Studie Zdraví dětí 2016 - dotazníkové šetření zaměřené na výskyt alergických onemocnění, obezity, rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a poruch pohybového aparátu u dětí.  Součástí jsou také otázky na stravovací návyky dětí. U vybraných dětí byl analyzován biologický materiál (krev a moč) na obsah krevních tuků, vybraných biomarkerů expozice toxickým látkám a biomarkerů nutrice. Studie byla provedena s podporou Společnosti praktických lékařů pro děti a dorost.

Studie EHES (European Health Examination Survey) – prevalenční šetření zdravotního stavu dospělé populace (25–64 let) zahrnující lékařské vyšetření. Výhodou zahrnutí lékařského vyšetření do studie je poskytnutí objektivních údajů o prevalenci hypertenze, obezity a diabetu, hlavních rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Státní zdravotní ústav realizoval v letech 2010–2011 pilotní fázi studie. V letech 2014–2015 proběhlo první celonárodní šetření na reprezentativním vzorku populace ČR. V roce 2019 potom stejnou metodikou proběhla další etapa šetření.

Studie HELEN (Health, Life style and Environment) – prevalenční/průřezové dotazníkové šetření zaměřené na zdravotní stav a životní styl městské populace středního věku (45–54 let). Studie byla pravidelně opakována stejnou metodikou v pětiletých intervalech, poslední etapa proběhla v letech 2011–2014. Poté byla studie přerušena.

Mezinárodní kohortová studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe) sleduje dopad životního stylu a psychosociálních faktorů na zdravotní stav populací ve vybraných státech střední a východní Evropy. Studie HAPIEE je prospektivní kohortová studie sledující městskou populaci středního a vyššího věku (věková skupina 45–69 let v roce 2003), která v ČR probíhá od roku 2002 v sedmi městech - Hradec Králové, Jihlava, Havířov, Karviná, Kroměříž, Liberec a Ústí nad Labem. 

Alergická onemocnění u dětí v České republice je průřezová studie probíhající opakovaně  v pětiletých intervalech v 18 městech. Poslední etapa proběhla v roce 2016. 

Studie vybrané psychosociální souvislosti a kvalita života u souboru pacientů s implantovaným kardiostimulátorem Cílem studie bylo zjištění komplexní úrovně a struktury kvality života u pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Dalším cílem studie bylo získání informací týkajících se vybraných relevantních psychosociálních charakteristik těchto pacientů. Celkově bylo do sledování zařazeno 150 pacientů kardiostimulačního centra FNKV v Praze 10. Podrobné informace naleznete zde

Studie prediktory osobní pohody (well - being) u reprezentativního soboru české populace Studie zaměřná na zjišťování úrovně, struktury a prediktorů osobní pohody zahrnuje data získaná od 1321 osob vybraných náhodným výběrem pomocí kvót (věkové rozpětí respondentů 18 - 74 let). Popis studie k prohlédnutí zde

Studie Syndrom vyhoření, vybrané psychologické proměnné a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Studie je výsledkem výzkumu realizovaného v rámci projektu GA ČR 406/06/0747 a výzkumného záměru AV 0Z 70250504 k ověření suspektních souvislostí mezi psychosociálnímií proměnnými (typ chování, typ osobnosti, životní události, sociální opora, psychická odolnost), syndromem vyhoření a rizikovými faktory KVO u souboru 78 participantů. Bližší informace zde

Studie Zdraví a životní styl dětí a školáků 2010 Systematický mezinárodní výzkum forem chování ovlivňujících zdraví dětí a mládeže byl iniciován v Evropě v roce 1982. Česká republika se poprvé účastnila studie spolu s dalšími 24 převážně evropskými státy v roce 1994. Výzkum se opakuje vždy ve čtyřletých intervalech a hlavní výsledky kolaborativní studie, tj. přehled základních ukazatelů behaviorálních determinant zdraví dětí školního věku, jsou vždy publikovány ve zprávě WHO. Více informací zde

Studie Životní styl a zdraví mládeže v Kraji Vysočina Projekt zaměřený na vyšetření základních ukazatelů zdraví a získání informací o způsobu života u mládeže ve vybraných 22 středních školách v kraji Vysočina v roce 2012. Více informací zde

Studie Saturace jodem a jodurie 11-12letých dětí z 6 oblastí v ČR v roce 2012-2013 Monitorování jodurie a saturace dětí jódem patří mezi zásadní metody pro hodnocení efektivity a úrovně preventivních opatření k zamezení chorob z nedostatku jódu. Výsledky sledování slouží také ICCIDD WHO ke srovnávání stavu v různých zemích. Každodenní dostatečný přísun jódu je nezbytný pro zajištění správné funkce všech buněk organismu každého jedince. Více informací zde

Studie Kuřáctví dospělé populace ČR 2011 Pravidelná průřezová populační studie Zdraví a škodlivé návyky je zaměřena na prevalenci kuřáctví a postoje české dospělé populace ve věku 15 – 64 let k problematice užívání tabákových výrobků. Studie je realizována řízeným rozhovorem tazatele s respondentem u vzorku populace ČR v počtu cca 1400 osob a je reprezentativní pro ČR podle věku, pohlaví a regionu. Informace o studii vč. podrobné analýzy získaných dat a porovnání výsledků v letech 1997 až 2011 naleznete zde

Studie GYTS 2011 Mezinárodní studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a Center pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC). Global Youth Tobacco survey (GYTS) je školní výběrová studie, která monitoruje užívání tabákových výrobků a znalosti a postoje školní mládeže ve věku 13 – 15 let k této problematice. Studie proběhly v ČR v letech 2002, 2007 a 2011. Studie se v roce 2011 zúčastnilo 49 náhodně vybraných škol. Zúčastnily se celé náhodně vybrané třídy. Přítomným žákům byl distribuován dotazník s 69 otázkami. Celkem dotazník vyplnilo 3799 žáků odpovídajícího věku. Databáze byla zpracována v CDC z odpovědních listů. Informace o studii 2011 vč. podrobné analýzy získaných dat naleznete zde.

Studie GHPSS 2007 Global Health Profession Student Survey (GHPSS) je součástí Globálního systému surveillance tabáku založeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Úřadem kouření a zdraví (OSH) Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC). GHPSS je školní studie která monitoruje užívání tabákových výrobků a znalosti a postoje budoucích zdravotníků, tj. studentů třetího ročníku všeobecného a zubního lékařství, farmacie, a ošetřovatelství.
V roce 2011 bylo do studie zahrnuto celkem 1671 studentů z 28 škol. Tento soubor byl vybrán z vysokých škol v České republice, kde se tyto obory studují. Databáze byla zpracována v CDC z odpovědních listů. Informace o studii 2011 vč. podrobné analýzy získaných dat naleznete zde

Studie růstu českých dlouhodobě kojených dětí – studie proběhla v letech 2008 – 2011 ve spolupráci SZÚ a Univerzity Karlovy, 3. lékařské fakulty za finanční podpory grantu IGA MZ ČR NS 9974-4/2008. Účelem studie bylo získat růstová a socioekonomická data o českých kojených dětech a posoudit vhodnost českých referenčních dat, resp. standardů Světové zdravotnické organizace pro hodnocení růstu českých kojených dětí. Výsledky studie potvrdily, že růst kojeného dítěte je odlišný od růstu dítěte živeného převážně umělou výživou. Znalost konkrétních specifik růstu kojeného dítěte je předpokladem podpory úspěšného dlouhodobého kojení, které má pro zdravý vývoj dítěte nezastupitelný význam. Více o růstu kojených dětí zde

Celostátní antropologické výzkumy dětí a mládeže (CAV): Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 70/ 2012 Sb. ukládá lékařům povinnost zjišťovat a za pomocí růstových grafů hodnotit základní tělesné parametry při pravidelných preventivních prohlídkách. Růstové grafy pro českou populaci jsou výsledkem rozsáhlých Celostátních antropologických výzkumů (CAV), které se konaly v desetiletých intervalech již od roku 1951. Poslední, 6. CAV proběhl v roce 2001 a bylo do něj zahrnuto více než 60 000 dětí a dospívajících od narození do 19 let z celé ČR. Byly získány podklady pro konstrukci referenčních růstových grafů (ke stažení zde i cenná socioekonomická data. Všechny výsledky shrnuje publikace o CAV 2001 (ke stažení zde Další informace o CAV zde

Aktivizace seniorů II ( 2011, PPZ, MZ) se sledovaly vybrané demografické  a  zdravotní  ukazatele pro populační skupinu 50+ z dostupných existujících zdrojů vegionech: Praha, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Jiohomoravský, Moravskoslezský a  Librecký  kraj. Na  základě   analýzy sebraných dat  byla  vytvořena specifická doporučení  pro  priority  v podpoře  zdraví  dle  potřeb spolupracujících krajů. Ke stažení zde

Projekt EU Zdravotní  začleňování  migrantů ( 2008-2010, DG SANCO). Základní metodou byl kvalitativní výzkum k získání dat a informací řízenými rozhovory jednak s migranty , jednak s poskytovateli služeb v podpoře zdraví. Hlavním výstupem byly ucelené názory, potřeby a přání migrantů ohledně vlastního zdraví v různých evropských zemích a soubor doporučení pro odborníky, jak s touto ohroženou skupinou spolupracovat. Více zde