výrobek za "potravinu vyvolávající halucinace". Tyto nepravdivé závěry si udělala média a spotřebitelé pouze  na základě tiskových prohlášení SZPI.  


 

Méně než 1% osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy

Možná si myslíte, že vitamin D, rozpustný v tucích, je potřeba jen pro správnou stavbu kostí v mládí (křivice) a lehce si potřebu naplníte tím, že se pohybujete s odkrytou tváří na denním světle. To je ale stará a zkreslená představa.  Potřebujetme ho po celý život, s rostoucím věkem snad ještě více. Všichni snad už ví, co znamená osteoporóza (řídnutí kostí) nebo vyšší vnímavost k infekcím. Nové výsledky CZVP SZÚ potvrzují, že méně než 1% osob ve věku 18-90 roků naplní svou potřebu z obvyklé české stravy. A to představuje negativní vliv na zdraví zejména přes podzim a zimu, kdy je nedostatek UV záření.


 

Nový průzkum SZÚ: přes 80% veřejnosti v ČR podporuje výběr z širší nabídky školních obědů

Reprezentativní sociologický výzkum občanů ČR v závěru roku 2016 položil otázku, zda dotazovaní preferují podávání jednoho druhu oběda ve školních jídelnách či výběr z více druhů. Zcela jednoznačně lze konstatovat, že více než 4/5 (82,5%) občanů ČR preferuje nabídku školního oběda v podobě možnosti vybrat si z více druhů, tedy větší možnosti z hlediska individualizované pestrosti stravy. Pro školní oběd v podobě jednoho druhu se vyjádřilo pouze 17,5% respondentů. Bylo dotazováno celkem 1841 osob. Závěry výzkumu, provedeného Lékařským informačním centrem, s.r.o., jsou reprezentativní pro občany ČR z hlediska jejich pohlaví, věku a regionu (kraje).


 

Nutrivigilance - souhrn aktivit za rok 2016

Systém Nutrivigilance, jehož podstatou je sběr a analýza informací nežádoucích zdravotních účinků (neinfekčního původu) po konzumaci vybraných druhů potravin, funguje v ČR od roku 2015. Za tu dobu bylo v systému zaznamenáno přes 40 hlášených případů. Podrobnější informace o hlášeních za minulý rok jsou shrnuty ve zprávě za rok 2016.


 

Nutrivigilance – za řadu obtíží po konzumaci potravin si spotřebitelé mohou sami

Za uplynulé 2 roky existence systému Nutrivigilance, který sbírá a analyzuje hlášení týkající se výskytu zdravotních potíží (primárně neinfekčního charakteru) po konzumaci vybraných druhů potravin a doplňků stravy, bylo zaznamenáno více jak 40 hlášených případů. Při bližším zkoumání se ukázalo, že za některé obtíže, které po vyřazení potraviny vymizely, si spotřebitelé mohou sami. V čem dělají spotřebitelé nejčastější chyby, se můžete dočíst v textu níže.


 

Školní obědy vyhovují hygienickým mezím pro rtuť a hliník, ale mají hodně niklu, často kadmia a občas i olova.

Studie nutriční adekvátnosti školních obědů v ČR si všímala i obsahu některých toxických látek. Pracovníci školních kuchyní jejich přítomnost nemohou moc ovlivnit. Spíše záleží na obsahu v potravinových surovinách, a na kvalitě technického vybavení kuchyně. Výsledky jsou tak poselstvím i pro kontrolu potravin a zřizovatele kuchyní. Co může udělat personál? Pečlivě  čistit a zpracovávat suroviny, dbát na použití patřičného kuchyňského vybavení a hlavně diverzifikovat zdroje surovin. Při náhodně vyšší kontaminaci pak nedochází k dlouhodobé zátěži spotřebitelů. Potěšující je, že výsledky již vedly ke konkrétním opatřením v praxi některých testovaných jídelen.


 

Školní obědy mají málo hořčíku, ale dostatek selenu, zinku, mědi, chromu, molybdenu a manganu

Studie nutriční adekvátnosti školních obědů v ČR (děti 7-10 roků) přinesla další výsledky. Zjištěn byl mírný nedostatek významné minerální látky - hořčíku, který je významný pro výstavbu tkání a dobře známý relaxans svalů.Nebyl zjištěn nedostatek dalších životně důležitých mikroprvků, včetně selenu (významný pro obranyschopnost organizmu), zinku (součást enzymů, nezbytný pro kůži, kosti, vlasy), mědi (součást enzymů, stav cév, šlach, skeletu), chrómu (součást enzymů, metabolizmus cukrů), molybdenu (součást enzymů) a manganu (součást enzymů). U toho je potěšující, že není přiváděn v nadbytku, protože ten bývá spojován s horší schopností učení. Souhrně lze tyto výsledky považovat za dobré.


 

Nutrivigilance - problémy s homeopatiky obsahujícími rulík zlomocný v USA

I když homeopatika nepatří mezi potraviny, jsou volně prodejná a lidé nám občas hlásí i informace, které do systému NUTRIVIGILANCE nespadají. Přesto považujeme za vhodné se o informaci podělit. V USA se otrávila řada dětí, kterým rodiče aplikovali na prořezávající se zoubky homeopatika s obsahem látek z rulíku zlomocného (obsahuje např. atropin, skopolamin, hyoscyamin). Přípravky sice byly staženy z prodeje, ale mohou se stále objevovat např. i při internetovém prodeji. Další informace obsahuje přiložený materiál.


 

Jsme schopni zajistit udržitelnost výživy a produkce potravin? Odpověď načrtne projekt SUSFANS.

Možná si při sledování médií kladete otázku, co má vlastně zemědělství v ČR produkovat. Někdo by chtěl produkci prakticky všechno, jiný by chtěl jen produkci toho nejlepšího. Ale napadne někoho, že jde také o úvahu, zda produkce naplňuje potřebu jednotlivých živin u populace? Není lehké takový odhad udělat a i když existuje strategická koncepce  MZe s výhledem až do roku 2030, o vazbě na výživu populace tam mnoho nenajdete. Ekonomický pohled převládá. Možná je situace podobná i v jiných zemích. Proto se konzorcium výzkumníků pustilo do vytváření "modelu udržitelné produkce potravin a výživy". Projekt je financován z EU a má pracovní název SUSFANS. Jsme rádi, že se na něm můžeme podílet. Přečtěte si o čem projekt je. 


 
‹‹   Předchozí   6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16   Následující   ››

 

Nahoru