Riziko leptospirózy po povodních

V souvislosti s povodněmi a vyklízecími pracemi v zatopených prostorách jsou lidé vystaveni zvýšenému riziku leptospirózy - bakteriálního onemocnění, které se za normálních okolností vyskytuje převážně u různých savců, například psů, vepřů, hmyzožravců a hlodavců, především u myší a potkanů.
Leptospiróza se přenáší vodou kontaminovanou výkaly a močí infikovaných zvířat. Při povodních v letech 1997 a 2002 byl prokázán nárůst incidence onemocnění 3-5 násobně a na těžkou formu leptospirózy (Weilova choroba) zemřeli během povodní 4 lidé.
Původci onemocnění mohou vniknout do organismu člověka, kterému se dostane znečištěná voda do úst anebo očí, přenos infekce je možný i přes nepatrně poškozenou kůži (např. oděrkami a záděrami).
Je tedy za potřebí používat při práci v zatopených oblastech ochranné pracovní pomůcky (vysoké holinky, gumové rukavice) a chránit oči a ústa před vodním aerosolem.
Onemocnění se zpravidla projevuje 5-14 dní po nákaze a vyvolává je již malé množství bakterií. Prvotní příznaky leptospirózy jsou podobné chřipce, což může vést k nesprávnému stanovení diagnózy. Je proto zapotřebí znát anamnézu pacienta, informovat se, zda přišel do styku s kontaminovanou vodou v průběhu povodní nebo při likvidaci škod.
Mezi typické příznaky leptospirózy patří: dvoufázové horečky 39-40°C, třesavky a zimnice, bolesti svalstva (hlavně šíjové a lýtkové), bolesti hlavy; při těžké formě postižení ledvin a jater: žloutenka, gastrointestinální příznaky, zánět plic a další.
V případě podezření na výskyt leptospirózy ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí.

V NRL pro leptospiry provádíme vyšetření založené na stanovení antileptospirových protilátek a kultivaci leptospir z moči. K sérologickému vyšetření zasílejte nesrážlivou krev, sérum či plasmu. Moč určená ke kultivaci leptospir se transportuje při pokojové teplotě, nesmí se zmrazit.
Tereza Marvanová, Petr Kodym
Národní referenční laboratoř pro leptospiry
CEM-SZÚ

Antibiotika první volby a alternativní terapie pro leptospirové infekce

a)      středně závažné infekce

1. volba: doxycyklin 100 mg p.o. každých 12 h
2. alternativa: amoxicilin 500 mg p.o. každých 6 h
   

b)      závažné infekce

1. volba: penicilin G 1,5 MIU i.v. každé  4 h
2. alternativa: ceftriaxon 1 g i.v. každých 24 h.
   

Přínos profylaktického podání antibiotik při prevenci leptospirózy (stejně jako v jiných případech s přesně stanovenými výjimkami*) nebyl spolehlivě prokázán, a proto jej nelze doporučit.
* profylaxe revmatické horečky, profylaxe rizikových pacientů při stomatologických výkonech, specifická profylaxe v chirurgii
NRL pro antibiotika a Národní centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí, CEM-SZÚ