cz
Výzkumné priority Centra hygieny práce a pracovního lékařství na období 2012-2016
V oblasti ochrany zdraví při práci vychází výzkumná činnost z koncepčních materiálů, jimiž jsou Globální akční plán WHO pro zdraví pracujících 2008–2017, Strategie Evropského Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci 2007–2012, Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci schválená usnesením vlády ČR č. 920 ze dne 23. července 2008 a Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011-2012, schválený Radou vlády pro BOZP 10. prosince 2010.
V souladu s těmito dokumenty a s ohledem na současné možnosti hodlá Centrum hygieny práce a pracovního lékařství zaměřit v období 2012-2016 své vědeckovýzkumné aktivity na tyto oblasti:
· Budování systémů surveillance v oblasti hygieny práce a pracovního lékařství
o Sběr, analýza a interpretace dat z Informačního systému kategorizace prací, Národního registru nemocí z povolání a Registru osob profesionálně exponovaných karcinogenům
o “Record linking“ studie propojující data z různých zdravotních registrů s cílem studovat dopady profesionálních expozic na zdraví
· Retrospektivní a prospektivní epidemiologický výzkum zdravotních dopadů profesionálních expozic
· Výzkum nových zdrojů profesionální expozice a jejich monitorování (nové technologie, nové chemické látky apod.)
· Výzkum nových typů biomarkerů expozice xenobiotikům na pracovištích a biomarkerů časných účinků
· Racionalizace pracovnělékařské péče
o Výzkum metod pro včasnou diagnostiku profesionálních onemocnění
o Vypracování a aktualizace diagnostických a posudkových standardů a kritérií pro nemoci z povolání a pro onemocnění, která budou nově zvažována k zařazení do seznamu nemocí z povolání, a pro onemocnění vznikající kumulativním působením různých agens a nox
· Výzkum genetických determinant vnímavosti k profesionálním agens
o Genotypy jako determinanty zdravotního stavu, interakce genotypů a pracovního prostředí
· Hodnocení expozice rizikovým fyzikálním faktorům pracovního prostředí a vývoj metod k objektivizaci individuální zátěže
· Výzkum ergonomických rizik, vývoj nástrojů na jejich objektivizaci a kvantitativní hodnocení jejich dopadů
· Výzkum psychosociálních determinant zdraví a nemoci na pracovištích
o Studium vlivů intenzifikace práce a adaptability stárnoucí populace na měnící se pracovní podmínky
o Zdravotní dopady nových forem organizace práce (outsourcing, agenturní zaměstnávání, fragmentace pracovní doby, flexibilita pracovních poměrů, prodlužování pracovních směn, apod.)
· Stanovování hygienických limitů pro chemická a fyzikální agens na pracovištích
· Predikční toxikologie a metody QSAR
