Ano, vyskytují.

Komár tropický Aedes (Stegomyia) aegypti (prokázaný přenašeč viru Zika) se nyní vyskytuje na portugalské Madeiře (hluboko v Atlantiku), kam byl reintrodukován v polovině prvního desetiletí tohoto století (a kde způsobil v roce 2012 závažnou epidemii horečky Dengue s dvěma tisíci nemocných ). Dále se vyskytuje v jihovýchodním Rusku na východním pobřeží Azovského moře a na severovýchodním pobřeží Černého moře, také v Gruzii. Nedávno byl zavlečen i do Nizozemí.

V první polovině  minulého  století se Aedes aegyti vyskytoval prakticky ve všech středomořských státech a velkých přístavech, kde byl později buď eradikován nebo bez známé příčiny vymizel (v roce 1927 způsobil v Řecku rozsáhlou epidemii  horečky Dengue s mnoha tisící onemocnělých).

Blízký příbuzný komára Ae. aegypti - Aedes (Stegomyia) albopictus -zvaný tygří komár, je velmi podezřený z přenosu viru Zika. Jeho úloha v přenosu viru Zika je velmi pravděpodobná. Ae. albopictus je tzv.invazivní, exotický druh původem z jihovýchodní Asie a byl do jižní Evropy zavlečen ke konci druhé poloviny minulého století. V mnohých středomořských státech se pevně usadil tak, že jeho eradikace je zde již  nemožná (Itálie, Katalánsko, Řecko, Chorvatsko ale i jižní Švýcarsko). V roce 2007 v italské Ravenně způsobil epidemii  virové horečky Chikungunya s téměř 300 nemocnými.

Ae. albopictus se epizodně se objevil i u Mikulova a u Košic, ale na usazení zde nenašel vhodné podmínky.

Problém pro evropské země s výskytem výše uvedených druhů komárů (a přenosem viru Zika) by mohl nastat při návratu návštěvníků ze zemí Jižní Ameriky zvl. z Brazilie (z karnevalu a hlavně z Olympijských her v Riu) domů.

Likvidace těchto dvou druhů komárů je obtížná. Jejich larvy se původně v tropech vyvíjely pouze ve stromových dutinách zaplavených dešťovou vodou (tree hole species), po introdukci do zemí mírného pásma (Evropa, USA ) komár k rozmnožování zvolil jiné biotopy, jako jsou vázy s vodou na zahradách nebo na hřbitovech, ve vodě v pohozených pneumatikách, ale i v prázdných plechovkách zaplněných dešťovou vodou, v kanálech.

Další druhy rodu Aedes schopné přenášet virus Zika jako Ae. furcifer, Ae. africanus, Ae.apicoargenteus, Ae.luteocephalus, Ae.dalzieli v Evropě nežijí.

Problém pro evropské země s hojným výskytem Aedes albopictus by podle názoru autora tohoto příspěvku  mohl nastat při masivním návratu turistů nakažených ZIKA virem vracejících se ze zemí Jižní Ameriky (po OH v Riu de Janeiru v srpnu 2016) a Karibiku.

Současně se zkoumá schopnost evropských populací komárů Ae. albopictus přenést ZIKA virus autochtonně i na území Evropy. Toto je klíčová otázka.  V zimních měsících není Ae.albopictus v Evropě aktivní (takže nebezpečí přenosu viru Zika nehrozí), přezimuje totiž ve stadiu vajíček. Situace by se podle autora příspěvku mohla změnit s příchodem teplého počasí a výskytem komárů Ae. albopictus a návratem turistů nakažených ZIKV.

O první odhad  rizika epidemie v Evropě  způsobené ZIKA virem v oblastech s  usídleným komárem Ae. albopictus  se pokusili Guzzetta a kol., 2016, a to pro  provincie Belluno a Trentino v severní Itálii (oblasti kolem  46 °severní šířky). Brali v úvahu pouze přenos komářím bodnutím, nikoli jiné možnosti přenosu (viz níže), a použili specifické epidemiologické parametry a následující poněkud složitou rovnici   R₀ = k² p_V p_H g (l_V/ (m_v(l_V + m_V)) (V/H),  kde R je základní reprodukční číslo  ZIKV, k - počet bodnutí člověka komáry za den, p_V - citlivost vektora, p_H - citlivost člověka k infekci, g - infekční perioda (ve dnech), l_{V –} počet  dní inkubace v komárech, m_V - smrtnost komárů, H - hustota obyvatelstva, V - četnost samic komárů. Odhadli, že R₀  je ve většině scénářů (scenarios) systematicky pod epidemickým prahem (R₀<1,0). Předpovědi se ovšem podle autorů nevztahují k jižním středomořským oblastem, kde jsou rizikovější (pro přenos příznivější) klimatické podmínky.

RNDr. František Rettich, CSc.

vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci

Aktualizováno 6. května 2016