SZÚ


Ukrajina a migrace

Mutace Covid-19

corona.jpg

Antibiotická rezistence

NZIP

      

ockovani.png

NUTRIVIGILANCE CZ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail pro elektronická podání:
podatelna@szu_cz
E-mail pro elektronickou fakturaci:
fakturace@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Tisková mluvčí:
Štěpánka Čechová
Tel.: 725 191 383
Home

Aktuality


Začne Česko regulovat obsah škodlivých trans-mastných kyselin v potravinách? Na co čekáme?

Tuky v potravinách mohou obsahovat zvláštní formu mastných kyselin (MK), kterým říkáme trans-MK . Přirozeně se vyskytují v tucích přežvýkavců (např. v másle). Jejich malé množství organizmus člověka ještě zvládne. Co ale nezvládne, je vysoký obsah v částečně ztužených tucích, které byly vyrobeny starými technologickými metodami. Pokud je člověk delší dobu zařazuje do svého jídelníčku, může očekávat zdravotní problémy různého charakteru, od reprodukčních problémů až po onemocnění srdce a cév, na které ještě pořád předčasně umírá značná část naší populace. Ví se o tom již dlouho. Proto některé země začaly zavádět národní limity obsahu trans-MK v tucích do národní legislativy. Okolo Česka jsou limity zavedeny v Rakousku a Maďarsku. Úplně nově zavádí limity i Slovinsko. Německo, Slovensko a Polsko zatím limity nemá. EU by měla oznámit svůj další postup na podzim tohoto roku. A co uděláme my v Česku? Naplníme naší pasivitou zlidovělé rčení o tolik zmiňovaném „odpadkovém koši“? Jen na léčbu nemocí srdce a cév vynakládají naše zdravotní pojišťovny ročně přes 20 miliard Kč.


 

Víte, že potravin obohacených vitaminem D není na trhu mnoho?

CZVP-SZÚ již několikrát publikovalo informaci, že česká populace ve věku 4-90 let nemá ve své obvyklé dietě (z potravin, bez zahrnutí doplňků stravy) dostatečný přívod vitaminu D ve srovnání se současnými výživovými doporučeními. Není se možná až tak čemu divit. Nejbohatší zdroj vitaminu D, tučné ryby, konzumujeme poskrovnu a jiné přírodní zdroje jsou omezené. Je faktem, že významným zdrojem vitaminu D může být jeho syntéza v kůži, díky působení slunce, resp. UVB záření. V období, kdy není UV záření dostatek a jeho zásoby v tělesném tuku z léta jsou vyčerpány, zůstává hlavní úloha v přívodu vitaminu D na potravinách. Pouhou úpravou jídelníčku sice lze doporučenou dávku pro vitamin D splnit, ale ne snadno. Spotřebitel má pak možnost doplnit potřebu vitaminu D buď pomocí doplňků stravy, nebo může využít potravin, které byly o tento vitamin obohaceny. O těchto vitaminem D fortifikovaných potravinách se dočtete v článku níže.


 

Informační leták pro cestovatele na Madagaskar, ECDC (27. října 2017)


 

Vyhlášení EHK-999 - Bakteriologická diagnostika


 

EHK 990-sérologie lymeské borreliózy - očekávané výsledky


 

Je nedostatek vápníku ve školních obědech opravdu pohroma pro zdraví dětí?

V minulých dnech se v médiích opakovaně objevila informace o problematice školních obědů. Mimo jiné sdělovala, že školní obědy pro děti na prvním stupni mají nedostatek vápníku. Informace vycházela z výsledků studie Státního zdravotního ústavu provedené ve školním roce 2015-16. Platná legislativa (vyhl. č. 107/2005 Sb.) mechanicky předepisuje jednotný měsíční průměrný podíl denní doporučené dávky (DDD) pro všechny živiny v obědě ve výši 35%. Je zřejmé, že zajištění bude pro některé živiny v obědě hodně obtížné. Do budoucna by se proto mělo pracovat spíše s reálným, dosažitelným % rozpětí podílu DDD. Předepsané % DDD pro vápník není naplněno, ale z hlediska zdraví rozhoduje logicky spíše celodenní dávka vápníku. Tak se podívejme, jak to pro tyto děti vypadá za celý den. Není to zase taková hrůza.


 

Očekávané výsledky EHK-988 - sérologie toxoplasmózy


 

Mor na Seychelách a Madagaskaru

Aktualizace k 18.10.2017. 


 

Mechanizmy rezistence

Druhá verze EUCAST návodů pro detekci specifických mechanismů rezistence klinického významu a/nebo významných pro veřejné zdraví


 

Epidemie moru na Madagaskaru

Na Madagaskaru vypukla epidemie moru 23. srpna 2017. Do 3. října 2017 bylo hlášeno 194 případů onemocnění a 30 úmrtí (smrtnost 15,5 %).


 

NUTRIMON - dietární přívod vybraných živin v ČR

CZVP SZÚ provedl v rámci národního zdravotního projektu "Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva", část zvaná "NUTRIMON", hodnocení dietárního přívodu vybraných nutrientů a mikronutrientů (vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, sodík, draslík, selen, jód, měď, chróm, mangan, molybden a nikl). Cílem bylo posoudit adekvátnost přívodu pro různé skupiny populace ČR. Seznamte se souhrnnou informací z tohoto unikátního, dlouhodobého sledování. Je to příspěvkem k plnění tzv.Akčního plánu strategie "Zdraví 2020", schváleného vládou.  


 

Čtvrtina klíšťat z pražských lesoparků je infikována borreliemi

Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) uveřejnila zprávu o infikovanosti klíšťat lymeskou boreliózou (LB).


 

Závěrečná zpráva "Studie obsahu nutrientů ve školních pokrmech"

SZÚ nyní zveřejňuje plné znění závěrečné zprávy ze "Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování", která byla provedena ve školním roce 2015-16 ve spolupráci se 14 KHS v ČR. Na 79 stranách naleznete desítky ilustrativních grafů, tabulek, doporučení pro jednotlivé nutrienty (živiny). Budeme rádi, pokud odborná i jiná veřejnost využije publikované výsledky ve své další práci a bude je řádně citovat. Ještě jednou děkujeme všem školním kuchyním, hygienikům i dalším odborníkům, kteří ke studii přispěli.


 

Konference pořádané oddělením DDD


 

Očekávané výsledky EHK-986 - bakteriologická diagnostika