Poté, co záplavová voda ustoupí a je možné provádět asanaci, je nutné postupovat následovně:

• větrat objekt průvanem,
• odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací,        
  
• zprovoznit inženýrské sítě  elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci),
• vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu,
• z místností vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů. Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic  a bot,
• nepoškozený nábytek a předměty se dezinfikují, dopravní prostředky se asanují v servisu,
• musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení,
• zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci,
• v okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola komínů),
• odpadní sifóny se dezinfikují neředěným Savem nebo 5% Chloraminem T. Žumpy se dezinfikují 1 kg chlorového vápna na 1m³ obsahu,
• je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů),
• elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobků včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry,
• výrobky, které jsou nenasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čistících prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou dezinfikují (např. chlorovými přípravky - SAVO, CHLORAMÍN T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem, opláchnou se pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 °C po dobu 60 min, myčky nádobí s dezinfekčním roztokem),
• zaplavené potraviny včetně zemědělských plodin (ovoce, zelenina) se likvidují,
• konzervy z kovu a ze skla, které jsou hermeticky uzavřené a nejsou poškozeny nebo promáčklé, nemají silně znečištěný uzávěr, lze po mechanické očistě a oplachu pitnou vodou konzumovat. Potraviny v plastových obalech, v papíru či s plastovými uzávěry, sáčková látková a celofánová balení a všechny nehermeticky zabalené  se likvidují,
• chlazené a mražené potraviny, které byly ponechány nad teplotou 6°C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny, se likvidují,
• při postižení individuálního zdroje pitné vody (studny) je možné k jeho asanaci přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky (opadnutí povodňové vlny, odstranění nánosů ad.), ale až dojde též k poklesu zvýšené hladiny spodních vod. Pokud nebyla studna (např. povodní) přímo zasažena, stačí provést revizi zdroje a okolí, provést jednorázovou "šokovou" dezinfekci a nechat udělat rozbor vody. Pokud studna byla povodní zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní asanaci. Jednorázová (nárazová) dezinfekce může u nově zprovozňovaného zdroje předcházet kontinuální dezinfekci nebo může být dostačujícím řešením u asanace jednorázového znečištění nebo u dlouho nepoužívané (ale jinak nezávadné) studny. Lze k ní použít pouze chemický způsob dezinfekce podle doporučení výrobce přípravku,
• studny a jejich okolí  a čerpací zařízení se po opadnutí záplavové vody vyčerpají. Před vstupem do studny je nutné zjistit, zda v ní nejsou přítomné jedovaté plyny, pokud ano, odstraní se vývěvou či kompresorem. Důkladně se kartáčem a vodou očistí vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a odstraní se kal a nánosy, mechanicky se vyčistí, opraví se poškozené části vnějšího kytu studně, opláchnou se čistou vodou, nejlépe tlakovou a dezinfikují se (SAVO - 5%, CHLORAMIN T 5-10%, chlorové vápno - 10%, případně SANOSIL D-10, SANOSIL SUPER 25 apod.dle doporučení výrobce), nechají se 1 den, pak se voda znovu odčerpá. Pokryv dna - písek, štěrk se vymění za nový. Kalná voda znamená přítomnost nečistot, v čerpání je nutno pokračovat až do vymizení zákalu. K dezinfekci vody použít chlorový přípravek (obsah volného chloru 0.5 - 1 mg/l) nebo přípravky na bázi stříbra. Studna se uzavře zákrytovou deskou, upraví se okolí, aby nedocházelo k dalšímu znečištění vody ve studni. Za 2-3 týdny se provede základní rozbor pitné vody. Vodu lze použít jako pitnou až po laboratorním vyšetření (úplný mikrobiologický rozbor, biologický, dusitany, dusičnany, amnonné ionty, pH, CHSK ­­^mn, zákal, chuť, pach, obsah volného chloru - pokud byl použit). U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma,
• do doby, než lze vodu použít jako pitnou je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů  používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako vodu užitkovou k mytí, vyjímečně ji lze pít pouze po 15 minutovém převaření,
• prádlo se opakovaně dezinfikuje a pere nejlépe vyvářkou, ostatní se chemicky čistí v čistírnách. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky,
• poškozené zdivo, omítka, porézní obklady a malba se otluče a oškrábe minimálně do výše záplavové vody a nechá se dokonale vyschnout. Při vytápění, vysoušení a odvlhčování se musí větrat, aby nedocházelo k zvyšování teploty vnitřního vzduchu, je nutné sledovat vlhkost vzduchu,
• z podlah se odstraní dřevěné krytiny, linolea, porušená dlažba apod. a důkladně se vysuší,
• při viditelném nárůstu plísní (pozor nesplést s vysráženými solemi po aplikaci nevhodných přípravků), se aplikují fungicidní přípravky (na bázi chloru, KAS, aldehydů, peroxosloučenin, alkoholů či biologických přípravků) otřením či postřikem. Nárůsty plísní nikdy neodstraňovat nasucho smetáním či vysáváním,
• konečná úprava stěn a podlah místností - malování, nátěry, opravy se provádějí až po dokonalém vysušení, odstranění plísní a celkové asanaci místnosti. Do nátěrů a malby se doporučuje přidat fungistatické přípravky,
• papírové dokumenty a knihy - nepotřebné a s nízkou pořizovací cenou se likvidují  Některé lze po mechanické očistě tlakovou vodou dezinfikovat (ponořením do chlorových dezinfekčních přípravků), opláchnout vodou a pečlivě osušit. Archivalie a obrazy (pokud nejsou poškozené) se doporučuje zamrazit, pak vysušit (např.lyofilizací),  sterilizovat v ethylenoxidových sterilizátorech a odborně restaurovat,
• uhynulá zvířata se likvidují,
• z půdy se odstraní naplaveniny, rekultivuje se, lze ji povápnit. Asanace probíhá samovolně vlivem půdních bakterií a slunečnímu záření,
• veškeré práce s povrchovou vodou, bahnem, hlínou a kompostem po záplavách se provádějí v gumové obuvi a rukavicích, které se po práci dezinfikují, omyjí a usuší. Oblečení se vyperou a usuší a vyžehlí,
• hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit a ošetřit. Ošetřujícího lékaře je nutné upozornit na skutečnost, že nemocný byl v kontaktu se záplavovou vodou. Lidé se mohou v záplavových oblastech nakazit zejména salmonelózou, úplavicí, břišním tyfem a paratyfem, leptospirózou, listeriózou, tularémií, žloutenkou typu A a B apod. Při přemnožení komárů hrozí záplavové horečky. V zahraničí pak hrozí podle zeměpisné polohy zaplavených oblastí kromně jiných i onemocnění cholerou, malárií a dalšími parazitárními nemocemi,
• zkontrolujte si platnost očkování proti tetanu (přeočkování po 10-ti až 15-ti letech). Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí. V některých případech se podle místní epidemiologické situace doporučuje i další očkování (např. proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu apod.),
• onemocnět infekčními nemocemi mohou i domácí mazlíčci a  užitková zvířata. Některá onemocnění zvířat se mohou přenášet na lidi.

Zásady vysoušení domu nebo bytu

• V místnostech nebo místnosti udělat průvan otevřením oken a dveří.
• Všechny dutiny ve zdech, podlaze a stropech musí být otevřeny, vyčištěny a pečlivě vysoušeny.
• Je-li to možné, použít ventilátory nebo teplovzdušné zdroje.
• Před započetím vysoušení nadzemních prostor je nutné nejprve vysušit sklepy. V opačném případě je vysoušení neúčinné, neboť vlhkost z nevysušeného sklepa opětovně vzlíná do vysušených nadzemních prostor.
• Před použitím vysoušecích nebo teplovzdušných agregátů je nutné z vysoušeného prostoru odstranit všechny promáčené věci, vč. dřevěných podlah a otlučení nasáklých omítek.
• Vysoušet se  začíná od rohů místnosti a dále se může přístroj směřovat na zeď.
• Nejvhodnější vzdálenost u agregátů s výkonem do 30 kW tepelného výkonu je asi 1,2 - 1,5 m.
• Místnost se vysouší tak dlouho, až na stěnách není patrná vlhkost. Pak se přístroj přemístí do sousední místnosti.
• Po určité době se vlhkost opět objeví na povrchu a postup je nutné zopakovat.
• Doba vysoušení je značně rozdílná  v závislosti na stupni promáčení daného prostoru a okolní teploty vzduchu. Může trvat několik dnů, týdnů i měsíců.
• Pro následné dosušování je možné použití odvlhčovače.
• Zvýšené opatrnosti je třeba dbát při používáni benzínových agregátů uvnitř domu nebo bytu, může dojít k otravám způsobeným zplodinami (oxid uhelnatý).

Vysoušecí agregáty

• Pro provoz vysoušecího agregátu musí být k dispozici elektrická energie.
• Při použití vysoušecích agregátů je nutné vysoušený prostor v maximální možné míře uzavřít, aby nedocházelo k odsávání vlhkosti z venkovního prostředí.
• Z přístroje je nutné pravidelně vylévat odsátou (zkondenzovanou) vodu.

Horkovzdušné agregáty

• Pro provoz horkovzdušného agregátu je potřebná elektrická energie a nafta.
• Horkovzdušné agregáty jsou vhodnější pro větší prostory.
• Na rozdíl od vysoušecích agregátů lze horkovzdušné agregáty umístit pouze v dobře větraných prostorách s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.
• V blízkosti agregátu nesmí být umístěny hořlavé materiály, na straně výstupu horkého vzduchu musí být volný prostor min. 3m.
• Agregát se nesmí používat v uzavřených prostorách, kde se pohybují lidé nebo zvířata.
• Při používání agregátu je nutné dodržovat běžné bezpečnostní a požární předpisy a řídit se pokyny uvedenými v návodu k obsluze.
• Agregát může obsluhovat pouze osoba seznámená s návodem k obsluze. Návod k obsluze je s agregátem předáván.

Prevence napadení zdí a dřeva plísněmi

U objektů zasažených povodňovou nebo záplavovou vodou je nutné provést  preventivní zásah. Zeď i dřevo mohou být napadeny již plísněmi, přestože se ještě růst plísně na povrchu materiálu neprojevil. Postupuje se následovně:

1. Poškozený zaplavený materiál se odstraní.

2. Před jakoukoliv manipulací se zaplísněnou omítkou je třeba tyto omítky   dezinfikovat. Vhodné je použít Savo proti plísním nebo srovnatelné přípravky. Nevhodné jsou přípravky na bázi aldehydů, přípravky na bázi chloru odbarvují. Pak se povrch smyje proudem vody.

3. Je nutné se vyhnout mechanickému odstraňování (otírání, škrábání), které může zatlačit spory plísně do omítky. To může mít za následek jejich opětovný výskyt. Po dezinfekci a smytí plísně je třeba ošetřit zdivo konzervačním prostředkem (např. Pregnolit OMB). Preventivní přípravky se aplikují až na odplísněné a vysušené povrchy.

4. Následné ošetření preventivním přípravkem by mělo následovat u všech dřevených konstrukcí, případně omítek. V případě nutnosti lze postup zopakovat, případně se obrátit na příslušnou hygienickou stanici.

5. Musí se odstranit příčina růstu plísní,  tedy vlhkost z objektu, případně provést stavební a izolační zásahy.

6. Přes zimu je nejvhodnější objekt nově neomítat, nepoužívat zatím podlahové krytiny ani různé neprodyšné (latexové a olejové) nátěry. Nemaluje se interiérovými barvami obsahujícími hlinku a klih, protože jsou vhodnou živnou půdou pro růst plísní.

7. Pokud je třeba vlhké zdi malovat pak je nutné použít nejprve omítky sanačního typu. Některé kmeny plísní mohou být odolné proti použitému dezinfekčnímu prostředku. Žádný zaručený univerzální přípravek neexistuje.

MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., NRL pro dezifekci a sterilizaci, CEM-SZÚ

Celý text byl uveřejněn v časopise Dezinfekce Dezinsekce Deratizace

Povodne_dr_Melichercikova.pdf (88,60 KB)