Podstatou zvuku je mechanické kmitání pružného prostředí, které vede k zhušťování a zřeďování molekul prostředí neboli ke změnám tlaku. Tyto změny tlaku jsou rozeznatelné sluchem při frekvencích 16 - 20 000 za sekundu (frekvence slyšitelného zvuku 16 Hz - 20 kHz). Různou frekvenci tlakových změn si subjektivně uvědomujeme jako výšku tónu. Velikost kmitání akustického tlaku je subjektivně vnímaná jako hlasitost zvuku. K jejímu vyjádření slouží relativní logaritmická veličina - hladina akustického tlaku (L) s jednotkou decibel [dB]. Hladina akustického tlaků zvuků v našem okolí se pohybují od cca 30 dB (les, tiché místo v přírodě), až po cca 140 dB (start tryskového letadla, práh bolestivosti). V tiché místnosti se zvuk pohybuje okolo 40 dB, v blízkosti rušné hlavní silnice mezi 70 – 85 dB.

K měření hluku slouží měřící systém obsahující zvukoměr, mikrofon a další technická zařízení. Aby bylo možné výsledky měření využít při ochraně veřejného zdraví, musí být zařízení úředně ověřená a řádně kalibrovaná. Měření hluku pro potřeby ochrany zdraví je odborná činnost, kterou mohou provádět pouze akreditovaná nebo autorizovaná pracoviště. Měření se řídí platným metodickým návodem a dalšími odbornými doporučeními, které zveřejňuje Národní referenční laboratoř pro komunální hluk http://hluk.nrl.cz/Home/Page/platne .